Tragickým pádem skončilo trávení volného času pro pětadvacetiletého muže v Tupadlech na Klatovsku.
Horolozec doplatil na uvolněnou skobu, která způsobila jeho pád. Uvedl to Josef Švec z klatovského policejního ředitelství.
10.5. 2006 19:25
KLATOVY - Podle mluvčí plzeňské záchranky Lenky Ptáčkové utrpěl horolezec vážná zranění. Jednou z nejvíce zasažených oblastí je jeho hrudník. Záchranáři sportovce okamžitě převezli do plzeňské fakultní nemocnice.
Pomoc pro zraněného přivolal další horolezec, jenž se spolu s postiženým snažil překonat skalní masív. Případ na místě prošetřují policisté.
Žádná skoba v tom prý roli nehrála, kluk dolezl cestu, nechal se zrušit a z neznámého důvodu spadl. Mám to z druhé (třetí?) ruky, ale kamarád, který o tom ví víc se tu k tomu snad vyjádří..
by me zajimalo jakym zpusobem se CHS stavi k prejistovani cest a podpore teto cinnosti vubec? kolik bylo letos vycleneno z rozpoctu na tuto bohulibou cinnost?
Stando, když tě něco takového zajímá, tak tu otázku nedávej do prázdna, ale na správném místě. Požadované informace najdes z části na www.horosvaz.cz, také tam najdeš kontakt, na kterém ti odpoví na otázky zbývající. A rozhodně máš možnost přijít na valnou hromadu ČHS, a tam dotaz vznést veřejně. Tedy jsi-li členem ČHS. A když nejsi, tak ti do toho vcelku nic není (můj osobní názor). Hore zdar a ať kosti našeho kolegy rychle srůstají. Gejza
gejzo, clenem chs jsem a to proto ze jsem cech a beru to jako formu prispevku prave na udrzbu nasich skal, jiny duvod v tom neni o zbytek se lepe postara AV. nicmene se stale nemuzu ubranit pocitu ze prave tady nam nase mile chs zaostava milovymi kroky. spoustu oblasti je prejistovano z dobre vule a financnich zdroju par nadsencu, kteri se jiz na to nemuzou koukat. na webu chs jsem tuhle informaci nenasel, zapis z valne hromady mi spise pripomina nechutnou politiku. misto pro tuto diskusi mi prijde vice nez vhodne.
kdyz necemu nerozumim, tak se zeptam a tak se ptam, coze je ta priorita naseho "svazu", jaky ma vlastne cil, kohoze to ma v prve rade uspokojit? nemel by to byt hlavne jejich nejvetsi zakaznik, horolezec? co vlastne chce tokovy maly cesky horolezec po chs?
hore zdar
Ahoj Stando, taky jsem kdysi na stav jištění spíš brblal. Pak jsem se začasl zajímat, zašel si osobně na valnou hromadu, trošku se poptal přímo na svazu. Je to tak, jak pěkně dole vysvětluje Ťéša. Něco se dá, něco ještě ne a něco nepůjde nikdy. Nicméně jak z valné hromady, tak dalšího dění v ČHS, je jasný směr ČHS k službám široké členské základně, tzn. metodická práce a péče o skalní oblasti (jištění, sjednávání vyjímek, atd.). Prostě se to děje, jen to ještě není moc vidět. Je to krapet dlouhodobá a mravenčí práce. Pokud máš opravdový zájem s tím něco dělat, obrať se na správce oblasti kam jezdíš, určitě rád nějakou pomoc přijme i tě poinformuje o situaci v regionu. Kontakt je na webu ČHS. O náklady na materiál se již dá žádat na ČHS prostřednictvým vrcholové komise.Hore zdar Gejza
Když už tady bylo opět toto téma načnuto. Jako řada dalších jsi vyjádřil něco ve smyslu, že ČHS je objektivně existující instituce, která se myslí a vůlí svého vedení snaží (a měla by to dělat) získat co nejvíce zákazníků - tedy členů.
Já to prostě tak nevidím.
Přesto, že ČHS tak mnohým nepřipadá, já náš svaz pořád vidím jako zájmovou organizaci vzniklou a řízenou zdola a vedení bude dělat jen to, čím ho členové prostřednictvím svých zástupců na Valné hromadě zaúkolují. Jde jen o to (a to není vůbec lehký úkol) se shodnout na prioritách.
