Sobotní odpoledne na Suškách. Čekáme pod Velkou plotnou, až bude volná, a pozorujeme lezce vedle na Malé plotně. S přehledem ji vystoupá, přejde hřebínek a pokračuje.
Jeho spolulezci, žena a muž, stojí na zemi u nástupu a někdo z nich ho jistí, ale přes vrchol Malé plotny na něj nevidí.
Lezec ladně stoupá a hlásí dolů "Tady je kruh". Koukáme, jak přelézá převis nad kruhem, pak kolmou část. Dává smyčku, když tu můj parťák říká: "Hele, dyk ho nikdo nejistí!" Nojo, fakt. Lano jde od lezce na hraně do smyčky, pak pět metrů ke kruhu, pak dalších pár metrů k hodinám, podél Malé plotny a na zem. Muž a žena se hrabou v batohu, obouvají si boty a o svého forštajgra se pranic nestarají.
Prvolezec na hraně. Od kruhu lezl nejištěn.
Když vyrážel do cesty, řekl, že asi zaštanduje u kruhu. Ohlášení, že dolezl ke kruhu, si jeho jističi vyložili jako pokyn ke zrušení, i když žádný takový pokyn nedal.
Řveme na ně, že jejich vyvaděč leze dál. Žena vyskočí a zapíná si lano do osmy. Prvolezec dolézá již lehčí část hrany opět jištěn. Všechno dopadlo dobře. Prvolezec v pořádku dobral své partnery. Jen když jsme se sešli pod plotnou, styděl se za své jističe natolik, že se raději schoval před zvědavým okem aparátu.
Zachráněný prvolezec.
se stydí za své parťáky.
My jsme si pak dali Velkou plotnu a pár dalších cest a jeli domů.
Jen mi to připomnělo, jak v Dolomitech na Preussovi na Piccolissimu na moje volání "Zruš" zrušila dvojka nad námi.
Jojo, život je složitej....
Důvodem k zrušení jištění je jednoznačně pouze pokyn "zruš", nebo gestikulace lezce oběma prázdnýma rukama, které několikrát za sebou překříží před tělem. Jistič zruší jištěni jen ve chvíli, kdy si je jist, že lezec tento pokyn vydal a nalézá se v místě, kde předpokládá štand. Potud teorie.
V horách je to něco jiného, tam bývají oba navázáni na lano stále a de facto k rušení nedojde nikdy. Když dojde lano tak se nedá dělat nic jiného než začít lézt, ať už prvolezec štand má, nebo nedej bože nikoliv. Každopádně je dobré mít stálého parťáka s kterým jsme sehraný (viz. tvoje kiki saso) Tím asi možnost pomýlení klesá.
Nevím, kolik máš nalezeno v horách, ale situace, kdy jeden ještě není zajištěn a druhý už není zajištěn, a mezi nimi nic, se občas stává a nejen začátečníkům. Takhle zahynul v Tatrách například Josef Čihula se svým spolulezcem, jestli to jméno něco říká.
Ja mam pocit, ze Stip rika totez (?) Ja teda take. Nema se - stava se. V jedne knizce na to vzpomina Messner. S brachou pry takhle take jednou popolezali v nejake VII ci co v Alpach.
Ale to se tyka hor, ne skalek.
On rozumí rušením vyndání lana z jistidla. Jenže kdekoliv jinde naž na zemi se rušením rozumí zrušení sebejištění na stanovišti, protože i když lano vyndáš z jistidla, je přivázané k tobě a jištěním jsi ty sám. To nepíšu proto, že bych si myslel, že to nevíš, ale pro ty ostatní, kterým by to třeba ještě nemuselo být jasné :-) Takový synchonizovaný pád celého družstva na podlahu je ještě o hodně horší případ a může nastat i tehdy, kdy jeden ještě zajištěn není a druhý už zajištěn není.
Znám mnoho metod lezení a jištění. Mirka Šmída - Lanšmída jsem znal taky, jednu dobu byl u nás v oddíle. K jeho způsobu lezení lze říci jen "Quod licet jovi, non licet bovi", což ale platílo jen do chvíle, kdy ho našli v Yosemitech mrtvého, tuším pod Lost Arrow.
