Jednou z významných a tradičních lezeckých oblastí v provincii Gard je rozložitý skalní útes 20 km severně od města Nimes. Nachází se v těsném sousedství vesnice Sainte Anastasie v majestátním zákrutu řeky Gardon.

Po období velké popularity, kdy se zde vystřídali lezci zvučných jmen celé Francie, ale i ze světa, oblíbenost oblasti poněkud poklesla, ale jen natolik, aby se na pomyslném žebříčku populárních destinací, dostala do pozice oblasti, kde je poměrně klid a přesto nabízí top lezení pro všechny úrovně lezců.


Russan panoramatický záběr stěn (hi res)
foto by © JirkaS

Objevení

V polovině 70tých let byly tyto skály již poměrně známé mezi místními lezci, avšak houfně se v té době jezdilo lézt a dělat cesty hlavně do nedaleké oblasti Collias, kde se nalézaly sice lehčí, ale poněkud delší cesty, i oblast samotná byla celkově dostupnější než "malý útes" Russan, který se nacházel v jenom z izolovaných zákrutů řeky Gardon.
S prvními pokusy o přenesení těžiště lezení do Russan jsou spojena jména lezců Denat a Bonnet.


Russan jeden z možných přístupů, slanění dírou ve stropě jeskyně
foto by © JirkaS

Avšak skutečně oblíbenou lezeckou oblastí Russan opravdu stane, až od roku 1984, kdy  tři mladí muži, Daniel Michel, Hervé Pirola a Alain Roubineau, začínají masově dělat cesty.


Mapa Russan
nákres by © JirkaS


Situ - detailní plánek sektoru
nákres by © JirkaS

Zvláště Alain Roubineau, který je zaměstnán jako administrativní pracovník v armádě, zcela opouští lezení v Collias a svoji pozornost věnuje výhradně Russan. Vytváří zde cesty jejichž názvy nějakým způsobem odrážejí jeho touhu v hledání čistoty těla i ducha. Jsou jimi například La Flűte de Krishna, Bhagvatam, Reve de Vishnu, la Danse de Shiva nebo skutečně krásná cesta v šestém stupni Las Védas, 6c .
Od roku 1985 toto trio vyčistí a vynýtuje celý spodní pás skal a zůstane za nimi třicet linií nalevo od Baume Percee (vymletá díra ve stropě).
Nákup vrtačky a dlouhé letní dny velmi svědčí tvorbě cest. A tak vznikají další estetické krásky ve strmém šedém vápenci: Baisé volé, 5c, L’austérité de Brahma, 5c, Au-delŕ du fleuve,7a+ nebo Le plomb, Le but et le mutant obě za 7a+.


JirkaS se marně snaží o nástup do strmé cesty v sektoru Maelström
foto by © J. Lukášová

Také v roce 1987 a roky následující nemá Russan nouzi o návštěvníky, jeho kouzlu podléhá i známý lezec Jacky Godoffe, kterého zaujal převislý sektor v Baume Percee, kde vytváří cestu Pour l’amour d’un piaf, což je vzpomínka na mrazivou zimu toku 1983, kdy jste si dokonce mohli zabruslit! na řece Gardon. Silově velmi dobře připravený Godoffe vylézá cestu, kterou přejmenovává na Autoportrét a ohodnocuje je magickým stupněm 8b+. V této době také vznikají místní dva skvosty moderního lezení: Tabasco a Macumba, obě za 7c a obě má na svědomí Alain Renaud. 

Popularita

Rok 1988 znamenal zlom v popularitě a Russan si konečně získalo uznání. V tomto roce totiž Nimes hostilo závod Světového poháru v lezení a také mistrovství Francie. Je rozhodnuto, že hlavní akce se sice bude konat v hale, ale kvalifikace se má uskutečnit na nějakých místních skalách. Je pro ni vybráno Russan a tak se tu zrodí několik dalších nových cest.

Jean Marc Poirier je další posila týmu otvíračů cest. Zůstaly za ním známé cesty jako například : Retraite anticipée, 6b, Encore une fois, 6c, Calgon, 7a+, Samarkand, 7b a hlavně nádherná Casamance, 7b+.

V roce 1989 se Russan dostává na vrchol popularity. Je vydáno inovativní topo Roc Envol, které popisuje většinu hlavních sektorů.



