Tento článek je určen těm, kteří už mají zkušenosti se skalním lezením a chystají se na první výjezd na české či saské písky. Budu ale rád, přečtou - li si jej zkušení pískaři, kteří by se pak mohli ozvat s nějakou užitečnou radou.
Může lezec znalý jen skalek a umělé stěny jezdit lézt na písky a přežít? Může, ale nesmí se nechat odradit svojí první návštěvou a určitým mýtem, který o pískách panuje.
K napsání tohoto článku mě inspiroval Jarda Maršík svým seriálem o Sasku a mé propadnutí pískařině. Na rozdíl od Jardy lezu na pískách krátce, ale chtěl bych se s vámi podělit o několik zkušeností, které by vám mohly pomoci.
Prvním problémem je výběr vhodné oblasti. Zde je prioritou kvalita materiálu. Bez zkušeností nejezděte do oblastí s měkkým a lámavým pískovcem. Kromě velkého rizika si zde ještě nemusíte zalézt kvůli dešti. Neleze se zde „tři dny před a tři dny po dešti.“ Na tvrdším materiálu je nutné dodržovat 24 hodinový zákaz lezení po dešti, a to si myslím i o stěnách v Labáku. Na pevném materiálu se nemusíte tolik bát, že se vám něco ulomí, či jestli ty velké hodiny, které právě provazujete, nepůjdou s vámi do údolí. Dávejte si pozor na světlejší místa bez pevné svrchní vrstvy, kde písek solí a je křehčí. Dále je důležité, jak je pískovec členěn. Někde převažují komíny a spáry, někde stěnové lezení. Ty druhé jsou pro vás lepší. Vhodné oblasti jsou Křížový vrch, Suché skály, Prachov, Anglický parčík a Malé Tiské stěny v Tisé, Ostrov. Legendární oblasti jako je Ádr nebo Labák začněte objevovat až po získání zkušeností.
Psí život IXc, Dolní Žleb - foto: John
Obrovskou výhodou je jet s někým, kdo to tam aspoň trochu zná a ještě lépe nějakou tu cestu vyvede. Ušetříte si tím bloudění po skalním městě spojené s naprostou ztrátou morálu při pohledu na řídké jištění. Navíc si osaháte materiál na tom lepším konci. Pokud nikoho takového nemáte, kupte si průvodce a hodně se ptejte. Nejlepší informace seženete večer v hospodě. Ptejte se na vhodné cesty, kde je jištění, jaké smyce použít, jak se cvakají kruhy, kde je to nejtěžší a také jak se dostanete dolů. Dozvíte se také, jak sedí klasifikace a na jaké autory cest si dát pozor, popř. kdy cesta vznikla. Čím budete mít více informací, tím lépe. Dokážete pak rozpoznat a ignorovat rady, které patří do kategorie černého humoru.
Další informace se týkají především Labských pískovců. Pokud je autorem Petr Slanina (Špek), vyberte si něco jiného. Je známý tím, že prvovýstupy nedělá pro lidi, ale pro sebe. Na rozdíl od Jirky Slavíka (Prcase) své cesty po sobě znovu nepřelézá a nevhodně a nebezpečně umístěné jištění znemožňuje RP přelez. Špekova klasifikace je také podivná, což nebezpečnost jeho cest ještě zvyšuje. Cesty jeho občasného kolegy Prcase jsou trochu něco jiného. Ten se u svých prvovýstupů snaží o sportovní přelez a pokud si myslíte, že daný kruh nejde cvaknout, rád vám poradí. U novějších cest je jeho klasifikace poněkud tvrdší, ale to je v Labských pískovcích současným trendem. Když jsou oba jmenovaní lezci spoluautoři, jděte raději dál, a když má cesta jen AF přelez, ani se nedívejte nahoru (při pohledu na cestu Expo 92 jsem přemýšlel o prodeji materiálu). Pokud budete pozorně listovat průvodci, zjistíte, že tato dvojka v 90. letech minulého století znala jen dvě čísla, VIIIc a IXc, RP tam většinou nepíšou.
Žleb - Jitka při slanění z Pekelného reje - foto: John
Chcete - li si pohodově zalézt, setkáte se jménem skalní frézy posedlé prvovýstupy, s jménem Karel Bělina. Jeho cesty lze poměrně dobře jistit smyčkami. Pozor, kdy cestu dělal a s kým. Téměř všechny jeho cesty jsou klasifikovány ve staré uzavřené stupnici JPK a sám Karel tvrdí, že nikdy nevylezl více jak VIIIa, kromě cesty Edita za VIIIc na Severní Tyršovu věž v Labáku. Proto si dejte bacha na jeho VIIb a VIIc, hlavně v Ostrově, kde se do průvodce asi přepsala klasifikace cest v JPK z vrcholových knížek, ale v průvodci je prý použita saská stupnice. Když cestu dělal s manželkou, neváhejte a jděte do toho. Dalším jménem, se kterým se určitě setkáte, je Lukavský ,alias Cikán. Nadělal obrovský počet prvovýstupů, hlavně ve spárách. Když spáry došly, pustil se do rajbasů. Má ovšem velice specifický pohled na klasifikaci cest a jako spoluautor průvodců pomohl vytvořit chaos v hodnocení výstupů v Ostrově, v Ádru, na Křížáku a ve výběru z Labských pískovců.
Poslední prvovýstupce, které vám představím, jsou bratři Weingartlové. Jejich cesty se vyznačují minimem kruhů, které slouží hlavně k určování směru. Může se vám stát, že si pod skálou ani nevšimnete, že nad vámi nějaká cesta vede. Na hledání kruhů doporučuji dalekohled. Je až neuvěřitelné, jak obtížné cesty dokázali s takovým jištěním přelézt, vždyť obtížnost RP přelezu se často pohybuje okolo stupně 8+ UIAA. Až takovou cestu vylezete, uvidíte, jakou z vás bude mít hostinský radost.
poznámka redakce: článek s jinými fotkami je také na serveru www.climber.cz
Mal som to "stastie", ze sa mi ako "zaciatocnikovi" na piesku postastilo liezt jedno VIIc od K. Belinu na Ostrove. Mozem potvrdit, ze to stalo za to.
A este by som spomenul, co mna niekedy dost zmiatlo, ze na rozdiel od nepieskovcovych skal to, ze nad sebou vidite dalsie istenie (kruh) neznamena, ze cesta ide priamo k nemu. Moze sa stat, ze najprv 2-3 metre doprava, potom hore, 2-3 dolava a ste pri kruhu, narovnanie moze byt velmi zaujimave. :-)
Pieskom zdar!
Další obávané jméno je Oskar Schuster, který na přelomu minulého a předminulého století přelézal cesty od čtyřek do šestek v Labském údolí na obou stranách hranice. Jistil se provazem okolo pasu a v mládí neznal ani karabiny. Traduje se, že když se mu podařilo vylézt nějakou pěknou cestu, zašel do hospody, opil se a celou ji vymlátil na oslavu, že zase přežil další den. K tomu nutno poznamenat, že jeho cesty mají obvykle jen jeden kruh, a kdo neví, kam dát smyčku, může dopadnout špatně.
