Na víkend jsme se s kámošem Darou a dvěma Trutnovákama vypravili do Kaiserbrunnu v Rakousku.
Cesta byla bez sebemenších komplikací a na místo jsme dorazili pozdě večer. Hned u silnice mají bezplatný kemp, který disponuje toaletou a umyvadlem s pitnou vodou. Kemp mají zadarmo, aby velký nával nadšených horolezců netábořilo v přírodě a tak ji neničilo. Dobrá myšlenka, která dobře funguje, a proto se tam můžeme kochat nádhernou, neponičenou přírodou. Hned u tábořiště je krásná řeka Schwarza, kde se otužilci můžou vykoupat v průzračně modro-zelené řece.
První den v pátek jsme se snažili seznámit s vápencem, protože ani jeden z nás neměl moc zkušeností s tímto druhem materiálu. Celý den jsme měli krásné počasí, a tak jsme se mohli oddávat tomuto krásnému sportu. Večer jsme se utábořili v kempu a naplánovali jsme si na další den zajímavé cesty. Dopoledne jsme s nadšením vylezli ze spacáku a těšili se na dobře strávený den v nádherných rakouských skalách. Sportovky, které jsme si naplánovali, byly vydařené, a i to počasí nám k tomu vyšlo. Nejtěžší měla 6+, takže na protažení to bylo ideální.Trutnováci bohužel ten den museli odjet, a tak jsme zůstali s Darou „sami“. Až zas tak sami jsme nebyli, protože v kempu zůstala spousta dalších lidí i z České republiky.Večer jsme dali nějaké to pivčo, skok do řeky a šli jsme spát.
Předem jsme se dohodli střídat vícedélkové cesty s klasickými sportovkami a na ten den byla naplánována pořádně dlouhá cesta Richterweg za 5 -, která měřila 340 metrů a za ní hned následovala Stadlwangrat. Přístup k ní nebyl až tolik příjemný, protože se šlo strmým srázem asi půl hodiny a dál se pokračovalo přes suťovisko. Cestu najít nebylo vůbec snadné a jediné, co jsme věděli od Čechů z kempu, bylo, že na začátku cesty je uvázána červená smyce. Asi si dokážete představit, co to je najít červenou smyci, když kolem vás trčí skály do výšky přes 900 metrů a rozléhají se, kam až oko dohlédne. Ne, že bychom neměli průvodce, ale najít bod, kde se zrovna nacházíme, bylo téměř nemožné. Nakonec jsme zahlédli po dlouhé době nějakou osobu, jak dojišťuje člověka, který právě leze, a hle u něj je naše dlouho hledaná červená smyce. Přistoupili jsme s nadšením, že už jsme konečně u nástupu do cesty, ale když jsme se chlapíka zeptali, co leze, tak nám bylo oznámeno, že za 7-. Bohužel to nebyla cesta, na kterou bychom měli, a už vůbec ne naše očekávaná pětihvězdovka (pro neznalé - stupeň značení oblíbenosti, čím víc hvězd, tím víc adidas), ale v průvodci tolik cest s tímto hodnocením nebylo, tak jsme se od ní dokázali zorientovat.
Ono i když máte v průvodci nakreslenou celou skálu, tak je stejně problém najít přesně nástup, protože všechny skály vypadají dost podobně. Přistoupili jsme ke skále a pustili jsme se vzhůru. Celý výstup nebyl nijak obtížný, i když dlouhé mezery mezi jištěním nebyly pro zvednutí morálu v tak dlouhé cestě příliš povzbudivé. Po několika hodinách jsme vyškrábali poslední metry a zahlédli i vrcholovou skříňku, ale slaňák nikde. Jen jeden borhák, který měl směr k právě vylezlé cestě. Když jsme se z něj podívali krapet níž, tak jsme viděli cestu, ale s naším pětačtyřicetimetrovým lanem by to nestačilo ani náhodou. Ano, slyšeli jste dobře, 45 metrů dlouhé lano do těchto podmínek není zrovna doporučené vybavení. Spíš bych řekl tak 2 x 60 metrů je tak akorát, ale po bitvě je každý generál.
Ale abych se vrátil k hledání jištění, tak žádné jiné po cestě nebylo, a tak jsme se rozhodli, že půjdeme hledat jinou cestu na slanění. Bylo potřeba se vrátit o dvě lanové délky, ale ani tam to nebylo možné slanit. Za 2 hodiny se mělo začít stmívat a počasí nevypadalo ani trošku dobře. Poslední možnost, která se nám nabízela, byla, že bychom se vrátili tou samou cestou, kterou jsme se sem dostali. Nebylo moc času na rozhodování, a tak jsme se vypravili rychle dolů. První délky byly bez problémů, ale bylo potřeba sestup urychlit, tak jsme naskočili do cesty, kterou jsme viděli cestou nahoru. Dara se rozhodl, že slaní a podívá se, jestli neuvidí nějaké další jištění. Kyblík cvaknul do HMS, prusík připraven, batoh nahozen a v tu ránu byl pod okrajem.
