Milí lezci, před nedávnem (v listopadu 2009) jsem na těchto stránkách měla umístěný dotazník pro svoji diplomovou práci pod názvem „Výběrový experiment – preference horolezců při výběru lezeckých oblastí“.
Ještě jednou bych ráda všem, kteří se výzkumu účastnili, poděkovala za spolupráci, protože i díky Vám získala moje práce 1. místo v soutěži SVOČ. Dnes bych se s Vámi ráda o některé výsledky tohoto výzkumu podělila. Nebudu Vás zatěžovat celou svojí diplomovou prací, chtěla bych Vás seznámit především s výsledky analýzy sebraných dat, které by Vás mohly zajímat nejvíce.
Gábina
Cílem mého výzkumu bylo vytvořit pomocí metody výběrového experimentu (druhá část dotazníku) model poptávky po rekreaci po skalním lezení v České republice a zjistit tak, které faktory ovlivňují Vás, lezce, při rozhodování, kam pojedete lézt, nejvíce. Dále jsem se snažila vypočítat, jaká je mezní ochota platit za změny těchto faktorů.
Již po prvním dnu spuštění dotazníku jsem od Vás získala neuvěřitelných 356 odpovědí, za které Vám tímto ještě jednou velmi děkuji. Celkem Vás pak odpovědělo 548. Z těchto odpovědí bylo 382 použitelných pro další analýzu.
Z analýzy vyplynulo, že všechny faktory jsou pro Vás významné. Nevýznamnějším faktorem vyšla ovšem jednoznačně „přeplněnost oblasti“. Mezní ochota platit za nepřeplněnou oblast vyšla 370 Kč (lidštěji řečeno na kolik si ceníte nepřeplněnou oblast oproti přeplněné :)). Nejvíce negativně na Vás působí urbální krajina (mezní ochota platit vyšla –328 Kč). Faktor „typ horniny“ je pro Vás také významný. Nejvíce si ceníte pískovce (mezní ochota platit vyšla 284 Kč), dále vápence a nejméně oblíbená je žula.
Nejméně důležitým faktorem při rozhodování, kam se pojede lézt, vyšla vzdálenost.
V následujícím textu je uvedena socio-ekonomická struktura dotazovaných, kteří se účastnili výzkumu.
Ve zkoumaném vzorku výrazně převažovali muži nad ženami. Jak ukazuje graf č. 1, ze 378 respondentů bylo 86% mužů a pouhých 14% žen.
Graf 1: Struktura respondentů podle pohlaví, N=378
Zdroj: Vlastní analýza
Průměrný věk respondentů je 28 let, což přesně odpovídá evropskému (lezeckému) průměru. Nejmladšímu respondentovi bylo 13 let a nejstaršímu 56.
Ve vzorku byli zastoupeny osoby ze všech krajů ČR. Jak je patrné z grafu č. 2, nejvíce respondentů (26%) pobývá v hlavním městě Praze, v Jihomoravském kraji (14%) a v Libereckém kraji (10%). Nejméně respondentů je z Karlovarského kraje (1%). Zbytek krajů je zastoupen rovnoměrně. Na otázku odpovědělo celkem 377 respondentů.
Graf 2: Struktura respondentů podle krajů, N=377
Zdroj: Vlastní analýza
Graf č. 3 znázorňuje strukturu respondentů podle nejvyššího dosaženého vzdělání. Více než polovina (z celkového počtu 373 respondentů) má ukončené vysokoškolské vzdělání, 4% ukončila vyšší odbornou školu, 38% má středoškolské vzdělání s maturitou a pouze 7% nemá maturitu. Míra vzdělanosti je ovšem ovlivněna faktem, že 43% respondentů uvedlo, že ještě studují, tudíž lze předpokládat, že jejich uvedené nejvyšší vzdělání nebude konečné.
Srovnáme-li tyto údaje s daty ČSÚ ze sčítání lidu z roku 2001, kdy činil podíl osob s úplným středním a vyšším vzděláním v celostátním úhrnu 34,2 % a podíl vysokoškoláků 11,8 %, je u dotazovaného vzorku horolezců patrná nadprůměrná vzdělanost.
Graf 3: Struktura respondentů podle nejvyššího dosaženého vzdělání, N=373
Zdroj: Vlastní analýza
Dle ekonomického postavení se průzkumu účastnilo nejvíce osob zaměstnaných na hlavní pracovní poměr (42%) a studentů (31% studentů a 12% pracujících studentů). Pouze jedna odpovídající odpověděla, že je na mateřské dovolené, jeden respondent je důchodce. Celkem odpovědělo na otázku 378 respondentů.
Graf 4: Struktura respondentů podle ekonomického postavení, N=378
Zdroj: Vlastní analýza
Údaje o výši čistého příjmu uvádějí (na otázku odpovědělo 350 respondentů), že nejvíce byla ve vzorku zastoupena skupina lidí v rozpětí příjmů 0 - 5.500 Kč (64%) a dále příjem v rozmezí 18.001 Kč – 35.000 Kč. Strukturu respondentů podle výši čistého příjmu názorně představuje graf č. 5.