Ale myslím si, že je daleko doba (a ani nevím, jestli bych to chtěl), kdy ČHS bude samostatně fungující instituce vedená profesionálními manažery, kteří budou mít potřebu udržet si svá teplá křesla a usilovat proto o co největší počet zákazníků.
Pro všechny "spravedlivě rozhořčené" chci jenom podotknout, že skály nejsou majetkem ani pachtem ČHS. Je pravdou, že ČHS má na přejišťování cest větší, či menší zájem a má to i ve svém programu. Občasné vlny kritiky směrem na svaz za vytrženou skobu, kruh a pod. však mají směřovat spíše na aktéry samé.
v tom mas trochu pravdu, jen jde spis o to zda chs jako organizace sdruzujici lezce bu nemela vytvorit fungujici system, ktery by zajistil adekvatni jisteni na nasich skalach.
zatim to spis vypada, ze se maximalne pokyvuje hlavami nad hromadou srotu a vedou se diskuse na temata, umeni zakladat, objektivni nebezpeci, atd...
Fixni jištení je v teto oblasti v zalostnem stavu (a nejen teto, napr.blizka vejri skala).jedna se o klasicke skoby pres 30 let stare a tim padem velice zkorodovane.skala je dosti clenita a proto je lepsi pouzivat vlastni jistici pomucky a ne se spolehat na tenhle srot.
Jo chtělo by to přejistit i jinde:-) Někteří borci umějí lézt, ale jinak to jsou neumělové a jištění udělat neumí... Proč se neosazuje nerez? Takové ty podoma uklohněné kraviny jsou v každé druhé cestě v čechách.
Není to výtka na ČHS ale na ty co cestu vytvoří...
Podle komentáře napsaného výše lze nejspíš zakládat vlastní jištění. Kde jde zakládat vlastní jištění, tam ho zakládám. Kdo neumí zakládat, měl by se to naučit a do té doby lézt na podobných terénech s někým, kdo to umí, na druhém. Nýtování za každou cenu a úplně všude je podle mě slepá cesta. Borci zvládnou všechno doma, ale zase naroste počet nehod v horách!
Chci vypíchnout, že jsem napsal "Nýtování z a k a ž d o u c e n u a úplně všude je podle mě slepá cesta". Vůbec mi nevadí nýt v plotně, ale nýt vedle hrotu na smyci, vedle spáry na vklíněnec nebo friend, či vedle hnízda na pořádný uzel je prostě blbost. A evidentně si to mysleli i naši předchůdci, viz třeba i Helenčina cesta na jinak odjištěném Srbsku.
Nevim jak v tomhle pripade, nekde se opravdu vyplati vedle stary skoby zavrtat, ale mnohdy souhlasim spis s resenim starou vytlouct a nechat tak, driv holt nemeli vklinence.
Stare skoby su stare skoby (a vlastne hocijake skoby su skoby) a podla toho sa k nim treba spravat. To plati v Tatarch, na skalkach, hocikde...
Ja skoby nepovazujem za fixne istenia. Fixne istenia su istenia osadene do kompaktnych skalnych blokov vrtanim (teda tam kde treba vrtat). Lepene borhaky su samozrejme lepsie ako nity. Z tohoto pohladu skoby nie su fixne istenia, kedze su zatlkane do prirodnych puklin a spar.
Kto si cvaka skobu, mal by si byt vedomy toho co robi. Je to ako keby cvakal vklinenec alebo friend, ktory niekde nasiel. Po puklinach tecie a vzlina voda, drzi sa tam vlhkost, skoba koroduje a z vonku to ani nemusi byt poznat.
