Inspirace a informace pro ty kteří chtějí o svátkách v květnu vyrazit na Glockner, protože podmínky budou podobné jako vloni.

Bude tomu rok, co jsme se švagrem Pavlem a kámošem z práce Altym vyrazili opět na Grossglockner.
Lezení ve třech má svoje výhody v rozdělení materiálu, taky jeden leze, druhý jistí, ten třetí může fotit a tím nezdržovat výstup.




foto by © Ponik

Jako přípravu jsme zvolili 14 dní před tím firnové stěny ve Stubaiských alpách a švára Krčmářův žlab na Gerlach. Den před odjezdem jsme se sbalili. Lana, friendy, šrouby do ledu, pípaky a podobně jsme vzali z práce. To je výhoda toho, když člověk dělá lezení jako povolání. 
V sobotu ve čtyři ráno jsme vyrazili s Altym z Chrudimi a švára z Frýdku-Místku. Setkali jsme se v Brně, přebalili věci do Altyho kombíku a v 6 hodin vyrazili směr Mikulov – Wien – Graz - Klagenfurt – Villach – Liezn - Heiligenblut  - parkoviště na Franc-Jozefs-Höhe 2.370m n. m. Cesta z Brna nám trvala okolo 9 hodin,  625km, v 15hodin odpoledne jsme byli na parkovišti. Pro výjezd po Glockner Hochalpenstrasse je nutné zaplatit 28€ mýto.



foto by © Ponik

Pojedli jsme, sbalili se na výstup a bivakování  a v 16 hodin jsme vyrazili. Napřed dolů na ledovec Pasterze, 319 výškových metrů klesání, podél zubačky. Na ledovci jsme se pak navázali na lano. Jedna dlouhá trhlina se tam musí také přeskočit, jinak se dají docela kopírovat vyšlapané stopy.



foto by © Ponik
Postupně se nám začal náš žlab (Pallavicinirinne) otevírat, šlo vidět že vzhledem ke slabé zimě tam není moc sněhu a že je spíše vyledněný.



foto by © Ponik



foto by © Ponik

Po překonání ledovce jsme pak stoupali směrem k bivaku, který je z ledovce viditelný. Cestou ve spodní části je třeba ještě obejít trhliny a pak jen stoupat k směrem k bivaku ve firnu, přímou variantou až 45 stupňů.



foto by © Ponik

Po příchodu  k bivaku jsme zjistili, že je plný a napočítal jsem vněm 14 lidí, ale s tím jsme počítali. Už se docela setmělo a kluci hned začali budovat záhrab. Lavinová lopata vhodná. Z parkoviště sem nám to trvalo 5 hodin na pohodu. 1127m převýšení z ledovce.



foto by © Ponik



foto by © Ponik

Suunta mi ukazovaly, že náš záhrab máme ve výšce 3179m n. m., téměř na úrovni bivaku. Noc byla mrazivá, každý jsme ji nějak přečkali. Ve 3 ráno budíček, balení a do půlhodiny jsme vyrazili. Jedna dvojka už vyrazila před námi, velká chyba pro nás. Jinak ostatní v bivaku ještě spali. Traverz po ledovci co nejvýše, obejít nějakou tu trhlinu, samozřejmě navázaní. Asi něco po půlhodině jsme trefili nástup. Ta dvojka už byla ve stěně a co chvíli na nás padalo kamení a kusy ledu. Hodně nepříjemné. A tak jsme museli vyčkávat až kus poodlezou. Nástup ve výšce 3150m n.m. je takový vyledněný trychtýř, takže tam člověk všechno schytá. Švára už pak nevydržel čekat a vrhl se tahat první délku v ledu. Jen se ozvalo „lezu“ a odpověď od jističe „jistím“. Několik prudších metrů v ledu, v tom trychtýři a pak se to už rozšiřovalo do stran ke skalám.



foto by © Ponik

Dál pokračoval pěkný firn, 50 – 55 stupňů. Na stanovišti jsme sbalili lana, začalo svítat a krajina okolo Oberwalderhütte se pěkně otevírala. Dál asi 350 výškových metrů jsme postupovali sólo, v krásném firnu, místy hlavně výše byl led. Akorát stále od té dvojky nad námi lítaly kameny a led. Takže jsme museli stále uhýbat nebo se krčit ke stěně.