Jak přehopsnul přes okraj, tak se počasí začalo měnit jako ve špatném filmu. První na řadu přišel šílený vítr, takže slova, která na mě Dara volal, se nesly někam pánu bohu do oken. Jediné, co jsem slyšel, bylo, že žádné jištění nemůže najít. Po půl hodině nezdárného hledání se na obloze zatáhly mraky, začalo hustě pršet a silný vítr stále pokračoval a ještě začal nabírat na síle. Na polici, která nebyla větší než panelákové wc, jsem se začal klepat zimou a tisknout se ke stromu, který svojí velikostí připomínal spíše větší bonsaj. Provazy deště mně narážely na triko s krátkým rukávem, které bylo hodně rychle promočené. Volání kolegy ze zdola nebylo vůbec rozumět, a tak naše konverzace začala dost váznout. V tu chvíli jsem si říkal: „Co já tady, kurva, dělám.“ Nehledě na to, že parťákovi začal vlivem deště proklouzávat prusík, ale o tom jsem neměl naštěstí ani páru, jinak by černých myšlenek bylo určitě více. Sebral jsem sílu, pevně se chytil stromu, postavil se na nohy a začal, co nejvíce jsem uměl, řvát na Daru, aby okamžitě zavolal Horskou službu. Silný vítr dost filtroval moje slova, tak jsem musel volání několikrát opakovat. Po chvíli slova došla tam, kam měla a ze zdola jsem zaslechl volání, ať službu raději zavolám já. Kéž by to bylo tak jednoduché, mobilní telefon se totiž nenacházel v mé blízkosti, ale v batohu, který měl kolega na zádech, takže to znamenalo jediné... jsme v pěkným průseru. Nicméně Dara musel navázat další prusíky, aby se mu kvůli šílenému dešti neposouvaly dolů a neskončil dole jako velká pizza. Zavolal kamarádovi, který ten den odjel domů do Trutnova, vysvětlil mu naši situaci, a ten mu poradil, aby zavolal na číslo 120. Nic nešlo tak, jak by mělo a první volání ukončil špatný signál. Při druhém volání se ozval francouzský hlas, který neuměl ani slovo anglicky a při snaze se dorozumět se německy se hovor zase ukončil. Při třetím pokusu se dovolat někam to opět vypadlo. Naštěstí kamarád, kterému jsme se dovolali, seděl v hospodě s dalšími přáteli a ti se vzdali posezení u výborného moku a jeli domů zavolat na rakouskou horskou službu. O tom jsme samozřejmě neměli ani tušení.
Krčil jsem se ke stromu, když ze zdola slyším slabě Daru, abych rychle navázal půlloďák, že se pokusí po jednom laně dostat nahoru, trvalo celkem dlouho, než jsme se pořádně dohodli, na které to lano se naváže. Promočený, zmrzlý jak osika, jsem po tmě rychle navázal půlloďák, ale o jeho správnosti jsem se jenom domníval. Po 10 cm jsem začal sunout Daru nahoru, navíc se mně do uzlu zamotala smyce, a tak to šlo hodně blbě a chvílemi taky vůbec. Snažil jsem se smyci z toho dostat, ale pořád se mně tam zasekávala, a tak jsem začal lano tahat už z HMS, což by mě v tomto momentu při spadnutí kolegy mohlo stát prsty, ale nedalo se nic jiného dělat, protože jedině takhle se to lano dalo dobrat.
Konečně jsem po půl hodině slyšel, jak Dara funí pod převisem a byl to nádherný pocit. Stačilo pár přitáhnutí a byl už vedle mě. V tu chvíli se rozbřeskla naděje, že bychom se mohli dostat i dolů, ale vyhráno jsme rozhodně neměli. Jen co se cvaknul ke stromu, uhodil blesk a začal neskutečný randál valících se kamenů a k tomu vzduchem prolítl křemičitý zápach, jak se kameny třely o sebe.
V tu chvíli se na na nás řítily kameny a nevěděli jsme, co můžeme čekat. Rychle jsme se přikrčili ke skále a asi to moc nestačilo, protože mě jeden z mnoha kamenů praštil přímo do helmy. Naštěstí nebyl nijak velký, takže mě to spíše probralo, než že by mně to zranilo. Po pár minutách, co kamenopád dozněl, Dara okamžitě zahlásil, že musíme co nejrychleji vypadnout. V šoku jsem se ho zeptal, jestli náhodou taky nedostal šutrem po kebule, když kolem nás ještě před chvílí lítaly kameny jako melouny. Jen se mě zeptal, jestli chci čekat na další a bylo rozhodnuto - musíme pokračovat. Během chvíle se navázal, rozsvítil čelovku a začal si to štrádovat nahoru. Došli jsme k místu, kde jsme byli před více jak dvěma hodinama a cvakli jsme se do erární smyce, která pamatovala více než já. V tuto chvíli se zabývat tím, jestli smyce vydrží, nebylo na místě, když každou chvíli mohla přijít další sprška kamenů a zde bychom se neměli ani kam schovat. Museli jsme se dostat rychle dolů přes stromy, které nás jistily při cestě vzhůru, a jen se modlit, aby nebyly od sebe více jak 22 metrů, protože to byla naše délka lana při slaňování. Přes erárku jsme se dostali k prvnímu stromu celkem snadným traverzem. Rychle jsme založili další jištění přes strom, zkontrolovali jsme okem, jestli by nám lano dalo k dalšímu stromu, ale na přepočítávání nebyl čas, takže rychle dolů. Půlka nebyla přesně naměřena, a tak jsem poslední dva metry musel jít bez jištění ke stromu a srovnat to. Při doslaňování k dalšímu stromu jsme viděli několik čelovek, které se motaly pod skálou. Huráááá, našemu volání bylo vyslyšeno. Najednou čelovek začalo přibývat a přibývat, a tak to vypadalo, jako kdyby se k nám řítila celá armáda. Z ničeho nic se celá skála rozsvítila jako by vyšlo sluníčko a my lezli za slunného dne. Při pohledu dolů jsem viděl, že s sebou horská služba vzala ohromný halogen s diesel agregátem. Když přišli k nám, začali na nás volat, jestli jsme ok a jestli mají lézt za námi nahoru. Naštěstí se počasí trošku umoudřilo a osvětlení nám taky dost pomohlo, a tak jsme pomoc od horské služby už nepotřebovali. Nicméně jsme viděli, jak jeden horský vůdce začíná zakládat vlastní jištění a dělá si cestičku rovnou k nám. Co jsme se pak dozvěděli, tak pánovi bylo něco kolem 70 let.
Po pár posledních lanových délkách jsme konečně dorazili na zem a oba jsme byli moc šťastní, že jsme tuhle výpravu přežili. Služba nám nabídla bundy a čelovku a vybídla nás, abychom se přezuli. Dara se začal přezouvat do sandálů, a když to spatřili záchranáři, a tak mohli puknout smíchem. Jelikož oni měli do jednoho boty pomalu až ke kolenům, tak na naši horskou obuv asi nebyli zvyklí. Bohužel jsem měl také sandály a nechtěl jsem dělat ostudu, tak jsem raději pokračoval v lezečkách až na parkoviště, kde jsme sepsali záznam o tom, co se stalo. Bylo nám řečeno, že v nejbližší době máme očekávat na naši adresu fakturu za výjezd, protože ani jeden z nás neměl pojištění na výjezd horské služby, a tak jsme museli nakonec zaplatit každý 500 €. Poděkovali jsme za pomoc a rozloučili se. V kempu jsme rozdělali šampus a dohodli jsme se, že raději další den už pojedeme domů. Cesta domů už byla bez sebemenších komplikací a tu noc jsem moc rád strávil příjemněji, než přivázán na skále za šíleného počasí.