ČHS, konkrétně Jirka Rosol, coby nový šéf centrální vrcholové komise postupně dává vše dopořádku. jenomže to může dělat jen organizačně. Jistě si nemyslíte, že by mohl objet všechny skály a všude vlastnoručně vyměnit jištění. V situaci, kdy není možné, abychom si (coby členové ČHS) pořídili a zaplatili profíky přejišťovače, to musíme udělat sami, tj, místní lezci. Tam, kde fumguje místní vrcholová komise, je lecos přejištěný. Na př. uvedu ČM Vysočinu, Údolí Doubravy, většinu pískovců. Už za Hejtmoše bylo k dizpozici dost jistícího materiálu, většinou stačilo se o to zajímat. Kromě borháků, kruhů a lepidel jsou taky nakoupený bateriový vrtačky. Je pravda, že se současný zásoby jistícího materiálu tenčí, ale bude se objednávat další. Fixní jištění - borháky - musí být vždycky jinde. než zatloukaná skoba, musí se dávat do kompaktní skály. T těm skobám: Zásada z hor je vždycky před použitím zkontrolovat její pevnost. Já vím, vždycky to nejde, už jsem taky s nějakou vypadl. Každopádně se na takovou skobu nemůžu spolenout jako na jistící oko na překližce. Odpověď Honzovi Krchovi: ČHS,to znamená my, skutečně nemá skály ve vlastnictví, ani je nemá propachtovaný, na druhou stranu se stará o to, abychom, to znamená všichni nanich mohli lézt. Takže to lezení na našich skalách vlastně sponzorujeme i těm, kteří v žádný horolezecký organizaci nejsou, tak se ani nerevanžují.
Jasně Štěpáne, vrtačku Boženku mám svoji už osm let a půjčuji ji i jiným, o jiné v Krase, kromě benzínové samo domo od Janzena nevím, borháky si kupuji přímo od Raveltiku a ampule sám a pokud po mě v práci nechtějí zázraky ( i když i ty někdy dělám na počkání) tak mám i trochu času na přejišťování, takže mám opravdu jednoduchý život v Krase a ani bych neměnil :-))).Ještě si musím sehnat pozemek na Holštejně a bude to úplně ideální :-)).
Jak v čem, já se na CVK divil, že hoši z písku nic moc nechtěli a kruhů je dost, asi nejsou lidi na práci, my jsme tentokrát s Pavlem nachystali, řekl bych, skoro megalomanské požadavky a třeba to i někdy dostanem :-)), pro zajímavost na Kras a Pálavu to obnáší cca 1/5 z celkového rozpočtu na přejištění pro tento rok. Tak z toho můžeš usoudit, kolik požadoval zbytek OVK.
A to si opravdu myslis Vlku ze to vsecko dostanes? Paklize jo, tak to ti k tomu pridam flasku bublinek. Ne aby te vsak napadlo priblizit kvuli tomu Kras a Palavu ku Praze to by bylo necestne a nesportovni. Dej vedet jak jsi dopad. Mel bych byt v Cechach tak uprostred leta.
A ze se nekdo kdo je neclen CHS pta? Ano ja jsem clenem CHS, jsem jeden z tech co ma v Krasu odpracovano docela dost a taky jsem tam nechal dost ze svyho, ale zezrovna nekd, kdo se nedokaze ani podepsat bude takhle ptat a rypat do neceho o cem vi asi hodne malo. Takovym to asi dojde az jednou je vyberou nekde ve skalach s oduvodnenim, ze tam neni povolene lezeni jelikoz neni nikdo kdo by tu vyjimku ze zakona vyjednal. A to chci videt ty otacky videt pak.
Ahoj všem,něco podobného se prý stalo v sobotu i na Rozštípené skále u Žďáru nad Sázavou.Nevíte o tom někdo něco bližšího?Prý někdo spadl z cca 8m,dopadl na nohy a hlavou trefil(bohužel)šutr.Nevíte o koho jde,jak na tom dotyčný je a odkud byl?Každopádně všem,ať vám to leze a pokud možno žádné podobné nepříjemnosti....Martin
V Srbsku na Alkazaru také spadla v sobotu nějaká dívenka z cca 7 m. Díky svému parťákovi který ji chytil do náruče to odnesla "jen" s ošklivě zlomeným kotníkem. Pravděpodobně všechno vycvakala a odsedla.
Měl sem tu "smulu" tenhle pad videt a fakt smekam pred tim klukem, zacatecnikem, kterej tam byl s instruktorem, ze ji tam duchapritomne nastavil ruce a poslal ji horni pulku tela do krovi... Zlomenej kotnik je v tomhle pripade prkotina.
Hore zdar!
Měl sem tu "smulu" tenhle pad videt a fakt smekam pred tim klukem, zacatecnikem, kterej tam byl s instruktorem, ze ji tam duchapritomne nastavil ruce a poslal ji horni pulku tela do krovi... Zlomenej kotnik je v tomhle pripade prkotina.
Hore zdar!
