Český horolezecký svaz vyhlašuje anketu o nejlepší český název pro lezeckou lokalitu označovanou německým slovem Klettergarten.
Jedním z cílů Koncepce ČHS je postupně vybrat cca deset lezeckých lokalit, které budou upraveny pro rodinné lezení, tj. budou mít charakteristiky odpovídající lezeckým lokalitám, které jsou obvykle označovány slovem Klettergarten!. Pro tyto oblasti jsou typické kratší, dobře zajištěné cesty, dobrá dostupnost např. od parkoviště, bezpečný prostor pro pohyb lezců i dalších osob, zázemí pro další aktivity apod.
Obsah slova Klettergarten a charakteristiky lokalit, jejichž rozvoj chce ČHS podpořit, jsou celkem jasné. Otázkou ovšem je, zda je nutné je označovat německým, byť téměř zdomácnělým názvem, nebo zda jsme schopni najít vhodný český ekvivalent (jedno či víceslovný). Výkonný výbor ČHS se shodl, že bychom se měli o nalezení českého ekvivalentu pokusit, a proto vyhlašuje anketu o nalezení nejlepšího českého názvu pro Klettergarten!.
Pokud se chcete do ankety zapojit, zašlete svoje návrhy nejpozději do 20.8.2010 na adresu info@horosvaz.cz; mail označte názvem Klettergarten!. Výkonný výbor zaslané návrhy vyhodnotí na konci srpna a vybere nejlepší a nejvhodnější název. Autor vítězného návrhu dostane věcnou odměnu v hodnotě 2 000,- Kč.
Na Broumovsku se tomu říká tuším Křižák. Zájímalo by mě jak to chce horosvaz ve jménu našeho dobrodiní zařídit? To jako komise vybere oblast podle kritérií. Následně se tam zruší (vytlučou) stávající cesty, suť u paty skal bude nahrazena přesátým pískem, vykácí se les a nahrádí ho parková vegetace pravidelně zbavovaná klíšťat, borháky se osadí v rastru 1,7 x 1,5m a celý to z našich daní zacáluje EU?
Jojo. Čas od času vždycky narazím na něco, co mne přiměje si zopakovat: ještě, že nejsem v ČHS.
(Zhora iniciované zřizování klettergartenů, alias překližky přenesené do přírody, je kokotina, vymýšlení českých názvů pak kokotina na druhou.)
Já děti mám, ale nevidím v tom žádný přínos pro nikoho. Kde jsou pro nás vhodné oblasti vím, ale vymýšlet český slova pro něco, čemu prostě říkám "Srbsko", "Malešov", "Tisá"....ČHS asi potřebuje vykazovat činnost a to jakoukoliv.
Zřízení hřišť je patrně rozhodnutí výkonného výboru, kdežto tvorba názvu který by se měl zaběhnout je věcí všech. Dnes se platí za informace a ne za zboží, tak proč nápad neocenit pro skupinu zanedbatelnou částkou? Pominu-li pohnutky k akci, tak na anketě nevidím nic špatného.
1. čtvrtletní zpravodaj ČHS je možné stáhnout zde, pak již jen po přihlášení k odběru:
http://www.horosvaz.cz/index.php? cmd=page&type=1&article =1264&title=prvni-cislo- zpravodaje-chs
Tak já se to pokusím trochu doplnit či vysvětlit. Klettergarteny jsou myšleny jako jakási pomoc horolezeckému sportu obecně. Členům i nečlenů a měly by i sloužit pro laika jako možnost se seznámit s tímto sportem. Uvedu to na příkladu, podaří se vytipovat lokalitu, kde nebude střet se zájmy ochrany přírody ani se zájmy lezecké komunity (tedy, že se nebudou narušovat stávající výstupy ani stávající pravidla lezení). Ta lokalita bude dobře odjištěná, bude tam zázemí pro rodinu, budou tam informační cedule (např. i metodické) a samozřejmě to musí být na místě dobře přístupném. No a když už to vznikne, musí se to celé nějak pojmenovat (nebo ještě lépe ještě před tím). Proč? Protože to může napomoci zaplatit sponzor a jeho jméno bude v názvu. V názvu čeho? Pytlíksport Klettergarten? Taky se určitě bude žádat o dotace. Žádá se lépe o dotaci na "lezecké hřiště" nebo na Klettergarten? Myslím, že je jasné, čemu bude úředník rozumnět lépe. Stejně tak laická veřejnost, která se do takového "centra" dostane bude asi lépe chápat české pojmenování.....
Ta aktivita s vymyšlením názvu nevznikla jen tak z ničeho nic, ale právě z tohoto podhoubí, kdy se nám jevilo být správné, aby ten český ekvivalent existoval. A protože věříme, že jsou v tuzemksu mnohem šikovnější lidi, než jsem my, vypsali jsem tuhle soutěž.