Jeho generace byla vůbec z našeho pohledu pěkně vypečená, protože lezli hlavně komíny a široké spáry. Asi je uměli, protože se skoro vůbec nejistili, a tak pozor na jejich cesty II-III, které jsou na svoji obtížnost těžké fyzicky i psychicky. Tady je pár příkladů dvojek, se kterými budete mít možná co dělat: Hrubá skála - Komín na Blatník, v okolí Pravčické brány - Stará cesta II na Václavskou stěnu nebo na Drábských světničkách - Náhorní cesta II na Trubkovou jehlu.
Na písku jsem ještě nelezl, ale skalkařím celkem slušně. První písek bych rád letos a už jsem si i zajistil prvolezce. Tvůj článek mě jenom utvrdil v tom, co si myslím a ještě podpořil mou chuť na písku lézt. Díky za něj.
Stejně je Davide zajímavý, že existuje třebe takovej Jirka Všetečka (nevím jestli jsi článek od něj četl), kterýmu se na pískách vůbec nelíbí. Myslím ale, že až si přečte tento článek, tak názor rychle změní.
Čo bolo, to bolo terazky jsom schizofrenik. :)
Vzhledem k tomu, že článek je v záhlaví adresován skalkařům, kteří se na písky teprve chystají, přidal bych ještě několik rad či spíše doporučení nebo dokonce prosby.
Bylo zmíněno, že písek je nezvykle měkkou horninou. Proto zákaz lezení na mokrém písku není jen otázkou Vaší osobní bezpečnosti (to je konečně vaše vlastní riziko), ale především ohleduplností vůči skále a Vašim následovatelů.
Když kvůli Vaší blbosti usápnete mokrý klíčový chyt, tak jestli se zrakvíte, tak to je smutná daň za Vaši blbost, ale ten chyt tam už nikdo nepřilepí.
Totéž platí o hodinách. Když z nich vytahujete smyčku, pěkně opatrně a rukou chraňte sloupek. Že to bere sílu? To víte že jo. Ale zlozvyk vzít smyčku za konec a pěkně silou ji z hodin vytáhnout na písek opravdu nepatří. Zkuste si to někde v ústraní v rokli. Všechna ta zrnka písku, která se sypou ven, byla před tím sloupkem hodin.
Viděl jsem dokonce magory, kteří zapytlili cestu u velkých hodin a aby nepřišli o smyčku, jali se obřími hodinami protahovat lano, že slaní a pak lano stáhnou - tedy protáhnou hodinama. Řval jsem na ně fakt mocně a že to nemám ve zvyku.
Dalším nešvarem je dobírání z vršku věže. Jo u slaňáku, nebo pěkně pohodlně na samém vršku to je fakt nejpohodlnější a asi i nejbezpečnější. Ale to napnuté lano co dře oblý vrchol věže je jako pila. A to zejména, když druholezec visí, zkouší a zase visí. Však taky na některých věžích jsou i 20cm zářezy. Nedělejte další a hlubší!! Dejte si dlouhý jistící fous a posaďte se na samou hranu věže.
S tímto souvisí i styl RP. Povzneste se na písku nad ryze sportovní hodnotu přelezu a myslete i na skálu. Zdaleka ne všechny cesty vypadají tak, že lano jde pěkně vzduchem a dotýká se jen expresek. Když se cesta zahne za dvě hrany, lezec se s tím trochu potýká, lano dře a třeba do toho i spadne, je na další zářezy kvalitně zaděláno. Na některé cesty RP opravdu nepatří.
Jenom bych chtel dodat, pro nezkusene piskare, ze pokud ve Zlebu pujdete zhanet informace do hospody ke Kostovi, tak se akorat tak ozerete. Na jednu stranu je to dobry, protoze druhej den nepolezete a nic se vam tedy nestane. Dejte si na to pozor, obvzlaste se teto hospode vyhybejte o vikendech, kdy se tam sejde hodne znamejch. Dale jsou nebezpecne svatky jako velikonoce, atd. Jo a taky 24. 4., protoze to ma hospodskej svatek. Jinak vsem preju hezkou piskovcovou sezonu.
....na písku je obzvláště zavrženíhodná činnost. Málokde je slaňák opravdu těsně na hraně tak, aby lano pod ním nedřelo skálu. Spouštění lezců dává skále pořádně zabrat. Když už, tak pořádně dlouhou smyčkou vratnou karabinu přesunout až skutečně do kolmého terénu. Bohužel jsem viděl už i takové chytrolíny, kteří své roštěnky jistili "na rybu" a lano jim vedlo přes půl věže ke slaňáku na druhé straně.
A i v tom případě, že slaňák bude krásně na hraně, nebo budete používat třeba stěnový kruh, veďte lano zásadně vlastní karabinou a ne kruhem.
Ono to lano, které je plné toho nejjemnějšího písečku je totiž mnohonásobně větším "šmirglem" než jinde. Všimli jste si někdy jak jsou některé slaňáky mohutně probroušené? To není jenom velkou intenzitou slaňování. To je především proto, že "pískové" lano brousí mnohem víc než třeba "vápnové".
Argument, že máte lano v kruhu, aby tam pak už nikdo nemusel lézt, neobstojí. Obrušujte si svoje karabiny, ne erární kruhy.
Nazdar Ondra, na piesku som taktiez este neliezol, ale termin "istit na rybu" sa pouziva aj na vapne. Znamena to lezenie s hornym lanom, oznacovane aj TR.
Zapsal: Peter, 17:22:27 23.04.2002
Re: Ondra i Peter
Jenom upřesnění. Z horním lanem leze i druholezec, který je jištěn parťákem shora a jeho styl se pak také označí TR.
Ale zmíněné se týká způsobu, kdy jistič stojí na zemi a lezec s lanem shora leze jako na udici. To by ještě nebylo to uplně nejhorší. Ale nejvíc dostane skála zabrat, když tento neslaní, ale je spuštěn - tedy naprosto standardní metoda používaná na umělkách.
Zapsal: melloun, 17:29:50 23.04.2002
Labák-Kosta
Tahle knajpicka je kapitolou sama pro sebe.Vzpominam na jednu z prvnich navstev dodnes, bylo to nekdy na jare roku 1997,mozna 1998 a vyskytli sme se tam zrovna 24.4.Nic netusice jsme zacli konzumovat lahodny Samson.No, ale Kosta roznasi stylem, mas pulku piva a uz mas dalsi.Takze v jednu chvili sme tam meli s Youzicem asi tri piva k tomu, ktere sme pili.Jo a jeste sme byli jemne upozorneni ze jestli nebudeme chlastat, tak Kostu smrtelne urazime. Ze se hostinsky jmenuje Jirka jsme samozrejme vubec nevedeli. :-)))
Hehe zejtra ma Kosta svatek.
