Mohl bych napsat vícero povídání o nových knížkách, ale tahle je výjimečná. Sice je to překlad cizojazyčné americké knihy o horolezeckých uzlech, ale překladatel konečně bere v úvahu naše tradice a napasoval útlou a srozumitelnou knížku na české lezecké poměry. Skvělou práci začal autor i ilustrátor, suma sumárum kniha, kterou by mohla chroupnout i mladá (bez urážky).
Obsah knížky uvádí kapitoly: o uzlech, zamotaná terminologie, pár uzlů pro začátek, uzly, na laně, péče o lano, smyčky, popruhy, slovníček pojmů, o autorech. To zní docela suše, ve skutečnosti ale najdete v tenké knížce za málo peněz: úvod od překladatele, kterak uzly vázat, terminologii, jak je uvázat, použít, celkem devatenáct uzlů. Kterak podvázat a zablokovat jistítka. Jak rozlišit lana a kde, které, jak používat, jak lano smotat, chránit jej a poznat poškození. Další použití uzlů a smyček včetně jejich rozdělení, výrobu žebříčků, vázání štandů. Na konci je česko-anglický slovníček pojmů a krátké povídání o autorech.
Už jsem to uvedl výše, ale vše je stručné a názorné, doplněné navíc trefnými ilustracemi. V úvodu se sice dozvíme, že kniha slouží jako doplněk k ostatní literatuře, je vhodné prolistovat vícero publikací a nejlépe nechat se proškolit instruktorem, ale z překladů (nejen knih o uzlech) které se u nás nabízí, jde beze sporu o to nejkvalitnější. Mnohdy se např. bohužel námořnická terminologie neshoduje s tou u nás používanou (uzly mají mnoho názvů i u nás, natož v jiných zemích), toto je navíc ryze horolezecká publikace. Sluší se dodat, že dílo našeho Pana světoběžníka – F. A. Elstnera není dosud překonáno (naštěstí jedna jeho kniha nedávno také znovu vyšla). Reaguji tedy článkem hned, jak jsem knížku objevil a zběžně pročetl - knížku bych dal do ruky i začátečníkům. Nakladatelství knihu zařadilo mezi témata: populárně naučná literatura pro dospělé / sport & hry / individuální sporty / edice horolezectví.
Přehled několika dalších knih o uzlech:
(pokud víte o dalších česky psaných, neváhejte mne kontaktovat)
Kniha o uzlech: František Alexander Elstner, Svaz skautů – RČS, Praha, 1927;
Horolezecká technika: František Kutta, KČT Praha, 1946 (asi třetina knihy);
Dobrodružnou stezkou: František Alexander Elstner, 1959, 1965, 1970;
Vázání uzlů: František Alexander Elstner, 1959;
Vázání uzlů: František Alexander Elstner / Jan Fiala, SNTL Praha 1966;
Uzly a laso: František Alexander Elstner / Jan Fiala, Profil Ostrava, 1. vydání, 1968;
Základní uzly SZS: T. Zelenka, Praha, 1990;
Uzly a laso: František Alexander Elstner / Jan Fiala, Sfinga Ostrava, 1. (2.) vydání, 1991;
Skripta, Lana a uzly pro horolezce a jeskyňáře: Tomáš Frank, V. Urbanová, Krasová sekce ČSS, Praha, 2001;
Uzly – krok za krokem: Geoffrey Budworth, Svojtka & Co. Praha, 2002;
Uzly: Gordon Perry (Pavel Wurm), Svojtka & Co. Praha, 2003;
Nejužitečnější uzly: Geoffrey Budworth (Pavel Wurm), Svojtka & Co. Praha, 2006;
Uzly – praktická příručka: Des Pawson, Slovart, 2006;
Všechno o uzlech: Geoffrey Budworth, Svojtka & Co. Praha, 2008;
Příručka Uzly: John Shaw, Svojtka & Co. Praha, 2009;
Uzly a laso: František Alexander Elstner, Naše vojsko Praha 2009;
...a části jiných metodických publikací
Odkazy na stránky zabývající se využitím uzlů pro horolezectví:
Jejda další článek:) psal jsem to asi před měsícem, ale domluvili jsme se na zveřejnění kdykoliv pozdějc. Ještě k tomu vyštrachám odkazy na nějaké webíky, které se rovněž zabývají uzly (ať je to pěkně po kupě), tak strpeníčko.
Tusi nekdo, jestli ma smysl se po tomto kouknout, kdyz uz vlastnim horolezeckou abecedu? Jsou tady treba nejaky uzitecny uzly, ktery v horolezecke abecede nejsou?
