Tento článek jsem se rozhodnul napsat, abychom se spolu pokusili rozebrat a rozumně obdarovat kritikou (konstruktivní) způsob sebejištění, plánování a zabezpečení sólo lezení v horách.
Úvod
Tento článek jsem se rozhodnul napsat, abychom se spolu pokusili rozebrat a rozumně obdarovat kritikou (konstruktivní) způsob sebejištění, plánování a zabezpečení sólo lezení v horách. Je mi jasné, že nastavuji tvář na nejednu facku. Ale prostě doufám, že se mezi nimi najde i nejedna dobrá rada, která pro příště může pomoct nejen mi.
Příběh
Volno a dobrá předpověď počasí mě po ne zrovna ideálně stráveném létě na dvakrát zavedly do Tater. Lezení v horách je moje nejoblíbenější disciplína. Pro druhý výlet se mi nepodařilo sehnat parťáka a s někým cizím přes inzerát se mi moc nechce. Jenže doma jsem byl skoro celé léto a ty Tatry v ideálním počasí se mi prostě těžko odmítají. Pojedu a polezu sólo!
Avšak než jsem se tak rozhodnul, dobře jsem se zastavil a zvážil, jestli už na tohle přišel čas. Předchozích 9 měsíců jsem žil a hlavně teda lezl na Sardinii (povedlo se mi tam třeba 7b na OS, sportovní vícedélky do 7a, nebo tradiční vícedélky v horách do 6c taky na OS) a před 2 týdny dal na OS Hokejku na Lomnický i s technickými úseky čistě, takže co se formy a jistoty týká, je to dobré. (Nechci se vytahovat, ani není extra čím. Jen se vás snažím seznámit se situací.) Sólo už jsem několikrát zkoušel na jednodélkovkách, techniku jsem měl docela připravenou. Říkal jsem si tedy, že by tento nápad se sólo Tatrama neměl být uspěchaný.
Po týdenní brigádě jsem se doma jen mihnul a v noci už natěšeně usínal ve vlaku do Popradu. V ráno 6:20 v Lomnici, v 10 u Chaty pri Zelenom plese a kolem poledne jsem stál pod Čierným štítem. Nástup do vybraného Puškášova pilíře se mi zdál možný ze dvou míst. Nebyl jsem si jistý, ale volba vpravo byla nakonec asi OK.
První délka mi od pohledu přišla dost lehká a tak jsem do ní trochu moc zhurta naběhl ještě v pohorách a s batohem na zádech. Jenže ouha, štand zatím nevidím a profil se napřimuje. Nechci moc riskovat. Takže na menší polici sundávám batoh, vybaluju, strojím se … tímhle spěchem jsem ztratil čas
Ale co už?! Nebudu to kompenzovat další blbostí. Batoh nechávám sedět na poličce a lezu kousek výš, kde si dělám štand, abych se zajistil, a od něj už jsem za chvilku na prvním (pravém) štandu cesty. Kotvím lano, slaňuju pro bágl a znovu dolézám.
Průvodce! Skála není těžká či nelogická. Právě naopak, je zde mnoho variant a tak raději na každém štandu znovu a znovu čtu popis cesty, protože bych rád využil avízované lepené skoby na stanovištích. Ale ne vždy se mi to podaří a občas musím s díky použít i skobu starší, oděnou v zrzavém kabátku a trochu víc si pomoct svým harampádím.
Lezení jde dobře, žádná kritická místa. Pětková obtížnost mě fyzicky přeci jen moc neprověří. Ale i tak si říkám, že je to víc dřina než zábava, tohle sólo. V prvních dvou délkách si dokonce říkám, ať už to mám za sebou (to lezení). Ono pár slov s kámošem na štandu udělá svoje. A taky, ač sólo nelezu poprvé, tohle je první zkušenost se sólem v horách a tak mám zprvu trošku strach stejně jako při každém novém lezeckém kroku. Třeba si to taky pamatujete - poprvé v životě si odsednout do lana, poprvé na prvním, poprvé bigwall, poprvé spadnout a zjistit, že to drží…
Však jsem si taky všímal mega zvýšené pozornosti, na všechno jsem dával 2x větší pozor než normálně. Mysl makala mnohem víc než tělo, které prostě jen tak plandalo mezi štandy. Ale čím výš jsem byl a čím víc jsem za sebou měl lezení a hlavně manévrů na štandech, tím jsem se dostával do větší pohody a lezení si zase začal užívat. Nahoru jsem dolezl (postupně dvakrát) za 3 hodiny a byl rád, že tam zrovna dolézají i tři kluci, které jsem ve stěně viděl už zdola, když jsem šel ke skále.
Tak jsem jim řekl, že jsem rád, že aspoň dolů nepůjdu sám, protože lezení se mi teda líbí víc ve dvou. Tyčinka, foto, sbalit batoh a vyrážíme. Jenže kluci nechtěli jít se mnou po mužících. Prý ten vršek zkusí obejít z druhé strany a pod ním se zas potkáme. Moc jsem nerozmýšlel a volil raději kamenné mužíky. Jak jsem scházel, kluky jsem pořád neviděl a nevěděl, jestli byli rychlejší oni a jsou někde pode mnou, nebo naopak. Tak jsem se průběžně otáčel a rozhlížel. Asi po 20 minutách sestupu jsem se zastavil a očima bloudil po skalnatém hřebínku. Ha, vidím je! Jenže jsou pořád u vršku, asi ve ¼ toho, co jsem sešel. Nebylo sice ještě moc pozdě (kolem 4 odpoledne), ale vidina sestupu s čelovkou se mi nelíbila a tak jsem nečekal a seběhnul dolů zase sám. (Hrot ke slanění jsem po cestě nenašel, ale jde to v pohodě celé sejít pěšky).
17:10 jsem dole pod řetězy a další 2 hodiny čekám a vyhlížím kluky. Mám strach, jestli se tam náhodou nezasekli kvůli mně. Nijak jsme se nedomluvili! Čekám ale oni nepřichází. Říkám si, že jsou tři a byli dobře vybavení. Ale hlavně neznám jejich plány, možná se nevrací do téhle doliny, ale mají namířeno přes Baranie sedlo k Teryně, nebo někde bivakují, co já vím. Takže jsem nechtěl zbytečně vyvolávat poplach. Každopádně pocity jsem z toho neměl dobré. Při stmívání vidím docházet od řetězů nějaké osoby s čelovkou, ulevuje se mi, za chvíli usínám.
Druhý den naplánované druhé lezení ruším a v pohodě tak můžu přes sedlo pod Svišťovkou a Skalnaté pleso zpátky do Lomnice. Sólo lezní, cestování atp. vždy prožívám intenzivněji a tak mi to tentokrát stačí. Zrušením dnešního lezení jsem si sice nadělal dost volného času, ale je to lepší než naopak. Procházím a zevluju v Popradu, pak v Žilině. Domů musím, volá mě obhajoba diplomky, ale tohle byly parádní dva dny!
Plán a bezpečnostní zajištění
Celý harmonogram akce jsem si připravil už doma a pro případ detailně popsal a nechal aspoň mamce, které jsem pak hlásil dosažení jednotlivých bodu programu. Dolinu i cesty jsem si vybral s delším přístupem resp. nástupem, abych v cestě byl sám a s nikým nevytvářel komplikace (nedávno v Hokejce nás bylo asi 9). Vybral jsem taky pevnou (nelámavou) skálu, abych snížil riziko padajícího kamení a přeseknutí lana. Předpověď počasí byla supr (jasno a polojasno, kolem 20 stupňů).