No nevim. Přijde mi zbytečný vymejšlet tuhle aktivitu shora, což mi připomíná plánování z minulýho režimu, když by měla spíš fungovat zdola (a asi i funguje). Svaz se výtečně stará o to, aby byl materiál, zbytek bych nechal na členstvu. Kromě toho tu jsou umělý stěny, který funkci klettergartenů plněj taky dobře.
Třeba Středohoří je penetrovaný klettergartenama docela přiměřeně:
Kreutzberk - http://tinyurl.com/2drsbxh
Budov - http://tinyurl.com/2cvyuvn
Kašparák - http://tinyurl.com/24qjnk4
Špičák u Mostu - http://tinyurl.com/39a6y9s
To si ale přece neprotiřečí. Paráda, nechť existují. VV chce podpořit nové. Nikoli příkazem. Ten podnět půjde vždy zdola. Nedokážu si představit, že bychom bez spolupráce a podpory místních lezců někde něco vyrobili. My svou aktivitou dáváme impulz na všechny strany - vybírejme, hledejme. VV rád pomůže s realizací.
Ještě poddotaz pro PR: chce-li VV zřizovat klettergarteny, předpokládám, že má představu, kde by to mělo být a kolik vhodných lokalit existuje? Ptám se tedy: kolik takových míst je a kde?
V koncepci je, že by se měla každý rok zřizovat zhruba jdna lokalita zhruba do počtu deseti. Samozřejmě to ale záleží na zájmu z regionů, v tom je práce ta necentralizace - tedy výzva "od stolu" směrem do oblastí. Uvidíme, jaký o to bude zájem.
a tak, formička je, ještě do ní sehnat nějakej ten obsah. tak good luck :-)
ale vážně: nápad s klettergartnama je dobrej, přeju, ať se podaří naplnit.
(Zároveň vysílám pochvalu do řad platformy Zakuklený ustašovec, která v intencích této koncepce koná již několik let - teda až na ty instruktážní tabule)
Jo a ještě poznámečka, běžný víkendový maratón jednání VV čítá 12 hodin. Tahle věc byla vyřízena za 5 minut. Souhlasím, že jsou i důležitější věci na práci, čemuž snad odpovídají výše zmíněné časové údaje.
Není to nápad jen tak od stolu. Též to bylo jedno z témat na letošní Valné hromadě ČHS, kde nebylo zrovna narváno, ale o tématu se diskutovalo. Možná by tam zástupci oddílů mohli více chodit.
Jestli vznik Klettergarten zastaví úbytek členské základny ? No nevím?
Osobně bych upřednostňoval kvalitu před kvantitou. Blbců ve skalách a lidí bez postupné lásky k nim a okolí, je dost! Proč to zvyšovat?
Zlatá slova...
Osobně tedy členem spolku který staví kletrgártny zcela jistě nebudu. (Pro svoje lezení žádný sponzory nepotřebuju a jištění osazuju za svý.)
Nelamte si hlavu a pojmenujte to třeba Vodafone garden, Gazprom огородик nebo Vitana park. Až se změní sponzor (třeba se Sazka zázrakem vyhrabe z dluhů) může to být zase Sazka-zahrádka případně ČD koutek. Místňáci tomu stejně budou říkat šampónodrom nebo EU-pakárna. Napadá mě hned několik velmi dobrých lokalit kam mohu začátečníky, ochotné se něco naučit, vzít a učit je lezení (jištění, zakládání smyček a vklíněnců…). Dělám to tak zdarma po mnoho let. Dělám to z pocitu, že to je potřeba, pokud chci uchovat lezení tak jak se líbí mě a mým kamarádům a navíc mě to i baví. Několik z těch "začátečníků" to lezení začalo tak zajímat, že dál lezou sami. Nikomu z nich nepomůže k tomu aby se něco naučili stěna hustě zajištěná borháky. Tam vychováte maximálně generaci „lezců“, kteří ty borháky po dvou metrech budou považovat za standard, za kterým budou jezdit do jižní Evropy nebo dalších zahrádek. Nakonec "nový standard" budou odchovanci lezeckých "zahrádek" chtít i v Jizerkách nebo v Ádru. Pokud se ČHS podaří projektem opravdu k lezení přitáhnout nové zájemce (což si osobně nemyslím) a pokud dokonce do ČHS tito lidé budou vstupovat (to už si naprosto nedovedu představit) tak tlak na přejištění klasických oblastí enormně vroste, bude se přejišťovat a lezení ztratí většinu toho proč mě zajímá. Nejsem vůbec proti dobré výchově nováčků nebo osvětě u „překližkářů“. Sám jsem začal lézt na umělé stěně. Jenom si myslím, že na to jdete ze špatného konce.