Kdyz si to tak ctu, tak jsem Vazne rad, ze Mellouna znam... ( to byl kompliment ). A jsem i rad, ze dnes nejedu do Zlebu, ale na Susky. Ctvrtej den v poradi ( zlitej jak kara ) bych fakt uz nevydrzel.
Ale vazne. Na pisku vidim cim dal casteji lezeni s magem,o cemz bylo receno jiz mnoho, takze nema cenu psat dal, co je zakazano je znamo. Jelikoz si kvuli blbcum nechci nechat zakazat lezeni na pisku tak vezte, ze az Vam nekdo to mago na pisku nakope do prdele, tak jsem to ja, nebo nekdo podobne smyslejici. Tuhle naladu mam od nedele ze Susek, kde nejakej borec poslal po pripomonce spravce skal do prdele. Tak vzhuru na pisek se znalosti pravidel.
Zapsal: Maty, 08:11:18 24.04.2002
mago
S tym magom je to vobec zaujimave...
Vzdy ked som liezol na piesku (Tisa, Prachov, Ostrov, Teplice) som mal pocit, ze s magom nelezie iba nasa partia, vsetci prasili ako besni. Mozno, ze som len nemal stastie na tych spravnych "pieskarov".
Nerad bych tady rozpoutal debatu maglajzníků proti ostatním. Já jsem v této problematice spíše liberální, přestože sám používám maglajz velmi málo a spíše si musím zvykat na fakt, že ho na prdeli mám, než obráceně.
Zkusím předložit jen několik faktů:
- Faktem, je, že na písku je zakázáno a tento zákaz je podmínkou ochranářů pro udělení vyjímky. Nemá cenu diskutovat na téma, jestli skále škodí, nebo ne. Oni jsou odborníci, kteří se o lokalitu, která je jim svěřena starají a je to jejich odpovědnost. Nerespektování tohoto zákazu tedy může být důvodem pro zrušení vyjímky. Mimochodem znám názor (ochranářský), že nejde ani tak o škodlivost maglajzu na skále, ale spíše o ten, který se vysype či dopadne na zem. V křehké ekologické rovnováze to je prý významná změna pH půdy.
- Faktem je, že písek je natolik hrubá hornina, že maglajz plní jen půlku své funkce - suší ruku. Ta tenká vrstvička, která dobře plní svou funkci třeba na vápně, tady moc nefunguje. Spíš naopak. Drsnou strukturu pískovce zanese a vytvoří hladký chyt.
- Z hlediska čistě lezeckého je jistě nesporné, že velká řada moderních cest je bez této pomůcky nelezitelná. Na druhou stranu je to určitě otázka přístupu. V úvodním článku byl zmiňován Špek. Ten všechny svoje výstupy dělá zásadně BEZ. A tato jeho zásada jde tak daleko, že na možnost udělat nejnovější cestu na Dračkách ve Skaláku (Xb) čekal rok. Čekal na počasí, kdy bude taková zima, aby to bez maglajzu šlo, ale aby bylo dost sucho, aby byl Skalácký písek lezitelný. Přístup (myšlenkový) před kterým smekám. Pokora a přijetí lezecké výzvy se všemi jejími záludnostmi. Žádné lezu tady a teď, CHCI to vylézt a tak přitesnu, vyčistím, omáguju.
- Je faktem, že někteří jsou na ty své pytlíky tak zvyklí, že si do nich sahají pro morál a pro sílu. Ne pro sucho. Je mně smutno, když vidím borečky, jak zápasí na šestkách či sedmách 50 let starých, kde jsou velechyty na celé ruce a protože na to nemají mágují, až jsou bílí až za ušima.
- Myslím, že na písku by se měl respektovat alespoň styl prvovýstupců. Jestli to borci vylezli před 70, 50 či jenom 20 lety BEZ, proč bych si já měl pomáhat? Že je cesta od té doby víc opocená? To je holt smůla. Cesty se časem mění. Když se ulomí nějaké chyty, nebo ošoupou některé lišty, tak nikdo nepřispěchá a nepřišroubuje tam umělé.
Myslím, že Všetečka Vás některý fakt dostal - koukněte se nejdřív do jeho deníčku a pak na svůj nos - asi vám tam pořád visí ty jeho bulíky...
Zkrátka ty "pískovcový fláky" co tam má zapsaný ho usvědčují k hodně vřelému vztahu k písku a Labáku vůbec.
Článečky "Zkažený velikonoce" (autor Všetečka) i tento "Skalkař vers. pískař" (autor D. Chudoba což = Jiří Všetečka, viz deníček) se mi moc líbí.
Ať žije osvěta, které není nikdy dost.
Reaguju na názor (ochranářský)"že nejde ani tak o škodlivost maglajzu na skále, ale spíše o ten, který se vysype či dopadne na zem. V křehké ekologické rovnováze to je prý významná změna pH půdy." jedním vymočením se na zem změníš pH půdy mnohonásobně víckrát než sypáním mága na zem co padá všem lezcům při lezení v daný oblasti za celej rok. Seš předseda oddílu na chemii, tak se jich na to zeptej. Lezbě bez maglajzu tam kde to není nutný zdar!
Zapsal: Hlína, 13:07:10 24.04.2002
Re: Staník
Groaaaarr! I Stanik poznal, ze se jednalo o zert!!! Jedem to zapííííttt!! Ale nic ve zlem! :-))
Po skandálním odhalení totožnosti Jiřího Všetečky jsem poznal, že nemá cenu se již skrývat. Zároveň jsem zjistil, že lezec tohoto jména skutečně existuje (viz. článek o prachovském Mnichovi v Montaně). Tímto se mu, i popřípadě dalším Jirkům, omlouvám a slibuji, že si zvolím jiný pseudonym. Jinak děkuji za Vaše ohlasy a připomínky, i ty negativní. Písku zdar a morálu zvláště.
Zapsal: Chudoba David, 17:36:07 24.04.2002
jisteni
Nechci rozpoutat dalsi valku podobnou te maglajzove, jde ciste o vec. Samozrejme vim, jak jistit na pisku - a nikdy jsem nic jako hexy,ci frendy nepouzival [na rozdil od nekterych prvovystupcu...], ale Metolius ted vyrabi tzv. "Fatcams", ktery jsou o 35% sirsi nez normalni frendy a byly vyvinuty specialne na mekkou skalu - piskovce v USA. Docelka by mne zajimalo jestli je nekdo u nas otestoval. Dik.
Zapsal: j.k., 19:03:45 24.04.2002
re:melloun
Zdravím.Jen bych chtěl něco říct ohledně lezení s maglajzem.Včera jsem byl v labáku a lezl jsem tam jednu nejmenovanou cestu.Tato cesta byla vždy jak si pametám docela dosti omaglená a včera po zimě jsem tam nenašel ani špetku maglajze,zato cesty,které se většinou bez MG lezou ,tak byly hnusně zaslizlé.A pokud někdo leze cestu tzv. na OS a má krásně omagl. chyty ,tak se leze daleko lépe,když vidíte kam šáhnout===========>>>vivat maglajz ( od VIIc výše)
Otestoval? Jaké otestování by sis představoval?