Russan panoramatický záběr stěn (hi res)
foto by © JirkaS


Thomas Sandri, další důležité jméno v historii Russan. Tento tehdy 23 let starý lezec je zástupcem mladší generace silných lezců. Díky svému talentu otvírá cesty v 7. a 8. stupni, tedy ve sférách klasifikace, která je tehdy stále jen snem většiny lezců. Z jeho přelezů jen namátkou: Pieces en trois Actes, 7c, (jeho první přelez v Russan), dále Maelström, 8a, Skolióza, 8a , a Pipeline, 8a . O několik let později následují cesty Retrocargadoras, 7c+, Pink Panther, 8b, Haiku, 8a, Imbrogio, 7c a Babylon, 8a .

Další postavou tohoto příběhu je talentovaný malíř a jedinečný kytarista Mederic Tabard. Za několik měsíců se jeho bojovnost teké významě promítla do rozvoje oblasti. V zimě roku 1989, v den jeho 25 narozenin vzniká cesta Quart de siecle, 8a .
Russan je již tak populární, že se sem sjíždějí nejlepší lezci Francie, jako například:

Robert Cortijo, T'Kint Arnould, Francois Legrand, JB Tribout, Catherine Destivelle, Nanette Raybaud nebo Isabelle Patissier.

Objevuje se zda i legendární Patrick Edlinger dává cestu Maelström, 8a   třetím pokusem. Další památný den, Didier Raboutou navigován místním lezcem Claude Paulem prokáže své schopnosti přelezením cest Casamance, Quart de siecle a Pipeline všechny za jeden den, aby na závěr dne prohlásil "to je nejšťastnější den mého života! "



Russan panoramatický záběr stěn (hi res)
foto by © JirkaS

Úpadek zájmu a znovuoživení

90léta jsou ve znamení slábnoucího zájmu o dělání cest, někteří lezci odchází tvořit do jiných skal. Ale přesto jsou tyto roky příznivé pro rozvoj co se týče nových dosud opomíjeným sektorů. Jean Marc Poirier je hlavním aktérem tohoto rozvoje. Pečlivě a s neuvěřitelnou energií tvoří nové lehčí cesty v sektorech Rolling Stones a Belle Epoque. Jsou zde dobře odjištěné cesty v 5. a 6. stupni.
Jedny z nejzajímavějších cest jsou: Rolling Stones, 6b+, Tears of the Moon, 6a+, Technicolor, 6a+, Island Re, 6b.  nebo výjimečně různorodé lezení nabízí cesta Wall Dust, 6c +..
V návaznosti na pravdu, můžeme těšit dlouho Lety z La Belle Epoque, 6a, Heavenly Music, 6a+ a Riders of the Storm, 6a+. Prostě je toho zde kvanta a nejen lehké cesty najdete i těžší jako tyhle parádní skvosty:  Chico Mendes, 7b+, Black Sun, 7a, nebo Blues Camilla, 6b+.

Hugo Beauzille přelézá v sektoru Beaume Percee cestu po krápnících jeskyně s názvem Roubignolles, 8b. Pak v roce 1999 Pierre Rouzo po devíti dnech práce osazuje jištění do většiny cest v zadní části jeskyně. Cesta Les leux plus gros que le vente je zatím ještě asi projektem, avšak s vidinou být jednou z nejtěžších cest Francie.

Nové tisíciletí

Přelom tisíciletí znamená novou kapitolu v knize historie Russan. Třicet nových cest, které jsou tvořeny především Francis Tournois, Ludovic Pin, Laurent Pierret a Thomas Sandri. A Davidem Dachicourtem. David je mladé lezecké eso a další postavou našeho příběhu o historii Russan. V 28 letech odešel z Amiens a usadit se v slunném kraji Gard se svojí ženou Agathou. Pracoval zde jako horolezecký instruktor. Tento zdvořilý a  přátelský a přitom nenápadný chlapík byl již v tomto období schopný vylézt cestu klasifikace 8c.
Oblast zažila i slepé směry vývoje, jako jsou sekané chyty a urputné vyhledávání nových směrů, které vyústilo ve vytváření nesmyslných kombinací a variací, ale zdá se, že to byl jen přechodný a okrajový jev.
Mezi "test pieces" patří tyto linie: Autoportrét, 8b+, Autoporteuse, 8a a Octographe, 8b, Mulholland Drive, 8a+, Commedia dell'arquée, 8a nebo La confrérie du Souffle, 8a+. Grenoblský lezec Ludovic Pin přidává dalších sedm cest asi mezi nejpovedenější patří Endymion, 8a+. Místní lezci Laurent a Pierret a Thomas Sandri dopisuji kapitolu rozvoje Russan otevřením sektoru, Jour de Printepms. A konečně v roce 2005 mladý Thomas Sandri na vlastní náklady dojišťuje třicet historických cest a na dolezy instaluje řetězy.