tak si myslim, ze by se mel vybor CHS zabyvat jinymi vecmi, nez je nejaky hloupy cesky nazev. jak je napsano vyse, klettergarten je zkratka klettergarten. vzdyt cestina sama o sobe obsahuje takove mnozstvi germanismu, ze je to uplne jedno. a jeste se na to vyhlasi soutez. fakt vas lidi nechapu. to jsem zaplatil prispevky zbytecne, kdyz za slovo ci slovni spojeni pak mozny vyherce dostane odmenu v HODNOTE 2000 Kc? co se pak stane s dalsi casti meho financniho prispevku, jde na prejistovani skal? po teto akci o tom velmi pochybuju. nejde mozna az tak o ty 2000, ale o princip. zdar
promin, ale je snad jedno odkud to jde ne? penize jako penize. kdyz se skrtne nekde, musi se skrtnout i jinde. tzn. ze kdyz se penize dostanou do marketingove casti, tak se vyuziji. ale samy se tam nedostanou, ze. jestli se pletu tak se omlouvam, ale takhle mi to zkratka prijde. urcite by se dalo to financni ohodnoceni vyuzit i jinak. takze jak se tak koukam, tak se z lezeni stava slusny trend a marketingovy byznys? pak se ale nesmime mozna i divit, ze vznikaji pripady urazu a nehod ve skalach. kdyby to slo hned na radne seminare metodiky, nejenom v praze a v elektronicke podobe, ale treba i v oddilove sekci ve vsech lezeckych regionech, bylo by treba mene rakvi. to je podle mne smysluplne vyuziti marketingove casti financi. je v tom urcite spousta prace a penez taky neni mnoho, to chapu, samozrejme ocenuji i praci v tomto smeru, treba co nejvic techto prostredku vyuzit, ale dat nekomu za nekolik slov 2000 mi prijde zkratka moc.
Ahoj. Ja tomuhle naopak rozumim. Je to dobra myslenka. Nejvic me mrzi to, jak si nekteri mysli ze lezeni je imigovka drsnaka a nevim co jeste. Vsude v zapadni evrope uz tohle davno neresi a naopak se lide snazi propojovat a ne distancovat. Taky mam takove tuseni, ze podle nedavne ankety CHS si toto preji i samotni clenove. Diky Petre R. a i ostatnim zainteresvanym za tuto aktivitu!
Jo. Jestliže si členové ČHS přejí zřizování klettergartenů, které výkonný výbor vnímá jako pomoc horolezeckému sportu obecně, jakožto součást mediální a marketingové činnosti, tak mne velmi těší, že jsem před dvěma lety došel k závěru, že spolek jménem ČHS jde tam, kam já jít nechci - a tudíž půjde beze mne. Užijte si tu Cestu do marketingově vyspělé Evropy, respektive tam, kam máte dojem, že ta Evropa jde. (Poznámka: Naštěstí, drtivá většina hezkých oblastí je v chráněých územích a v tomto případě tiše doufám, že zelení úředníci budou alespoň částečně důslední ...)
Samozřejmě, že vedle těchto pro tebe neakceptovatelných komerčních fláků budou vždy existovat tradiční oblasti lezení. Jde přece o to, najít rovnováhu. Dát lidem co nejvíce alternativ pro jejich touhy a přání. Já jsem nedávno v jedno rozhovoru kritizoval, že se necitlivě vrtá do oblastí tradičního lezení a za svým názorem si stojím. Měl by existovat ucelený koncept, který jasně řekne, tady "tradice", tady "moderna".(samozřejmě ten koncept nevypracuje nikdo od stolu, ale lezci sami, kdo stojí stranou, dění těžko ovlivní, pouze názor vyřčený je možné do toho celku zakomponovat a Lezec, to je panečku zdroj!)
Co se pěknýho vymyslí. Všem prudičům, Klettergarten fakt neni moc pěkný český slovo, to se může líbit tak maximálně sudeťákům ;-) Oproti tomu zavést jako protipól sektory s označením Brutalgarten, to by znělo celkem dobře:-)
Nějak mě nedochází k čemu je to budování klletergarten vůbec je? Já jsem ješte v plínách jezdil s našima a partou ven do Skaláku a podobně (to vím z vyprávění). A žádný problém to nebyl. Až budu mít děti já tak to udělám úplně stejne. Budování něčeho takového mě příjde jako nesmyslné mrhání pěnězi které by se daly využít na něco mnohem lepšího.
Začínal jsem podobně, ačkoli na skalách výrazně méně slavných. Nicméně populace se malinko mění a dnes už takto začíná pouze zlomek lezců. Buďme k nim tolerantní. Lezec, který vyrostl na umělé stěně a nemá toho správného tatínka nebo kámoše je taky lezec. Nic víc, nic míň.
Nemam ani toho spravneho tatinka a "kamaradi" kdyz zjistili, ze jsem zacatecnik, tak me odmitli. Prokousal jsem se tim s jinym zacatecnikem. A nemyslim, ze jsem o neco prisel.
Na zacatek bezpecneho lezeni nejsou treba klettergarteny, ale kdyz, tak oddily s instruktory, kteri se novackum venuji. Na co je sebezajistenejsi skalka, kdyz jistic neumi jistit?! Anebo prvolezec se navazat?!
Aby bylo jasno - u klettergarten o bezpečnost nejde. Jde jen o pocit, že si můžu dovolit tam lézt, když je jištění blízko sebe a ještě k tomu nepotřebuju vklíněnce nebo frendy či smyčky. Podle Tomášových statistik umírá nejvíc lidí při skalním lezení právě na výborně zajištěných skalkách (když pominu laviny a sníh obecně).