V této problematice jsou dva aspekty:
1) Funkčně-lezecko-bezpečnostní
Tady je problém, že písek (tak jak ho známe z našich zemí) je tak měkká hornina, že založený vklíněnec stejně tak jako zatlučená skoba nemá ani zdaleka takovou pevnost jako v normální skále.
Je zřejmé, že když na písku založíš nějakého čoka do mírně se zužující spárky, tak zatímco normální skála drží, tak když do něj zchrastíš na písku máš velkou šanci, že se ten kousek kovu normálně "probrousí" ven, nebo prostě uštípne kus horniny. O skobách ani nemluvě.
Jakýkoliv nový vynález tento neduh může jen vylepšit, nikoliv odstranit. Spolehlivý vklíněnec na písku může fungovat jen ve výrazném zúžení skály.
Znovu podotýkám-to je jen funkční hledisko.
2) Ochrana skály
To je myslím nyní mnohem podstatnější důvod proč NEPOUŽÍVAT. Je zřejmé, že zpravidla určitě poškodíte skálu, když do toho spadnete.
Ale i když nespadnete, ale jenom zajistíte.
Umíte si jistě představit, jak by asi oblíbené jistící místo brzy vypadalo po několika desítkách lezců, kteří tam namontují jednoho hexa a následně ho zase vydolují třeba i s použitím štáradla. Ta měkká skála to prostě nesnese.
Pamatuji dobu, kdy někteří filutové používali vklíněnce vyrobené ze silonu. Takový polovičatý alibismus. Silon je nepochybně měkčí než dural, ale pořád mnohem tvrdší a méně šetrný než smyčka.
Zákaz používat jakékoliv vklíněnce tedy považuji za naprosto legitimní a žádný nový vynález myslím nemůže pohled na věc změnit.
Hele, slyšeli ste už o oboru, jež se zove geotechnika? Bývá dobrým zvykem v horoškolách, instruktorskejch kurzech a tak, o existenci tohoto oboru aspoň informovat. Každej gramotnej (myslím takovýho, co už umí číst) lezec si může přečíst několik základních pouček a není třeba se o tom zrovínka tady hádat. Prostě pravděpodobnost, že Tě unese vklíděnec nebo hexík na písku je cca 11x - 12x menší, než že Tě udrží takovej ten tradiční uzlík. Navíc neprasíš skálu a potencionální místa k jištění pro ty co to budou chtít zkusit eště po Tobě.
A k těm silikonum - voni prostě moc nefungovaly (důvodů bylo víc, mj. i malá odolnost samotnýho toho jistítka - a navíc se nejčastěji používaly dva proti sobě a když se do toho řachlo, tak se spekly dosebe), takže se pak eště chvílu experimentovalo s tvrzenejma gumama, ale to šlo nějak doztracena, i když tady by ta teorie mohla být příznivější.
No a na závěr: železo do písku zakládaj pitomci a nevzdělaný ignoranti (nemluvím o bórcích, vzpříčenejch skobách apod. se kterýma se osazujou kruhy, tam totiž jde o jiný zatížení - statický a to je potom trochu jiná pohádka - teda jiný a jinak rozložený síly co nakonec na ten šutr působěj). Takže na používání železa v případě prvovýstupců se nemá moc smysl odvolávat, voni byli čímani a navíc většinou i gramotní, takže o tom jak to bude fungovat něco věděli.
Tom
Argumenty odpurců maglajzu jsou většinou tři:
1. Maglajz škodí skále
2. "Ochránci" přírody nám zavřou skály, když polezeme s maglajzem
3. Špek leze těžký cesty bez maglajzu.
Měl bych k tomu pár stručnejch připomínek:
ad 1. Pot je mnohem agresivnější látka než magnezium, rozpouští tmel pískovců i jemnozrnnou základní hmotu - viz hladké, ušmudlané a opocené chyty na některých cestách. Tření opoceného chytu je mnohem menší, než když je zanesenej maglajzem - tam stačí vzít jemnej kartáček a maglajz z chytu vyprášit. Opocení je ale naproti tomu změna naprosto nevratná. Argument se změnou ph půdy považuju slušnej úlet.
ad 2. "Ochránci" přírody si dost často hojí svoje komplexy na lezcích, protože nejsou schopni sami zabránit mnohem vážnějším případům ničení skal (odpadky po turistech, graffiti na skalách, hovna, vyšlapané cesty, ohniště po čundrákách atd.). Sám sem se tim několikrát osobně setkal.
ad 3. Špek je asi v tomhle směru jedinej, i jeho kolega Prcas, stejně tak jako 99% lezců co lezou těžký cesty, magujou jako vzteklý. Několikrát sem lezl těžký cesty hned poté, co se to někdo snažil lézt bez mádža, a byl to dost humus, opocený a slizký chyty stojí za hovno. Když někdo maglajzuje na trojce, tak je to kretén, když někdo hnusně vopotí malý chyty v devítce, tak je to taky kretén. Všeho s mírou.
hezounkej příspěvek.
Ač magi používám prakticky jen na překližce (kde sem už rok nebyl) tak hluboce smekám. Jo, všeho s mírou.
A používat hlavu. Nelezu tak těžký cesty abych to máčo potřeboval, ale znám pár lidí, co to lezou a pak v těch svejch devítkách, desítkách nebo čem to, prostě magujou. I na písku. A nezbejvá mi než jim věřit, že to jinak nejde.
Ale eště něco málo k těm argumentům. Nejsou úplně přesný (podotýkám, že se nechci s nikým hádat a plameně tady obhajovat jeden z názorů - vona totiž pravda bejvá uprostřed, a já ji navíc neznám): Jeden fakt je, že máčo je přecejenom jinýho složení než pískovec. Takže v kombinaci s deštěm či jakoukoli jinou vlhkostí určitě škodí. Druhej fakt je, že pot je výrazně agresivnější a škodí několikanásobně (chtělo by se říct mnohonásobně víc - to bohužel eště nikdo v nějaký slušný studii nezpracoval). Ale argument, že když mažeš, tak tam nenecháváš pot, je, obávám se, taky zcestnej. Necháváš tam určitě míň potu, ale těžko můžeš říct, že máčo chrání skálu. Tak to asi nebude.