Jištění
Teď ta nejdůležitější věc, pro kterou článek vlastně píšu. Jistil jsem se jedním jednoduchým lanem (9,4mm; 70m) tak, že jsem ho ukotvil do štandu, dal na něj Cinch (blokant podobný Gri Gri) a při lezení si povoloval lano. Lano ze štandu nešlo rovnou ke mně, ale byl na něm ještě metrový průvěs a do něj zavěšený batoh, který měl zmírnit případný pád. Cinche jsem měl připnutého ke 2 okům sedáku přes jednu karabinu s pojistkou (tu točenou k tělu). Samozřejmě jsem normálně zakládal postupové jištění. Druhý konec lana jsem nechával volný, pokud možno připravený na polici a přiznávám, že jsem doufal, že se mi někde nezasekne (nezasekl). Každý štand jsem dobře zajistil i na tah nahoru (pád). Na dolezeném štandu jsem ukotvil druhý konec lana, přecvaknul blokant do něj a slanil na dolní štand, který jsem zrušil, nabral batoh a pádil znovu nahoru. Takže každou délku dvakrát, většinou čistě, někdy s pomocí lana. Přilbu jsem měl, prsák ne, v batohu GTX bundu, mobil, čelovku, jídlo a pití). Toť vše, snad jsem to popsal aspoň trochu pochopitelně.
Otázky
Teď tedy pár otázek, které mě napadají samy:
1. Lano – normálně do hor jezdím z dvěma polovičními, ale jištění sóla si s nimi nějak nedovedu představit. Na prusíkách (jak jsem slyšel) se mi to nelíbí, můj blokant tak tenké nebere. Mi lano sloužilo v podstatě jen ke slaňování a občas při lezení na druhém. Padat jsem v pětce neplánoval, ale i tak mi jeden pramen nepřijde ideální. Jenže sólo se dvěma?
2. Cinch – je takový blokant to nej. co můžu použít?
3. Karabina v Cinchi – spojení mě s jištěním jen jednou duralovou karabinou mi přijde jako asi nejslabší článek řetězce (i když ten někde prostě musí být). Otáčel jsem ji aspoň zámkem k sobě, ale i tak při případném smolném pádu s nárazem o skálu by mohla puknout, což? Napadlo mě připojení Cinche ke mně smyčkou, jenže to bych ji musel převazovat na každém štandu a to taky nezní nejlíp. Co třeba aspoň ocelová karabina, byla by lepší?
4. Prsák – vím, že bych ho v horách měl mít. Ale při sólo si člověk dovoluje míň a pád jsem se snažil co nejvíc vyloučit (malá obtížnost cesty, jisté kroky, pozor na volné lokry…). Měl bych tak jak tak mít i prsák?
5. Volné lano – jsem táhnul za sebou. Na konci nebyl uzel, aby se mi někde nezaseklo. Měl bych ho raději mít v malém batůžku (pak už jistě s prsákem) a uzel na konci?
6. Domácí zajištění a kontrola – sepsal jsem sice podrobný harmonogram a změnu programu jsem domů hned nahlásil, ale mamce jsem vlastně vůbec neřekl, co by měla dělat, kdybych se neozval (jenže co třeba absence signálu?). To pokládám za opravdovou a největší chybu přípravy.
7. Cokoli dalšího vás napadne …
Tímto článkem nechci prezentovat, co jsem podniknul, ani navádět k sólo lezení. Rád bych rozebral metodiku sebejištění a bezpečnosti v horách s lidmi, kteří k tomu mají co říci, a lezec.cz je nejsnazším prostředkem.
Jak už jsem psal, je mi jasné, že pár lidem naběhnu na smeč. Jenže věřím, že se zde najdou i takoví, kteří pochopí, proč tohle píšu, a budou mít čím poradit a přispět (nejen mi). Za každou takovou připomínku již předem děkuji.
Trošku jsem ten článek přelítl a myslím, že se moc rozepisuješ o nevýznamných banalitách typu co asi je s třemi lezci, které jsem někde potkal a teď už je nevidím atp.
Na Tvé otázky mám jedinou odpověď, sólo v horách a i jinde má pro mne smysl, když jde o free solo, které jak vidím z Tvého popisu, by asi i v Tvém případě bylo bezpečnější, než to co jsi prováděl, říkám ale možná.Proč tedy raději nelézt ve dvou,co jak sám píšeš, Tě baví více??
Chápu Tě, chceš se pochlubit, ale ještě není jaksi čím.
aj ja som sa cudoval ze chlapec lezie 7b a do tatranskej 5 ide istene solo...ale zase na druhej strane dakde to chce metodicky nacvicit, ked chce v buducnosti solovat napr 7 v horach...
aj ja som sa cudoval ze chlapec lezie 7b a do tatranskej 5 ide istene solo...ale zase na druhej strane dakde to chce metodicky nacvicit, ked chce v buducnosti solovat napr 7 v horach...
No tak Martik to zjevne vazne nepochopil. Naopak me to velmi zaujalo (obvzlast celkove svedomity pristup k cele akci) a doufam, ze to tentokrat (az na ten prvni komentar) vyjimecne spusti nejakou plodnou diskusi, ve ktere se clovek i neco dozvi. Jinak s tim volnym koncem lana - v bigwallech ho typci na kazdem standu davaji volne ulozene do maleho batuzku, ktery pak na stand zavesi, ovsem pozor, je treba ho tam peclive naskladat, aby se nezasmodrchalo! Samozrejme, ze lezeni je o pratelstvi dvou na lane, ale jistene solo (zvlaste technickych cest) je z meho pohledu velice zajimavou disciplinou.
Odpovede na tvoje otazky:
1.Pouzivam lano certifikovane na pad cez ostru hranu (v mojom pripade Mammut supersafe 60m). Ked idem do tazkej a dlhej cesty beriem si aj druhe lano (bud jednoduche alebo polovicne, zalezi na podmienkach).
2.Cinch: Sef firmy Trango v on-line diskusiach dorazne ziada nepouzivat cinch na solo. Zhoduju sa na tom aj diskutujuci, ktorych beriem vazne. Vlastne skusenosti s tim nemam. Najlepsie zo vsetkeho zrejme vychadza grigri, dokonca lepsie ako soloist, za podmienky, ze ho spravne pouzivas!
3. To co v bode 2. + problemom je priecne zatazenie karabiny, riesi sa to fixovanim blokantu na "hlave" karabiny, tak aby nepadal na bok.
4.Bez prsaku v horach solo-urcite pohodlne, ale pre mna prilis odvazne. Nezabudaj, ze ak ti aj niekto v horach pomoze, bude to trvat ovela dhlsie a skus si niekedy povisiet dole hlavou v sedaku. Pripevnit blokant medzi prsak a sedak nie je problem.
5.Kazdy podla svojho gusta. Ja to taham za sebou a poistne uzly si viazem pod tazsimi miestami (jenou rukou a rychlo, chce to trochu pocvicit). Zase zalezi od cesty a reliefu, samozrejme plati, cim viac poistnyc uzlov tym mensie pohodlie a vacsia bezpecnost.
6.
7.Batoh ako tlmic? Nezmysel, to by ten batoh musel mat aspon 50kg. Inac badas staticky = obrovska zataz na lano, istenie, stand...vrele nedoporucujem. Tlmit sa da tlmicmi padov (trhacie, feratove...)
Akokolvek sa vsetko naucis, nejde to bez dokladneho vyskusania, porad sa s ludmi, co to vedia. System, ktory pouzivam sa bezpecnostou vyrovna spolulezcovi, ktory nevie 1.pomoc, strausa a ine aspekty zachrany priamo v stene (a takych je viac nez dost). Ja mam cast know-how od istruktora, ktory sa tym zivi, preto len tak strucne. V principe plati nepriama umera medzi bezpecnostou a pohodlim lezenia. Obe sa spojit nedaju. Vela stastia, solo v horach je uzasna vec.
Taky přidám pár rad:
1. Co se týče použití půlek mě napadá metoda, jež využívá klasická jistítka se samoblokem (ATC Guide, Reverso 2 a 3, Cassin Piu atd.). http://fcorpet.free.fr/ Denis/Solo-En.html (odstraň mezery). Je nutné ovšem podotknout, že samoblok ti přestane fungovat již při pádu tělem ve vodorovné poloze! Sám jsem kdys tento princip aplikoval se svým Cassinem.