Vymyslet akci která nikoho nebolí, na které si nikoho neznepřátelím ...
Byla by to dobrá věc, kdyby tu nebylo x jiných problémů k řešení. A důležitějších!! Borháky v pískovcích, jištění na pískovcích jak v tom klettergartenu a ano - i ten maglajz v piskovcovych CHKOckach.
Já vnímám tenhle vznik Kletergartenů právě i jako možnost pro vyžití lezců, kteří jsou nuceni jezdit do tradičních oblastí (jiné např. poblíž nemají) a vnáší do nich to, co od lezení očekávají - vesměs věci, které zde popisuješ. Dáš-li lidem alternativu, možná ubude "rybářů" v tradičních oblastech. Jak jsem již napsal mnohokrát, čím pestřejší nabídku pro lezce vytvoříme, tím bude pro ně jednodušší si vybrat to svoje a mohou spolu lépe jednotlivé skupiny kooexistovat.
Cece, kdy jsi byl naposledy v Adru? To nedelaji mistnaci, protoze by jim chybelo neco jako Klettergarten, te delaji lidi z Labaku!!! A aby se nekdo necitil dotceny, ze se zas otiram o labske lezce, sami se tim pisni na svych stranka - viz dolnizlebcompany.com aj.
Sem teda v Ádru parkrat byl a všimnul jsem si i docela dost hodně dobře zajištěnych cest (kruhy občas třeba po 3, možná i po 2 metrech...) od Alberta, Prťky, Miry Macha a tak. To myslim nejsou přivandrovalci z Labáku, ne? Majzlíci jsou tuším taky doma spíš v Ádru a v Teplicích. Ale mnohem jednodušší je hodit všechno co považuju za špatný na nějakou cizí lůzu - z Labáku, z Ukrajiny, z umělý stěny, z Polska...
Ne že by mě takové cesty vadily, ale zaráží ta omezenost, podle který to má všecko na svědomí Tomajda s partou kámošů.
Hele, který (konkrétní) cesty v Adru mají kruhy po dvou metrech? Neříkám, že kecáš, nepovažuju se vůbec za znalce Adru, právě naopak, jen jsem tam takovou fakt nikdy neviděl.
No určitě je tam pár cest,které je mají po 3-5m. Celkem vkusné řešení,obvzlášťě,pokud se jedná o těžší cesty. Chápu,že jsi je minul. Minul by je asi každý,kdo neleze ono adekvátní číslo. Někoho prostě nezajímá VII abc a jiného IX nebo Xabc. Jinak mě opět pobavil anonymní a velmi ukřivděný chudák poukazující na DŽC. Proč se pod to nepodepíšeš,se stydíš za svůj názor? Na DŽC se pod uměj podepsat pod všechno.Když ti to nepodepíšu,tak se ti to líbí?
Je mi fuk, žes ses nepodepsal, ale mohl bys mi, prosím, nějaké ty cesty o kterých píšeš tedy konkrétně vyjmenovat? Stačí věž a zhruba název ...(a jestli jsou ty kruhy teda po dvou, po třech, nebo po pěti metrech). Netvrdím, že je půjdu přelízt, ale podíval bych se na ně. Na úctyhodnou linii se rád podívám, i když na ní třeba lezecky nemám.
Ukřižování,Známka punku,Pohyby vycpané sojky,Krvavé koleno,pak ještě pár dalších od Lautny,Tomajdy a spol,Hodně z nich né-li všechny maj přelezený Majzlíkové, Chrastinové,Hlaváčkové Párkové,Dlabisové, Malý Bejkové atd. Seznam je dlouhej ale vytříbenej :D .Žádný typiko Francouzi,Juraři a překližkáři. A tak to má bejt. Jsou šikovný a máme se ještě moc co učit. Samozřejmě od Špeka,Prcase,Cikána,Mocana a od všech guruů a duchů pískovců. Mágo nemágo,háky neháky. Užívej Léta a ať se ti daří.
Vlastně jak uvidíš obílenou linii, tak většinou je i vyborhákovaná. A kvůli tomu že je vyborhákovaná a těžká, ještě není úctyhodná. Hodně jich máš nad Stránskými. Páže, či Pážátko, Hroche atd, Začali je dělat v Himaláji - myslím na Anapurně něco najdeš.