Rozložení cest je zde kolem 300 cest, z kterých je 13% v 5. stupni, 47% v 6, 25% v 7 a 10% v 8 stupni francouzské klasifikace.


Satelitní snímek (hi res)
foto by © JirkaS


Příjezd, přístup:
20 km severně od Nimes (30). Po příjezdu do vesnice St Anastasia (když přijíždíte od Nimes) se po průjezdu malým čtvercovým náměstíčkem dejte šikmo doprava ulicí Rue du Castel (zelená značka Castellas). Sledujte tuto mírně stoupající uličku asi 500 m, pak se dejte doleva stále značeno (zelená značka Castellas). Ulice se změní na kamenitou cestu a po ní ještě asi 1 km k místu před závorou s informační tabulí, zde zaparkujete.

Z parkoviště se vydejte na jih projděte bránou a pokračujte po kamenité stezce, která mírně stoupá k horizontu. Na odbočce si musíte vybrat mezi přístupem k sektoru Babylon (vpravo konec útesu), nebo přístup do oblasti Belle Epoque  nebo Beaume Percee z druhé strany. (viz mapka). Celkem ke skalám asi 20 - 30 minut chůze.


Varování:

Nenechávejte nic v autě, jsou, alespoň v minulosti byly, zde časté rabovačky v autech. Pomůže vše nechat viditelně otevřené, frantíci nechávají otevřené někdy i auto.

Průvodce, mapy navigace:

Oblast Russan je zahrnuta v souhrnném průvodce "Les Falaises du Gard" (Autoři: Laurent Pierret a Thomas Sandri, 2005, 30 Euro). Lze ho sehnat na stránkách SoeScalade - 6 Impasse slepé uličky Reopens - 30133 Les Angles
04 90 25 22 51 - www.soescalade.com, ale v současné době je asi vyprodaný.

Klima:
Stěny směřují hlavně na jih. Ideální je tedy lezení v zimě, protože je oblast navíc chráněná před studeným větrem zvaným Mistral, který ve více otevřených oblastech dost znepříjemňuje lezení. Cesty jsou suché už den po dešti, jen tam kde jsou krápníky je mokro déle. Sektor je Maelstrom je, dokud neproteče, chráněný i před deštěm.

Potraviny a voda:

Voda zde není, často není ani v řece Gard.

Kemp bivak:

Pláně kolem parkoviště jsou velmi vyprahlé a pusté, jsou docela vzdáleny od vesnice, proto nevidím překážku v přespání nadivoko (ne stan), při dodržení základních pravidel. Nedělat oheň, odpadky s sebou, slušně se chovat k místním. Avšak situace se mohla změnit a je třeba ji seriózně posoudit. Na vrcholu útesu býval luxusní bivak, je třeba ho trochu pohledat, není vidět je asi v místě vlevo od sektoru Lucifer.
Kdo chce mít na lezení klid, nebát se o auto a skutečně si užít lezení a pobyt, nechť zváží i možnost pronajmutí některé s Gites, kterých je po okolí velký výběr. Ve větší skupině (4+ lidech) pak nemusí takovýto pobyt být ani příliš drastickým zásahem do peněženky.

Užitečné webíky:
www.sainteanastasie.com
www.uzes-tourisme.com
www.gites de france.fr
www.gite-etape.com
Gite des Figourieres v Russan 04 66 63 89 89
www.gitesainteanastasie.com. Velmi dobré kvality. 17 Euro / noc.

Tip:

Co podniknout v nelezeckých dnech?
Nenechte si ujít Pont du Gard, slavný římský akvadukt, dále pak malebné ulice a rustikální trh v Uzes. Stojí za to výlet i do Nimes, avšak opatrně s parkováním a pozor na peněženku. Mnoho výletů lze uskutečnit po vrchu Castellas i na náhorní plošině kolem soutěsky Gardonu.

Zdroje:

Historii jsem čerpal z krásně udělaného článku Escalademag


GPS souřadnice:

GPS parkoviště i skál - viz mapy na Lezci.
Mapy




Okolní oblasti:
Seynes, Collias, Sauhilac, Thaurac a asi 65 dalších.

Download:

Seznam cest v db na Lezci v tisknutelném formátu pdf.

 Russan_cesty - Russan_seznam_cest