Graf 5: Struktura respondentů podle výše příjmu, N=350
Zdroj: Vlastní analýza
Průměrný plat z 325-ti respondentů (respondenti bez vlastního příjmu nebyli započítáni) tedy činí 27.155,74 Kč.
Dle informací ČSÚ činil průměrný plat v roce 2009 za měsíc listopad 23.350 Kč. Z toho lze vyvodit, že příjem dotázaných horolezců je vyšší než celorepublikový průměr.
„Lezecké“ informace
Graf č. 6 znázorňuje oblíbenost jednotlivých horolezeckých disciplín mezi respondenty. Nejvíce respondentů se věnuje skalnímu lezení, druhá nejoblíbenější disciplína je lezení na umělé stěně, dále bouldering, lezení v ledech a nejméně respondentů se věnuje via ferratam.
Graf 6: Oblíbenost jednotlivých horolezeckých disciplín, N=372
Zdroj: Vlastní analýza
Ve vzorku lezců jsou rovnoměrně zastoupeni jak nováčci, tak zkušení lezci. Nejméně zkušený lezec se věnuje lezení 3/4 roku. Naopak tři nejzkušenější respondenti uvedli, že se lezení věnují již 35 let. Průměr z 342 lezců, kteří na otázku odpověděli, vyšel 9,1 let. 70% respondentů se lezení věnuje do 10ti let. Graf č. 9 znázorňuje rozložení lezců podle počtu let, po které se této aktivitě věnují.
Graf 7: Struktura respondentů podle počtu let, kterým se věnují lezení, N=342
Zdroj: Vlastní analýza
Tabulka č. 1 a graf č. 8 znázorňují frekvenci lezení v závislosti na ročním období. Zajímavé je zjištění, že frekvence lezení se v průběhu jednotlivých ročních období příliš neliší. Nejvíce respondentů se věnuje lezení 2x týdně po celý rok.
Tab. 1: Frekvence lezení v jednotlivých měsíčních intervalech
Zdroj: Vlastní analýza
Graf 8: Frekvence lezení v jednotlivých měsíčních intervalech, N=340
Zdroj: Vlastní analýza
Následující graf č. 9 ukazuje strukturu respondentů podle vyspělosti. Nejvíce respondentů se považuje za středně pokročilé (44%) až pokročilé (33%) lezce. Jedenáct dotazovaných na tuto otázku odmítlo odpovědět.
Graf 9: Struktura respondentů podle vyspělosti, N=371
Zdroj: Vlastní analýza
Pokročilost lezců dokazuje i otázka, která zjišťovala, jaké obtížnosti cest respondenti lezou na umělé stěně a na skále.
Vzhledem k tomu, že existuje několik různých stupnic, kterými se dá lezecká obtížnost měřit, měli respondenti pro jednotnější interpretaci odpovědět ve stupnici UIAA (zadáním kladného čísla). Tento fakt se ovšem u některých (zejména pískovcových) lezců projevil nelibostí, kterou vyjádřili v následujících komentářích. Vzhledem k tomu, že tato otázka nepatřila k nejrelevantnějším, se autorka rozhodla jednotnou stupnici ponechat z důvodu již výše zmíněné snadnější a jednotnější interpretace výsledků.
Výsledky ukázaly, že lezci v průměru lezou obtížnost 7- na stěně a 7+ na skále. Nejméně vyspělý lezec uvedl obtížnost 3 na skále a 5 na stěně. Deset nejvyspělejších lezců pak zdolává obtížnost 10 (zajímavostí je, že nejmladšímu z těchto lezců je pouhých 17 let!).
Dále bylo zjištěno, že lezci preferují lezení na skále před lezením na umělé stěně. Výsledky ukázaly, že 97% lezců (z 374) preferuje lezení v přírodě na skále před lezením na umělé stěně. Pouhá 3% respondentů preferuje lezení na umělé stěně. Všichni respondenti preferující umělou stěnu před skálou uvedli, že pobývají v některém z velkých měst (Praha, Brno a Liberec).
70% dotazovaných (z 378) odpovědělo, že při lezení lezou jako první, 23% respondentů lezou cesty jako první i jako druzí a pouhých 7% uvedlo, že lezou pouze jako druzí. Tato informace je důležitá zejména z důvodu bezpečnosti, protože prvolezec se vystavuje nebezpečí pádu do jištění. Druholezec, jištěn po celou dobu lanem shora, není tomuto riziku vystaven.
Riziko úrazu při pádu prvolezce roste s menším množstvím pevného jištění v cestách (v ČR zejména pískovcové oblasti). Z těchto prvolezců pak 32% uvedlo, že preferuje právě pískovcové lezení.
Graf 10: Struktura respondentů podle pořadí lezení, N=378
Zdroj: Vlastní analýza
Následující graf č. 11 znázorňuje rozvrstvení preferencí horniny.