Můžu říct, že tento výlet mně osobně hodně přinesl, protože když si člověk opravdu sáhne na dno, tak v životě pozná, co je důležité a nad malé problémy se dokáže povznést. .
Poděkování: Na prvním místě patří lidem z Trutnova, kteří nám zařídili příjezd rakouské horské služby. Někteří byli i nuceni opustit nalejvárnu dřív, než je jejich zvyklostí :) Dále rakouské horské službě za jejich rychlý příjezd. Rozhodně si to zaslouží i pán (jehož jméno bohužel neznám), který si pamatoval cestu, na kterou jsme se vypravili, a pohotově ji záchranářům řekl, když přijeli do kempu se na nás vyptávat. A nejvíc bych chtěl poděkovat Darovi, protože bych to jen těžko zvládnul bez něj.
A mne sa vzdy vsetci smiali ked som v Hollentali vyberal polovicne 60-ky. Raxy su hory, i ked to vypada na skalkarcenie, treba na to pamatat. Inak, Schwarza je zdrojom pitnej vody a je tam zakazane sa kupat, ja viem ze sa casto tak deje, ale netreba to zas vypisovat na web...
Co jste to vlastně lezli? Stadelgrat přece nejde slaňovat, možná až na dvě, tři délky, kvůli tomu, že je to položený hřeben, a Richterweg zase dost kličkuje po pilíři. Sedmnáct padesátimetrových délek s pětačtyřicetimetrovým lanem v tomhle sajrajtu a hnusném počasí snad nejde ani slanit :-) Malá nápověda na konec: Normálně je to tak, že dolezeš na horskou louku k nějakému hraničnímu patníku, pěšky dojdeš po louce cca 200 m k lovecké chatce a odtamtud vede pohodlná značená pěšina lesem pod skálu (cca 1 hodina).
Tady se v poslední době objevují opravdu výživné články a bude tomu tak i do budoucna...admini by se měli zamyslet nad úrovní i co se týče grafického vzhledu.O tom se jen mluví a nic..Když hledám informace o lezení,nikdy mě to nezavede na lezec.cz a to mě opravdu mrzí.Je to jen otevřená kritika a udělám to,co mě navrhnou ostatní.Abych tento web nečetl..
Ano, s tím se nedá nic jiného než souhlasit. A při čtení článku jsem si pořád zahrával s myšlenkou, jestli to náhodou celé není jen vymyšlené. Ovšem pokud ne, tak bych pánům radil, ať radši už nikam nelezou a pokud přece jen jo, tak s někým, kdo je bude "dojišťovat"!!!!!
Opravdu to neni vymyšlené, protože se mně to opravdu stalo. Je to už nějaká doba a stále oba žijem ;) Nicméně jak už uvádí titulek tohoto článku to byla hloupost tak krátké lano si sebou brat, ale v průvodci ani nikde jinde se o tom nepíše, protože to každý bere jako samozřejmost, ale pokud jede člověk poprvé do zahraničí, tak neví s čím má počítat. Když jsme tam lezli jiné vícedélkové cesty, tak tam delší lano nebylo vůbec potřeba. A k tomu komentáři na smazání bych jen dodal, že na tomto webu nejsou jenom profesionální lezci, ale i začátečníci kterým tato zkušenost může dost pomoci.
cesta se neslaňuje, ale schází.
Mrkni se na http://www.bergsteigen.at a zadej si cestu do vyhledávání.
Jesli jste měli průvodu, tak to tam určitě bylo taky. Pokud jsem to pochopila, tak jste cestu dolezli až do konce, takže nerozumím tomu, proč jste ji chtěli slaňovat.
Ja jsem v zacatcich mel poradny respekt, ktery zustava i do ted a proto jsem se ze zacatku podbnych 3,14čovin, ktere by byly nebezpecne snad vyvaroval, jen to stalo trochu vice casu a usili nez vzit lano par presek a vyrazit do skal, ze se to nejak zvladne. Nejdriv kurz na umelce, potom kurz na skalach, poradne precist a pochopit horometodiku a teprve potom zacit pomalu popolezat venku a nabirat zkusenosti.
Samozrejme jsou pak lezci co zacinali drive a podobny luxus jako kurzy a poradna horometodika nebyly jeste poradne dostupne a ziskavali zkusenosti tak nejak nucene sami a od kamaradu. Potom je tu kategorie punkacu co si na zacatku pujcili lano, 4 karabiny a bez jakychkoliv znalosti vyrazili na skalu a lezou stastne dodnes :) Ovsem kdyz jsem slysel historky co tam vyvadeli, tak meli notnou davku stesti...
V teto dobe, kdy jsou vsechny tyto moznosti dostupne mi prijde riziko samouceni zbytecne, ale takovychto strelcu clovek vidi hodne a to zejmena na umelce, kdy se clovek podiva nalevo, napravo a na kazde strane vidi nekoho kdo neumi ani poradne jistit...
Diky za clanek, je to odvaha poslat neco podobneho na lezce.
Přečti si vyprávění našich nejlepších horolezců, např. Báječná léta na laně a podobná. Řekneš si, že to byli frajeři, měli štěstí a každý nějak začal lézt. Kdyby ovšem stejné příběhy dnes publikovali na internetu, schytali by spoustu kritiky od chytráků. Lezení není vždy jen o tom koupit si voňavé cool oblečení a nablýskané železo. Díky kluci za podělení se o vaše zážitky.
jo, my začínali taky šíleně, a taky bez průvodce, železo žádný, smyce z vodítka od psa, znalosti minimální...
Nikdy bych neměnil za stěnu a desatero školení.
akorát to volání horský bylo kucí možná ukvapený (nakonec jste si poradili, né?), ale co já vím.