V horách se občas musí dělat věci dost málo metodické, když tě okolnosti donutí. Kontinuální lezení se hodí do relativně (vzhledem k výkonnosti všech lezců v družstvu) lehkého terénu, kdy má na bezpečnost větší vliv rychlost postupu, než kvalita jištění. Čili když musíš rychle pryč, kvůli počasí, padajícím lavinám nebo sérakům a podobně.
Jak by to v případě pádu při kontinuálním lezení dopadlos s tím jištěním a s jištěním i jistícím, bych raději nepsekuloval. Nejpíš by to nebylo nic veselého.
V mistech kde hulaka prilis mnoho lidi stejne povely prechazim na jeden povel a to jedine zvolani ktere znamena :pojd, jistim. Tedy dolezu, zastanduju (jisteny) a zacnu dobirat. Pak zarvu "Kiki saso..." cimz si zaroven, neb jest to tibetska modlitba, zajistuji prizen skalnich bohu. Dve mouchy jednou ranou, ale ta prvni je podstatna. S nikym se nespletem.
Je to odkoukano od Vaclava Sirla, moc se mi to zalibilo. S nim se nespletu, protoze on pouziva zcela specificky a nenapodobitelny zvuk pripominajici trochu jodlovani a trochu neco z jine planety. Podstatne je, ze je to odlisne. Mavani rukama je taky dobre, pokud je na vytahovace videt.
V horach neni videt a casto ani slyset a tak toho vubec moc nenakecame. Pokud lano dojde, druholezec leze. Co by mel delat jinyho? Cekat na jaro? Zajimavy je postup popsany na Sakal. Dvojcata nestejne delky.
V Arcu jsem viděl na slunečních plotnách používat k domluvě lezce a jističe vysílačku v uchu. Docel fajn, nemuselo se řvát. Teď jen, jestli se nemohou plést vysílačky dvou různých družstev.
Naše zkušenost - vysílačky dvou družstev se mohou pléct, ale standartní modely umožňují vybrat z 8 frekvenící, navíc dvě dvojky, které spolupracují, se na jedné frekvenci vejdou, při konfliktu alespoň oznamovat kdo a komu co říká. Zkušenosti s vysílačkami máme v horách krátké, ale výborné.
Pokud lezeme v místech, kde je více lidí a hrozí záměna příjemce povelu, přidáváme k povelu ještě jméno. Např. Pepíku, zruš! Pepíku, pojď, jistím! atd.
Proto taky pouzivam to nehore popsane. Je tu sice riziko, ze kolem pujde na prochazku tibetsky lama a bude si tohle tibetske-horalske mumlat a je maler, ale neni to snad moc atualni. Kazdopadne s tim jmenem je to urcite bezpecnejsi. Ale dobre je jemnovat se treba Bozetech, Kleofas...
Na jedné horoškole nám u nástupu instruktoři předváděli vytahování spadlého prvolezce, takže tam byl docela hukot, zatímco ostřílení borci lezli trochu stranou. Jeden z nich dolezl na polici pod převis a provedl pohyb (křížení rukou), který si jistič vysvětlil jako "zruš". Prvolezec přitom asi velel "drž" a chystal se do převisu. Následoval pád, naštěstí skončil těsně nad podlahou, protože jistič naštěstí po zrušení nechal osmu na laně, ta se zasekla v prvním jištění a pár duchapřítomnách lidí po tom laně skočilo.
To svištící lano slyším doteď a nevěřili byste, jak rychle nás to naučilo velet i se jménem.
Systém který se snažím dodržovat:
- dokud prvolezec nezavolá zruš nikdy neruším
- jamile příjde povel zruš, opakuji "zrušit" nebo "ruším" - (zpětná vazba prvolezci aby věděl jaký povel byl přijat dole)
- jakmile je lano z osmy venku ještě jednou volám (adresně) např "Milane zrušeno"
Ke zmatení může dojít při nestandardních situacích jako např. (zažil jsem) prvolezec zapomene osmu, volá to dolů, ale přidává k tomu ať jej spustí. Jistič si to vyloží, že má poslat osmu - vycvakne jištění a volá "můžeš" (!!!). Prvolezec se odcvakává a důvěřivě si sedá do lana.