Milý nepodepsaný pisateli,kdy jsi byl ty v Labáku lézt!Víš vůbec kolik je Labských lezců a prvovýstupců a jaký cesty dělají?Já ano jsem s nima dost kontaktu a do Labáku jezdím,každý víkend a jestli někdy se vykopeš do Labáku prosím tě mohl bys nám ukázat,jak ty naše přejištění cesty vylezěš.Jinak co se týče Tomajdy příjdeme,že jeho cesty jsi vůbec nelezl,protože na jeho cestách jsi ještě nikdo nestěžoval,že jsou přejištění nebo moc lehký samozřejmě bys je musel vylézt,už dlouho sleduju za co všechno můžou Labský lezci byl bych rád,kdyby jsi jiné oblasti a místní lezci začali řešit své problémy a kostlivce v oblasti pořádně a jednou provždy a neodsouvali řešení,že to způsobují Labský lezci,protože je to prostě jen hloupost vím,kam lezci Labáku jezdí a co dělají lezci ostatních oblastech.Těd jsem většinu věnuju Labáku a vrcholovce,ale dřív jsem dost jezdil po jiných oblastech,tak mám vcelku přehled.
V Ádru jsem několikrát do roka a "nových trendů" jsem si samozřejmě všiml. Necím se však oprávněn je "od stolu" řešit. To musí udělat místní lezci.
Nicméně za sebe neznalce - ty cesty tam jsou, lezou se, zkouší se. Tak asi to nebude zase až tak velký problém, když se tam tolerují.
Například ve Švýcarsku se dlouhodobě ujal název "plaisir" pro relativně bezpečný a slušně odjištěný typ lezení, na kterém se nezabijete díky vypadnutí štandu ve zrezavělých skobách.
Ten název je už sám o sobě zárukou, že se netřeba bát nečekaných zákeřností typu celá délka v kolmé plotně bez jediného slušného jištění. Stejně tak i slovo Klettergarten je jakýmsi návěštím pro méně zkušené lezce, že tady je pro ně rozumně zajištěný terén.
Obávám se, že z místního názvu oblasti se nic takového nedozví. Proto hledáme české slovo, coby značku, která bude říkat, jakého typu tam lidi najdou lezení.
Například ve Švýcarsku se dlouhodobě ujal název "plaisir" pro relativně bezpečný a slušně odjištěný typ lezení, na kterém se nezabijete díky vypadnutí štandu ve zrezavělých skobách.
Ten název je už sám o sobě zárukou, že se netřeba bát nečekaných zákeřností typu celá délka v kolmé plotně bez jediného slušného jištění. Stejně tak i slovo Klettergarten je jakýmsi návěštím pro méně zkušené lezce, že tady je pro ně rozumně zajištěný terén.
Obávám se, že z místního názvu oblasti se nic takového nedozví. Proto hledáme české slovo, coby značku, která bude říkat, jakého typu tam lidi najdou lezení.
Honzo, zrovna ten švajckej plezír bych jako normu ani nebral, vždyť se do toho zahrnuje i takovej Niedermann na Graue Wand, jistě si vzpomínáš. mně ten název připadá spíš jak marketingová nálepka, do které se schová ledacos.
Jinak lezekej park, co tady navrhuje Kuba nezní tak špatně.
Přiznám se že při představě budování skalního hřiště se stánkem s občerstvením a parkovištěm mi úplně dobře není, ale proč by nakonec pár takovýhle oblastí nemohlo být (nejlépe bez zmíněných civilizačních vymožeností). Lidi co choděj jen na překližku, protože se lízt venku bojej, by třeba vyrazili i ven. V našich krajích se dlouho používal a používá termín Cvičné skály - viz řada průvodců stejného názvu. Proč tedy vymýšlet další český novotvar, který se bude dlouho vžívat. Např ani na to "Česko" jsme si ještě moc nezvykli.
Cvičné skály jsou dobré, sice to bude mít zase dvě roviny pojetí, podle dřívějšího chápání jedné z lezeckých disciplín, ale zavedené to je. Jen tomu dát punc a štempl a vydat informační letáček které skály jsou takto pasované, bezpečné a vhodné. Jinak tebou popisovaná komerční místa již existují, např. Ostrov, Adršpach,... - ubytuješ se, nebo přespíš zadarmo či za pár kaček, mají tam i záchody, sprchu a knajpu. Nebo Prachovky, Hrubice - zaplatíš parkoviště a dáš si dlabanec. U spousty skal jsou hospody. Asi nejhezčí jsou skály s kadibudkou v lese (neřeknu), kam se musí kus pěšky, tam je větší klid a kus přírody, to je rozumná kultivace. Bohužel počet návštěvníků bývá limitovaný jen odlehlostí parkování. Také někdy bohužel potřebuji skály blízko auta, ale ten klid potom když se dá jet jinam...
Pojem Plaisirklettern nemá s pojmem Klettergarten nic společného
14:28:57 16.07.2010
Pojem Plaisirklettern (lezení s radostí - z francouzského plaisir = radost, nebo také Genussklettern – lezení s požitkem) nemá s pojmem Klettergarten = pod nímž rozumíme my spíše cvičné skály, nic společného. Jedná se o lezení v Alpách spíše lehčími cestami (lehké až maximálně střední obtížnosti). Každá z těchto cest je zajištěna bohrháky = vrtanými skobami, umožňujícími dobře zajištěné lezení pro každého. Tyto cesty mají většinou nízkorizikový přístup a sestup. Protagonistou Plaisirklettern byl horský vůdce Jürg von Känel (narozen 13.5.1951 v Reichenbachu, vzal si život z neznámých důvodů tamtéž 6.1.2005), který tento pojem propagoval od roku 1992. Zajišťoval různé požitkové cesty v Alpách, vyměňoval staré skoby za perfektní jištění, osazoval slaňovací štandy novým, jistým zajištěním. O těchto „požitkových cestách“ napsal několik průvodců. Mimo to je v Alpách i v jiných lezeckých oblastech velké množství jeho prvovýstupů - ty ale nepatří k Plaisirklettern - intenzívně lezl take v USA (Yosemite Valley).