No nevim jestli je sbirani zkuseností tímto zpusobem dobrý. to mi pripada spis jako kdyz se nekdo bude ucit plavat tak, ze zajede doprostred jezera a vyskoci z loďky...
Ne každý začíná s lezením v nějaký partě, kde se mu dostane dostatečného proškolení a informací, čeho se má člověk vyvarovat. Stejně se může přihodit něco neočekávaného, co si člověk nedovede představit. Proto bych nedělal ramena na někoho, kdo je ochotnej pro poučení méně znalých, napsat o svých zážitcích článek. Každému se to může při nějaké příležitosti hodit. Takže na tomhle místě lze jen poděkovat autorům.
Naprostej souhlas,
ja taky zacal lezt tak nejak sam a mnohokrat u me stali vsichni svati, pak teda nastesti zasahl muj super kamos a dostal jsem zakladni skolu, ted si delam horoskolu, abych snad i ja mohl nekdy predavat informace takovejm punkacum ;-)
live in peace....
Ps : super clanek......
to jsem opravdu nepochopil...co ze je spatne?graficke zpracovani?nebo je spatny,ze si muzes precist o cizich chybach a sam se z nich poucit?nebo na lezec.cz nenajdes informace,ktere hledas?ani ti nikdo neodpovi v diskuzi?musis byt trosku presnejsi pri popisu toho,co ti vadi,jinak to je tezke pochopit
Mazat ne, článek je poučný.A od autorů je to odvaha,že vlastní blbost a nezkušenost tady tak prezentujou. Měli jste tenkrát radši zůstat na stěně a nebo jet do Alkazaru..Jinak ale nic ve zlým..
Urazi Tvuj krasocit fakt ze svet neni slozen jen z dokonalych, dynamickych, uspesnych xichtu z reklam na zadverni vybaveni?
Nekdo tu neco rika -pro pouceni ostatnich.
jo, odvaha to je, zejmena to poslat na Lezce... kde vetsina populace napada a primitivne urazi kohokoli a cokoli aniz by se zdrzovala premyslenim nad moznym prinosem.
Smazat ne, ale dílčí dylýt by tomu slušel. Třeba: "Celý den jsme měli krásné počasí, a tak jsme se mohli oddávat tomuto krásnému sportu." by se dalo nahradit: "Bylo pěkně, tak jsme lezli." Nebo něco tak :-)))
Papoušovo dylít je velmi užitečná klávesa, která velmi často bohužel zůstává opomenuta. Je záslužné připomínat, že na klávesnici existuje i ona :)
Články jdou napsat líp a hůř a Papouš má nejspíš větší pojem o "řemesle" než většina přispívajících. Tady mě taky první část textu přišla slabá, kdyby tam nebyla, bylo by líp.
A nepochopil jsem, jak má jeho stylistický dylít kurz souviset s novinářským řemeslem nebo třeba jiným povoláním...
Papouši, na Pádlu jsi se vylhával, že už nikde nepůsobíš neb nemáš čas... Ale naprosto s Tebou souhlasím - byť je ten článek dobrej obsahem, zpracování trochu pokulhává. A tvoji hlášku o dylítování, co jsem tady kdysi četl, si pamatuju a jako jedno z pravidel se jí snažím řídit s větším či menším úspěchem při své vodopisné-tvorbě (správce stránek už je zvyklej na mých sedm verzí, co mu pošlu, než mám konečně dobrej pocit). Třeba se chlapci nedají odradit a časem se nejen "vylezou", ale taky "vypíší". Na první pokus dobrý.
P.s. Pádelníků se nelekej a trochu jim tam taky zaškoď, chlapcům to určitě nezaškodí :-)
Nečti.A já budu jen rád, že lidé jako ty sem chodit nebudou.Průser, co dobře skončí je nejlepší školení.Věřim, že to nezopakujou.Btw, kolik Vás to stálo ještě V tý hospodě?:)))
To mi připomíná povídku jak jsem choval užitečné domácí zvíře. Ale dobrý příspěvek ve smyslu nikdy nic nepodceňovat(pojištění, informace o damé oblasti - pak by určitě nejeli s 45m, zjistit a naplánovat sestup...adt.)Kovbojů v tomto "sportu" přibívá. Hlavně že se nic nestalo.
Po dlouhý době jsem na lezci dočet článek do konce a ještě sem se u toho zasmál.Trochu mi to připomělo naše začátky,taky sme to brali takhle partyzánsky akorát s tim rozdílem že volat horskou nepřicházelov do úvahy . schválně sme si nevzali mobil aby to bylo na férovku,on si pak člověk dává uplně jinej pozor když nejsou zadní vrátka.
Nemyslím si, že to je ta pravá cesta =D neříkám, že sem tam nejdu do skal bez telefonu, ale už párkrát mi někdo volal, že někde uvízl nebo kdo ví co! Kámo nikdy nevíš co se může stát, zvrtneš si kotník propíchneš nohu atd atd ..co pak? Budeš si hrát na hrdinu a uděláš si uzlík na tepně? Nechci tě nijak urazi/od toho tu jsou jiní a je jich dost/ ale prostě, zamysli se...Ne všechny výrobky moderní společnosti jsou špatné =) jasne Punk´s not dead but Live is better =)
Tenhle článek jsem přečetl až do konce, tak tady asi aspoň pro mne patří. Kluci začínají, tak neví co už my ostatní víme, jejich chyby nevadí. Samozřejmě si všichni myslíme, že tolik bychom jich neudělali ani my v začátcích a tak je nám vlastně fajn, že jsme lepší ((-:
Já bych rozhodně ale nevolal horskou, na to jsem moc držgrešle. Tak ať se daří!
Pánove gratuluji k novému narození, opravdu nezavydihodná situace.
Na tomhle clanku mě zaraži nekolik věcí, proč si hodně lidí myslí, že horská služba dokaže vyrešit všechny průsery. Nějak mi připada,že v dnešni době spoustu lezců vidí prásky co lezou kategorie o dvě třídy výš a nějake 5, 6 mě nerozhodí. Trošku víc selzkeho rozumu a respektu!!!!
Nikdy sem nebyl a nejsem členem žádneho HO. Když sem začinal byl vicemeně samouk, ale nikdy sem nešel lezt jen tak bez informací. Existuje hromada publikací ve kterych se člověk dočte, že na vice delky s 45 m je sebevražda a to nemluvim o dvojčatech.