2. Taky se přikláním k názoru Kamila, že Cinch je nevhodný. Nejlepší sólojistidlo je bezesporu Silent Partner od Wren Industries. Je nejbezpečnější, co se týče nekontrolovatelných pádů. Vadí mi na něm ale jistá neduha. Pominu-li fakt, že je docela robustní, vadí mi že když do něho spadneš, obtížně se pak povoluje zaškrcený lodní uzel, natož tak jednou rukou někde v prekérním terénu.
Soloist od Wren Industries rovněž jako SP umožňuje plynulé tahání, ale při pádu hlavou dolů tě nezachytí. SoloAid plynulé lezení neumožňuje a je vhodný (již podle názvu "Aid") spíše na sólo hákování.
No a nakonec je nutné podotknout skutečnost, že Wren Industries přestali vyrábět sólojistítka asi před rokem. Zaměřili se pouze na vybavení pro záchranáře. Tyto oficiální sólojistítka seženeš při troše štěstí ještě na eBay.
Mezi nekonvenční sólojistidla se řadí osvědčené Grigri a nově i Eddy od Edelridu. Jak uvedl Kamil Grigri je srovnatelné se Soloistem od WI. Jenže aby umožňovalo plynulé lezení jako Soloist, musel bys na něm provézt některé razantní úpravy (něco uřezat, něco vyvrtat :)) http://www.bigwalls.net/wallwiki/ index.php?title=Solo_Belay (odstraň mezery) ...rozhodně nedoporučuji. No a nakonec se zmíním ještě o Eddym od Edelridu. Pořídil jsem si jej na jaro a jsem zatím velmi spokojen. Nejen že umožňuje plynulé lezení, velmi se pohodlně obsluhuje jednou rukou (výkyvný palec v případě potřeby jednoduše odblokuješ) a navíc díky příhodné konstrukci nezáleží na orientaci těla při pádu. Jedinou slabinu vidím asi v manipulační páce, jež by se mohla při pádu nějak odblokovat (poškodit). Ale i na to asi nevědomky konstruktéři v Edelrdiu mysleli. Vytvořili totiž blbovzdornou pojistku pro odblokování palce. Více info se dozvíš zde:
http://www.supertopo.com/ climbing/thread.html?topic_id=885446 (odstraň mezery) Taky doporučuju si přečíst následující diskuzi:
http://www.rockclimbing.com/cgi-bin/forum/ gforum.cgi?post=1982657;sb=post_latest_reply;so=ASC;forum_ view=forum_view_collapsed;;page=unread#unread (odstraň mezery)
4. Co se týče lezení s prsákem. Jistidla jako Silent Partner, Eddy, neupravené grigri, upneš na šrobovačku(y) do smyčkou vyvázané mezi sedákem a prsákem. Soloist, SoloAid, upravené grigri a jistidla se samoblokem je nutné umístit mezi sedák a prsák. Najdi si někde na netu ofic. manuál třeba k Soloistovi, tam je ten způsob upnutí uveden.
5. Jak uvádí Kamil, podle svého gusta. Někteří klasici (blázni) si volné lano navěší na karabiny na oka sedáku a postupně je jen odcvakávají (mosí to být příjemné když se ti plancou smyčky pod nohama :)). Osobně doporučuji ve vícedélkách lézt spíš s batohem. Omezíš tak riziko poškození volného konce lana při pádu kamení. Navíc lano příjemněji prochází jistítkem při plynulém lezení. Když máš volný konec někde na štandu ti s přibývající vzdáleností od štandu může tíha volného lana při postupu vadit.
7. Jako podpůrný tlumič pádu batoh? :-) Tomu říkám hazard. Vhodné jsou ferratové brzdy (Kisa destičky), nebo ten trhací tlumič pádu. Lze použít i omotanou osmu, nebo omotanou karabinu s několika půlloďáky.
Doporučuji pročíst Horolezeckou abecedu, tam jsou veškeré principy uvedeny. Jinak na Slovensku vyučuje jištěné sólo Dušan Zajac, takže se v případě potřeby můžeš na něho obrátit. U nás o nikom konkrétním nevím.
Přeju hodně zdaru a mnoho bezpečně vysólovaných metrů.
Radek
Par dotazov k Radkovi:
Upravovat grigri je zbytocne, upravene grigri je nebezpecnejsie (nechyta dole hlavou, aj ked je finta, ako toto riziko minimalizovat)a je dokonca (podla mojho nazoru) menej pohodlne, lebo clovek musi mat nieco ako prsak,alebo aspon smycu, co je na skalkach trochu nepohodlne. Obecne plati, cim tensie a makksie lano, tym lepsie to cez grigri ide.Moje (supersafe a beal 10.0) prejdu bez problemov.
Pouzitie Atc:vraj to skusali neoficialne ludia z Tranga a zverejnili online vysledky, ktore boli prekvapujuco dobre, pri silnejsich padoch sa lana zatavili, ale nepretrhli...nidky som to neskusal(ani neplanujem).
Silent partner:nezabudaj, ze aj tu musis mat slucky pripravene na sedaku (tak ako ti "blazni", co si zmienil), ked k tomu pripocitas vahu a velkost...neviem si to predstavit.Akurat si s tym to solo znechutis.
Eddy: vecicka, ktoru som v ruke este nedrzal, ale rad by som skusil, ohladne sola som o tom pocul same chvaly. Nie je ale moc tazky a robustny oproti grigri? Prepusta to lano lepsie? Blokovanie je rychlejsie? Nechce sa ti o tom trochu rozpisat (alebo po zkontaktovani aj pozicat:-)
Som rad, ze si spomenul Dusana Zajaca, je v tom odbornik.
Ohledně upraveného grigri s tebou souhlasím. Ta úprava se provádí jen proto, aby posloužilo podobně jako soloist, čili umožnilo plynulý postup lezce. Myslím si, že si jistítko musíš umístit co nejvýše k hrudníku mezi prsákem a sedákem, abys měl těžiště co nejníž a omezil tak riziko pádu hlavou dolů. Pokud tu úpravu neprovedeš, tak si čas od času musíš povolit lano ručně. Při lezení se Silent partnerem nemosíš mět volné lano ve smyčkách upevněné na sedáku, to jen tak uvádí výrobce v manuálu. Rozhodně je lepší mět lano v batohu na zádech, či volně na štandu. Pak ale potřebuješ nějakou svírku mít na sedáku, skrze kterou si volné lano k sobě budeš dobírat a dělat si tak rezervu pro průchod jistítkem. Jinak by váha celého lana od štandu znemožnila plynulý průchod jistítkem. K tomu Eddym. Já ho spíše porovnávám se Silentem, je obdobně těžký, ale není tak robustní. Prostě silent je kus železa v rozkroku, jež někdy dovede při pádu pěkně polehtat :-). Hlavně, že je bezpečný. Eddy používám krátce a zatím jsem do něj nespadl. Je trochu robustnější než Grigri, i těžší, ale né zas tak moc. Ve srovnání se Silentem je to drobek. Hlavní přednost je ale v příjemné obsluze jednou rukou. Lano jím prochází plynule bez problému. Nesmíš ale provádět nějaké rychlejší pohyby, dynamické kroky apod.. U Silentu se uvádí, že se otočný buben (odstředivá spojka) zablokuje při průchodu lanem rychlostí tuším 3 m/s? Obdobně bych řekl že je to i u Eddyho. U něj eště dost závisí i na průměru lana. Jistítko je dimenzované na lana od 9 mm do 11 mm, při standartní jištění prvolezce. Amíci ale zjistili, že minimální průměr pro sólování je prý 9,8 mm (v některých případech tenší lano při odsednutí eddy nezablokoval a lezec slanil (spadl) až na zem). Pro možnost plynulého (pohodlného) tahání by pak průměr neměl překročit 10,2 mm (takové lano používám, ve vší spokojenosti).