foto by © Ponik



foto by © Ponik

Od výšky 3557m n. m. pokračoval jen led, firn skončil. Tuto délku natáhl opět Pavel. Krásný čistý led, jen to nepříjemné letící kamení.  Každý z nás to několikrát schytal do přilby nebo batohu, Altymu letící kámen přirazil prst a něco sním měl. Ty kameny byly hodně nepříjemné. Další štand ve výšce 3597m n. m. pěkně na šroubech v ledu.



foto by © Ponik

Tady už přichází únava všech, pauza. Dole už jsou vidět další dvě dvojky. Teď přichází můj podíl, poslední 4 délky v ledu a mixech tahám já. Další délka opět kompaktní krásný led, dva postupové šrouby po 20 metrech a po 60metrech štand. Jeden šroub v ledu a druhý bod jistícího stanoviště vyvázaný friend a skalní hrot. Štand ve výšce 3635m n. m. Před námi úzký žleb. Po chvilce jím letí karimatka dolů od dvojice někde za rohem nad námi, za chvíli ještě karabina s tiblokem, podařilo se mi ji chytit.



foto by © Ponik



foto by © Ponik

Celou dobu trasa výstupu kopíruje pravou stranu žlebu, ale teď úzký úsek, max 60 stupňů. Opět letící kamení. Za tímto korytem doprava. Nastavitelné vklíněnce Ball nups od Campu drží perfektně k každé spárce, nemusí se ani zužovat. Už vidím tak 10 metrů před sebou skalní blok na něm oko na jištění, ale lana mi končí – dostávám signál od jističe „ještě 5 metrů“. Takže musím zaštandovat , bohužel stojím na měkkém sněhu, ale na dobrém místě pro nohy a tak štanduji dvě malé spáry na skalním bloku. Zatloukám nožovku a zakládám 3 ball nupsy, vyvazuji a pak už jen pokyn „jistím“. Kluci dolézají ke mně a přelézají k tomu oku nade mnou. Tam štandují. Moje výška 3675m n. m., oko nade mnou 3683m n. m.



foto by © Ponik

Pauza. Musíme čekat, v mixové a kolmější délce nad námi je zabržděná dvojka co na nás celou dobu házela kameny. Bojují v ní přes hodinu, hrůza. Dáváme aspoň sváču a nějaké fotky. Pak už vyrážím, nádhera ledy 55-70 stupňů, nějaký kus ještě více, trochu mixy. Cestou jsou dvě postupová oka ve skále, jinak to jistí šrouby od Grivelu Ice screw.



foto by © Ponik

Dolézám ke skalnímu bloku, 2 jístící oka, štand je rychlý, předpisový, výška 3714m n. m. Kluci za chvíli dolézají.



foto by © Ponik

Pokračuji dále do poslední délky. Napřed blok obejít zleva a pak už jen korytem do sedla, ale já raději kvůli padajícímu kamení volím variantu přes skály více vpravo, max 3 UIAA. Za chvíli jsem na hřebenové hraně trochu nad sedlem a štanduji o tyč. Výška sedla 3756m n. m. Kluci za chvíli dolézají. Dát do kupy matroš, sbalit lana a na vrchol. V 16hodin jsme na vrcholu Grossglockneru 3798m, Suunta X6 HRM souhlasí.



foto by © Ponik

Výstup Pallavicinirinne nám trval asi 9 hodin, z toho ale hodně čekání, kvůli dvojici před námi a padajícímu kamení. Celkové převýšení 2169m.  Nějaká ta fotka a sestup na průběžku (všichni tři na laně, první dává postupové jištění smycemi a karáblí přes tyče, prostřední se přecvakává a poslední sbírá) dolů kolem jistících tyčí, slanění a pak přímí sestup od Erzherog-Johann Hütte na  ledovec Pasterze a výstup na parkoviště – jsme už docela unavení. Ve hodin u auta. Noc v gore-texovém žďáráku, ráno mlha a my směr Morava.
Letos v květnu jedem první květnové svátky na Grossvenediger a Wildspitze. A ty druhé svátky se tu opět chystáme. Naproti Glockneru, okolo chaty Oberwalderhütte jsou nádherné firnové stěny. Fuscherkarkopf 3331m, Gr.Barenkopf 3396m, Johannisberg 3453m, Hohe Riffl 3338m.