Nejvíce preferovanou horninou mezi horolezci je pískovec (34%) a vápenec (30%). 13% preferuje při lezení žulu a 20-ti% dotazovaných na typu horniny nezáleží. 3% dotazovaných uvedlo preferenci jiné horniny. Mezi jmenované patřily: andezit, buližník, slepenec a led. Na otázku odpovědělo celkem 379 respondentů.
Graf 11: Struktura respondentů podle preference horniny, N=379
Zdroj: Vlastní analýza
Dále je z výsledků patrné, že z 360-ti dotázaných lezců, tráví nejvíce času lezením v ČR 81%. Lezením v zahraničí tráví více času pouze 19%.
V rámci ČR se jeví jako nejvíce navštěvované oblasti:
Český Ráj (1527 návštěv za rok 2009),
Labské pískovce (1423 návštěv za rok 2009),
Moravský Kras (1348 návštěv za rok 2009) a
Adršpach (1299 návštěv za rok 2009).
Podrobnější informace poskytuje tabulka č. 2 (pozn: tabulka neobsahuje všechny lezecké oblasti v ČR, ale pouze ty, které byly lezci zmiňované jako nejnavštěvovanější).
Tab. 2: Návštěvnost lezeckých oblastí v roce 2009
Zdroj: Vlastní analýza
Pozn.:
* včetně oblastí: Labák, Sněžník, Rájec, Tisá, Ostrov, Bělá
** včetně oblastí: Panteon, Malá Skála, Prachovcké skály, Hruboskalsko, Příhrazy, Drábské Světničky, Sedmihoří
*** včetně oblastí: Křížový Vrch, Ostaš, Teplické skály
**** včetně oblastí: Černolické skály, Kácov, Srbsko, Hlubočepské plotny
***** včetně oblastí: Hříměždice, Kamýk, Lomy nad Velkou, Mařenka, Roviště, Skály u
Pakosty, Velká, Zvírotice, Županovice
****** včetně oblastí: Sklárna, Viklany
Z dotazníku dále vyplynulo, že míra organizovanosti vs. neorganizovanosti lezců je zhruba stejná.
54% dotazovaných (z 377) je členem Českého horolezeckého svazu. Zbylých 46% členem Českého horolezeckého svazu není.
Graf 13: Počet členů Českého horolezeckého svazu, N=377
Zdroj: Vlastní analýza
Graf č. 14 ukazuje, že jednoznačně nejvyužívanějším dopravním prostředkem, kterým se lezci do oblasti dopravují, je auto. 46% dotazovaných (z 378) uvedlo, že se nejčastěji dopravuje vlastním automobilem a 41% využívá svezení se se spolulezcem. Zbývajících 13% respondentů se dopravuje do skal vlakem, autobusem, na kole nebo pěšky.
Graf 14: Struktura respondentů dle dopravního prostředku pro dopravu do lezecké oblasti, N=378
Zajímavý nápad vyčíslení mezní hodnoty faktorů, v diskuzi bych se asi zamyslel nad (ne)možností generalizace - to by pak přeplněné žulové Roviště o víkendu moc neodpovídalo zjištěným výsledkům.
Jinak metodologicky i celkově asi nadprůměrně zpracovaná diplomka a rád jsem se mrknul na interpretaci výsledků.
Vzorek je to peknej, ale ja mam velkou spoustu kamaradu lezcu, kteri na internet pravidelne nebo vubec nechodej. Jsou to pani lezci, mohli by nas ucit, jen nesedej v kanclu ... to by urcite hodne ovlivnilo jak statistiku prijmu, tak vekove rozlozeni a prumernou dobu lezeni. Obvzlast klasici lezeni veku 50+ te s internetem poslou nekam :-)
V tabulce šest hvězdiček patří k Petrohradu, jinak chválím, lecos mi to objasnilo.
U příjmových skupin jsem užasl, jak jsou lezci movití, já měl pocit, že převážně jsme malinko socky.
Jojo díky za upozornění :). Opravdu jsem ty barvy nerozeznal. Ještě před odesláním toho mého příspěvku na to koukám a říkám si "ještě to jednou zkontroluju ať ze sebe nedělám vola" a kontroluju a pořád mi přijde, že půlka z nás jsme lezců ztežka vychodila základku. Hold není modrá jako modrá.
A básník tím chce říct jako CO??? Blběji vyplýtvaný čas nad nesmyslnými grafy jsem už dlouho neviděl. Vidím že revolta a unergroundový životní styl lezců se už přesunul směrem s cypatou dobou, do světa grafů, ekonomiky, kokotiky, pičotiky........