Jinak abych osvětlil své zkušenosti. Sólování se věnuju velmi krátce, pár let a zatím jsem se neodhodlal, ani neměl velkou příležitost si zkusit vícedélkové sólování, natožtak v horách. Do hor je potřeba mnoho zkušeností, si myslím. Ve hře je tam totiž více nástrah :-)...
Díky, hlavně s tím Cinchem jsi mi nejvíc pomohl. Ale už moc nesouhlasím s tím batohem. Snad víš, co dokáže postupové jištění udělat za tření (lehčí lidi na tlustém laně je někdy dokonce problém spustit dolů). Každopádně třeba feratová brzda zní určitě líp a už jsem nad ní uvažoval.
Tome, ale ty predsa pri solovani nepadas tak, ze vznika trenie v postupovom isteni, ved lano, co vedie k blokantu mas (teda aspon ja ho mam) takmer napnute. Alebo si proste nechas na stande s tym baglom vacssi previs volneho lana? V tom pripade by som tomu rozumel, ale to by si musel padat az vysoko nad standom, aby to trenie malo efekt...ale co pad do standu (pad. faktor 2). Uplne vylucujes? Samozrejme da sa (opakujem, cim viac pohodlia tym menej bezbecia). Ale tlmic samotny nepredstavuje ziadne zdrzanie, iba ho jednoducho cvakas do standu.Ale, pozor, tiez je to o nahode, nejde totiz presne odhadnut ci spadnes hned do standu (potrebujes tvrdsie tlmenie), alebo nad 10 post. isteniami, tam uz k treniu dochadza a tvrdsi tlmic nemusi fungovat, a zas si pri takmer statickom pade, so vsetkym, co k tomu patri. Takychto detailov je pri solovani vac nez dost:-(
Celkem často lezu v horách a někdy i na skalách sólo, někdy i bez jištění. Nikdy to však není , protože bych neměl s kým lézt, je to prostě takový stav duše, kdy mám potřebu si to prožít sám. Lezl jsem i severku Eigeru sám, Žluté střechy na Kežmarák nebo jsem i často na Tatranském hřebenu ať už v létě či zimně. Znám se s klukama kteří jsou , či byli Páni lezci ( Jirka Šmíd)a určitě se shodneme v tom, že lezení sólo je o hlavě, ne o tom ,že nemáš s kým lézt. Technika jištění je až to druhé a měl bys to mít setsakra dobře vymyšlené z cvičných skal a taky prověřené. Jinak se zabiješ. Ale to neznamená, že se nemůžeš zabít i když to máš zmáknuté. Musíš mít hlavně v tomto jasno v hlavě.
Tome, přeber si proč chceš lézt jištěné solo či případně solo. Pokud je to kvůli uznání ostatních, je to špatně a sám to brzy poznáš. Uznání tím nezískáš. Jištěné solo v horách je technicky násobně náročnější než lezení ve dvou. Mnohonásobně větší prostor pro chybu.
Ad technika - cinch je dle mého názoru při solu velmi riziková až nebezpečná věc, nebál bych se říci, že je pro solo nevhodný jako všechna automatická jistítka (jsou závislá na poloze a zabírají njen při určité rychlosti). To je riziko při pomalém odsedu, zachycení rukou (podvědomém) při obtočení a zamotání se do lana při pádu. Uvědom si, že můžeš padat bokem, hlavou dolů. Rozumným jistítkem na solo je americký Soloist.
Samostatnou kapitolou jsou štandy - podmínkou pro rozumně jištěné solo je použití amortizátorů a pokud jde o první zkušenosti vyhýbal bych se zásadně skobovým štandům posilovaným vklíněnci. Zpočátku bych používal cesty s kvalitními nýtovými štandy. Do jistítka použij minimálně 2 protisměrné karabiny - pokud spadneš či jen tvrději odsedneš u štandu do karabiny napříč resp. na pojistku, je hotovo.
Existuje literatura, něco je na webu k Soloistu v angličtině - John Middedndorf má kapitolu o jištěném solu v knize o lezení big walls.
Pokud vím, tak Soloist nezabírá při pádu hlavou dolů. Už proto je žádoucí použít prsák. Při pádu hlavou dolů by měl zabírat Silent Partner. Netuším, jestli ho ještě vyráběj, ale samozřejmě je ještě dražší.
Myslím si ,že není úplně vhodné radit takhle do éteru co a jak dělat technicky. Přijď někdy do Mammutu dáme o tom řeč a určitě ti to dá víc než to, jak se máš přivázat. Jak jsem napsal ,sólolezení je hlavně o hlavě a pokud ji máš, tak si k těm informacím cestu najdeš.
Díky, ale nejsem z Prahy a nemám to tam rád :) a zajímal mě pouze nástin techniky, kterou používáš, ale asi taky používáš nějaké samodomo výrobky a nechceš se o tom šířit. Lezení je o hlavě, to je známá věc... Technika postupu při sólu, si myslím, je neméně důležitá. Už je tady dost velmi zajímavých příspěvků. Udivuje mě, že každé ze zde popisovaných hejblátek má nějakou docela významnou mouchu. Pukud budu mít cestu do Mammutu, zastavím se :-). A jak to vypadá s tim tvým přechodem hlavního hřebene, opravdu si myslíš, že je reálné to zopakovat?
Strašně moc bych chtěl, ale jen to nestačí. Dnes odjíždím zase na hřeben, má, a asi bude pršet,ale jedu tam. Hřeben Tater je pro mě něco úžasného.Pochylého výkon na hřebenu beru jako největší věc v Česko- Slovenském horolezectví doposud. Byl to borec, možná taky blázen. Ale to asi k takovému výkonu je nutné.
To určitě byl, neumím si to totiž v zimě dost dobře představit. Zkoušeli jsme to v létě, ale dvě bouřky denně nám toho moc nedovolily. No, i kdyby bylo hezky, tak i v létě je to parádní a dost náročný projekt. Ale ta zima a bez podpory nevim nevim...Ten musel mít lanovou techniku a sólojištění naprosto dokonale zmáknuté. Škoda, že nejsou žádné dostupné informace, jak se takový borci jistili a jistí.
Samozřejmě se v některých úsecích jistil, ale spoustu věcí co se "normální " sólolezci jistí on se nejistil. A na hřebenu se jistit při sólu, znamená, lezt to dva měsíce. Pár úseků je dobré odjistit, ale zase k vůli tomu tahat spoustu matroše nemá cenu. Tak je to o improvizaci.
Jde mi jen o to, že i kdyby se člověk jistil na 10m z celé cesty, tak to musí být stoprocentní. A k tomu tedy potřebuješ stejné vybavení, jako když se jistíš v kilometrové stěně. A on podle svých popisů např. v Eigeru několikrát vyletěl, včetně pádu hlavou dolů. Takže to asi hojně využíval. Viděl jsem v Bratislavě na nějakém festivalu dokument o něm, byly tam záběry ze spodní části Eigeru. Byl navázaný jenom dračí smyčkou přes prsa a ty pády si vůbec nedovedu představit, to musely být řachy jako prase. Navíc se tam hrabošil jako naprostý začátečník, protože to údajně byla jeho první tůra po dvou letech... takže blázen, který ale věděl kdy a JAK se jistit.
Tu cestu co lezl Pochýli jsem lezl také. Pokud víš on ji opakoval po Pechoušovi a spol. Ti tam po té co se jim stal ten prušvich( dva mrtví) celou stěnu proslaňovali. V nejtežších pasážích visely fixy, které Pavouk hojně využíval.A po tom co po nich vyjel nahoru tak je odstranil.Proto jeho časy ve stěně byly takové,že v lehkém terénu odpovídaly tomu jak normálně lezl. Těžké pasáže překonával poměrně rychle pomoví starých fixů. Opět to ale není nic čím bych chtěl snižovat jeho výkon. My jsme to lezli čtyři dny. On tam byl podstatně déle a už jen tam tak dlouho vydržet sám je darda.
na hřbenu se lano požívá spíše jen ke slanování. Je velice zajímavé pozorovat jak člověk po pár hodinách lezení po hřebenu tak otupí, že vlastně to lano už ani nepotřebuje. Hřeben je jedna s mála věcí , které mě naučily orientaci v lezeckém terénu a hlavně pozorováním si dopředu vybírat směr postupu. Nejvíce se tyhle zkušenosti využívají v extrémních situacích na sestupech ve špatném počasí.