Mně to spíše přijde jako dobrej vtip než tip. Já používam dračák, krejčík a osmičku UIAA a možná výjimečně lodní uzel a to je tak na jeden odstavec , ne? Snad ještě rybářský uzel by se hodil v horách a na písku Kinderkopf. Ale třeba si příště koupím knihu o horolezeckém magnéziu, až vyjde.
Nevím, co je v knize, ale co třeba ještě prusíky, provázání a vyvážení vyvážení štandu, spojení lan, přímé navázání na kombinovaný úvazek, zablokování jistidla ...
Náhodou dobrý dotazy. Samože to není určené všem lezcům, to si snad každej přebere, delší článek není třeba. Pokud máš horolezeckou abecedu, může se to hodit prolistovat a nějaké věci si připomenout. Jestli je tam něco co v abecedě chybí skutečně nevím. Určitě je to dobrý do oddílu nebo na půjčení novým spolulezcům/spolulezkyním a dětem (i nejstarším začátečníků, na kurzy před spaním, jako dárek,...). Rozdíly jsou znatelné, tohle je jenom o uzelch, užší, čtivější, zábavnější (vtipně pojato), dřív se Ti vrátí když to půjčíš. Abeceda má zase jiné přednosti. Cena zanedbatelná, spíš by mohlo být zajímavější jestli pak bude dotisk. Dovolím si opět tvrdit, že takováhle knížka tady chyběla (možná ne všem) - jenom lana, uzly a lezení.
Jinak já třeba rybářskej už nepoužívám, kulatiny se dají svázat i účelněji hned několika způsoby.
Je dobře, že o tý knížce takhle alespoň víte a třeba si jí někdy půjčíte, nebo jí můžete doporučit někomu komu to pomůže;)
S názvama je trošku problém, sand si budeme rozumět. Na "hory" při slanění vůdcák a cca půl-metrovej konec, na štandy na obvázání věcí protisměrnej UIAA, někdy protisměrnou osmu. Ten rybářskej se všem blbě rozvazuje a vždycky to pak zbyde na mě.
Svět je pestrej a uzlů minimálně stovky:) Třeba zase ty jiný knížky, který jsou "jenom" o uzlech jsou dobrý na procvičení mozku a zručnosti.
Proc ne, dle libosti, cely je to alchymie. I kdyz mne napada, ze jsem obcas potreboval rozvazat i prusik, a rozvazal. Taky jsem videl par kuriozit, ktery bych povolovat ani rozvazovat nechtel.
Uzly? Osmička, lodní, vůdčák. Poloviční lodní. To mi stačí (i když třeba motýlek se hodí také). Spíš než další je dobrý umět je vázat jednou rukou v rukavicích. Pardon, pokud jdete do hor. Jednou rukou bez rukavic se hodí kdekoliv.
Ale každé další dovednosti jsou fajn. A každá další publikace, pokud je bez chyb, přínos.
1. tahle knížka je velmi povedená. Obrovskou zásluhu na tom má překladatel a jeho konzultanti (málokdy je při překladech z angličtiny zohledněno zavedené české názvosloví, v některých případech - např když se běžná evropská praxe použití uzlu odlišuje od té americké, použil překladatel bájo institut poznámky pod čarou).
2. oproti Horolezecké abecedě tam toho o mnoho víc není (spíš méně), ale je tam např. "yosemitská dračí smyčka", což je dost užitečnej uzel, kterej Abeceda pominula :-)
... pan překladatel leze :-)
A do hotového překladu také nějak vstupoval Honza Prokeš zvaný též Dědek, letitý instruktór pěrveho klása.
Takže jde opravdu po dlouhé době o dobrý překlad z angličtiny (už jsem viděl i podobná zvěrstva jako krejčík přeložený jako "uzel přes ruku" apod.), a pro evropské prostředí jsou z mého pohedu nezbytné ty poznámky pod čarou.
Jen je nutné si uvědomit, že jde o překlad a ne o napsání nové knížky - těžkou slučitelnost některých postupů v metodice v kontiunentální Evropě a v Americe mohli opravdu komentovat pouze v těch poznámkách a ještě nepříliš rozsáhle.
... jo, ta bibliografie uzlovacích příruček je značně nekompletní... ale neber to jako výčitku, sice mám v knihovně o pár věcí víc, ale do sepsání bibliografie jsem se nikdy nepustil.