Blče, co to meleš o plýtvání času?! To TY marníš čas nesmyslným kritizováním. Studoval jsi někdy, nebo patříš do té 3%-ní skupiny(ZŠ). Nejlepší je, když děláš diplomovou práci, která tě baví. Je to skvělý nápad! Nejdřív si prosím přečti úvod, aby jsi pochopil o co jde. Takovou to nesmyslnou kritiku mám nejradši. Lezní zdar
chudej vzdělanej rebelující pískař s vlastním autem
07:32:45 23.04.2010
Gábino, neber tak, že se navážím Tvojí práce, ale kdybych Ti tu diplomku oponoval, asi bych uvedl, že u Grafu 2 by bylo zajímavější dokumentovat % lezců v tom kterém kraji než jejich počty, že nelze usuzovat na vzdělání horolezců, protože z tohoto hlediska je výběr (vyžadující PC gramotnost) nereprezentativní, u grafu 7 by stálo zato filtrovat abys tam neměla pýky po 5ti letech, že nerozumím interpretaci grafu 8 (co je na ose y, proč je to spojitá čára a ne např. třídy podle intervalu počtů respondentů) a hlavně, co z toho všeho vyplývá. Něco jako že typickej českej lezec je chudej vzdělanej rebelující pískař s vlastním autem (to je jak do seznamky;) nebo tak něco.
Re: chudej vzdělanej rebelující pískař s vlastním autem
08:01:16 23.04.2010
Kumulativní graf by to asi nevyřešil, zase bys tam měl skoky. A proměnné měřítko na ose x by bylo myslím matoucí. Spíš bych ty pýky nějak zkusil rozpustit do okolí, byť to asi není moc metodickej postup.
Re: chudej vzdělanej rebelující pískař s vlastním autem
10:01:08 23.04.2010
Třeba že hodnota každýho sloupce kromě dvou krajních by byla medián ze sebe sama + dvou okolních sloupců s tím, že by hodnoty sloupců nebyly počty respondentů, ale procenta (ty jsou takový víc slizký) a s tím, že bych aplikaci příslušnýho mediánovýho filtru uvedl a zdůvodnil - za to by mi snad nikdo hlavu neutrch, ne? Co vy na to, lezoucí statistici?
Re: chudej vzdělanej rebelující pískař s vlastním autem
08:17:28 23.04.2010
A za takové hrubky jako "20-ti" nebo neznalost rozdílu mezi "20%" a "20 %" by nás na fakultě pěkně zjebali. Mě zjebali za to, že neznám rozdíl mezi řídící a řídicí. Rozhodně by to za jedna nebylo, natož nějaká SVOČka.
Re: chudej vzdělanej rebelující pískař s vlastním autem
08:59:18 26.04.2010
Je to stejný rozdíl jako mezi píšící a psací. Řídicí je něco, co je určeno k řízení. Řídící, je něco, co zrovna teď něco řídí. Podobně hasící x hasicí (přístroj), kropící x kropicí (vůz), vodící x vodicí (pes).
Dobra praca, moja pochvala. Mozes dat niekde aj celu verziu na stiahnutie? Rad by som si pozrel aj dalsie veci. Mimochodom k akemu oboru sa da robit takato diplomovka?
Jak je myšlena oblast Pavlovské vrchy = známá pod názvem "Pálava" na jihu Moravy u Mikulova (Horní Věstonice) a Štramberk (obec Štramberk) = starý lom a Váńův kámen na severu Moravy u Nového Jičína?
Také se domnívám, že je již na čase, aby jste si na Lezci Štramberk geograficky správně zařadili.
Jako relevantní zdroj informací doporučuji tento odkaz:
http://skaly.horosvaz.cz/skala/view_index_X1.asp?region_id=22
Štramberk je na Severní Moravě, ale Pavlovské vrchy jsou na jihu Jižní Moravy. Tzn., že Štramberské skály jsou více než 150km severněji od Pavlovských vrchů.
Ajaj, sem se blbě podíval:) Tam je dvojáků až hrůůůza! Sektory taky podivný, Arboretum,...
Slibuju že to porovnám (jde se lézt). Kruciš, zapisujte ty cesty trošku pořádnějc děcka.
Mna by este zaujimalo, ci bol jedinym zdrojom respondentov lezec.cz, alebo si mala odpovedacov aj odinakial. Mohlo by to trosku ovplyvnit zovseobecnitelnost vysledkov na celu lezecku komunitu v CR.
Vzorek reprezentativní samozřejmě nebyl. Pro kvalitní reprezentativní výzkum by bylo potřeba více času i finančních prostředků.
V rámci diplomové práce byla ale tato data dostačující.
Nazdar,
vypadá to na poctivou práci.
Chtěl bych se ale zeptat na pár věcí:
1. Proč jsi nerozdělila (graf 6) bouldering na skalní a indoor? Takhle se ti překrývají kategorie.
2. Jak je definována vyspělost lezce?
3. Byly otázky s možností výběru více odpovědí, nebo jedné? (grafy 10, 11, 14)
4. Jak jsi dospěla k vyčíslení té mezní ochoty? To by mi připadalo nejzajímavější.
5. Co je to SVOČ?
6. Lezeš? Jak dlouho a jak moc?
Gábino, již jsem psal mailem, ale zde ještě jednou, děkuji moc za práci a také za zveřejnění této zprávy. A rovněž jsem rád za ohlasy a hluboký zájem čtenářů. Průzkum i další diskusi kolem něj se pokusíme maximálně využít ve prospěch dalšího rozvoje Lezce. Díky a hore zdar.
