LEZEC  OBCHOD  DISKUSE  INZERCE  ANKETY  ODKAZY  PRŮVODCE  MAPY  FOTKY  VIDEO 

 jméno

 heslo 

 Registrace   |   Úrazový děj probíhal takto ...
Hledání cesty

Hledání na Lezci

PRÁCE PRO LEZCE
Fasádní Servis
 Metodika
 Trénink
 Ledy
 Skialpy
Knihy
Křest knihy Perly východu
Vyšla kniha Laviny v Česku
Update sprievodca Jelenec

Závody
SP boulder Keqiao (CHN) (18.04)
SP obtížnost, rychlost Wujiang (CHN) (25.04)
SP obtížnost, rychlost Indonesie (02.05)

Žebříček
Cesty:
26. 10685
27.Duchoň 10637
28.Lachman 10620
Bouldry:
26.Klapal 9215
27. 9178
28.Břicháček 9156
Hory:
1.Groš 7855
2.Rojko 7436
3.Skopec 7324

Výsledky
Secret Spot Bouldering 2024 (19.10)
MČR rychlolezení (13.10)
SP Praha (20.09)

Deníčky
5678 lezců
1145431 cest
Nové přelezy:
Nemesis 8A
Feistus Re 7b+
Voldemort 8A
Zpěv Vánic 8A/8A+
Modliszka 7C
Enforico 7b+/7c
Out Of Thi 8A+
Devět Svět 8B+
Yggdrasil 7C+/8A
No Idea 7b

Stěny
V 16 - Plzeň
Rock 'n' Wall - Plzeň
Lezecké centrum SmíchOFF - Praha 5

Prodejny
Outdoor Centrum Rock Point Poříčí - Praha 1
Rock Point Plzeň Americká - Plzeň
Outdoor Centrum Rock Point Perštýn - Praha 1

Kontakt
REDAKCE:
standalezec.cz
ŠÉFREDAKTOR:
jirkaslezec.cz
INZERCE:
standalezec.cz
IT:
hoplezec.cz

Grossglockner hřebenem Stüdlgrat

Variace na známé téma

Stěží se Vám asi podařilo zde ještě nečíst článek o Stüdlgratu. Ale je to opravdu moc pěkná trasa a byla to vůbec první hora, kterou jsme zdolali.

Uvědomuji si, že o Stüdlgratu je tady pomalu každý druhý článek, ale chtěl bych Vám nabídnout trochu jiný, v podstatě zcela amatérský pohled na věc.

Na sklonku léta jsem, ani nevím proč, dostal chuť zdolat nějaký pořádný, zasněžený kopec. Abych byl upřímný, můj seznam dobytých vrcholů sestával toliko z Toku, Milešovky a Sněžky. Po zběžném zkoumání a pročítání článků o zdolávání osmitisícovek, jsem na tomto serveru zahlédl článek o Grossglockneru hřebínkem Stüdlgrat a sledování této stopy mě přivedlo k dalším zdrojům informací, které mě postupně nadchly. Jen mě znepokojovalo, že jsem z tónu článků nedokázal uhodnout, mohu-li se vůbec co se kondice a zkušeností týče s jejich autory srovnávat.

Ke spolulezení jsem vyzval Martinu, která se nechá nadchnout pro každý akční nápad, a kterou jsem celé tři týdny předtím poprvé vzal na umělou stěnu. Moje vlastní zkušenosti nejsou o mnoho rozsáhlejší a kromě několika málo cest v Srbsku, Černolicích a na Strašnické stěně zahrnovaly jen chodící výlet do Pyrenejí a tři dny ferratování v Dolomitech.

Vyrazili jsme poslední srpnový pátek, vlakem z hlaváku, směrem na Bruck am Fusch. Popis cesty a přespávání v čekárnách při povykování rakouských pubescentů sem opravdu nepatří, takže navážu až kolem sobotního poledne, které nás zastihlo lapající po dechu při výstupu z autobusu u Glocknerhausu. Odtamtud jsme šli na jih a na západ, nastoupávali jsme metry a snažili se zabránit batohům, aby nám uřízly ruce a plicím, aby nám vylétly nosními dírkami. Existuje způsob, jak se udržovat v kondici, aby pak každý výlet do hor nemusel začínat tímto martyriem? Zajímaly by mě vaše zkušenosti.