A k těm ochranářům: neházej je do jednoho pytle a zkus se na věc dívat jejich očima. Pokud je mi známo, tak ty zákazy tam nejsou kvůli naší diskusi jesti to škodí, nebo ne, ale proto, že to dělá fleky a když je máča moc, až ani neuděláš hezkou fotku skály tak jak vypadala, když tam to máčo nebylo. Takže převládá hledisko estetické. Možná by bylo na místě aby ty kroky vycházely z naší strany. Existuje řada studií zabývající se chemickými změnami po použití maglajzu. Ty prokazují, že to šutr poškozuje minimálně, navíc to může mít pozitivní efekt (míň potu). Což takhle třeba vzít ty studie a začít se bavit o pravidlech (a taky vyjímkách ze zákona) kde by maglajz byl povolenej od určitého stupně obtížnosti nahoru, při zavedení podmínky, že se používá maglajz barvenej neagresivními (přírodními) barvivy, tak jak to už občas ve světě funguje? Takovej maglajz v pískové barvě by asi v devítce nikoho fakt nepopudil a mohli bysme si tyhle dišputace odpustit. A kdybys viděl toho výše uvedenýho kreténa co maže v trojce a práší kolem sebe jak magor, tak bys mu ten pytlík nakopal do prodloužený části zad jak tady už taky někdo navrhoval. No a do tý doby by asi bylo lepší dodržovat ty podmínky (který sme slíbili dodržovat aby nás na ten šutr pustili - my vůbec rádi slibujem všelicos jen aby nám to lezení dovolili a pak na to serem - viz časový omezení kvůli hnízdění - třeba koukni tady o dva nebo kolik článků níž) který sou zatím daný. Ale iniciovat nějaký takový jednání, to musíte Vy (maglajzníci), já fakt to máčo nepoužívám :-), takže je mi jedno, jestli si ho vydupete nebo ne :-))
Asi byste měli začít Vrcholovejma komisema, nashromážděním a popřekládáním studií a pak usednout za jednací stoly. Vovo totiž všecno de, ale pro takovejhle posun zatím nikdo ani nehnul prstem. Takže magovat je protizákonný (nejen proti nějakekejm vnitřním pravidlům lezení na písku, ale fakt proti zákonu - protože v zákoně je stanoveno, že nějaká činnost může být vyjímkou povolená za dodržování určitých podmínek stanovených v té vyjímce podle místních špecifík - jako třeba kudy chodit ke skále aby se nezhoršovala eroze, nebo třeba nemagovat).
Jo, to sem se zase rozepsal, žejo. No, ale zkuste vo tom přemejšlet třeba takhle. A nefňukejte, že Vám zlí vochranáři zase šlapou na prstíček. Když není snaha z naší strany (teda kromě toho že se pohádáme na LEZCI, nebo jánevim třeba HOROSVAZU.CZ nebo dokonce i v tištěným časáku), tak asi těžko dojde k nějaký změně.
A. všeho s mírou.
Tom
Zapsal: Tomáš Frank, 11:25:53 25.04.2002
souhlas s TF
jéje, zase maglajzová debata.
je trochu rozdíl mezi tím na dvou pekelnejch krocích v těžký cestě otřít ruku do trička a pak osušit prsty (jak se to dá určitě tolerovat), a mezi tím, když někdo od nástupu po trojkovejch madlech koupe v prášku ruce po loket (jak se to občas dá spatřit).
Maglajz na písku nepoužívám, ale je to asi tím, co a jak těžkého lezu. přišel bych si na těch svejch šestkách poněkud trapně.
A ještě jedna připomínka: pot (kyselej) určitě škodí na vápně, na písku se domnívám že bude víc škodit magnesium (zásadité). Chemici a geologové(čtete-li), opravte mě.
Jen k tý poslední otázce (škodí - neškodí). Sem se chtěl už taky poučit a teoreticky vzdělat, takže sem hledal na fakultě estli k tomu nejni nějaká česká širší studie. Néjni. Něco málo se občas vyskytne v horo.časácích a docela často v ročenkách DAVu (Sasíci). Autoři se spíš přikláněj k tomu, že to pocení asi bude fakt škodit víc... I na písku, kvůlivá dost odlišnýmu složení a hlavně pojivu (často spíše zásadité), a pak se shodujou, že to je složitej problém, jímž se nikdo nezabýval, a že je to odvislý vod lokality. No vyber si :-)
Zapsal: Tom, 12:21:02 25.04.2002
pripominka
furt resite skodlivost.... pot jiste skodi vic, ale o to nejde. Podivejte se, jak je krasne vykvetla sira po kyselych destich na nekterych mene lezenych vezich v Ostrove... to skodi vic nez pot a maglajz dohromady.
antiekologistka Lenka
Zapsal: Lenka, 12:49:45 25.04.2002
Zbytecne
Ale vzdyt vubec nejde o to, jestli skodi mago skale, jestli je to hnusny, nebo neferovy vuci prvovystupcum. Jde jen o to, ze je to zakazany a koledujeme si o zruseni vyjimky. Vse okolo je ciste akademicke plkani o hovnu.
Zapsal: Maty, 13:15:58 25.04.2002
Maty a Lenka
fajn..., hele Lenko, já škodlivost neřeším. Zkusil sem dát návod na "legalizaci" máča.
Jestli proti tomu něco máš, je to tvá věc. A pro Matyho. Není to o hovnu, ale zcela o konkrétním problému mezi lezoucí veřejností a orgány ochrany přírody. A jestli ho nebudem řešit, tak vo ty vyjímky fakt příjdem.
A protože na ty cesty, na který se zmůžu magi nepotřebuju, tak si myslím, že by to moh řešit někdo jinej než já, jen chtít. Co maglajznici? Jo mimochodem, je fakt jednoduchý prohlásit že to je buď vo hovnu, nebo že kyselej déšť škodí víc. Jo, škodí, ale s tímhle přístupem se můžem rovnou vysrat na všechno a poslat do kopru kohokoliv. Nebo ste reagovali a radši ani nečetli? To je taky lepší. Aspoň se nezatěžujete zbytečnejma myšlenkama. Tak si tady můýžeme pěkně vletět do vlasů a bude to fakt "čistě akademické plkání o hovnu".
Zapsal: Tom, 14:23:15 25.04.2002
..ty brďo
..sem minulej tejden navštívil Pfalz(pískovce u Karlsruhe),kde je povolený lezení s hejblatama(frendy,čoky apod.).Sice sem o tom věděl,ale překvapilo mě,že materiál néni až tak tvrdej jak sem si myslel.Jelikož jsme se vraceli z Šamonic tak sem měl výbavy po kokot a zakládal sem jak vzteklej, abych si tý exotiky užil.No ale moc důvěry to ve mě nevzbuzovalo.Mádžuje se tam taky jak vo holej.Jinak lezení je tam zupa(počesky super) a parádní krajina.P.S.Píšu to pouze jako informaci,že jinej kraj jinej mrav!Tak se toho ňák nechytejte.Já mám ostatně na lezení u nás na písku podstatně jinej názor.Tádýdádýdá...That's all Folks!