„Lezení s radostí“ je ve Švýcarsku vedle sportovního lezení v halách nejrozšířenější forma horolezeckého sportu. Tyto cesty nabízejí možnost celé rodině vychutnat horskou atmosféru ale nikdy nejsou vyloučena úplně jistá rizika.
Re: Pojem Plaisirklettern nemá s pojmem Klettergarten nic společ
15:43:02 16.07.2010
Být vulgární není potřeba, ale je potřeba konkretizovat svoje mínění a mít ještě odvahu se i pod to podepsat. Takže aspoň napiš kam to podle Tebe vede. Smrt uvedené osoby ve Švýcarsku oplakalo spousta lidí, spouta horolezců. Byli to nejen předné borci, ale i široká masa těch průměrných a možná i podprůměrných.
Re: Pojem Plaisirklettern nemá s pojmem Klettergarten nic společ
13:57:12 22.07.2010
Chces konkretizovat? Vyborhakovane zajistitelne klasiky jak to udelal chatar pod Dachsteinem.
Navic to bere praci vudcum, ktere si najimaji klienti - takze najednou zjistil, ze se mu prijmy nejak tenci.
Doslo mu ze z horolezeckeho sportu udelal obycejnou adrenalinovou zabavu.
Re: Pojem Plaisirklettern nemá s pojmem Klettergarten nic společ
17:57:08 22.07.2010
Nemyslím si, že by vůdcové najednou kvůli tomu neměli dost práce. Aktivních horlezců je mnohem více než třeba před pěti lety – bohužel těch, kteří šáhnou do peněženky a zaplatějí si vůdčíka je stále menší počet. Hraje v tom roli špatná ekonomika, sebeuvědomnění a mnohdy přesvědčení, že vůdčíka není potřeba – však se to nějak zmákne. Také horští vůdcove profitují na tom, že některé klasické tůry jsou solidně zajištěné. Vždyť i oni na štandu radši použijí posazený borhák než jednu, dvě rezaté staré skoby anebo smyčku kolem skály. Také u nás se přejišťuje, staré rezatiny nejsou už na mnohých cestách vidět – viz třeba Srbsko. Asi je to jenom nezastavitelný vývoj – i v tom lezení.
Pojem Klettergarten je v západoněmecké sféře známý přes více než šedesát - sedumdesát let. Tenkrát bylo potřeba odlišit lezení v horách (Berge – tedy Alpy, Dolomity a další) a lezení někde v okolí měst na skalách, na toto lezení se tehdejší horolezci dívali jako na tréning. Lézt v lomech a na okrajovkách nikoho nenapadlo. Už tenkrát existovaly průvodce z oblastí Battert, Pfalz, Nordeifel a dalších desítek oblastí, kam jezdili horolezci popolejzat, když zrovna neodstartovali do Alp. Klettergarten je přeložitelné jako *lezecká zahrada*, resp. spíše zahrádka. Většinou tam byly jako jištění skoby – o nějakých nýtech nikdo neměl ponětí. I když audielně Klettergarten zní pro někoho podobně jako Kindergarten (mateřská škola) neměla Klettergarten v té době s dětmi nic společného.
Dnes se slovo Klettergarten nepoužívá jenom v tom starém smyslu. V různých Kletergarten můžete najít pověšená lana (Hängegarten) nebo lanové mosty po kterých se také leze,v některých můžete jezdit jako lanovka zavěšeni na lano. Některé jsou vymyšleny jenom pro děti – mládež.
Problém, se kterým se tu ČHS zabývá, nechápu. Dávám si totiž otázku, proč by se nějaká místa lezení v Čechách měla pojmenovat nějak jinak než jménem - tedy Bořeň, Mařeničky, Hlubočepy nebo Černolice. Něco jiného nastane asi v případě, když je uměle vytvořen horolezecký park na cvičení - tedy cvičný terén, podobně jako existují různé stěny z překližky, z betonu a pod. To se možná musí jménem asi nějak odlišit. Ovšem čím vším se ČHS zabývá je až zarážející - copak nejsou důležitejší věci?
Důvody:
1) Je dost lidí, kteří začali s lezením na umělých stěnách a když je pak potkáváme v tradičních oblastech, vyrábějí z neznalosti dost nebezpečné situace. Bezpečněji odjištěná oblast s informační cedulí, popisem cest i trochou metodických informací by jim ten přechod na skály měla usnadnit.