Mohu se zeptat?jakym zpusobem je dnes zajistena pripadna zachrana na Eigru?Maj tam na tech vyhlidkach neco?trochu se divim ze to nemeli uz driv za doby 1938 napr.
...jsi si dával vlastní viď, možná jsem to přehlídnul. Nebo celou délku solo? jinak asi dobrý. by mě zajímalo kdo doma hlásí kam všude jede zrovna odpoledne na sklaku nebo stěnu lézt?
Troufám si tvrdit, že Jirka Šmíd nebyl vyložený sololezec, spíše mu šlo o parťáky a bylo mu dost jedno jestli jsou zdatní nebo méně zdatní. Většinu svých velkých výstupů udělal s partnery. Jeho smrt nemá nic společného se sololezením, zabil ho padající kámen.
S přátelským pozdravem Michael Beranek
Jirku jsi minul asi proto, že Jirka žil více než 20 let ve Švýcarsku, v Niederdorfu nedaleko Bazileje a do roku 1989 se o něm v českých mediích prakticky vůbec nepsalo – byl totiž tím „zatraceníhodným emigrantem“ o nichž české noviny a časopisy maximálně psaly jako o přisluhovačích zlého západu a o jejich jakýchkoliv úspěších v každém směru se nikdo nikdy nezmínil a ani zmínit nesměl.
„Lanč“ žil jistou dobu s Danou Němcovou, která dnes bydlí v Interlakenu nedaleko Bernských Alp, než se zabil v Yosemitském údolí, čímž se Dana prakticky po druhé stala vdovou. Ačkoliv oba nesli stejné jméno - Šmíd a byli to velicí horolezci, přece jenom jejich přístup k horolezení byl dost odlišný.
To jenom jako malou poznámku ke jménu Šmíd.
S pozdravem Michael Beranek
Nejprv musím předeslat, že jištěné solo nelezu a nejištěné se omezuje na nástupy na pískovci :o) Nicméně musím přiznat, že mě tahle disciplína dost láká, jsa povahy samotářské (tedy z důvodů o kterých se zmiňuje Libor). Studoval jsem možnosti (myslím, že v nové Abecedě horolezectví je tohle téma dobře rozebrané). Píše se tam také o speciálních jistících pomůckách k tomu vyvinutých: Soloist, Soloaid, Silent partner atp. Nikdy jsem je naživo neviděl, jestli s nimi má někdo zkušenosti rád bych je slyšel.
K tomu prsáku: píšeš na jednu stranu, že jsi se vlastně skoro ani nepotřeboval jistit (lehký terén, lezení na jistotu, poměrně pevná skála...), ale na druhou stranu jsi se přeci jen jistil. Člověk asi úplně nevyloučí, že se stane něco nečekaného... No a právě v případě, že třeba nečekaně něco utrhneš, chytně tě křeč nebo zpanikaříš, by se ten prsák asi mohl hodit, zvlášť, když jsi tam byl sám. Přeci jenom by při nekontrolovaném pádu mohl vyloučit aspoň zčásti rizika, která jsou daná lezením jenom v sedáku.
(Já teda v prsáku taky nelezu, ale taky nelezu sólo v horách. Ve dvou je přeci jen šance, že s tebou ten druhý něco udělá.)
Jo, tak to jsi nahore potkal nas. Zas tak dlouho jsme se tam nezdrzeli. Vicemene hned jsme prisli na to, ze druhou stranou to fakt nejde a sli zpatky k muzikum. Ten kus dolu k muzikum jsme se ale jistili, proto ta ztrata. Dorazili jsme presne na veceri, takze akorat. ;)
K použití dvojčat/půlek jenom taková teoretická úvaha (odhlédněme od toho, že použití jednoduchého lana představuje při sólolezení, vzhledem k dalším nebezpečím, přijatelné riziko a nabízí snadnější manipulaci s lanem):
Použití půlek může být výhodné kvůli slaňování. Lezení sólo zabere více času a tak se urychlení sestupu jistě bude hodit.
Bylo by možné použít jedno lano jako záložní napevno (event. s trhací brzdou) a jenom to druhé provléknout jistící pomůckou. Dál postupovat jako při lezení s půlkami. Nevýhoda je zřejmá: při přetržení toho hlavního bude následovat pád přes celou délku do toho záložního. Může to být ale lepší než jistá smrt.
Cize jedno lano, to zalozne mas uviazane jednym koncom do standu a druhym na seba? Tak to prilis stastne riesenie nebude, ked uvazis, ze sa pri lezeni moze toto (predpokladam visiace) lano moze pod standom o cosi zachytit.
IMHO dvojlanova technika k solu prilis nejde. Skor sa k jednoduchemu lanu pouziva pomocna snura na zlanenie dlzky pred jej vycistenim.
To je horsia situacia (s tym jednym pramenov polovicky) nez s jednoduchym. A este moze byt vesele ked zistis ze lano ta dalej nepusti a nemas volne ruky na nejake odvazovanie.
Prosto treba mat jedno riadne jednoduche lano, ked uz sa tomuto teda clovek isto chce vanovat. Ale lepsie predsa len IMO si najst spolulezca...
Ahoj vsem, nebudu se prilis teoreticky rozepisovat, nebot to nema teoreticky smysl.
Pokud mate nekdo zajem a skutecne prakticke znalosti a dovednosti s moznostmi jistenehop sola, vcetne pouzivani dvoulanove techniky o niz nekteri teoretici zde tvrdi ze pouzivat nejde :-)
Tak se mi ozvete na mail. Pokud se najde alespon sest lidi, domluvime se a muzu pripravit kurz na toto tema.
Tady je teoretiozovani zcela naprd a nikdy nenahradi praxi.
Jinak prosim vzdy mejte na pameti, jak uz tady zaznelo, jakakoliv jina motivace pro solo krom vlastniho dobreho pocitu je chybna!!!
Dovolim si ocitavat jednu svou oblibeno citaci:"
Soloing is very serous bussines, because you can be seriously death..."
Radek
kontakt pro zájemce a případné dotazy:
zoban@seznam.cz
+420603810600
Ahoj, neber si to zle, ale ještě jsem se bavil s kamarádem od vedlejšího compu a shodli jsme se, že pokud se někdo prezentuje tak trochu jako mistr světa s tím, že ostatní jsou teoretici a on když bude chtít, tak je to všechno naučí, mohl by trošku ukázat, na základě čeho se tak cítí. Že má někdo licenci UIAGM je fajn, ale to neříká nic o tom, kolik - v tomhle případě - toho má skutečně nasólováno a kde. I ten Libor Hroza, který byl sólo v severní stěně Eigeru a leckde jinde (a všeobecně se to o něm ví), tady vystupuje trošku jinak. Třeba toho máš nasólováno ještě x krát víc a pak se ti veřejně omlouvám, ale ...
Jinak u citátů se považuje za slušný uvádět, od koho pocházejí (a citovat pokud možno bez chyb, když už se to označuje za citát). Věta "Soloing is serious business, because you can be seriously dead." pochází od Johna Bachara.
P.S. Poznámka: já sám jsem jištěné sólo lezl 1x v životě, a to ne v horách - aby nedošlo k nedorozumění :))
Hlavně Zobane, že tvoje motivace je ta jediná správná. Mě by zajímalo proč se všude tak vehementně zdůrazňuje, že jedna motivace je správná kdežto jiná zcela zavrženíhodná? Motivace buď je anebo není. A pokud je, tak jsou ty důvody osobní věcí každého a nemá smysl je posuzovat někým jiným. Jestli někdo leze pro špinavý zisk a prázdnou slávu a jiný pro dosažení pokoje duše a stavu souznění s přírodou je jedno. Když spadnou budou mrtví oba stejně.