Zapsal: šatavis, 14:25:06 25.04.2002
Re: maglajz & hexy na písku
V časopise Hotejl (dávný předchůdce Montany) byl kdysi článek na téma maglajz, konkrétně studie o škodlivosti maglajz/pot. Studie probíhala následovně. Vzorky různých hornin (malý šutry velikosti chytů) byly zváženy a po té upevněny tak aby na nich mohli lezci zhybovat či cvičit. Na jedné skupině vzorků cvičili s maglajzem na druhé ne. Po určité době (nevím, cca půl roku) byly vzorky odmontovány a převáženy. Výsledky - hmotnostní úbytky byly velmi nepravidelné, bez výrazných souvislostí s používáním či nepoužíváním magnézia. Chyty které byly zatěžovány bez maglajzu vykazovaly opticky výrazně větší opotřebení než chyty zatěžované s maglajzem. Námět na diplomovou práci studenta geologie jak vyšitej - je možno přidat různá další kriteria měření. Zkusím zdroj pohledat v archivu, ale nevím, nevím.
Ad vklíněnce na písku - perličky.
Svýho času (dávno) jsem lezl v Tisé na Afriku jakousi cestu a jištění v díře sestávalo z velkého polena (cca 120 cm) šikovně zaklíněného napříč do velké díry. Stačilo ovázat smycí a lézt dál. Pár takových polen se válelo i v komíně na Kastelána v Teplicích, kde bylo takový docela "nepraktický rozšíření..."
A ještě jinak - podle jedné historky se dříve v cestě Šepot květin se nad 2 kruhem "zakládala" karabina do úzké díry jako vklíněnec. Pasovala tam prý přesně stará RUPPER made in NDR...
Že takové metody poškozují skálu je bez debat, jsem zásadně proti.
I když jakési moudro říká: "Dobře se nauč pravidla, abys je mohl někdy obejít..."
stejně vám ty vaše pytlíky nakopu do prdele až vás s nima chytnu.
Zapsal: Barbar Klasik, 14:33:29 25.04.2002
???
Pěknej článek Davide, škoda že někteří lezci si v komentářích ventilují své pochybné názory na magnésium, už jenom čekam kdy se tu rozjede debata o sekání.
To že používáš pseudonym Jiří Všetečka jsem se dozvěděl už o závodech v BB a dost mě to pobavilo. Doufam, že se potkáme o víkendu ve Žlebu, měj se fajn.
čauves
ad experiment: protože se zabývám betonem a o zkušebnictví něco vím, navrhuji následující experiment:
z pískovce z vhodné lokality vyřezat 18 ks zkušebních těles (krychle nebo válce) bez diskoninuit, železitých krust atd.
9 ks prohnat zkouškou jako CHRL (chem. rozmrazovací látky)- 3 ks vodní lázeň, 3 ks maglajzová lázeň a 3 ks kyselý roztok podobný potu. Nechat proběhnout cca 50 cyklů. Vyhodnotit a upravit postuúp zkoušky pro zbylých 9 ks zkuěebních těles tak, aby výsledek byl v nějakém rozumném řádu. Při zkoušce se dílce polévají zmrazují rozmrazují furt dokola, měří se odpad materiálu z povrchu tělesa.
dejte mi pár desítek tisíc, předjednejte to s MŽP a správami CHKO, a za půl roku máte seriózní výsledky.
Jeste bych se rad vratil k otazce kterou tu polozil "j.k." - pouze teoreticky - prakticke zkusenosti nemam.
"j.k." se ptal na jistitko ze skupiny "cams". Mam pocit, ze ti co reagovali (Melloun, Tom Frank, Stanik) byli tak trosku "mimo misu" - jejich argumenty se tocily kolem hexu a vklinencu (o tom, ze tyto se na ceskem pisku opravdu nepouzivaji asi nikdo nepochybuje). Fatcams, na ktere se ptal "j.k." si muzete prohlidnou tady: http://www.metoliusclimbing.com/cams.asp
(jsou to vlastne "velke friendy")
Predpokladam, ze toto jistitko je urcene do spar (hlavne do tech Americkych) - tedy mezi dva velke bloky horniny! (mimochodem, piskari, slysel jsem o pouzivani friendu v ceste Prasknuti bicem...).
Otazka tedy zni: Premysleli by jste o legalizaci tohoto jistitka pro ceske piskovcove spary?
Znovu zduraznuji, ze toto je pouze teoreticke zamysleni - nikdo netvrdi, ze kdyz Amici neco vynaleznou, tak my to musime hned bezhlave pouzivat...
...no, vasi odpoved si zrejme muzu predem domyslet...:))
Nějak se nemůžu už dívat na ty blbosti co se tady šířej okolo škodlivosti magnesia. Problém je spíše v tom, jak to působí esteticky. To by se dalo vyřešit barevnym maglajzem. Ale ted k tý údajný škodlivosti. Mágo není rozpustný ve vodě, takže nemuže ani nijak reagovat se skálou respektive s výše uvedeným pojivem (v pevnym stavu asi těžko za těhlech podmínek proběhne nějaká reakce). Krom toho je to látka bazickýho charakteru stejně jako pojivo v pískovci, takže si tyhle dvě substance nemohou vadit. Naopak kyselej agresivní pot je na bazický pojivo jak žíravina. Magnézium jeho negativní účinky minimalizuje. Stejně je ale píčovina se bavit o vlivu mága na skálu, protože ji nijak nepoškozuje oproti kyselejm dešťům a jinejm zasranejm exhalacím. Jestli Vás to zajímá, zeptejte se klasiků jak vypadaly skály před 25 lety a jak oproti tomu vypadaj dnes. Na vršku skal se začínaj projevovat změny v pevnosti materiálu a skála se začíná drolit díky těmhle vlivům. Dobře to je vidět sem tam v Tisé. Takže co se týče debat o škodlivosti mága - úplně mimo.
Nějak se nemůžu už dívat na ty blbosti co se tady šířej okolo škodlivosti magnesia. Problém je spíše v tom, jak to působí esteticky. To by se dalo vyřešit barevnym maglajzem. Ale ted k tý údajný škodlivosti. Mágo není rozpustný ve vodě, takže nemuže ani nijak reagovat se skálou respektive s výše uvedeným pojivem (v pevnym stavu asi těžko za těhlech podmínek proběhne nějaká reakce). Krom toho je to látka bazickýho charakteru stejně jako pojivo v pískovci, takže si tyhle dvě substance nemohou vadit. Naopak kyselej agresivní pot je na bazický pojivo jak žíravina. Magnézium jeho negativní účinky minimalizuje. Stejně je ale píčovina se bavit o vlivu mága na skálu, protože ji nijak nepoškozuje oproti kyselejm dešťům a jinejm zasranejm exhalacím. Jestli Vás to zajímá, zeptejte se klasiků jak vypadaly skály před 25 lety a jak oproti tomu vypadaj dnes. Na vršku skal se začínaj projevovat změny v pevnosti materiálu a skála se začíná drolit díky těmhle vlivům. Dobře to je vidět sem tam v Tisé. Takže co se týče debat o škodlivosti mága - úplně mimo.