Došli jsme do Salmhütte, odkud jsme se ve jménu aklimatizace rozhodli nepokračovat a z odpoledního šlofíku se stal rázem asi čtrnáctihodinový spánek.

Ráno byla docela zima, zataženo a kopce byly lehce pocukřené sněhovým popraškem. Přešli jsme sedlo nad Salmhütte a potkali několik skupin lidí. Mraky se začaly trhat a najednou se vynořil Kopec - byl obrovský! Náhodou se mi při největším přiblížení podařilo udělat fotografii, kde jsou vidět drobounké postavičky na vrcholu, podívejte se.


Mravenci na Glockneru


Začali jsme stoupat ke Stüdlhütte, snažíce se neztratit v davu poutníků v teniskách a s malými dětmi. Na chatě jsme se ubytovali v lágru a okolo druhé hodiny se vzchopili k vycházce směrem ke Glockneru.


Martina se ještě tváří sebejistě


Po hřebínku Luisengrat jsme došli skoro až k nástupu na Stüdlgrat, s očima naplněnýma posvátnou bázní před stále úctyhodněji se tyčící Horou.


Pohled na Glockner kousek pod nástupem


Pak jsme nazuli mačky a přez ledovec Teischnitzkees se vrátili k pahorku Schere. Byla to naše první chůze v mačkách a po ledovci a děkoval jsem Bohu za to, že jsme nepodcenili čerpání informací a věděli, že bude dobré se navázat a třímat cepíny. Jakmile se člověk poprvé podívá do trhliny, která je hluboká alespoň dvacet metrů a široká právě tak, aby do ní zajel jako nůž do másla, na ledovec bez navázání a bez maček nevkročí.

Večer jsme zredukovali obsah batohů na věci nezbytně nutné pro výstup, a šli brzo spát. Noc nebyla nic moc, protože jsme se, plni očekávání a obav, neustále probouzeli. Vstávali jsme až v pět, chata tou dobou už žila čilým ruchem. Během půl hodiny jsme se dokázali vypravit na cestu, nepotřebné věci jsme nechali v botárně. Při stoupání kolem Schere na obzoru blikaly čelovky skupin před námi, ale my jsme je nakonec ani nezapli. U ledovce jsme rychle nazuli mačky, navázali se a zamířili směrem k nástupu. Obloha se postupně rozsvěcela a bylo opravdu pěkně - a taky slušná zima. Stoupání v šest ráno na lačno, ačkoliv s lehkým batohem, není žádná slast a tak jsme brzo nechali dvě poslední družstva, jejichž průměrný věk se musel pohybovat kolem šedesáti let, daleko před sebou. U nástupu jsme vpravili trochu pišingru do žaludků, sundali mačky a čelovky, přicvakali si jistící prostředky, odstranili bezpečnostní "ledovcové" uzlíky z lana a začali stoupat. Lezení se tomu říkat nedá, ale popravdě řečeno, jak si člověk může pomáhat rukama, je to příjemnější, než tupé dupání do svahu.

Ve spodních pasážích je Stüdlgrat tvořen hlavně sutí, občas na ní bylo docela dost sněhu a ledu, ačkoliv na Glocknerské poměry bylo zřejmě úplné sucho. První trochu "lezečtější" úsek je taková úzká průrva mezi kameny, ale obtížnost to nemělo veškerou žádnou, aspoň pro lidi s normální šířkou boků. Po chvíli jsme dolezli k prvnímu borháku, do kterého jsme se sice cvakli, ale smysl měl nejspíš jen pro slanění. Po dlouhém škrábání se jsme před sebou z dálky uviděli žlutou destičku, o které jsme z fotek věděli, že představuje Frühstückplatz, odkud se má člověk, pokud mu to trvalo z chaty déle než tři hodiny, v zájmu vlastního života zase pěkně vrátit. Nám to trvalo tedy asi tři a půl, ale neměli jsme pocit, že bychom byli až tak špatní a rozhodli jsme se pokračovat. Počasí bylo nadále pěkné, ačkoliv od západu se hnala nepřehlédnutelná mračna. Hned za Frühstückplatzem byl první "lezecký" úsek, ovšem nejen že perfektně odjištěný, ale také doplněný konopným lanem. Konstatujíc, že jsme nepřijeli soutěžit v čistotě lezení, ale zdolávat vrchol, jsme ho radostně využili.