Za mě byla SVOČ práce na střední škole. Jako středoškolská práce asi dobré. Pokud to má být opravdu diplomka, můj osobní názor je, že to za moc nestojí. Tvá práce s Excelem OK, ale ... Mohl bych dát víc subjektivních názorů, jako že nevěřím, že na Broumovsku je srovnatelná návštěvnost s Labskými pískovci (už jenom kvůli tomu, že je tam o pět měsíců kratší sezona), nebo že v našem (vysokoškolském!!) HO je lidí vyučených procentuelně stejně jako u Tebe v rámci celé republiky. Objektivně ale není Mařenka žula. Objektivně (jak už tu někdo výše napsal) jsi nerozlišila indoor lezení na boulder a lano (což jsi udělala u venkovního lezení), zimní lezení jsi vůbec omezila pouze na ledy (existují i sportovní mixy i klasické mixy - zimní Tatry) atd.
Zkrátka na gympl dobré, rád bych si to přečetl, ale i s oponenturou.
a co aspon (i kdyz nic nerikajici) podpis? ale chci jen rict, te pokud odpovědělo x-krát víc lidí z Broumovska, než lidí kteří jezdí do Labáku, tak se bude jevit oblíbenější oblast Broumovska...ale to je tak u každýho výzkumu...
neni, na pruzkum, pokud ma byt aspon trochu vypovidajici, maji odpovidat lidi, ktere si Ty vyberes (podle presne a prisne danych kriterii). Tady statisticky zpracovala vsechny, kteri odpovedeli.
Treba bych to poopravil tak, ze bych si vzal oficialni cisla o prijmech obyvatel a kdyby treba 20 - 25 000 bralo 17 procent obyvatel, pak bych namatkou vybral ze slozky lezcu s prijmy 20-25 tis jenom tolik odpovedi, aby to dalo 17 procent toho konecneho zpracovavaneho souboru. Takze treba studenti by ze 40 procent museli klesnout, co ja vim? snad nekam na 15 procent. (Mimochodem, neni v Cechach bohatsi lezec nez student, nemate taky ten dojem?)
Nebo vymyslet nejakou jinou metodiku - chytrych knih je na to dost. Tohle totiz teprve dela tu odbornou cinnost v tom SVOC.
přesně tak,když si ty sám daný lidi vybereš, tak to je právě ovlivněnej průzkum...když budu chtít dokázat že hodně lidí nosí zubní protézu tak půjdu před duchoďák...pokud budu chtít dokázat že zubní protézu nenosí nikdo, půjdu před mateřskou školku...to se ti zdá jako něco vypovídající průzkum??
No ale přesně to udělala tím, že použila jen dotazník na internetu. Zrovna tenhle jediný vstup dle mého v podstatě znehodnotil celou práci právě tím, že již dopředu vybral určitý "typ" respondentů.
žula na mařence? nabízím sázku že nenajdeš. teda že nenajdeš to, co je v geologii označováno jako žula. najdeš tam vyvřelolit jakýsi, více či méně přeměněný, ale žulu fakt ne
V horní části stěny, už nepamatuju si kde, jsou takový žíly.. na to že to je žula bych si nevsadil, ale je to najednou uplně jiný než ten zbylej buližník nebo co to je - připadlo mi to jako neopracovanej obrubník.
Je to zajímavý, ale ještě zajímavější by bylo udělat výzkum jaká je tendence, tj. jak se to za poslední roky mění - zda např. přibejvá bulderáků a jak rychle apod.
70% dotazovaných (z 378) odpovědělo, že při lezení lezou jako první, 23% respondentů lezou cesty jako první i jako druzí a pouhých 7% uvedlo, že lezou pouze jako druzí. Tato informace je důležitá zejména z důvodu bezpečnosti, protože prvolezec se vystavuje nebezpečí pádu do jištění. Druholezec, jištěn po celou dobu lanem shora, není tomuto riziku vystaven.
Z toho by se dalo vyvodit, že těch 7% preferujících bezpečnost jsou vlastně ti jediní co mají rozum.
Dále se mi moc líbí přepočet oblasti a stylu lezení na peníze..
Ankety jsem se ze zvědavosti také zůčastnil. Chápu to jako zajímavé a asi i bezvadně zpracované téma DP. Zde to beru primárně jako statistické info pro pobavení. Ale nemyslím si, že by prezentovaná data cokoliv reálně vypovídala o lezení, nebo lidech co lezou.