Na Žďársku se při pádu těžce zranil horolec Jihlava 7. května (ČTK) - Těžké zranění utrpěl v sobotu sedmadvacetiletý horolezec, který se poblíže Hamrů nad Sázavou na Žďársku zřítil ze skály. Záchranáři ho převezli do brněnské Úrazové nemocnice. "Měl poranění hlavy a končetin," řekl dnes ČTK ředitel záchranné služby kraje Vysočina Lukáš Kettner. Podle svědka události nebyl zraněný horolezec vrcholovým sportovcem, ale také ne začátečníkem. Na Rozštípence, jak se skále říká, nebyl poprvé. "Zřítil se na nohy z výšky asi 2,5 metru, ty mu ale podklouzly, udělal kotrmelec a hlavou narazil do skály," řekl ČTK. Muž se podle něj podrobil operaci a jeho stav je stabilizovaný. Podle informací z nemocnice však nadále vážný. Z těžko přístupného terénu zraněného muže museli k sanitě transportovat žďárští hasiči. Rozštípená je bizarní skalní útvar v údolí řeky Sázavy, k němuž vedou turistické značky. Je státem chráněným přírodním výtvorem. Vede po ní několik horolezeckých cest různých obtížností.
Přeju co nejvíc štěstí a žádné následky trvalejšího charakteru. A dej nám vědět... Myslím, že většina čtenářů tady bude držet palce. Stát se "něco" může každému z nás.
Ahoj, nesmím to zakřiknout, ale vypadá to dobře. Z umělého spánku už ho probudili, začíná mluvit i normálně a pořád chce na procházku. Příští týden ho přeloží k nám do Hradce, takže už to nejhorší má snad za sebou. Rekonvalescence prý trvá i půl roku, takže musíme čekat.
Mějte se všichni krásně a dávejte na sebe pozor. Jana
Tak už to je fakt dobrý. Brácha už je v Hradci na neurologii, hlava celkem v poho, jen mu nechce srůst jeden nerv v tváři, takže zatím má křivou pusu a problém s okem. Ale to jsou už jen drobnosti, které chtějí čas na uzdravování. Prý už nikdy nepoleze bez blembáku na hlavě. Pěkně mu otrnulo.
Dávejte na sebe pozor a mějte se krásně.
Proč být členem ČHS??? Minimálně proto, že vstupem do horolezeckého svazu získáváte určitá práva. Členství v ČHS vám například umožňuje:
V omezené míře právo pohybu v CHKO i mimo vyznačené trasy!!!
Zrovna Tupadla jsou přírodní památka a platí tam omezení lezecké činnosti. To znamená že do 1.8. se tam nesmí vůbec lézt!!!! Je to menší skalní oblast místního významu a proto tam asi nemá cenu dělat velkolepě odjištěné cesty.
V CHKO můžeš chodit kam se ti zlíbí. Platí tam zhruba taková omezení jako v každém lese. Omezen je vstup do NPR, 1.a 2. zón NP...
Co se týče výměny jištění dělá podle mě ČHS poměrně dost. Zlepšení je limitováno množstvím dobrovolníků a jejich volným časem. Často nejsou ani základní informace. Kolikrát například všichni ti anonymní diskutéři napsali správci oblasti že je někde poškozené fixní jištění? Domluvil se někdo z těch rozhočených se správcem že mu pomůže 4h vrtat díry pro borháky a patlat lepidlo? Osazujete do svých nových cest lepené nerezové borháky?
Ohledně skob souhlasím naprosto s výše uvedeným názorem, že skoba není žádné fixní jištění. Každý kdo leze by s tím měl počítat. Nýty (borháky) používejte s ROZUMEM pouze tam kde nelze dát vyjímatelné jištění. Nýtovat spáry a členité stěny je hloupost ničící skálu a brzdící rozvoj lezcova myšlení.
V podstatě máš Libore pravdu. Ten mýtus, že ti členství v ČHS umožňuje volný pohyb v CHKO se traduje od dob jednoho letáku, vydaného ČHS před lety, kde byla tato mylná informace uvedena. To co jmenuješ ty, jsou základní ochranné podmínky (ze zákona č.114). Pro ještě přesnější informaci je nutno dodat, že za určitých podmínek (tedy např. uvedením v bližších ochranných podmínkách konkrétního zvláště chráněného území) je možno pohyb omezit (např. pouze na cesty vyznačené se souhlasem orgánu OP) i v kategorii PR. Příkladů je dost
zdra
hli
Musi SE jit nakoupit... mely by SE ocistit chyty na stene... budou SE zase delat zavody? Ono SE to nejak udela... Melo by SE vymenit jisteni na spouste skal a skalek...