Dik, jinak respekt i něco toho rozumu bylo, ale to vybaveni chybelo ;) Mas pravdu, ze horska sluzba opravdu nedokaze vse, protoze ta kdyz prijela do kempu, tak se za náma nechtěla ani vydat, když viděla jaký je počasí.
no jet s respektem a 45 metrovym lanem do hor mi nejak nejde dohromady:). teda pokud si nejses jistej, ze to bude stacit a to vy jste si zjevne nebyli. ale urcite zkusenost jak prase a hlavne ze jste se z toho zivi a zdravi vysekali. a taky jet tam bez pojisteni mi prijde trochu troufaly. alpenverein stoji vyjde do 1500 za rok a kazdej byste usetrili 500E, spis ale kdybyste se dostali do opravdovyho pruseru a museli vas odtamtud tahat vrtulnikem, vyslo by to na peknej balik. ale kazdopadne dik za clanek, treba to par lidi, co zacinaj navede k tomu se trochu naucit metodiku a vyvarovat se nejakych chyb. asi ty horolezecky oddily a jejich novackovsky kurzy ani v dnesni dobe internetu jeste opravdu nejsou zbytecny:).
Bohužel, ani po záchraně není ošetření ve veřejné nemocnici (a v soukromé už vůbec ne) "zadarmo". Ani předložení kartičky pojištěnce třeba u VZP vás neochrání před tím, že Vám po pár dnech od ošetření příjde domů tučný účet za to, že pojišťovny si mezi sebou nepřeúčtují to na co máte jako občan členského státu EU nárok. Potom už záleží na komerční pojišťovně (pokud jste byli připojištěni) jak se k tomu postaví.
Ono "zadarmo" je v uvozovkách. V Evropské unii je to tak, že z českého veřejného zdravotního pojištění dostaneš stejné služby, jako dostanou z veřejného zdravotního pojištění tamní občané. Jestli se v konkrétním státě platí za některé úkony, platíš je také. Jestli se platí u soukromých doktorů, platíš u nich taky.
Ano, přesně takhle by to mělo fungovat, ale nefunguje. Po předložení kartičky VZP, mě sice ošetřili (ve veřejné nemocnici)s tím, ať se nestarám, že si to přeúčtují s mou VZP a domů mi příjde účet pouze na to, co již VZP nevykryla. Misto toho mi přišla domů kompletní faktura - kde nebylo VZP přeúčtováno vůbec nic, po odnesení faktury na VZP mi bylo sděleno, že toto oni nelikvidují, jelikož kdyby jim nemocncie chtěla něco účtovat naúčtuje to přímo jim a ne jejich pojištěnci!!!!Odkázali mě tedy na komerční pojišťovnu. Takhle by to v žádném případě být nemělo!
Tak to je nějaká chyba. Nebylo to Řecko? Tam jsou lemplové. V (severní) Itálii, Francii a Rakousku to funguje úplně jednoduše. Ověřeno osobně na mých dětech.
Každpodádně dík za odvahu popsat veřejně své chyby a poučit tak další začátečníky! Na tomhle článku je alarmující to, že nezkušení lezci se pustí do stěny, která už zkušenosti vyžaduje. Dnešní doba umožňuje udělat "horolezce" z každého - vše je jednoduše přístupné. Materiál, informace, průvodce, vzdálenější oblasti. Klukům evidentně chybí alespoň víkend lezení s někým zkušeným. Dopustili se hromady chyb a měli štěstí, že to dopadlo tak dobře.
Cesta se opravdu schází kuloárem vlevo od nástupu(ovšem zrovna v sandálech nic moc), 45m lano bez označení půlky je tak na umělou stěnu, neznalost kontaktu na horskou službu ... A příště si dejte do batohu alespoň šusťačku. Každopádně jste určitě poučení a až pojedete příště kamkoli, zachováte se jinak.
Presne jsi vystihl proc jsem vubec napsal tenhle clanek, aby se z nasich chyb poucili lidi co tam pojedou poprve. Jen chci dodat, ze jsme tam nejeli rovnou ze steny, ale kazdy z nas mel na pisku a jinem materialu prelezeno nekolik set cest, ale byl to prvni zazitek s vicedelkovymi v zahranici. Ne, ze bych sebe pokladal za nejakeho zkuseneho lezce, to vubec ne, ale neco venku uz jsme meli za sebou.
napad sice sprosty, ale zato vlastny - zlanovat stadlwand... typicke pre ceskych hazarderov okupujucich Čekkemp... minule si zas dvaja pani nevzali topanky na zostup a schadzali v lezkach... toz, no comment...
Tuhle sme tam zase potkali Slováka (byl tam celej autobus) a večer si k nám šel jakože popovídat. Nakonec dostal večeřu a oplatek - asi měli špatnej servis. A to z něj vypadlo, že tam vlastně ani nechtěl jet:-) Jo jo, Čechů tam bývá dost, stejně jako Poláků, Maďarů a nakonec i Slováků...
Ale jenom Čecha potkáš se sandálama na sedáku s 60L báglem:D.V Hollentalu jsem lezl od nejkratších sportovek až po delší jako je Daham is Daham a nikdy jsem neměl na sedáku víc než pevné boty,nepromok bundu v kompres obalu,vodu,po kapsách doklady(OEAV),cigára,tel,fotku babičky,ořechy a matroš na smyčce přes rameno.Kulmu a fén nechávám ve stanu.Tím nechci říct,že jsem borec největší.Myslím,že je to vhodný příspěvek do diskuze.
Ferko Tebe napisat len jedno. Si kokot. 90% ciest na Stadelwande sa zlanuje, ako priklad uvediem Atomkinder, Emperor, Oger, Ewige Reich. Aj ked na 45ke to musi byt zazitok, ked su standy 30-35 metrov od seba.