Ponik

Shrnutí:

Pohoří Vysoké Taury – Glocknergruppe, horstvo Alpy
Vrchol Grossglockner 3.798m, (nejvyšší vrchol rakouska)
Cesta Pallavicini rinne
Obtížnost středně těžká ledovcová túra, led 55°-60°, skála III.st UIAA
Délka cesty 600 výškových metrů
Převýšení 2169m od parkoviště (měřeno sunnto X6HRM)
Výchozí bod parkoviště na Franc-Jozefs-Höhe (2.370m)
Bivak bivak (Glockerbiwak) 3.205m
Termín 28.-30.4.2007

cesta:
Z Brna 625km (x2)
Dálniční známka 260,- desetidenní
Mýtné nahoru 28 €

1.den:
cesta autem 9h z Brna (+2h z Chrudimi), parkoviště 2300m
+ výstup k bivaku 5h podle sněh.podmínek, - 319m, +1127m převýšení, firn 45°
Bivak 3200m, 8 míst (spalo 14lidí), my venku záhrab
2.den:
travers 40min k nástupu pod Pallavicinirinne (ve 3:30 ráno)
Výstup v ledu a firnu, 600m převýšení, 9h,
extrémní nebezpečí – laviny kamení a ledu !!!

 
• první délka v ledu 60° nástup ve výšce 3150 m n. m.

 
• 320 výškových metrů sólo ve firnu 55°, místy led


• 3 délky v ledu (místy mix) 55°-60° (štandy-šrouby, frendy, ball nupsy a skoby)


• 1 délka v ledu, z toho 5m led 80° a 10m led 55°-70°(štand-2 oka)


• poslední délka v mixu 3 UIAA do sedla (možno i po firnu), (štand-tyč), sedlo 3756m n. m.

Výstup na vrchol, sestup k chatě v 3500m a sestup dolů (1+5h)v 22h na park.
Celkem 30h

3.den:
noc na parkovišti ve spacáku, odjezd v 9h ráno (v 18h v CR)

Výstroj:

- Karimatka, spacák a ždárák GTX (v autě pro spaní na parkovišti, v noci -5°C)
na lanov.družstvo:
- 2x ½ lano 60m
- 6ks šroubů do ledu + háček
- 4ks friendů (0,75;1;2;3) + špáradlo
- 5ks nastavitelných vklíněnců Ball nups Camp
- 1ks skoba (nožová)
- 4ks expresek
- 4ks volné karabiny
- 7ks smyce dynnema spojená (4x60cm, 1x80cm, 2x 120cm)
- 1ks lopata lavinová
- Vařič na skupinu a bomba na družstvo, miska

Osobní výstroj

(+ jídlo)
- Přilba
- Sedací úvazek + odsedka 80cm a HMS, karabina + reppšnůry 2m a 5m (Ć 6mm)
- Reverso + 2ks HMS
- 2ks HMS na jistící stanoviště
- 2ks cepínů do ledu ( Petzl Quark)
- Rámové mačky
- Boty do ledu (salomon), návleky gore-tex
- Bunda a kalhoty gore-tex (the north face)
- Craft shift (střední vrstva)
- Batoh 40l (deuter)
- Pípák, lav.sonda
- Termoska s čajem, Camelback 2l, láhev s 1,5l vody
- Termoprádlo: 2ks triko craft a merino, 1ks spodky (craft), 3páry termoponošky
- 3páry rukavice (windst. a gtx), kukla a čepice
- na noc (lehký spacák, kalhoty a bunda softschell, karimatka z batohu)
- 2ks brýle Julbo (ledovcové a lyžařské)
- Čelovka, jelení lůj a krém faktor 20
- Foták, baterky náhradní, karabina na upevnění
- Pas, mobil, pojištění AV, €, nůž, mapa

Učastníci:
Pavel Kolařík  - HO Frýdek-Místek
Petr Altman - HO Šumava
Emil Ponikelský - HO Šumava