Chápu tvůj postoj. Naopak já jako admin Lezce budu tento průzkum hájit, pro mě význam má :)
A k tomu jen ocituji z definice na wiki: "Průzkum veřejného mínění je druh sociologického výzkumu, jehož cílem je zjistit rozložení určitých názorů v populaci či konkrétní části společnosti. Provádí ho zejména specializované agentury (v Česku např. STEM nebo SC&C, z vědeckých ústavů zabývajících se tímto výzkumem např. Centrum pro výzkum veřejného mínění) většinou pro média, politiky nebo větší firmy, kteří jeho výsledků hojně využívají. Používá se také k účelům čistě vědeckým.
Provádí se tím způsobem, že vyškolený pracovník agentury (tzv. tazatel) předloží vybraným lidem (tzv. respondentům) otázku a nabídne možnosti odpovědi (většinou jsou to: ano - spíše ano - ne - spíše ne - nevím). Spolehlivost průzkumu závisí na výběru respondentů, to je buď zcela náhodně (někdy i zastavováním lidí na ulici - tzv. bleskový průzkum), nebo tak, aby rozložení některých vlastností respondentů (např. věk, vzdělání, náboženství, bydliště apod.) v jejich počtu odpovídalo rozložení těchto vlastností v populaci. Respondentů obvykle bývá kolem tisíce, u bleskových průzkumů, které jsou méně spolehlivé, i kolem tří set.
Méně fundovanou formou průzkumu veřejného mínění, kterou užívají a obvykle si i samy vytváří většinou média, kde není kladen takový důraz na výběr respondentů, je anketa."
Zdůraznil bych z toho větu "Spolehlivost průzkumu závisí na výběru respondentů". Popsaná data jsou ze "self-selected" vzorku, tenhle "bias" vzorku obecně znemožňuje dělat z průzkumu závěry pro celou populaci lezců.
Výsledky NEJSOU spolehlivější než kdybych
učinil pozorování na skalách metodou "kouknu a vidím" - lezčíci jezdí do skal ponejvíce autama (80%), radši lezou venku (72%), většina leze i na prvním (64%), jsou nadprůměrně vzdělaní,... atd. Čísla, grafy a tabulky v tomhle případě vytváří spíše mlhu, celková platnost dat je neznámá.
Získat kvalitní data je bohužel velmi pracné / drahé. Specializované agentury se neliší použitím nějakých zázračných statistických metod, ale kvalitním vzorkem.
Ve všem máš sice pravdu, ale představ si čistě hypoteticky, že píšeš diplomku a na tvůj výtvor ti přilítne takovejhle oponentskej posudek. To nepotěší.
No to by nepotěšilo, proto je potřeba do úvodu a závěru napsat něco jako "platnost výsledků pro celou populaci je omezená způsobem výběru vzorku ... pořídit data na reprezentativním vzorku nešlo...". Předpokládám že v tom co Gábina odevzdává něco takového napsaného je nebo bude :-) Pokud u toho oboru má diplomka prokázat že autor zvládá statistické zpracování výběrového průzkumu, tak kvalitně zpracovaná nekvalitní data to prokážou.
Jistě. Ale myslím, že zde je v Gábinině článku od začátku naprosto průhledně popsáno, o co jde. Tedy si každý může udělat hned obrázek o významu, který není třeba přeceňovat, ale ani naopak to shazovat. Řekl bych, že sebrat názory 350 lidí napříč celou zemí se Ti na Rovišti o víkendu pozorováním nepodaří ...
Ale Stando! JK má naprostou pravdu. Statistický vzorek je podivný, neboli k ničemu, a tím pádem i veškeré operace s ním jsou zbytečné. Ti, kdo čtou Lezce a případně další weby, které se o anketě zmínily, čtou samozřejmě naprůměrně vzdělaní lidé (to neznamená, že jsou chytří, nebo dokonce moudří), z velkých měst, s vyššími příjmy a jsou ochotni vydávat větší peníze za vzdálenější destinace. To však není ani zdaleka celá lezecká populace. Těchto základních chyb jsme si všimnul, i když jsem ve školách zůstal ve statistice někde kousek za Gaussovým rozdělením.
Stando, a jak víš, že je to "350 lidí napříč celou zemí"? Protože to tam někdo naklikal? Probůh ...
Musím se připojit k oponentům. Je třeba zcela souhlasit s tím, že platnost vstupních dat je neznámá a pokud jde o vypovídací hodnotu výsledků, týká se pouze toho, jak dalece je autorka schopna zpracovávat a interpretovat data. Daný vzorek není ani náhodným výběrem, ani reprezentativním výběrem, ani není ověřována spolehlivost dat - věcně není prostě k ničemu. Dělat z toho jakékoliv závěry o lezcích je nesmysl.
Tím vůbec nechci říct, že autorka je hloupá nebo neschopná - jak se tu rovněž píše, sběr validních dat je po čertech drahá záležitost a nepochybuju o tom, že pro účely diplomky, navíc ne na sociologickém pracovišti, na to peníze prostě nejsou a nebudou.
tady bych řekl, že nejvyšší cena je pro samotného lezce.cz, protože jestli ten ststistický vzorek má nějaký smysl, tak jako ststistický vzorek jeho čtenářů.