Za blbost se platí. Třeba drsným zážitkem a eury. Ruku na srdce, kdo z vás v lezeckých začátcích neudělal kravinu, kterou skoro nepřežil. Chybami se člověk učí a proč se učit jen vlastními a když to dobře dopadlo, tak je to učení takové příjemnější. Mě osobně tenhle článek pobavil.
jojo, krome infa co FAcknul Chris a prebusil Adamek, co by sem asi jinyho melo patrit...
to 5kilo za zachranu vsak zarazi, kdyz se hosi vlastne zachranili sami, hm hm. Draha baterka:) Jinak pred borkou neni asi dobry lizt do steny. Znam par pripadu zkusenych lezcu, ktery diky bource ve stene ted koukaj kytickam na korinky. Na druhy strane slaneni v potoce, vichrici a krupobiti je taky dobrej adrenalinovej zazitek. Doporuceno jen lezcum bez zavazku.
good luck
Bylo to 500 euro od kazdeho, takze 1000. Nevim, kolik lidi je "cela armada" vyskytujici se v clanku, ale kdyz uvazim, kolik plati nasi zakaznici za servisni vyjezd mimo pracovni dobu, tak to asi bude v Rakousku odpovidajici cena.
Když jsem tam byla poprvý, a zatím od tý doby naposled, dolezli jsme nahoru a taky se zničeho nic změnilo počasí... přihnal se studenej slejvák se silným větrem, promzrla jsem snad až na kost. Lano 80m bylo těžký jak sviňa, a při stanování se nám dokonce seklo někde nahoře o strom.. museli jsme pro to po tý mokrý skále a trávě dolízt a uvolnit... pořád chcalo jak prase... já mrzla a klepala se jak prase... a to sme byli furt spíš nahoře než dole. Nakonec se nám podařilo dostat se dolů ok, měli jsme tam batohy. Takže úplně vím jak ste se cejtili... i když, my měli aspoň pořádný lano, takže nebyl problém slanit od štandu ke štandu a někdy aj přes dva.
Počasí se nemění zničeho nic, to je blábol. Předpověď je o vývoji počasí. Není to o tom jak bude v poledne, kolik bude stupňů, pod tamtou horou.
Na netu je spousta meteo serverů. Dá z nich vyčíst průběh počasí, riziko bouřek, množství srážek a rychlost větru. Obecně platí na hory chodit v létě brzo ráno, nelézt do stěny odpoledne to je největší riziko bouřek.
Na druhé straně je to trošku nuda, s kámoši si dokážeme počasí pohlídat, takže většinou chodíme za sluníčka, nebo za horšího počasí jdeme více v údolí. Chybí nám historky naších kamarádů: lehčí váhy lítaly vzduchem, kolem práskaly blesky, brodili jsme se po pás ve sněhu...
Předpověď byla dobrá, když jsme do stěny ráno lezli, svítilo slunce. Byla to přeháňka, bo když jsme doslaňovali, bylo po dešti. Jen zůstalo už zataženo. Taky nás to překvapilo. Krom toho, když jsi na cestách dýl než tejden a nemáš přístup na net, kde jsou ty nejvíc super a nejpřesnější předpovědi, holt se to stát může:-)
Nemyslim, si ze to blabol. Bourka muze prijit opravdu necekane. Loni jsme zazili tohle: lezli jsme v udoli velkeho hollentalu, hodne na jare, minimum lidi, my na jedne strane, nejaci rakusaci na druhe. Takhle ve 3. delce koukam na zapade mracek. Par minut nato uz cernocerny mrak. Bleskove jsme se zacali chystat na slaneni. V te chvili rakusaci na druhe strane jeste vubec netusili co prijde - slo to z jejich strany a nemeli nejmensi sanci to videt (a zvukove projevy zatim nebyly). Snazili jsme se na ne rvat, ale to moc nepomohlo, spis az z naseho bleskovaho slanovani poznali ze se neco deje a to mozna jeste nevedeli co vlastne. Pak prisly prvni hromy a to uz bylo jasno. Meli uz jen myslim 2 delky nahoru, tak se to myslim jeste pokusili dolezt, ale rychle to vzdali, bo par minut na to uz zaclo prset (no spis provazy vody spolu s vetrem jak prase). My jsme jak to zaclo akorat sjeli posledni delku, oni v te chvili zacali slanovat asi 3. bo 4. Nez jsme sbalili lano byli jsme do niti mokri. Cestou a nad schodkama jsme pak jeste kontrolovali, jestli jsou v pohode, ale zvladali a zkusene slanovali i v tom mazci jak po masle. Cas toho vseho byl kolem 10 az 11 dopoledne. Pocasi predtim jasno, 2h potom opet skoro jasno :)
Tim chcu rict jen ze evidentne zkuseni, nejspis mistni, na rozdil od nas zrejme predpovedi i presne rozumeli a stejne nemeli sanci se vyhnout takovemu pocasi ...
Ale asi i v tom je krasa hor :)
Tak chalani s mojím spolulezcom sme tam prežili podobný zažitok vo vedlajšej ceste tej za 7- 650 m vyliezli sme hore a nevedeli ako sa dostaneme dole hodina do tmy malo času na zlanenie... ale nakoniec sme objavili chodník a dalo sa to zbehnuť na peško :) pekný članok prežíval som to s vami :)
Tak staci si precist pruvodce a vedeli byste, ze se ma sestoupit stejnou sestupovkou jako u Daham(pokud dolezate az a Stadelwandgrat) nebo komplikovane sestoupit slanit, nejlepe na druhou stranu nez jste lezli.
Tak ta zostupovka z Richterwegu dolava (bez dolezu Stadlwandgratom) je uzasna ... za zaciatku pekna cesticka ale potom neskor, hlavne ked sa zotmi, netusis kadial sa ide ... cesticiek sa tam rozbieha mrte a vsetky koncia zrazom dole... Viem o tom svoje ... netrafili sme spravnu a radsej sme tam zabivakovali ...
Byl vlahý červnový podvečer. S Alenkou jsme přijeli z Prahy do Skaláku teprve včera. Po noci plné vášně jsme ráno zchladili naše ještě žhavá těla v hasičské nádrži na Koupáku a vyrazili za dalším dobrodružstvím.
Skoro celý den jsme hledali naši vysněnou věž s kruhy proklatě blízko u sebe. Už jsme to chtěli vzdát a vrátit se do stanu plného něžností, ale v tu chvíli se před námi objevila ona. Štíhlá a přitom tak divoká. Oba jsme byli uneseni její krásou. Z tlumoku jsem tedy vytáhl naše nově zakoupené 16m lano, aby ji zkrotil.