Mimochodem, na stránkách mám některé kousky ke stažení jako PDFka, a Tom Kublák má na adrese Horolezeckametodika.cz v části zabývající se knihovnou tu bibliografii tak trochu rozpracovanou.
Chybí tam však jiná brožura vydaná pro interní použití, ouplná klasika: Antonín Zelenka. Z těch dalších pak zejména Elstnerova první (1929) a nejlepší uzlovací brožura, výborný překlad Námornické uzly (Osveta, cca 1970), Matýsek - Speleoalpinisnismus z r. 1990 (nepochybně je v knihovně ČHS) a další, zejména ty české ve kterých, narozdílo od zmíněných překladových, je alespoň správné názvosloví (např. Čermák, Vosátka atd.).
Tak ty se blbě hledají i na netu, můžeš to dodat ve formátu dat z článku výše? Zelenka je někde uváděný jako T. a někde jako A., to jako že Antotnín nebo Tonda, nebo dokonce nějakou přezdívkou? Jména by se měla uvádět spisovně a celá.
Jinak nějaké to doplnění už jsem předal.
Nojo, Martine, ale bibliografie se zpravidla hledá v knihovnách a ne na netu :-))
Tak teda jo. Asi se budu cítit dokopán k činu. Zkusím dát časem dohromady základní bibliografii k uzlování.
Bohužel vím (na netu je toho lety čím dál víc, ale co nemáš v ruce to neověříš), proto mi knihovna praská ve švech, "pár" kousků ještě chybí a internetová databáze lezecké literatury zatím nevisí. Navíc se prodlužuje den a vysychají skály;)
:-) mluvíš mi z duše... den se prohlužuje, termíny (kdečeho) tlačej... ale naštěstí prší, takže třeba stihnu práci v termínech a pustím se do bibliografie :-)
Já používám pouze osmičkový uzel a zatím jsem se nedostal do situace že by mi to nestačilo lezu občas i v horách funguje na navázání na svázání lan na smyčky prostě na cokoliv stejně tak spousta všelijakých moderních jistítek jsou podle mně naprosto nesmyslný blbosti,jistim odjakživa jenom s osmou a stačí a nejen to osma je takříkajíc blbuvzdorná,funguje v jakýchkoliv podmínkách na jakymkoliv laně i za extrémních podmínek v horách ,podle mně je takhle universální jistítko jenom osma.
....skoro tak často jako ten osmičkový, jen ho ještě (i přes dlouhou praxi) neumím tak skvěle - mívám tam moc těch dlouhých fousů....
Skvělá poznámka Marťane.
prusík jsem samozdřejmě použil ale ten snad umí každej to ani nejni uzel a ze štandu jistim taky osmou proč bycch neměl aspon můzu dávat pěkně prokluzy a spouštění dobytého kámoša když vůbec nespolupracuje tak to bez jumarů snad ani nejde a když spolupracuje tak ho osmou spustim na další štand ,tam se zajistí a rozváže lano já zrušim štand a slanim k němu a takhle až dolů ,tady mi asi spousta různejch uzlů nepomůžespíš jsem si všimnul že je lepší věci zjednodušovat a naučit se pořádně jednu techniku než jich umět blbě 10.a navíc čimje to složitější,tim je věětší možost chyby.
Nevím, ale možná by bylo zajímavé vědět, jestli ti co jim stačí dva uzly a jistí osmou, někdy spouštěli dotřískaného kořeňa ze několik délek stěny, bez asistence HS. Potom by možná změnili názor. Hm.ale pevně věřím , že K.T. těch uzlů umí daleko víc.
1) Bohužel spouštěl. 2) Když si dám tu práci, tak vymyslím ještě poloviční (a možná i celý) loďák, osmičku (a možná i dvojitou) a dračák. V praxi je nepoužívám. Nemám pro to důvod.
Není vám podezřelé, že první obrázek je kopie z Rychlých Šípů?(Píše Foglar, kreslí Fišer)
"Dlouhé Bydlo se právě snaží slézt do lomu za Bohoušem a zamotalo se mu lano. Protože nemá kočičí pracku má pech jak sviňa..."
PEPÍNO
Registrace
Metodika
lezec.cz
Mohl bych napsat vícero povídání o nových knížkách, ale tahle je výjimečná. Sice je to překlad cizojazyčné americké knihy o horolezeckých uzlech, ale překladatel konečně bere v úvahu naše tradice a napasoval útlou a srozumitelnou knížku na české lezecké poměry. Skvělou práci začal autor i ilustrátor, suma sumárum kniha, kterou by mohla chroupnout i mladá (bez urážky).
GPS a mapové aplikace