Ahoj,
děkuji Vám za pochvaly i kritiku.
Chybami se člověk učí a jsem si vědomá, že jsem některé věci mohla udělat lépe a příště bych některé věci dělala určitě jinak (doufám, že tu možnost ještě budu mít, protože bych ráda pokračovala dál a toto téma v budoucnu ještě více rozpracovala :)).
Práci jsem psala v rámci fakulty životního prostředí na VŠE.
Mezní ochoty platit byly zjištěny pomocí již zmíněné metoy výběrového experimentu, kde jsem zvolila jako nákladový atribut vzdálenost, z které byla pak mezní ochota vypočítána. Pro analýzu výběrového experimentu jsem použila model Conditional Logit.
Přesný popis této metody a to, jak jsem k těmto výsledkům došla si můžete přečíst v práci, která je k nahlédnutí v knihovně VŠE.
Gabina, mne sa ten vyskum pacil, na tvoje moznosti to bol urcite nadstandard...Cela praca ma napad, je brana originalne, zaujimavo..typicku vzorku lezcov najdes s najvacsou pravdepodobnostou prave na Lezec.cz, kde inde? Keby sa ti mudrlanti, co sa tu po tebe vozia, minuly rok zapojili, a nie len robili chytrych, ako vzdy, vysledky by sa im mohli pacit viac, boli by objektivnejsie... Tazko vsak pracovat s ludmi, u ktorych plati: "plna huba reci a skutek utek.." ..ta vasa povaha ceska..:
..A Gabina,gratulujem, , 1. miesto na SVOC...klobuk dolu..
Michale, prosím ...
Ti, kteří tady práci kritizují, zcela zjevně vědí něco o metodologii sociologických výzkumů. I kdyby se, jak ty říkáš, x krát zapojili, tak to nespraví. Anonymní anketou tohoto typu na webu prostě rozumná data sebrat nelze.
Jak už jsem psal, Gábina asi není tak úplně na vině - když už měla takovéhle téma, krajně pravděpodobně to nešlo udělat jinak; jestli je někde problém, tak v tom, že jí tohle téma případně neměl vedoucí schválit: měl a musel vědět, že to dopadne jen jako akademické cvičení s daty.
Jako průšvih mi spíš přijde, že se zjevně najde řada lidí, a nikoliv zcela hloupých, kteří jsou ochotni výsledkům podobného "průzkumu" přikládat nějakou váhu a vyvozovat z nich závěry. To z nás (jako z obyvatel této země) pak fakt můžou manipulátoři veřejným míněním dělat blbce docela jednoduše...
Jinak souhlasím s tím, že zveřejnění informací o práci je oceněníhodné a Gábině za to patří respekt.
Naprosto souhlasim, Roberte.
Tohle je zajimava sonda do reality zadavani diplomovych praci a nejen toho.
Velkou pravdou je, ze zverejnit to timto stylem je velka odvaha, tohle forum je svym zvlastnim zpusobem schopno provest urcitou formu "peer-review".
Je zajimava ta kombinace expertni znalosti lezeni a neznalosti vypracovavani studii tohoto typu, nebo naopak vlastne ocekavatelne nazory expertu profesionalu a lezcu zaroven. Fakt zajimavy, zajimavy jak se tady micha kriticke a nekriticke mysleni.
Skoro bych si rikal, aby autorka tohle forum nejakym zpusobem citovala v ramci obhajoby, pokud nebude komise slozena z hlupaku meli by to pochopit. Nebo z tehle nazoru udelala nejake addendum. Fakt bych si myslel, ze jo, kdybych byl clen komise urcite by mne to zaujalo, prinejmensim pro svou neobvyklost.
Gabino, vlastne si tady dostala mozna tu nejlepsi oponenturu, neni vylouceno, aniz bys to tusila, ze od opravdovych odborniku, lepsich nez tech skutecnych oficialnich oponentu. Mozna je to oponentura tvrda a velmi pravdepodobne v mnohem pravdiva, dulezite ale je, ze je svym zpusobem k Tobe cestna a to se obzvlastne v cechach ve standardni akademicke sfere moc nenosi.
Mas muj velky respekt.
Jsem nevedel, ze na VSE je "fakulta zivotniho prostredi". Trosku jsem googlil a zjistil jsem, ze autorka praci delala zrejme na katedre ekonomiky ziv. prostredi a vyhrala sice 1.misto ale zjevne jen na katederni urovni. Jestli je v praci pouzita jen ta uvedena obyc popisna statistika, tak to na finale SVOC asi nebude.. No, presvedcil jsem se ze VSE je takova tezsi stredni..
To jsem fakt netušil, jak je důležité mít vzdělání při lezení. Bohužel nejsem v té skupině vyvolených a mám jen blbou ,,střední":-))))
Ale jsem tak trochu rád, protože občas z těch keců, který zaslechnu na stěně od vysokoškoláků,
je mi fakt na blití...