Davide dekuji za pochopeni, ty ostatni odpovedi [na fatcamy] byly opravdu mimo misu. Moje hloupost, ze jsem zminil hexy - to mne proste ulitlo je to blbost. Pekny srovnani frendu je treba v Rock and Ice [June/July 2001], kde o fatcamech rikaj ze to jsou jediny pouzitelny friendy na mekky poustni piskovce ve statech, kde jejich sirka vysoce omezuje sanci, ze projedou skalou. Nicmene jsou tak siroky, ze by je clovek stejne tezko pouzil nekde jinde nez ve sparach. Jinac co jsem slysel tak i normalni frend v ceske spare [na tvrdsim pisku] pad dobre chytil. Nez mne zacnete nadavat, tak ja frendy na pisku nepouzivam, slo opravdu jen o vec. Legalizaci si predstavit nedovedu, stejne by to nejaky paka cpali do vsech moznejch der a vostin......
Zapsal: j.k., 17:28:14 25.04.2002
preci jenom
Pot ma pouze mirne kysele pH, v kyselosti neni ten problem. Problem je se soli, ktera se v potu vylucuje. Za horkych dni se kazdy poti vic a tak na chytech se sul koncentruje, pak sprchne a jaky negativni nasledky ma koncentrovany roztok soli se muzete presvedcit na svych super spocenejch trickach a na podvozcich svych aut po zime. Taky jak mate pekne spinavy ruce ze skal a spotite se, tak ta spina tam zustane a hezky se to zanese.... to je jedno k druhymu. Ja jsem pro lezeni s maglajzem u tezkejch cest...a je pravda, ze pouzivani barevneho maga by to treba vyresilo...
PS: Budou odstiny maga jako u laku na nehty nebo krytu na mobil? Hodi se ta sediva do Tisi nabo do Adru?? To budou problemy..... :-))))) Uz se tesim na odstin Tisa a Ostrov :-))))
Pisku zdar
Zapsal: Lenka, 17:32:58 25.04.2002
Re: CAMy
Davide i j.k.
Trvám na tom co jsem napsal. Nevylučuji, že byl vymyšlen CAM, který v měkké skále drží lépe než cokoliv jiného. To je ale pořád ta funkčně-lezecko-bezpečnostní otázka.
To co mně v souvislosti s našimi písky zajímá víc je ochrana té skály. A tady mně NIKDO nepřesvědčí, že nějaké duralové udělátko ničí skálu méně než jiné duralové udělátko.
To je teda debata jak pojďme jebat.(promiňte mi to slovo)Já taky neříkám že by chci osahávat 14-ti letý děvčátka a nekřičím do světa že je to jedno.Zákon nezákon prsa už mají.Už si sakra uvědomte že v naší společnosti existují nějaká pravidla a zákony které fungují a naopak by se měla zpřísnit a ne zmírňovat či rušit.Jestli někoho uvidím v Ádru s mágem či frendíkem tak mu ho osobně nakopu do prdele.
Nazdar
Zapsal: Himbajz, 18:36:49 25.04.2002
re:debata
Ty jsi ale tatar...
Zapsal: Lukáš, 19:08:01 25.04.2002
kam maglajz vyhodi ten pot?
Zajimalo by me kam se dostane ten pot, co vysusi maglajz. Nezustane nahodou v maglajzu na skale? Pak by byla zcestna myslenka, ze mago skodi min, kdyz je plny potu.
Zapsal: Cesta, 20:53:37 25.04.2002
Co je to maglajz ?
A já hlupák jsem si myslel, že debaty o maglajzu jsou už minulostí.
Zapsal: michal z os.os., 21:10:02 25.04.2002
Re:co je to maglajz
Ne.Debata o maglajzu asi bude stále.Musíme se smířit s tím že se používá všude.A mi-co ho nechceme používat na písku jsme asi tataři.Ale upřímě:jsem debata o maglajzu asi opravdu nepatří.
Zapsal: Himbajz, 22:06:26 25.04.2002
Plzeňský pískovec
Jestli někoho uvidim na Jezírku bez magnézia, tak mu nakopu prdel já!!!
Ma nakaza se siri bleskove! Budeme se do tech zadnic kopat vsichni vzajemne a ochranari smichy spadnou ze skaly a bude klid, ze? Neboj Luky ftip sem pochopil, ale fakt se mi libi, jak to tu zije...to je parlament a neplacenej! Chlapi, pojdme na pivo, bude mela ( damy prominou ).
Zapsal: Maty, 07:42:44 26.04.2002
Pivo
Je fakt že pár kousků Gambáče by to vyřešilo.Nebo Plzně.
Zapsal: Himbajz, 08:08:31 26.04.2002
Taky chci někomu nakopat
Jestli ještě někdy někdo rozjede pod podobným pekným článkem takovouhle debatu, tak mu taky nakopu prdel. :)
Prosím ať autor promine.Článek je velice pěknej a já jsem se nechal unést.Od příšte jen k tématům!
Ahojda
Zapsal: Himbajz, 10:18:37 26.04.2002
k tématu...
Máte recht. Už taky držím pysk...
Ten článek je dobrej, pro moji maličkost a myslím že pro všechny co písek nepovažují za svůj právě domovskej terén, je hlavně užitečnej.
Jen když už sme se tak nechápali, hele, kluci jak je to s těma fatcamama? Docela by mě to zajímalo... Jestli k tomu něco někde vyšlo a tak. Zkoušky, výsledky, šutr... Jo, a kdyžtak mi to pošlete rovnou na mejl ať to tady nezabušíme dalšíma nesmyslnejma podrobnostma - a taky se omlouvám, reagoval sem aniž bych si pořádně přečet ten původní příspěvek :-)) Vůl sem já!
Máte recht. Už taky držím pysk...
Ten článek je dobrej, pro moji maličkost a myslím že pro všechny co písek nepovažují za svůj právě domovskej terén, je hlavně užitečnej.
Jen když už sme se tak nechápali, hele, kluci jak je to s těma fatcamama? Docela by mě to zajímalo... Jestli k tomu něco někde vyšlo a tak. Zkoušky, výsledky, šutr... Jo, a kdyžtak mi to pošlete rovnou na mejl ať to tady nezabušíme dalšíma nesmyslnejma podrobnostma - a taky se omlouvám, reagoval sem aniž bych si pořádně přečet ten původní příspěvek :-)) Vůl sem já!
Měli byste brát ohled na lidi, který to čtou děsně tajně v práci a nemůžou se řehotat nahlas. Až se sejdete na to nakopání, dejte vědět, já to chci rozhodně vidět! Ad pot v maglajzu - ten je tam schovanej a až v rákosí rupne a ve vrbě hrkne, kousne lezce do prstu (v lepším případě), takže vážně bacha! (Jinak chemicky proces neutralizace:-)))))
Zapsal: Ivucha, 14:54:30 26.04.2002
Bla bla bla bla
Hope smaž prosim všechny ty nemístný komentáře, kazej pěknej dojem článku!!!
NĚCO K TOMU MAGLAJZU NA PÍSKU"SERTE NA NĚJ"PŘÍPUSTNÝ AŽ TAK OD 9b NA HORU.