Zoban ma samozrejme tu najspravnejsiu a asi najsilnejsiu motivaciu vabit tu na svoje kurzy: PENIAZE. A nic vecne nemoze prezradit v diskusii na lezcovi, lebo by potom uz nemal co predat.
...hlavně nezapomeň, že naopak jedninou správnou motivací proč někoho učit sólování je, že už to ten člověk stejně nějak dělá, zajímá ho, jak to děláš ty, a tak o tom v duchu hlubokého vztahu k horám a riziku pokecáte.
Jákakoli jiná motivace proč něco takového učit, obzvlášť komerční, je chybná a zavrženíhodná!!!
pekne, hlavne ze si mal, a mas z toho dobry pocit Ty(ved nelezies kvoly inym), aj ked osobne si myslim ze ak lezies na OS to co lezies, ze by bolo bezpecnejsie takuto cestu liezt free solo
Na solo lezení na prvním používám upravené gri gri. Hodně jsem to před časem řešil, scháněl info na netu, v knížkách (speed climbing - Hans Florine, a big wall climbing elite technique - Jared Ogden. Nakonec jsem našel přesný popis toho jak si gri gri upravit. Je to samozřejmě proti návodu výrobce, ale bezpečně to funguje. (i když se najdou někteří, kdo tuto techniku zatracují. Gri gri používám s prsákem, tak aby bylo v ideální poloze. Lano je pak jedním koncem na štandu v tlumiči pádů - provlékacím a druhý konec v malém batohu na zádech. Skrz gri gri se volně protahuje, při pádu zasekne. V reálu jsem do toho nikdy nespadl, pády jsem však zkoušel na stěně, různě dlouhý, různým směrem, i neideální. Četl jsem i recenzi gri gri - že je to nejpevnější jistítko vůbec. Co se tyka soloist a silent partner - během krátké doby budou k zakoupení i u nás. Teď momentálně řešíme evropské certifikace na výrobky rock exotica. Kdo by měl zájem mohu mu poslat navod jak upravit gri gri na solo lezení.. Honza, RockJoy
Ahoj. Tak tomu moc nevěřím, že Silent partner, Soloist a SoloAid budou dostupné na evropském trhu. Ze zámořských diskuzí, např. zde http://www.supertopo.com/climbing/ thread.html?topic_id=719307 (odstraň mezery) jsem se dočetl, že Wren Industries (nedávný výrobce těchto jistítek) prodali licenci na jejich výrobu. Původní majitel licence Rock Thompson sice vede Rock Exoticu (kdysi tyto jistidla dokonce vyráběli), ale údajně s výrobou začít opět nemíní. Vůbec není jasné jaká bude budoucnost těchto jedinečných vehiklů.
Ahoj, v tuto chvíli máme vyjednanou dietribuci výrobků Rock Exotica a očekáváme první zásilku vzorků okolo 20.9. V nabídce mají i samojistidla - silent partner, soloist a solo aid.. tak čemu nevěříš??
To je možné, své info jsem čerpal z diskuzí. Dle některých existují skladové zásoby, o který RE na stránkách neinformuje. Myslím si ale že výrobu sólojistidel neobnovili.
Každopádně, tyto hračky na evropském trhu docela chybí...
mozno som z toho pako a mam zrejme blbe otazky, nevadi skusim, na co sa to lano nabera a na co ten cinch alebo grigri na lezcovi? neda sa to jednoducho tak ze mas na sebe naviazane lano napevno ako pri normalnom lezeni v dvojke? dakujem za objasnenie...
"na co sa to lano nabera a na co ten cinch alebo grigri na lezcovi? neda sa to jednoducho tak ze mas na sebe naviazane lano napevno ako pri normalnom lezeni v dvojke? "
Ono pokud lezeš ve dvojici, tak ten druhý obsluhuje brzdu ve štandu. Pokud tam není musí ji obsluhovat někdo jiný... Proto není brzda na štandu ale na sololezcovi a lano je přez tlumič napevno ve štandu. Tyhle hejblata fungujou tak, že lano lze jimi protahovat jedním směrem a ve směru opačném ho blokují (pozor je to velmi zjednodušené!!!). Jak vidíš v diskuzi má to různé komplikace a mouchy.
Ještě snad pokud by bylo lano uvázané k prvolezci a protažené brzdou na štandu tak by bylo při povolování i pádu vytahováno stejným směrem. Potom by brzda musela fungovat jako bezpečnostní pásy v autě. To asi bude konstrukčně "trochu" náročné. Pokud by to selhalo jsou důsledky jasné. Proto výrobci a vývojáři trochu váhají:))) Teď už je to snad jasnější;)
Gri gri nahodou nefunguje presne takto, ako pasy v aute? Tez malou rychlostou dovoli povolovat, a pri zvyseni zasekne.
Teoreticky by to grigri v stande byt mohlo, ale ovela praktickejsie je ked ho mas v dosahu...
Varování !!! Grigri,cinch a podobné blokanty jsou pro solojištění nebezpečné!!! Tip - podržte Grigri v ruce pararelne s delší osou těla, oba knce lana volné - a lano prolétne při pádu prvolezce jistidlem bez nejmenšího odporu. Takovouto pozici nelze při pádu vyloučit, nehledě na to, že u grigri bez vyřazené spouštěcí páky může snadno dojít ke smrtelnému úrazu tím, že se zachytí za popruh sedáku, batohu, poutko atd. I když vše vyzkoušíte, všechny úhly a situace nasimulovat nelze. Při sebejištění grigri (a ostatními blokanty pracujícími na podobném principu) je jedinou jistotou uzel na laně. V diskuzích na webu naleznete spoustu podpory pro grigri ale také info pádech které byly zabržděny až uzly!Propagace solojištění pomocí (neupraveného sic!) grigri s odvoláním na vyučování instruktorem je vysloveně nebezpečná záležitost!!!
Ahoj Tomáši.
Máš pravdu, je mnoho diskuzí jestli jistit při solu s gri gri nebo ne. Jsou stovky případu, kdy gri gri pád lezce zadrzelo (pri solu), stejne tak i ojedinelé pripady, kdy selhalo. Nicméně je to hojne pouzívaná technika s dostupným vybavením. Samozřejmostí jsou uzle na lane, co kousek. Je to jako s lanem - v tisíce případech lano drží, v x se přetrhne nebo přeřízne.
Nekafram, normalne sa pytam. Ja solo nevyhladavam, len kamos ma to upravene grigri, matne si pamatam ze mi to nejak kratko demonstroval a bol som v tom ze je to ako pisem.
A teraz nemam na zreteli fyzikalny princip, ze pomocka zasekne v urcitom momente kvoli vyosebiu vacky (grigri|), alebo na principe rozpinania nejakej rotujucej casti (silent partner a predpokladam aj tie pasy v aute)
Na jištění jedině Rock Exotica Silent Partner opravdu zachytí lezce ve všech polohách.Na stanoviště Kong Kisa Shock Absorber .Lze se jistit jedním nebo dvěma lany.Opravdu pro tvrdé chlapy kdo zažil pád s takovým zařízením ví očem mluvím.
Taky občas lozím sólo v Tatrách i Alpách. Obtížnost max do 5 - takže žádnej výstřel, ale každý má hranice někde jinde (to je na horo-lezení krásné).
* Lano používám jednoduché, ale normované na pád přes hranu.
* Techniku jištění prakticky stejnou, jen si volný konec lana dávám do batohu. Poprvé jsem ho nechal na štandu a ke konci délky to tak táhlo, že jsem málem sletěl.
* Plán výpravy nedávám mámě, ale kamarádovi (lezci - dokáže si představit co se může dít).