Neznam zadnou fyzickou osobu ani firmu, ktera by oplyvala jmenem SE a prece je tak popularni. Myslim si, ze zakopanej pes nelezi ani tak ve hmotnych statcich, jako v lidech ochotnych obetovat svuj volny cas. Hore zdar ! BIN
Ohledně nového jištění jsem se tu už jednou vyjadřoval, psal i na horosvaz. Pravdou je,(a nemám to ze své hlavy), že se mnohde vytlouká staré (údajně nevhodné) jištění a nahrazuje novým. Ale jak? Staré cca čtvrtmetrové a kované skoby se nahrazují hmoždinkami z běžných materiálů.Řádné kruhy zase kroužky skoro z drátu.
A když už, tak na slaňácích zase 1 jisticí bod, když všude ve světě je dvoubodové. A osazení provádí kdekdo, i když je známo, že takovou práci by měl minimálně konzultovat s kameníkem či s někým "od fochu". Jde tu o lidské životy, takže by se měl brát rozum do hrsti minimálně dvakrát!!!
Když už jsem ten předseda BK, tak taky musím něco napsat. K posouzení pevnosti skal by byl potřeba člověk a profesí GEOTECHNIK. Nevíte o někom, kdo by chtěl spolupracovat? Borháky Raveltik jsou cerifikovaný s chemickou maltou Fischer. Certifikace na jinou maltu stojí 15 000,-czk. Protože samozřejmě vím, že řada lidí používá ampule RM a protože mám s nima taky nějaký zkušenosti, udělal jsem si zkoušku: Vyvrtaná a PEČLIVĚ vyčištěná díra v žule (kartáč, hadice na vyfouknutí hubou). Borhák osazený do ampule postupem ťuknout, otočit, ťuknout, otočit, nakonec posledních pár milimetrů doklepat. Zkoušel jsem na tah v ose, tj ven z díry. Tato zkouška je drsnější, než po směru oka a norma EN 595 předepisuje 1500kg. Po zatížení 3000 kg borhák pořád drží. Znovu opakuju: Pečlivě vyčištěná, lépe v hloubce trochu rozšířená díra a ťukat a otáčet, až borhák zaleze. Vápno nemám, pošlete mě někdo menší obrubníček z vápence. Těš.
Vlku, marně klinkám na Tvůj podpis, abych se s Tebou domluvil. Jinak se omlouvám, čas je zlá bestie, tak se snažím svoji funkci skloubit s lezením. Teď jsem na př, zkoušel kruh v Drábkách, lepenej Fischerem. Tahali jsme za něj 4 tunama, ani se nehnul.
To já zase osadil pár borháčků do ampulí Fischer :-), jinak mail na mě je v.wolf@seznam.cz Mám připraveno pár borháčků, které bych chtěl vytrhnout přímo v terénu ( jde o několik typů)- aspoň budu vědět jak to kdo osadil :-)).
To není k téhle nehodě o které nic nevím. Ale obecné povědomí o tom, co se dá reálně očekávat od pevného jištění se mi zdá velmi malé.
Je rozšířená víra, že všechno železné, co kouká ze skály je bytelná jistota. Nerozlišuje se mezi opravdovou (téměř!) jistotou dobře osazeného kruhu a nebo borháku (normovaného, nikoliv samodomo), už poněkud pofidérních expanzních a šroubovacích nýtů na jeskyňařinu a technické lezení a nakonec starých skob, které jsou spíš romantickou připomínkou toho, že se tu už kdysi lezlo.
Když nic není, cvaknu i starou rezatici, ale pokud můžu založit vlastní, tak neváhám a cvakám vlastní. Schopnost posoudit (v rámci možností), co se dá od jištění čekat musí být součástí základního vzdělání toho, kdo začne lézt mimo tělocvičnu a sportovní oblasti (a raději i tam).
Schopnost si samostatně (vlastním) zajistit cestu je pro mnoho lidí podstatná podmínka pro radost z lezení a je to nutná příprava na lezení v horách.