2) Oblastí, kam se dá bez problémů vyrazit s rodinou a malými dětmi, nechat je běhat kolem skal, mít si s nimi kam sednout a přitom si i s nimi (nebo bez nich) zalézt, není moc. Myslím si, že má smysl, aby přibývaly.
3) Zdá se mi, že je chyba, když necháme lidi, kteří o lezení mají zájem, ale nejsou z žádné "tradiční" lezecké party, rodiny apod. aby si pomohli jak umí, protože MY přece žádné Klettergarteny nepotřebujeme. Zbytečně tak vytváříme uzavřenou komunitu namachrovaných individualistů, která se postupně zmenšuje, až nebude z čeho udržovat skály apod..
4) Ty Klettergarteny byly součástí koncepce, kterou jsme připravili před valnou hromadou, zveřejnili ji, každý se k ní mohl předem vyjádřit a VH ji pak hodně velkou většinou schválila. Takže kritika "co to ten VV vymýšlí" je zcela v duchu českého přístupu "žádnou odpovědnost nechci, s ničím mě neotravujte, ale stejně vím, že děláte vše špatně" :-))) Pošlete příště někoho na VH, vysvětlete a prosaďte ty mnohem potřebnější věci o kterých píšete, budeme jedině rádi.
5) V předchozím příspěvku Petr Resch psal, že ty 2.000 (odpovídající pěti setinám procenta z členských příspěvků) půjdou z marketingové činnosti. To není žádné přelévání peněz, které se někde jinde škrtnou. Peníze z marketingové činnosti jsou peníze, které nám dá některý ze sponzorů za to, že ho budeme schopní zviditelnit pro něj zajímavým způsobem (možná i v rámci akce Klettergarteny).
6) Uzavřená skupina členů jednoho spolku je pro většinu potenciálních sponzorů málo zajímavá. Pro ně je mnohem zajímavější přesah k lidem, kterým je lezení z nějakých důvodů sympatické a zajímají se o něj. Vzhledem k tomu, jak dramaticky nám díky kauze Sazka Arény ubývají peníze, by byl nesmysl, pokračovat ve vyjetých kolejích uzavřeného spolku, kde budeme dělat vše tak jako dřív. Musíme rozumným způsobem rozšířit záběr, nebo za chvíli nebudeme mít z čeho financovat ani tu údržbu skal, dohadování výjimek a spoustu dalších věcí.
Ještě poddotaz: chce-li VV zřizovat klettergarteny, předpokládám, že má představu, kde by to mělo být a kolik vhodných lokalit existuje? Ptám se tedy: kolik takových míst je a kde?
Podle mého by stačilo do skalních oblastí umístit informační tabule, kde bude vyobrazená a popsaná
základní metodika . Tzn. Jak jistit, jak slaňovat, co dělat když dolezu na štand a chci slanit atp.
Chápu, že česká klettergarden může být zajímavější
z marketingovýho hlediska, ale nakonec sponzoři a jiní se mohou zmínit i na těchto informačních tabulích.
Na to jak lízt je jedna cedule málo, na teorii je literatura a + praxe - od toho jsou kurzy lezaní. Dobře to napsal Moták - klettergarten nikoho lízt nenaučí, bude z toho jen překližka ve skalách se vším bordelem okolo (skála zdegraduje na sportovní náčiní). Nejty po dvou metrech, pod skálou pískoviště, a všechno pod dozorem "plavčíka" včetně vstupnýho - to je cesta do p...
Jsem pro výměnu špatných / chybějících jištění tak, aby se zachovala psychická náročnost, ale aby se nepadalo na zem / police atd. Pokud někdo chce lízt "vraždy", tak na to je free solo - Free solo s lanem i jen část cesty (dolez ke kruhu s rizikem podlahy, "lehčí část cesty netřeba jistit" atd.), to je taky blbost. U.
Myslím, že lepší forma propagace ČHS by byly informační tabule o tom co je horolezectví, jakou má tradici a současnost, na co jsou ve skalách ty kruhy nebo krabičky, co tam dělají ti horolezci a proč tam vůbec lezou atp. Prostě odpovědi na běžné dětské otázky, které dostane rodič dítěte při spatření horolezců na pískovcové věži. Lze to doplnit i o místní kuriozity (kuriózní zápisy z vrcholovek, zábavné historky spojené s lezením). Buď bych se pokusil dostat to jako součást existujících naučných stezek (jedno ze "zastavení"), nebo vyjednat vyvěšení u vstupů, občerstvoven nebo na podobných místech. Určitě to přitáhne víc zájemců (zvědavost a poznání jsou silná motivace) než Klettergarteny určené primárně k zábavě poměrně poučeným "konzumentům služby". Součástí by měl být i odkaz na nějaký kontakt. Ideálně e-mail na nejbližší otevřený oddíl, který pracuje s nováčky nebo alespoň na PR oddělení (nebo sekretariát) svazu, které ten kontakt zprostředkuje.