V uvedeném případě mě zachránilo, jen že jsem si chtěl prohlédnou cestu pod slaňákem a držel si lano proti rychlému povolování. Po chvíli jsem si všiml k jakému omylu došlo. Holt někdo nahoře dával větší pozor než "my smrtelníci tady dole v slzavém údolí".
Taky dobry! To je uskali mnoha povelu. A te nestastne promiskuity. :o))) Kdyz clovek leze s nekym dlouho, tak uz vi, co mu asi chce ten druhej rict zajimaveho. Tedaaaa...lip to vi. :o) U noveho partnera je to horsi.
Pokud lezu s nekym neznamym a jsem na prvnim, tak se se s nim bavim o tom co delat s lanem, az kdyz jsem odsedlej. Nicmene opatrnosti pribyva umerne se sklerozou a roztrzitosti, takze stejne se obcas stane neco, co by se stat nemelo i kdyz poradna mimoznost uz (tuk, tuk) dlouho nebyla.
Nejradeji mam, kdyz je druholezec rovnou privazanej a ja ho nahore rovnou dobiram. Protahovat lano modernima jistitkama neni drina a... pssss, mezi nama, kdyz jsem dobre v kameni lozenej a druhak lehkej a lano ma treni a vubec, tak pres rameno to jde dobrat velmi pohodlne :o). Ale to jen ve specielnich situacich!
Ty sa sice s nim nemusis bavit o lane ale moze sa ti stat, ze nejaka dvojka vedla teba lezie, a zakrici zrus. A tvoj partak zrusi teba. Dokonca sa mi stalo, ze chlapik odvedla zakrical vlado zrus, trafil mi aj meno. Aj hlas mal podobny. Nastastie som videl, ze lano sa hybalo, a ze asi este spolulezec nebol na stande. treba si asi naozaj dohodnut nieco, co iny pouzivat nebudu. v
Jo! To je to moje Kikiii a Vaclava kokthojodlovani. :o)
V tomhle pripade k povelum nedojde. Lezu cestu, co ma 2Om na prelozeny 50 (dvojceti) tedy 25m lana. Druholezec je navazany a jisti. Ja dolezu nahoru a udelam stand a zacnu dobirat. Druholezec se octne na konci lana, vycvakne jistidlo a zacne lezt. Jde to pochopitelne jen na terenech znamych a se spolulezcem s kterym jsem sehrany.
Rekla bych, ze teprve v okamziku, kdy se budou zverejnovat podobne skoro-malery, vyjde najevo, jak je lezeni vlastne DOST nebezpecny sport. :)
Lenka K.
P.S. Prosim za sebe hned jednu carku do statistiky, nesebezajisteni na standu pri slanovani 300m steny. Nastesti se lano nekouslo a nijak jsem s nim nemusela skubat ci se vyklanet apod. ... :)
člověk čas od času udělá chujovinu a pak je rád, že přežil a může se tomu smát u pivka. Nicméně podobných věcí jsem viděl za posledních pár let víc. Dle mě je to dáno nezkušeností a tím, že jezdí do skal stále víc lidí, kteří si prostě koupí lano a sedák, zkusí si to na stěně a vyrazí do skal, aniž by je někdo prověřil, zda jsou k tomu připraveni. Proto volám: do skal jen členové ČHS, vyzkoušení oddílovými instruktory. Ubude průšvihů!!!!!!!!!!!
To je blbost. Vzdyt vetsina lezcu, kteri by ty proverky delali jsou stejne samouci. Stari pardalove, kteri sice mozna kdysi (a treba stale jsou) byli v oddilech ve kterych se s nimi nikdo nemazlil (tady mas lano, sedaky se jeste nevyrabi a lez ...)
Registrace
Metodika
lezec.cz
Sobotní odpoledne na Suškách. Čekáme pod Velkou plotnou, až bude volná, a pozorujeme lezce vedle na Malé plotně. S přehledem ji vystoupá, přejde hřebínek a pokračuje.
GPS a mapové aplikace