Místo explicitně vyhrazené pro snídání, ochranáři hlídají, abyste nesnídali nikde jinde



Ködnitzkees z Frühstückplatzu



Luisengrat z Frühstückplatzu


Nicméně od tohoto místa už se opravdu postupuje pomaleji. Lezečtější místa se střídají s obcházením po západní (levé) straně hřebínku, kde bylo dost sněhu a ledu, ve kterém jsem si nepřipadal jistě. Naproti tomu ale úseky ve sněhu měly tu výhodu, že byla jasná cesta - stačilo sledovat stopy skupin před námi. Lezení samotné je, co do obtížnosti, maximálně na úrovni nějaké nejjednodušší "kapsové" cesty na umělé stěně. Jediný problém je v tom, že jste sami (soudím, že "naši" důchodci se tou dobou řadili na vyfocení před vrcholovým křížem), vlevo hloubka, vpravo hloubka, před sebou ještě dlouhá cesta a možnost ústupu dost malá. Protože všechny obtížnější pasáže jsou osazené jištěním a ve třech místech i ocelovým lanem, někdy i konopným, jediné nebezpečí vidím ve vydání se špatnou cestou - stalo se mi to a docela jsem se bál. Místy má skála taky tendenci zůstávat vám v ruce. Jištění jsme celou dobu dělali průběžné, s ne více než deseti expreskami a šesti smycemi, v několika málo místech jsme se pro jistotu dobírali. Za obtížnou je považována plotna "Kleine platte", kterou bych opravdu nechtěl lézt ve sněhu nebo vichřici, ale byla suchá a nakonec se podala. Čas ale nemilosrdně ubíhal. Konečně jsme se dostali k obávané "Platte mit Fixseilen", což měla být poslední obtížnější etapa. Bylo tam ale hozené konopné lano a ocelové fixní a byly tam tyče, na kterých se dalo pohodlně stát, takže to byla celkem legrace, i když ruce už protestovaly. Tou dobou už ale byla obloha docela konstatně zatažená a proto jsme rychle stoupali dál - kříž byl na dohled.


Takhle to vypadalo většinu cesty.. jestli to podle Vás vypadá přiliš snadně, otočte hlavu o 90˚ doleva


Posledních dvacet metrů je už bez problémů, tak Martina vzala lano do náruče a ke kříži jsme doklopýtali společně. Ten pocit se nedá popsat, ale obsahuje euforii, úlevu a myšlenku na krásný zbytek života v řekněme takovém polabí. Byla tam zrovna velká skupina lidí, kteří dorazili po normální cestě, ale brzo odešli a zbyli tam dva Maďaři, kteří nás vyfotili a ještě instruovali o návratové cestě. Výhledy byly ztracené a chvíle čekání na tom nic nezměnila, jenom začalo dost sněžit. Zatelefonovali jsme domů a kamarádovi, který nás z Prahy podporoval, a vydali se normální cestou zpět. Hned sestup na Glocknerscharte mě překvapil svou obtížností a Martinu jsem radši dobře jistil. Asi už se na mě dost projevila únava, protože se mi to všechno zdálo dost těžké, na to, jaký despekt jsem všude k "normálkařům" zaznamenával.


Je dobyt!