Zapsal: , 09:15:10 27.04.2002
Mágo.
Magujte, magujte a magujte. Dyť je to nádhernej pocit, když si zaboříš ruku do svého pytle. Vo tom to lezení taky je, né. Nejde vo to kde to děláš, ale proč to děláš. Vždycky když se začneš potit, tak potřebuješ magovat, ať už je to na písku nebo v Arku. Musim řict, že někdy maguju i když právě nelezu. Následuj svůj insting a hlavně MAGUJ !!!
Zapsal: Palič, 20:12:38 28.04.2002
Old Spice
Nevim proc se bavite vo maglajzu, kdyz uz je stejne davno OUT. Videl sem to v TV. Zahodte maglajz-pytliky a namazejte Old Spice. I na pisku! Skalky nam pak budou este krasne vonet ... PS: free-solo jedine se sedakem a spoustou expresek.
Zapsal: Ondřej, 08:49:51 29.04.2002
Chtěl jsem Bídovi poděkovat za super článek ale než jsem se dostal na konec diskuse, tak mně skoro přešla chuť. Ještě že se tam objevil Luky a jeho smrtící humor :-))
Zapsal: Davidos, 15:22:31 29.04.2002
Maglajz versus "pof"
Asi jdu se svym prispevkem pozde, ale mam pocit, ze nikdo na lezci nezminil pouzivani pryskyrice (ve Francii "pof").
Na pisku jsem v Cechach nikdy nelez, ale pobyvam ted kousek od Fontainebleau, kde jsem skoro kazdy vikend. Maglajz je tady samozrejme tabu, vsichni pouzivaji "pof", coz je prirodni pryskyrice a je tady k dostani v kazdym horolezeckym obchode a stancich v Bleau.
Pouziva se aji u nas? Znate nekdo vyhody jejiho pouzivani a pripadne (ne)skodlivost pro pisek?
Pof, podle serioznich studii, se jedna o nevratne poniceni skalniho povrchu, jeho pouzivani ve Francii ma sice tradici, ale hlavni moment, ktery mu vydobyl misto na slunci pred magneziem, zrejme byl, ze neni na skale tolik videt. Podstata poniceni je, vneseni teto pryskyrice do povrchu, z ktereho nelze ocistit, ani ho nevyplavi dest a nevyfouka vitr.
Zapsal: JirkaS, 08:53:04 02.05.2002
tulení pásy
taky by v dnešní době, kdy je ceněn výkon bez přihlédnutí ke stylu a k dodržení pravidel mohlo zvednout obtížnost průměrně až o dva stupně používání lepidla na skialpinistické tulení pásy. namažeš lepidlem podrážky lezeček, prsty a dlaně, lezeš - li širší spáry tak i lokty a ramena. kam plácneš ruku nebo položíš nohu, tam drží jako přišitá, ideální na tzv. liepáky. Možno přelézt i rajbas ve sklonu 30° do převisu.
Zapsal: Lukas B., 12:39:52 02.05.2002
Maglajz-neni potřeba
Maglajzovat by se nemělo už z principu,zvlášť
když to před váma lezli ''dědci''v bačkorách a s
lanem přes prsa(to se samozřejmě netýká moderních
a hlavně obtížných cest!),každopádně když potkám ňákýho ''borce''co leze sedmu s mágem tak bych ho nejradši nakopal a hlavně vykopal z písku zpátky na překlišku!!Jo a myslim,že tak do VIIIb by jsme
se mohli ovládnout!Písek je myslim si i o tradici a o úctě k těm lidem co to dokázali ustát před náma....Takže HORE ZDAR
Zapsal: Drool, 15:31:52 07.05.2002
Maglajz-neni potřeba
Maglajzovat by se nemělo už z principu,zvlášť
když to před váma lezli ''dědci''v bačkorách a s
lanem přes prsa(to se samozřejmě netýká moderních
a hlavně obtížných cest!),každopádně když potkám ňákýho ''borce''co leze sedmu s mágem tak bych ho nejradši nakopal a hlavně vykopal z písku zpátky na překlišku!!Jo a myslim,že tak do VIIIb by jsme
se mohli ovládnout!Písek je myslim si i o tradici a o úctě k těm lidem co to dokázali ustát před náma....Takže HORE ZDAR
Zapsal: Drool, 15:34:25 07.05.2002
Re: Maglajz-neni potřeba
takze ve starejch cestach by se krome nemaglajzovani melo lizt misto v lezeckach v 'duchodkach'? :) s lezeckama si to prece taky dost ulehcujec, ne? teda podle tyhle logiky ...
Zapsal: Edos, 17:58:51 08.05.2002
fuck it...
nechcete debatovat o necem jinym....treba co jste letos peknyho na pisku vylezli???
Zapsal: , 10:40:44 12.05.2002
Dobrej článek.
To co tam píšeš je pravda.Slanina má tu klasifikaci fakt divnou.Karel Bělina tvrdí že 7c
je jeho nejvyšší meta ale přitom ví že kecá protože zvládne mnohem těšší věci a průvodce některých oblastí mluví jasně.O cestách bratří Weingartlů už toho bylo napsáno hodně ale je fakt že když pod tím stojíte,jímá vás hrůza.Pavla sem párkrát slyšel jak vyprávěl o tom jak co dělali a musim říct že se asi vymkli svojí době.Je taky pravda že každá oblast vždycky měla nějakého kurviče klasifikace.Vzpomínám že třeba v Německu
jsme si dávali pozor na M.Vogela.K jeho cestám jsme si automaticky přičítali 2 body,u nás na Cihulu a zejména jeho spáry,Krombholce,v Ostrově
na Vovse,již zmíněného Slaninu,v Labáku na M.Krauskopfa a Nehasila.Tyhle jména jak někde figurují je lepší jít dál jestliže nechcete mít problémy se svojí anatomií.
Ahoj a dávejte na sebe pozor.
Zapsal: Milan, 22:55:47 12.02.2003
-
Ahoj nicitele piskovcovych skal. Kazdou chvili vas vidim, jak se s revem houpete na lanech jak opice na lijanach....
tuaERe You made some first rate points there. I looked on the internet for the difficulty and located most individuals will go along with along with your website.
You are my inspiration, I own few web logs and occasionally run out from brand . Truth springs from argument amongst friends. by David Hume.
<!-- 37.233.27.142/ -->
hMYowU Wow, amazing blog format! How long have you been blogging for? you make blogging look easy. The total look of your site is wonderful, let alone the content material!
<!-- 89.28.10.242/ -->
6ZUUVF You have made some good points there. I looked on the net to find out more about the issue and found most people will go along with your views on this website.
<!-- 89.28.10.242/ -->
Registrace
Metodika
lezec.cz
Tento článek je určen těm, kteří už mají zkušenosti se skalním lezením a chystají se na první výjezd na české či saské písky. Budu ale rád, přečtou - li si jej zkušení pískaři, kteří by se pak mohli ozvat s nějakou užitečnou radou.
GPS a mapové aplikace