Jinak skutečnosti, že lezci jsou sportovci jen tak na půl a zadek si vozej autem až pod skálu, jsem si taky všimnul.
Takže některý grafy jsou fakt zajímavý :-))))
A co se týče příjmů, mě to ani nepřekvapuje,
to už je každýho věc.
Ahoj Gabino, prosim nenech se odradit nebo si zkazit naladu komentari. Ta co pises je super zajimave a chtel jsem to vedet, jen jsem nikdy nenasel dost energie na to zvednout zadek a zjistit to. Ty jsi nam to naservirovala az pod nos a zadarmo ... Dekuju
Honza Zapal
Ach jo...
To je přesně to, o čem píšou Robert a Jakub: pokuds to ještě nepochopil, tak to "co jsi chtěl vždycky vědět" ses NEDOZVĚDĚL. Ta práce byla přijata jako diplomka - vedoucímu i oponentům to zjevně stačilo jako doložení toho, že Gábina umí zpracovávat výzkumná data - ale o charakteristikách lezců v ČR neříká nic. Ani o charakteristikách těch, co čtou lezce.
Nemusíš nutně zvedat zadek, ale aspoň mysli!
(Gábino, to není nic osobního proti tobě, naopak.)
"Neříká nic", s tím rozhodně nesouhlasím.
Tady se dokola opakuje pouze nereprezentativnost vzorku, nikoliv metody zpracování. To je podle mě úspěch, vzorek můžu napadnout kdykoliv. Kdyby autorka strávila s anketou dva víkendy v Srbsku, bylo by to ještě zkreslenější. Jsem-li si vědom limitů a zjednodušení, pak se můžu z těch grafů hodně dozvědět.
V tomto duchu můžeme fakovat volebí průzkumy, protože to jsou jenom "průzkumy mezi lidmi, kteří byli ochotni mluvit". Proto komunisti nakonec získají víc než v průzkumech. Stači brát to na vědomí a hned mi ten průzkum něco řekne. Nebo koukněte na tn.cz John tam má hypertrofované preference... proč asi? Opět: vezmu do úvahy omezení vzorku, dozvím se leccos i od nováků.
Nebo: měření IQ je k ničemu protože to je schopnost vyřešit daný IQ test? Pro mě ne. Je to hodně vypovídající parametr, vezmu-li na vědomí jeho nedostatky.
Mě hlavně zaráží hned první údaj - 86% lezců jsou muži? Podle mě to spíš vypovídá o tom, že muži jsou větší hračičkové ochotní se zabývat dotazníkem na internetu.
V čhs se procentní zastoupení bab dlouhá léta prakticky nemění, je do 20%. Taky statistika, ovšem těžko říci, zda je to skutečný poměr lezci/lezkyně, a nebo projev jejich větší nechuti se organizovat :-)
Takovéto studie mě baví, jednak se pobavím nad těmi komenty rádoby odborníků - studovaných statistiků, to je fakt bžunda, jak se dokážou rozhorlit a hřímají : Proboha!! Úplně je vidím jak si rvou ty svoje einsteinovský kštice. Udělala studii a interpretovala takové výsledky a přitom měly být makové.
Pak se ještě bavím jinou věcí, když si v každém grafu dosazuji sebe. Třeba x procent jezdí autem tak si vždycky vzpomenu, jak jsme kdysi jezdívali na skály autobusem vstávali jsme v 4.30 a nebo 60 km s cajkem na zádech na kole, večer zpátky.
Prostě je to zajímavé si to přečíst, protože to člověka nutí se zamyslet a i zavzpomínat.
Těším se na další a za tento děkuji.
A co já když nejsem ani vyučenej tak se nevejdu do statistiky a vůbec nejsem tak chytrej jako všichni tady v komentářích mám z toho splín a depresi asi si šáhnu na život,až mě z toho přestalio bavit lízt,ted sem se z toho rozlítostnil,spíš počkám až umřu sám ale radši ani nebudu vycházet ven, aby mně někdo z těch dokonalejch lidí nezahlídnul.
Cílem diplomové práce je prokázat, že pisatel je schopný zpracovat nějaké téma, že umí používat prameny, ať již primární či sekundární literaturu nebo internetové zdroje. Cílem však také je prokázat, že autor diplomové práce je schopen vlastních hypotéz a závěrů, že je schopen vnést na danou tematiku nové světlo. Když tak nad tím přemýšlím, a zběžně jsem prošla výše uvedené grafy, žádné nové informace mi nepřinesly. Celé výše uvedené resumé diplomové práce na mě působí spíše jako výčet faktů, nepřináší podle mého nic nového. V tom spatřuji kámen úrazu. Bakalářská práce možná, ale diplomová? Nevím, nevím.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Milí lezci, před nedávnem (v listopadu 2009) jsem na těchto stránkách měla umístěný dotazník pro svoji diplomovou práci pod názvem „Výběrový experiment – preference horolezců při výběru lezeckých oblastí“. 
GPS a mapové aplikace