Výstup proběhl v pohodě. Postupně jsme se zatavili na odpočinek a pusinku u prvního, druhého a třetího a zároveň posledního kolečka, když jsme sledovali večerní rosou lehce vlhnoucí spárku, která byla přímo stvořena pro naše okončetiny. Vrcholu jsme dosáhli se zapadajícím sluncem v zádech. Konečně jsme zažili ten pocit blaha, strachu, potu, vítězství i pokory, pro který jsme sem lezli.
Naše rozjímání však zhatila bouře co se blížila od Kozákova. Musíme se rychle vrátit do našeho zamilovaného stanu. Ale jak naše lano nedosáhne až na zem. Dostávám spásnou myšlenku. Alča to sice neví, ale stejně by to prasklo. Mám sebou svoje oblíbené cigarety Start. Udělal jsme z nich tedy kuličku. Zapálil ji a hodil do vysušeného jehličí pod skálou. Snad chytne dřív než přijde liják. Hurá vyšlo to. Za chvíli tu máme hasiče a ti nám již dolů nějak pomohou.
Zamilovaně se otáčím na Alenku a doufám, že ji můj zlozvyk neodradí. Při pohledu a její ladné, teď roztomile špinavé, tělo jsem uzřel, že nejsme na věži sami. Z lesa přišla pohledná slečna. Asi jsem se spletl a omylem vylezl na masiv. Takže se sestupem máme po starosti. S prvními kapkami deště odcházíme i s Martinou, která nám svou procházkou umožnila uniknout.
Cestou ke stanu jsme promokli až na kůži. Alenka ani Marťa měly trička oblečena no holou kůži a já už se těším jaká dobrodružství přinese dnešní večer...
Boha jeho, to je krááááááááááááása. Ani jedno oko nezůstalo suché, jen houšť a větší kapky!!!!!! Hlavně ta bouře od Kozákova ... nemotal se v ní i nějaký paraglajdr který si spletl hůlavu s termikou?
A P.S. na okraj, když jsem byl poprvé v Tatrách se svou čtyřicítkou .........
No dovol, samo sebou že s lanem!!!! Já měl zánovní jedenáctku a kolega prastarou jedenáctku takže měl něco děsně chlupatého kolem průměru asi tak patnáct. Tak jsme pelášili na jednoducho. Na dvojito se to nevešlo ani kolem ramen, natož do něčeho kovového. Takovou osmu (tehdy) ještě nikdo neudělal.
Petr
...článek je naprosto v pohodě....nechápu diskutující...poslední dobou je to tak, že tady skoro každý má patent na rozum...jo, kluci vyrazili, užili si, přežili to, příště si dají majzla...jo, zbytečně riskovali...a my ostatní si opět připomeneme, že člověk má míc víc respektu a nic nepodceňovat...
Já už taky nejsem uplnej zelenáč a letos v létě sme s tim taky bojovali. Německy umim jenom pár slov a z průvodce mi nebylo uplně jasný jak dolu. Nakonec sme tu pěší cestu našli, ale bylo to napínavý. Bylo to ale za slušnýho počasí.
Každopádně jako odstrašující případ dobrý!
Kluci, svazovali ste si špagát na slaněních? Přišlo mi z toho textu že ani ne snad. Fakt jste pankáčim jak tady zaznělo... :-)
No prave, ze jsme meli ten sami problem, dolezli jsme nahoru a podle pruvodce se ta cesta nedala vubec najit. A jelikoz se zaclo stmivat, tak jsme usoudili, ze nejrychlejsi bude cesta, kterou jsme se dotali nahoru. Jinak spagat jsme meli svazanej.
No vidíš, tak to nebylo tak hrozný :-). Nezávidim, chybička by se našla, ale chápu. Ta horská teda ale byla drahá jako pes. Už máte na letošek vyřízenej Alpenverein? ;-)
Nechápu, proč se pod tímto článkem zabýváš astigmatismem... Jinak ten se koriguje torickými čočkami (brýlovými), pokud je zakřivení rohovky nepravidelné a poněkud větší než obyvkle, tak astigmatismus lze vykoriovat tvrdými kontaktními čočkami :)
Che je to hlina poznavam kakaci borovici...Popularni kombinace RW a SWG me vyskolila s manzelkou jednoho usteckyho lezce, jeste po skobach to bylo, vrchol dobyt ve 22.30. Dalsi kolo bylo s jinou manzelkou, ta proskolila pak me. Ted dalsi "obeti". Doporucuju vsem zacinacim bezmozkum...Idealni nastupovat odpoledne a ne driv, jinak to stihnete v klidu domu. Slalom sutakem dolu po tme v sandalkach misto peelingu chodidel je basta. Dobre Vy.
byl jsem tam teda zatim jenom jednou ale vsim jsem si ze na sestupovych chodnicich je hodne skalnich muziku. tak se na vrcholu nekdy staci podivat kolem a sestupovka se najde :)
Aby člověk v horách přežil, je ideální dostat včas dostatečně velkou lekci, ale zase ne příliš velikou. Myslím, že máte to štěstí, že jste dostali tu správnou dávku ve správný čas, takže příště si do vícedélek vezmete dvě lana, pojistíte se a naštudujete si sestup :-)
Musela to bejt dobrá soda s tou bouřkou. A cesty se v Raxu opravdu nehledají snadno, zvlášť když tam je člověk poprvé.
To koupání :-) možná si Vídeňáci po vaší návštěvě říkali, že mají tu vodu v kohoutku nejadnou nějakou silnější.... a voňavější.... :-). Mimochodem tam mají taky velmi kvalitní klíšťata, die Oesterreichische Qualität.
Mozna by se oplatilo opravit umisteni v clanku z Kaiserbrunu na Hollental az to bude nekdo guglit tak ti co se z tohoto clanku muzou poucit tak to nenajdou a ti co vedi kde je Kaiserbrun tak uz vetsinou dulezite informace a mozna i zkusenosti maji.