Samotné sedlo Glocknerscharte se ukázalo být jednoduché a navazující výstup na Kleinglockner byl bez problémů díky nataženému ocelovému lanu. Dále se postupuje po vrcholu a dolů, cesta je jištěna tyčemi. Nepřipadal jsem si na ní ale jistě, protože padal nový sníh a občas to klouzalo. Lopotně jsme sestupovali, Maďaři jdoucí za námi nás povzbuzovali. Pak nastal úsek, kdy je třeba sestoupit na svah, vedoucí k Adlersruhe - Martinu jsem ten kousek slanil, ale nebylo to obtížné. Všichni jsme začali nazouvat mačky. Maďary jsme pustili před sebe, ale byli velmi kolegiální a o chvíli později na nás počkali, aby nám pomohli s cestou, která ve vánici opravdu nebyla moc vidět. Sestup docela ušel, za chvíli jsme byli u Adlersruhe, kam si chlapci skočili na čaj, zatímco my jsme pokračovali po ferratě směrem k ledovci. Ferrata byla tak jednoduchá, že jsem ani nevyndaval set z batohu a řítili jsme se po ní jen v rukavicích. Když jsme dojeli na konec lana, měli jsme trochu problém s orientací, nazuli jsme mačky v domnění, že dál půjdem po ledovci Ködnitzkees, ale byli jsme ještě moc vysoko. Naštěstí se zrovna trochu vyčasilo, bylo vidět dál a spatřili jsme další ferratový úsek vedoucí k nástupu na ledovec. V mačkách jsme ho zvládli, dali si čokoládu, a vydali se přez ledovec. Na jeho spodním okraji jsme se opět špatně zorientovali a v dešti a mlze dlouze hledali mezi hučícími potoky cestu. Nakonec jsme se na ní dostali a dost utahaní došli do chaty, kde jsme si prodloužili pobyt. Bylo 18:30, tedy celkem nám ta legrace zabrala třináct hodin.

Další den od rána sněžilo a foukalo, takže jsme byli rádi, že dnes už nemusíme stoupat do nebezpečných výšin. Sešli jsme do Kalsu, a zamířili domů.

Na závěr bych, ve snaze zalíbit se místním kritikům, uvedl, že výstup jsme provedli bez použití kyslíkových přístrojů, magnézia a bez přisekávání chytů.

Odkazy:
Naše cesty dle GoogleMap
Azbestův popis výstupu
Počasí na Glockneru na Alpy.net
Výborná lezecká metodika (dle mého názoru)
Trochu víc našich fotek

Alešák   [úpravy] 09:03 18.12.2007Tisk 

Reklama:


Související články:

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 Pekny, pekny...11:59:22 18.12.2007
...vzpominam pritom na vylet s mym kamaradem v lete, taky jsme uspesne dobyli vrcholek a uvedomili si, ze plati "vrchol je jenom pulka", nebot ta cesta nazpatek dolu z KleinG je o hubu - kdyz je odpoledne rozmrzlo, tak se to fest smeka a clovek si neni jistej skoro zadnym krokem, takze vim presne, o jakym pocitu jsi psal..ale jinak vylez je docela OK (az na "zavodici cizince") a sranda je dole na Studlhutte hledat nejaky Cechy v knize hostu, i my jsme nekolik nasli a zapsali se, snad nas tam dnes nehledaji :-)
Ondraodpovědět 

 pěkné14:45:09 18.12.2007
Byli jsme tam též, ovšem v červnu. Viz. http://www.lezec.cz/clanky.php?key=4936
Pěkný,pravdivý a hlavně detailní popis. Já jsem tehdy ty názvy pasáží moc nevnímal.
Olson.vsodpovědět 

 clanok15:10:22 18.12.2007
Dobry clanok, len tak dalej. BTW, kedy tam byva najstalejsie pocasie?
Ericodpovědět 
 Re: clanok17:38:55 18.12.2007
teda koukam ze ta fotka s tim lanem vypada jak regulerni lezeni. ale ja i nepamatuju ze bych lano vyndal z baglu kdyz sem to sel....a navic nas ve 3/4 predbehl rakousky duchodce solista a pak to lezl jeste dolu...zajemcum poslu fotku mozna steho uz nekde potkali aje to neco jako alpsky krakonos....
odpovědět 
  Re: clanok18:02:50 18.12.2007
take mam podobne vzpominky, ze zacatku se se jakoze jistili,kdyz pak kolem prosel dedek s babkou tak lano slo do batohu..
gggodpovědět 
   Re: clanok23:01:03 18.12.2007
No přesně tyhle komentáře jsem čekal, hehe... osobně bych soudil, že obtížnost a riziko se bude v případě této cesty silně odvíjet od množství sněhu a ledu na ní, a také od aktuálního počasí, které tam podle některých článků a fotek může být prosincové i v červenci.