* Pokud předpokládám dobrý signál, posílám každou smluvenou dobu SMS - v Tatrách je signál na SMS snad všude.
* Vždycky sebou beru píšťalku, chemické světlo a dobře vybavenou lékárničku.
* Nelezu sice nikterak těžké cesty, ale lezu už 12 let a za tu dobu jsem nějaké ty zkušenosti nasbíral a zkušenost je u sólolezení to nejdůležutější. Možnost tragického omylu je vysoká!! Jak už psali výše, musíš to mít v hlavě pořádně srovnaný. V případě prekérky - která u sólolezení přijde - je třeba zachovat chladnou hlavu.
* Jakákoli jiná motivace pro sólolezení, než vlastní zadostiučinění je předzvěstí brzkého pádu!! Tady není prostor pro frajery.
* A na závěr: sólolezení (s jištěním) ve mě zanechalo hluboký dojem. Je to úplně nová zkušenost, která se nedá srovnat s lezením ve více lidech. Všechny pocity člověk vnímá mnohem intenzivněji, obavy, strach, radost z přírody a když se povede tak pocit z dobře zakončené akce. Neznám nic lepšího.
JSI CHUJ JAK JA!!! ALE STEJNE TA SAMOTA JE KRASNA TAM BÝT SáM. ŠEL SEM JEDNOU LENINOVOU CESTU NA RYSY A STALO TO ZA P.CH.U SAMEJ HOROLEZEC NA VOLOVKU S BATOHEM A LANEM NA BATOHU
Článek je dobrej. Lezce naprosto chápu. Jen sem trochu natvrdlej zkrz to jištění. To jako jistítko cvaknout do štandu a normálně zakládat postupový, nahoře dát lano na fix, slanit dolu, odcvaknout a pak jumarovat nahoru...??
v podstate spravne. jen:
- jistitko cvakas do sebe (samoblokovaci)
- jumarovani muzes nahradit opetovnym vylezenim delky (ne kazdy teren je pro jumarovani vhodny)
Sem asi roura, ale nedokážu si to moc představit. ňákej ten pátek už taky lezu, gri-grinu mám před sebou a nemůžu na to přijít:(. Není mi jasný, co drží to lano dole..., to tam tedy musí bejt přivázaný natvrdo..., jenže to si pak musíš odmotávat lano od sebe, což mi přijde na hovno. Prostě mi není jasná ta fixace lana dole. Kámoš to dělal tak, že si právě dole narafičil gri-griho a pak normálně lezl.
Ale Mlho! Vždyť zde již o tom již dobrou čtvrthodinu hovoříme! .... Dost citátů... Doporučuji pročíst si zejména ty dlouhé příspěvky ještě jednou. Ale jinak ano. Gri-griho či jiný vehement (dále jistítko) máš na sobě a povoluješ si ho sám. Na štandu je lano uvázaný natvrdo, leč přes brzdu (způsobů a vehementů mnoho), která ti při kryse sníží pádový faktor. Lano ti z jistítka visí buď volně dolů, nebo ho máš sbalený v batohu na zádech odkud si ho pro povolování vytahuješ. Pro větší bezpečnost je fajn uvázat si na něj pár uzlů, aby tě v případě prokluzu jistítka chytil aspoň uzel. To je velmi kondenzovaný popis. Jak a co kam uvázat lépe naučit od někoho, kdo již prováděl a sám na sobě vyzkoušet někde v klidu.
A jak on může vědět, že zrovna bod B bude tam...:D. Ne jupí, já už to chápu! Já jen fakt vim, že kámoš si omotal dole okolo stromu repku, do toho gri-griho a normálně lezl. Nutno teda říct, že měl v hlavě uplně vymrdlo...a lezlo mu to. Myslíš, že to je blbost?
Nevím, jak to měl udělané. Je možné, že to do jisté míry funguje. Ale logicky ti musí být jasné, že pokud máš grigri dole, tak za lano taháš úplně stejně jak v případě, že si chceš povolit, tak v případě, že padáš. Rozdíl je jen v rychlosti tahu, směr je stejný. Pokud ho takhle dokážeš povolit, můžeš se spolehnout, že se zablokuje, když padneš? Navíc si takhle těžko nainstaluješ grigri přes brzdu, protože i za tu budeš tím pádem tahat. Takže při pádu půjdeš natvrdo. A ke všemu si ani nebudeš moct navázat pojistné uzlíky, protože když se bude lano povolovat dole, neměl by je kdo rozvázat.
Ano, presne si to vystihol! Sololezenie s istenim je NA HOVNO. Preto silne odporucam vyuzivat moznost mat spolulezca. Ma to ovela vacsie, OVELA vacsie vyhody, nez len prijemnejsiu manipulaciu s lanom.
Předně děkuji za komenty.
A teď k té hlavě a motivaci.
Motivací k lezení je mi samotné lezení, taky pohyb a pobyt v přírodě. I s kamarády i sám jedu lézt, abych si zalezl ( samozřejmě taky zažil přátelství či naopak samotu). Určitě ne pro čísi obdiv, z frajeřiny atd.
"Hlava v pořádku" je tak subjektivní věc, že ani nevím, co bych k tomuhle měl psát ( např. kdo to může posoudit, podle cěho ...).
Další tip:
Osobně při jištěném sólu žádné blokanty nepoužívám-jistím se po staru, tedy povolím si kus lana, uvážu si jej k sobě na pevno vůdčákem (lepší jsou dva, aby se při dalším následném povolení nevyskytl moment, že nebudu navázaný vůbec). Až dolezu do napnutého lana, povolím další kus lana (5m-asi) a vůdčákem si jej připnu k sobě, přičemž vůdčák z předchozího nabrání lana zruším. Takto se nemusím strachovat, jestli blokant bude fungovat, nebo ne. Nevýhoda je samozřejmě ta, že po nabrání lana je délka možného pádu vždy stejná. Napadá mě i možná kombinace této staré sololezecké metody s metodou těch různých blokantů. U technických cest stejně člověk furt v něčem sedí, takže mu nic nebrání v tom, aby se občas převázal z uzlu na uzel. Touto starou technikou jsem lezl v zimních tatrách do obtížnosti 5+A2 a fungovalo to:-)
U me lezeni solo znamena, že se ničím nejistím. Maximálně odsedkou do kruhu (na pisku), kterou pak musim odcvaknout.
Při lezeni solo je nejlepší si to užívat a ne se zatěžovat nějakýma hejblatama. Pokud lezeš takhle hluboko pod svým maximem s lanem, tak by ti asi stačili boty do batohu na sestup.
V horach jsem solo ještě nelezl ale jsem si jist, že bych to dělal stejně jako na pisku.
U me lezeni solo znamena, že se ničím nejistím. Maximálně odsedkou do kruhu (na pisku), kterou pak musim odcvaknout.
Při lezeni solo je nejlepší si to užívat a ne se zatěžovat nějakýma hejblatama. Pokud lezeš takhle hluboko pod svým maximem s lanem, tak by ti asi stačili boty do batohu na sestup.
V horach jsem solo ještě nelezl ale jsem si jist, že bych to dělal stejně jako na pisku.
Zdar Tome, dobrý rozruch si tu rozpoutal:) Ale myslím, že k něčemu to bylo. Mezi naprosto lichými příspěvky jinak myslících jedinců se zde dá najít i pár užitečných rad. Navíc jsem konečně dostal představu o tom jak solo jištění funguje. Na druhou stranu mě tvůj článek přesvědčil o tom co jsem si myslel už dříve a to jest, že bez parťáka se v horách pohybovat nechci. Nejde mi ani tak o bezpečnost jakož to o možnost dělit se s zážitky, jak dobrými tak zlými s kolegou.
P.S teď už mi lezení asi nevyjde, možná ještě víkendový Semering (jel bys?) ale přes zimu jsi mě příjemně naladil na tatry, takže žádne solo:)
Ciao Tommaso. Jsem jenom rád, že Tě sólo neláká. Nerad bych k němu tímto článkem (či čímkoli jiným) někoho inspiroval!