Perfektní nápad až na to, že tabule naučné stezky skoro nikdo nečtě. Je to obvykle seznam kytiček nebo zvířátek i s latinskými názvy, takže laikům k ničemu a odborníkům pro smích.
1).Je jasné, že bez nějakého kursu, bez pomoci instruktorů se budu orientovat ve sféře lezení dost dlouho. Proto máme ale horolezecké kluby, oddíly, které se svým způsobem více či méně nováčkům věnují. Žádná speciální akce není potřeba – pozitivně myslící zájemce najde svůj kontakt. Ostatní se nějak probíjejí sami „proti proudu“ Toto se ale nedá podchytit, takže cedule, letáky, pravidla a jiná odporučení jsou prázdným gestem těch sedících u kancelářských stolů – je to spíše důkazem jejich činnosti a opodstanění jejich aktivit .
2) Jistě má smysl lidem s dětmi, anebo i bez nich, dát informaci na vhodný terén, kde nehrozi žádná velká nebezpečí. To ale neznamená, že musím tato místa nějak speciálně pojmenovat.
3)Ty odlišné komunity se vytvářejí tak jako tak. Dochází prostě k jisté selekci, která je pro dnešní dobu typická a tak se vytvářejí komunity, které někoho podle jejich směrnic“ neodpovídajícícho neakceptují. Zájemce o horolezení prostě musí, jako dříve, vyvinout sám iniciativu a přihlásit se do nějakého oddílu či horolezecke komunity, která jeho představám odpovídá – primérní kontakt je v dnešní době přes internet. Ty oddíly, které nemají internetovou stránku, jsou, podobně jako před padesáti lety, odkázány pouze na „tichou poštu“ anebo systém „jedna paní povídala“.
4) Bylo by možná výhodné, ta místa o kterých se uvažuje jako o vhodných, oznámit přes internet. Většina aktivních sportovců se prostě orientuje většinou přes internet. Víc hlav víc ví, třeba dostane tak VH další návrhy a tipy na místa, která by se hodila.
5) Je jasné, že když budu sponzor, půjde mi o to, jak mne příjemce mého sponzorového „daru“ zviditelní. Bude – li to v projektu „Klettergarten“ anebo jak se to vlastně pojmenuje, budu požadovat aby to bylo v oblasti budoucí Klettergarten. Myslím si že hromada cedulí, pod nástupy anebo u míst, kde je prostor třeba na opékání buřtů a písek pro malé děti na dělání báboviček, nebude vizuelně esthetická – nezapomeňme, že jsme kdesi v přírodě a ne na Václaváku. Zajímalo by mne, jak v tomto projektu je tento bod vyřešen – o tom by bylo vhodné debatovat před tím, než se tam ty cedule případně najednou objeví.
6) Dobrá, tedy rozšíříme základnu, ale ti oslovení možná vůbec nebudou mít zájem se nějak organizovat, být členy nějakého spolku a tak se celé akce zúčastní pouze jako netransparentní účastníci beze jména. Jak tyto participenty VH chce zahrnout do „svých řad“ a prezentovat je sponzorům je mi záhadou.
Mě to příjde jako dobrý nápad uchopit lezeckou oblast, která naskýtá zázemí pro rodiny s dětmi, nějakým skučujícím pojmem. Člověk se tak může např. při hledání v průvodcích líp orientovat.
Z toho co zaznělo mi Lezecký park mi nepřipadá nijak špatný, ale pokusím se ještě odlišit, parků je dnes moc. Co leziště? Má to blízko k hřišti, pískovišti i letišti :o) O odměnu nestojím, ale upřímně, nelíbilo by se mi kdyby tu vyrůstaly (jakože chtěnechtě těžce zajištěný oblasti vznikat budou, ono už Srbsko proti tradičním oblatem je dudy) klettergarteny.
Český kras má stále mnoho morálových cest a ty návaly v Alkazaru a na Blážině už tam taky nejsou takový. Mimoto tam je Šanův kout, Stěna Kotlů, Svatý Ján a další místa kde nikoho nepotkáš.
beru si od teď závazek, že u všech nových cest, který se mi podaří ještě v Ádru udělat, se fakt "kousnu" a posílím morální hodnotu cesty - prostě kruhy nebudou blízko a bude se smyčkovat a bude se fakt lízt, i kdybych si měl koupit trenky s těsnýma nohavicema.
Jde o pojmenování místa, zatímco slovo Kletterführer znamená průvodce, teda knížečku ve které jsou popsány cesty a výstupy v té které oblasti.Nějak nechápu jak to myslíš - asi sis trochu popletl pojmy.
Myslím si, že původní nostalgický název "Cvičné skály" by měl být zachován, jenom je otázkou, jak odlišit cvičné skály vhodné pro návštěvu s dětmi a cvičné skály ve kterých se musí na nástup jít po exponované lavici ve výšce 10ti metrů. Snad připojením tří slov, třeba i do závorky - vhodné pro děti.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Český horolezecký svaz vyhlašuje anketu o nejlepší český název pro lezeckou lokalitu označovanou německým slovem Klettergarten.
GPS a mapové aplikace