Jak jsem psal, podmínky panující při našem výstupu byly přiznivé a i málo zkušený by to bez lana asi zvládnul, ale popravdě, nevím, co by si tím dokazoval. Nicméně počítám s tím, že až budu v důchodu a o nic mi nepůjde, taky polezu bez jištění.
 alesakodpovědět 
    Re: clanok02:03:47 19.12.2007
aj to nebylo mysleno zle chlape;)
a proc lizt nekdy v horach bez lana?a)kdyz jde o rychlost a to muze byt fak kriticky nutny, nebo b) kdyz pripadu tuty strhnu toho druhyho(tzn no stand, no postupovya mizernej eren;)

judovana
ten prvni co se zapomel podepsatodpovědět 
     Re: clanok21:43:55 19.12.2007
Nijak zle jsem to nebral, jasně, že je třeba dobře zvážit, zda se navazovat nebo ne. Tato cesta je ovšem odjištěná komfortně, takže záleží, podle mého názoru, především na počasí a na zkušenostech dotyčného.
 alesakodpovědět 

 pěkný článek20:09:05 18.12.2007
Tak gratuluju k prvnímu většímu výstupu, snad vám i vždy příště bude přát štěstí .. Třeba, jednou, až za sebou budete mít nemálo obtížných výstupů se tomuto jen zasmějete :o) Každopádně, jsou to super zkušenosti, na poprvé jste si vybírali opravdu jednu z těch pěkných cest... Horám zdar, Borsa!
Borsaodpovědět 
 Re: pěkný článek00:08:20 19.12.2007
Super, konecne po delsi dobe clanek, ktery se pekne cte:-) diky
jenaodpovědět 

 dobyti12:36:08 19.12.2007
Chtel jsem se zeptat zda vedle dobyti vrcholu, doslo tez k dobyti Martiny. Pro cestinare neni dobytí jako dobití.
Mr.Skivoodpovědět 
 Re: dobyti21:44:59 19.12.2007
Nikoliv, předmětem dobývání byla pouze ta hora. Navíc se domnívám (zároveň ovšem doufajíc, že v tom se mnou nebude zajedno), že Martina si zaslouží někoho mnohem lepšího, než jsem já.

Mimoto buďte ujištěn, Mistře, že i kdyby něco z uvedeného neplatilo, tak bych se o tom zde nešířil. Vaši otázku pokládám za naveskrz impertinentní.
 alesakodpovědět 

 Martina17:25:53 19.12.2007
Hele, nepůjčil by jsi nám Martinu na nějaké hory? Jezdíme často a žádné ženské a ještě takové s nama nejedou a nejedou. Gratulace. ;-)
Radekodpovědět 
 Re: Martina21:46:23 19.12.2007
Ačkoliv jsem samozřejmě pochopil, že to bylo míněno v žertu, nezbývá mi než odpovědět, jako bych to bral vážně: vážený pane, děvčata se nedají půjčovat jako mačky nebo cepíny. Zamyslete se nad tím, zda právě nepochopení tohoto není překážkou na vaší cestě k seznámení se s nějakými spanilými horalkami či tatrankami.

Martina přichází a odchází, jak se jí zachce. Pakliže se jí bude chtít jet s vámi, tak se vám ozve.
 alesakodpovědět 

 v zime11:58:39 20.12.2007
Hoj, nelezl jste nekdo studl v zime? Jestli ano, muzete mi napsat par postrehu? Trebas na mail...diky O.
Ondraodpovědět 
 Re: v zime14:04:35 21.12.2007
čau, byli sme na Studlgratu loni 28.12. - počasi,lezecke a sněhové podminky byly super, zadny novy snih, teplo cca 6stupnu.. uplna parada... na silvestra zustavala bandicka moravaku na Studlhutte a predpoved zustavala slibná..hore zdar
honzišodpovědět 
  Re: v zime21:32:38 21.12.2007
No prave loni to bylo skoro jako v lete.... nebyl tam nekdo v opravdove zime? diks
Standaodpovědět 
 Re: v zime23:08:33 26.12.2007
Aoj, byli jsme tam o Velikonocich a snehu bylo az po kokot, nekdy az po prsa. Ale slo to ;)
uplne jinej martinodpovědět 