Psal jsem to pro lidi, kteří už sólo dělají, protože si myslím, že takovou diskusí se navzájem můžeme poučit a obohatit.
PS: osobní věci jako výlety, vzkazy, domlouvání na pivo atd. podle mě do diskuze nepatří (doufám, že se nezlobíš). napíšu Ti...
Hm, tak nevím. Kdysi nestor horolezectví, Radan Kuchař, napsal kdesi krásnou větu: "Vždycky, když jsem se chystal na sólo, ptal jsem se sám sebe:půjdeš to i když se o tom nikdy nikdo nedozví? Pokud jsem si odpověděl ano, tak jsem šel." Myslím, že to vydá za spoustu mudrování. Ostatně byl a jsem zastánce free sóla, ostatní je jen náhražka (komplikovaná) lezení ve dvojce. Zážitek i z lehkého (jak pro koho) sóla je rozhodně intenzivnější. A netřeba o něm mluvit, přece to dělám pro sebe!
Jura R.
Tak trochu jsem přelétl zdejší diskuzi k sólu ať již hlasy pro i proti a i když se k tomuto již delší dobu nikdo nevyjádřil, tak chci jen říct, že zda ve dvojce, či sólo, je na každém samém a nikdo druhý nemá právo jej soudit!!! Já osobně upřednostňuji sólo a samozřejmě v horách. Otázkou zůstává co si kdo vykládá pod sólem. Pokud někdo vidí za sólem jen FREE sólo, tak to jde tam, kde je kompaktní terén. Ovšem pokud vezmu klasické horské lezení, tedy i s těmi sračkami, které najdeš skoro v každé větší stěně, musí přijít z důvodu bezpečnosti na řadu SAMOJIŠŤĚNÍ. Já podle momentální formy lezu v kompaktním terénu free tak max. 6 UIAA, a je celkem jedno zda 10 nebo 500 m nad zemí, je to otázkou morálu, jinak samojistím, podle momentální situace. Mám na to myslím si vychytaný a bohatě vyzkoušený systém za využití kýbliku s bočním okem umístěným mezi sedákem a prsákem . Při lezení lano v pohodě prochází podle toho jak kroutím nalezené metry, a při případném pádu a napnutí se lana v nejbližším postupovém jištění se lano na samosvor v kýbliku "kousne" a vše v poho. Ale pozor, je to trošku na delší výklad, na který teď nemám čas, tak kdyby to někoho podrobně zajímalo, mohu předat info, nebo třeba to i natočit na video a přiložit videoklip, ale na to teď také nemám čas.
Co jsem na sólo třeba vylezl? Mimo jiné např. v Itálii 1.100m dlouhou cestu Transilvania 7 UIAA, (čistý čas lezení 9 hodin), nebo 1.000m dlouhý BOOMERANG 6,AO UIAA ( za 5 hodin). Rebitzovy spáry 7,AO 450m v Kaiseru, v Karwendelu na Karkopf cestu 450m dlouhou 6,AO a další....
Jistím jen nejtěžší pasáže, nebo ty sračkoidní, zbytek freee. Svým příspěvkem chci říct, že to sólo je super a pokud si chci skutečně vychutnat lezbu, potřebuji samotu a tedy sólo a hafo metrů pod zadkem. Je pravda, že člověk musí posunou mozek do trochu jiné dimenze, ale rozhodně nelezu bezhlavě, protože mám život rád a kopců je hodně a tak chci ještě něco vylézt. K sólu mne dohnala nouze o spolulezce. Nenašel jsem zatím parťáka se stejným pohledem na svět a lezení a bohužel ve svém věku se mi to už stejně nepodaří, ale neva, hlavně, že je co a kde lézt. Mám takových typů, plánů a cílů, že by mi ani 100 let nestačilo. Mějte se.
ahoj, tiez trochu solujem v horach, zatial bez lana, ale niekotre cesty co ma lakaju uz s treba istit( miestami rozbite a tak..., tak ak by sa ti chcelo poslat dajake blizsie info popripad foto jak to mas vyriesene z istenim pri solovani- o ten kyblik co si pisal budem rad...mail: m.smatana@azet.sk
Nějak mi Cinch nepřišel nebezpečnej, dokonce se mi s ním leze líp než s Grigrim. Kupodivu blokuje i pod menším úhlem než Grigri (tj. ve větším rajbasu)a netřeba doň vrtat, neb všechny díry má tam, kde jich třeba. A chodí sametověji. Taky ho můžeš cvaknout na fix a lezt stejně jako s blokantem. Má svý mušky, ale je to trošinku větší všeuměl než Grigri (můj názor).
Osobně to zálohuju tak, že si naberu smyčku (z volného konce) pár mětrů a loďákem ji cvaknu k nohavičce sedáku. Kdyby náhodou brzda nezabrala, skončíš s kolenem u brady a uzlem u Cinche (Grigriho). Loďák proto, že ho lze povolit i uvázat jednoruč, což za předpokladu, že jste běžnější vrzorek Homo Sapiens a máte ruce jen dvě, z toho jednou se někde držíte, je celkem výhoda. A osobně se navazuju na konec lana, nestrkám ho do batohu i když to může být pohodlnější, celkem rád vidím, kolik lana mi zbývá. Pravda, dolu pak visí víc cancourů a je v tom větší bordel než když je laso v batohu.
Metoda s Guidem, Reversem nebo Piusem funguje taky, ale ty mechanický věcičky dovolujou třeba kousek slanit z fixu, vybrat jišťo a lano v nich chodí líp, takže jeden může v "klidu" lezt.
Trango Cinch a Grigri jsou normálně k mání i tady na rozdíl od Soloaidu, Soloistu a Silent partnera (což je teda pořádná bestie). Soloaid vlastním a není to nic moc. Celej systém je složitej na vysvětlování a nejlepší je umět všechno a se vším .
Trochu mi ty řeči o bezpečnosti tý který pomůcky přijdou úsměvný, neb solo je přece tak bezpečná zábava...
A Pepku- jsem myslel, že to vidíme stejně, když spolu lezem.
Hore zdar, Tom
Pardon Tome, na Tebe jsem skoro člověče jeden zamenul. lezba s tebou je OK, ale lezeme spolu tak málo, že už ani nevím kdy jsem někde byli.
(nebylo to naposledy v lavině?) Musíme nějakou lezbu naplánovat. Jo, vlastně naposley jsme lezli nekonečnou Endenie. EVERA SIGNORE? Ciao amoco e augurri Giuseppe.
varianta samoistenia pomocou blokantov je v pohode ale samozrejme nikdy nie 100/ kedze sa musis spoliehat ze technika nezlyha a vo zvyslom pade ta taky chinc nezachrani aj ked nieje vzdy spolahlive uz len istenie ktore zakladas v skalach ak tam niesu borhaky.... podla mna je istejsie pouzivat postupove samoistenie tzv.tak ze si naviazes na lano zhruba kazde 3m vodcovsky uzol a tie uzle si pripnes na bocne (nosne) oko sedaku a potom ich uz len postupne pripinas na HMS upnutu o hlavne (istiace) oko sedaku. Mozes uzly viazat aj postupne ak nelezies tazku cestu alebo vies dobre viazat jednou rukou napriklad lodny uzol... samozrejme je nevyhoda ked zlanujes ze musis tie uzle potom rozviazovat popripade mat so sebou druhe lano... je to uz na kazdom jedincovi ci si chce lezenie ulahcit a viac zariskovat alebo to mat trochu tazsie casovo dlhsie ale istejsie :)
Registrace
Metodika
lezec.cz
Tento článek jsem se rozhodnul napsat, abychom se spolu pokusili rozebrat a rozumně obdarovat kritikou (konstruktivní) způsob sebejištění, plánování a zabezpečení sólo lezení v horách. 
GPS a mapové aplikace