Jo, Honzo, svatá pravda. Tady se ukazuje poněkud negativní působení překližek. Už jsem viděl holku, která za sebou nechávala viset expresky, protože ji nikdo nevysvětlil, že si je musí pověsit na úvazek. Ještě důležitý doplnění mýho předchozího. Pokud se lepí borháky, nebo kruhy cemickou maltou z tuby, je naprosto nutný po nasazení prvního směšovače odstříknout bokem nejméně 15 centimetrů malty. Je to proto, že kartuše často nejsou dobře naplněný a z počátku ze směšovače leze jen jedna složka a nevytvrdne. Druhá zkušenost: Malty v kartuších do normální pistole jsou rozdělený polyetylénovou folií. Za nízkých teplot se mě stalo, že se změnila viskozita každého komponentu jinak a změnil se poněr obou složek, takže to nevytvrdlo.
Nojo, ať si myslí co chce (třeba mu to udělá dobře).
Ale zpět k tomu lepení. Nevytvrdlo. Jak správně podotýká Jeník, bylo nutno vyndat, očistit a lepit znovu (tentokrát jsme však použili - lety ověřené a kurevsky drahé, petzlí skleněné ampule, v možná zbytečné nedůvěře k dodanému materiálu). Proč se to zachovalo jak nemělo dodnes netušíme. Technologický postup byl dodržen (vytlačili jsme dokonce o hodný kus víc, než bylo zapořebí, protože jsme stejně potřebovali vyplnit díru po vytlučeném zbytku kruhu. Po jakýchsi konzultacích se zástupci výrobce bylo nalezeno jakés takés vysvětlení (resp. varianta, kterou nemůžeme vyvrátit), tedy že onu směsnou "hubici" někdo před námi (v rámci úspor svazových prostředků) např. mohl po použití vypláchnou ředidlem. Je to možné, poté, co jsme to opravili, jsme už dál nepátrali (jen nám někdo, snad s pocitem že tím zvýší bezpečnost) jeden z uvedených borháků ukradl.
Tedy, k čemu směřuju. I při dodržení technologických pokynů (viz i Ťéšova připomínka)je možné, že se zdeprojeví nějaký další faktor (k jehož ovlivněnění nemáte možnost), a ono to prostě nevytvrdne jak má. Tedy je nutná kontrola.
Jestli s ním skutečně vypadla skoba,tak je to jeho blbost,má koukat do čeho si sedá nebo za co se jistí.ČHS nemůže přece ručit za každej kus železa kterej kdy kdo někam zatlouk.Jinak mu upřímně přeju brzké uzdravení.
Ahoj všem,
jsem přímo ten dotyčný, co se ve středu 10.5.2006 zřítil v Tupadlech z Kočičí hlavy. Chtěl bych k tomu jen říct, že se v žádném případě nejednalo o uvolněnou skobu, jak se všude psalo a jak všichni neznalí tvrdili! Šlo pouze o zbrklost a nedostatečnou soustředěnost! Zkrátka se mi na "odsedce" přesmyknul jeden konec smyce, tak že smyce byla úplně mimo karabinu, ale na pohled to nebylo poznat, protože smyci držela u karabiny zázračná gumička, která má zajistit nevypadnutí smyce z karabiny. Než jsem si odsednul zatahal jsem a drželo to, pak jsem si sednul, chvíli to drželo a když jsem se odvázal, prásk! Pak už jen vrtulník a 29 dní v nemocnici! Výsledek vykloubená pravá kyčel, natržená plíce, zlomená horní i dolní čelist plus pár kostí v obličeji. To je vše, gumičku už nikdy nepoužiju, i když to není jen její chyba. Trošku víc kontroly a nic by se nejspíš nestalo. Vemte si to k srdci. Nikdy to nestojí za ten zvrácenej život!!!
Hustý! Dík za info. Kámošovi se to taky jednou stalo. Dolezl ke slaňáku, kterej si ještě normálně cvaknul jako postupový jištění (presu + lano), pak cvaknul i odsedku a já ho do tý odsedky pomalu spustil... když odsedka začala zabírat tak "praskla" protože smyce byla vyvlečená ven a přichycená ke karábli jen gumičkou - úplně stejná věc. Od tý doby si dělám na konci smyce pod karabinou obyč. uzel, aby se smyce nemohla samovolně provlíknout. Pak je použití gumičky v pohodě. Je to hrozná smůla, ale hlavně že žiješ! Přeju Ti rychlý uzdravení.
Registrace
Metodika
lezec.cz
GPS a mapové aplikace