 Re:22:06:16 27.12.2007
Ahojky, super článek, potřebovala bych poradit- kdy se na takový výstup vydat a přibližnou cestu, díky. Mám za sebou pár ferratových cýstupů v Dolomitech a lezu už asi tak 2roky, ale takový výstup mě hrozně láká, přeci je to jen něco jiného :)
Jitkaodpovědět 

 Pěkný článek...11:01:18 08.01.2008
... nicméně na mě to působí jako "najdi 35 metodických chyb". Pokud to teda autor psal všechno vážně.
o..odpovědět 
 Re: Pěkný článek...02:07:56 10.01.2008
Fíha, 35? Mohl byste být konkrétnější? Rádi bychom to do příště stáhli na maximálně 20.
 alesakodpovědět 

 Foto dne:
Falkenstein
Über Den Drachenrücken, IXa
 Databáze cest:
Všechny cesty (179986)
Top cesty v ČR
Top bouldery v ČR
Nejnovější cesty:
Kronos 6a San Vito Lo Capo
Leda 5c+ San Vito Lo Capo
Orange Beauty 7c+ Osoje - Čikola
Ibubel 5c Osoje - Čikola
Naklofen 6a+ Osoje - Čikola
Nově komentované:
Devět Světů 8B+ Skály V Údolí Černé
Trojzubec 6C Koryčanský Hřeben
Trojzubec 6C Koryčanský Hřeben
Nad Ohništěm C 5A Koryčanský Hřeben
Poslední Soud 6C Panský Les

 Nově v diskusi:
Stropy v ČR | Juraj Durifuk solo Himalaje | Re: jistící brýle | Re: jistící brýle | Re: jistící brýle | Re: jistící brýle | Re: Bouldering Petrohrad | Re: foto dne vcera | Re: Turecko (Geyikbayiri) a půjčení auta | Re: foto dne vcera |

 Nové komentáře:
Re: nehorazne | Re: James | James | Re: smutná role JAMES | Re: vyvoj? | Re: uplakánci | Re: smutná role JAMES | Re: Stanovisko SHS James k neštěstí pod Langtang Lirung | Re: smutná role JAMES | průjem |

 Kde to vře:
Zkusíme to znova (165)
Stanovisko SHS JAMES k neštěstí pod Langtang Lirung (62)
Video: Adam Ondra na jedné z nejvyšších umělých stěn na světě (21)
Trofeje z 1. lezecké stěnky Adama Ondry pro dětské závodníky (17)
Barbara Zangerl dala na flash cestu Freerider na El Capitana (15)
Křest knihy Perly východu (10)
Mára Holeček: Při sestupu z Langtangu zahynul Ondrej Húserka (3)
Projekt Dandy Polmana „Velký Benátčan“ na YouTube (2)
Video: Will Bosi na bouldrech v Česku (2)
Jugal Base Camp Bouldering Guidebook (1)

 Nově v inzerci:
Cepíny SR Bandit | Directalpine Rebel 2.0 | Hledám děvče do skal | STANOVÉ KOLÍKY - SET 8+1 | RAB DOWNPOUR ECO-membránová bunda pánská | Prodám balknu | Různé lezečky | Spací pytel | Prodám skialp boty | Boty Lowa Locarno GTX LO |

 Anketa:
Jaké technologie nebo aplikace používáte při lezení a jak vám pomáhají?
 GPS a mapové aplikace 
 640 
 Lezecké aplikace pro sledování výkonu 
 558 
 Sociální sítě pro sdílení a inspiraci 
 494 
 Vzdělávací aplikace pro techniky a trénink 
 499 
 Aplikace pro evidenci a sdílení výstupů 
 435 

 Návody:
Jak psát na lezce ...
Lezecké mapy

 Partneři:
Treking.cz
Hledáte si pěkné ubytování v ČR na Váš výlet či dovolenou? Vyberte si na webu MegaUbytko.cz v sekci chaty a chalupy pronájem. Pokud plánujete cestovat na Slovensko a potřebujete ubytovanie na Slovensku, ty nejlepší ubytovací zařízení, chaty, chalupy, roubenky naleznete na stránce chaty na prenájom.

 lezec  diskuse  ankety  odkazy  průvodce  fotky  video  *rss*  ochrana osobních údajů       ceník reklamy Energy Cloud   NetPro systems, s.r.o.