Řekl bych, že na tohle se pojištění stejně nevztahuje. Pojistka by, myslím, platila jen v případě, že by se nám v tý stěně stal nějakej úraz (blbost asi nepojišťujou :)). Už to jsou skoro 3 roky, ale myslím, že minimálně Ondra pojištění měl... Musím říct, že to je pořád nejsilnější/nejlepší zážitek v mým životě. Je super si takhle bez následků vyzkoušet, jak člověk funguje v krizovejch situacích. A od tý doby 3x měřím, jednou lezu.
Lidi..řešíte tu fakt kraviny..Vemte to takhle v podstatě denně se tu objevuje co kde kdo vylezl ať už Chris, Adam, Martin, Ondra atd..to zajímá určitou sortu lidí a rádi si o tom přečtou..co jim to dá? Maximálně motivaci k tomu dřit/sportovním lezcům/ co to dá hobíkům? /informaci? o tom co je pro ně nepochopitelné?nebo, že nechápou po čem lezou? ...to nechám na nich/
Pak tu jsou články o různých závodech co budou či byli..Bomba ! nic víc není třeba psát....píšou jsem lidi o různých oblastech kde byli a co lezli..Výborné! Perfektní nápady na cesty a info o oblastech ..děkuji Vám všem za to!! A jsou i články co se jeví jak blbosti,ale některým ne! například tento...V čem vás uráží, že ktomu musíte psát pro mě tak nepochopitelné informace? Ješte sem dejte palce To se mi líbí! a budem na facebooku?či co sakra!! Lidi jsme lezci ne nějací novináři !! Nevím o co komu jde,ale byla to jejich blbost .Měli potřebu se o to podělit a tím ukazat jaký to jsou šulini(bez urážky) =) Možná tím někoho varují před stejnou blbostí!! A za to jim patří veklé díky..
všichni jste akorát chytří a máte plnou hubu keců! Když se tady dočku o tom ..nikdy jsem nebyl v žádnem HO ..atd ..Tvl co takový člověk dělá na skalách! To není fotbal sakra..tady jde o život když nevíš kam co dát či jak co použít...
tak jsem se vykecal a jdu něco dělat ..
Článek pro začátečníky fakt poučnej. Skoro mi přišlo, že je tam blbě úplně vše. btw. co ten půlloďák? Pokud máte nalezeno na písku tolik co píšeš, měl bys ho umět navázat poslepu?
A co mě jako má dát tento článek? Při jeho čtení jsem si říkal ,že jste naprostí b.bci. To co jste předvedly je naprosto nepochopitelné. Nikdo Vám neřek že v horách mám v batohu lékárnu, ždárák a GTX bundu atd...? Nemluvě o tom lanu. Holt je to dobou každej překližkář si myslí ,že když leze 10 na stěne tak nějaká 6 v horách co to je? A pak je celej posranej na tatranské 4. Žádnej učenej z nebe nespadl ,ale když něco neumim tak si seženu někoho zkušenějšího kdo se mnou 2-3 pojede a ukáže mi co a jak.
Lidi co lezou 10 na stěně mají obvykle tendence vybírat si číselně zajímavé podniky v číselně zajímavých oblastech. Tatranská 4 je pravděpodobně neosloví. Nejspíš si to ty horolezče zatím nepochopil. Třeba časem? Nebo nikdy?
V prvé řadě se chci vyjádřit k problému chyb v bezpečnosti při lezení a horolezectví v dnešní době u nás v republice.
Bohužel díky individuálnímu členství v ČHS a díky lezcům nečlenům (dobrých) oddílů dochází ke spoustě chyb při lezení, vedoucím k nebezpečným situacím a úrazům. Oproti tomu v oddílech fungují instruktoři SCI, RCI a HAL a učí ostatní členy oddílu metodiku (viz doporučení na závěr "Vícedélkové skalní lezení a alpské lezení".) a tak u těchto lidí pak nedochází k takovým chybám jako v uvedeném článku. Navíc se v oddílech pořádá spousta kurzů a akcí zaměřených například na vícedelkové lezení. A pokud oddíl nemá instruktora, není problém se přihlásit na kurz ČHS. Proto doporučuji i ostaním k čleství v nějakém dobrém horolezeckém oddíle.
Kritizovat po činu umí každý, to bych nechtěl. Stalo se a dopadlo to naštěstí dobře. Jen bych vypíchnul ty nejpodstatnější chyby (poučení pro příště a hlavně ostatním):¨
1. Lana. Na vícedélkové skalní lezení a alpské lezení používat téměř vždy 2 poloviční lana nebo dvojčata 50/60m.
2. Pojištění. Pojištění účastníků na záchrannou akci, např.Alpenverein je při lezení hlavně v zahraničí nutností.
3. Výstroj. Vzhledem ke zkušenostem je většinou nutné při vícedelkovém lezení brát sebou (kromě lezeckého materiálu) alespoň vodu, gore-tex bundu, smyce na nouzový ústup, boty na sestup/slanění, nějaké jídlo a vhodné jsou vysílačky pro komunikaci.
4. Nouzové možnosti ústupu. Počítat s tím a brát sebou na to vybavení.
5. Znalost záchraných technik. Výstup na laně prusíkováním, vytažení protiváhou Straus atd.
Doporučení MK ČHS k vedení výcviku horolezectví - vícedélkové skalní lezení a alpské lezení:
• Znalost uzlů: osmičkový, vůdcovský, lodní smyčka, poloviční lodní smyčka, symetrický a asymetrický Prusíkův uzel, rybářská a dvojitá rybářská spojka, Garda smyčka, liščí smyčka
• Lékařská prohlídka platná u každého frekventanta a instruktora
• Znalost zásad 1 pomoci u všech frekventantů
• Každý frekventant má osobní lékárničku a skupina resp.instruktor má skupinovou lékárničku dle požadavků LK
• Lanové družstvo je před výstupem navázáno na kombinovaný nebo celotělový úvazek osmičkovým uzlem s pojistkou (U kombinovaného úvazku Alpským způsobem a osmičkovým uzlem s pojistkou.)A používá poloviční lana nebo dvojčata
• Lanové družstvo je seznámeno s použitím dvoulanové techniky
• Lanové družstvo je seznámeno a má bezpečné návyky v používání jistící a slaňovací brzdy pro dvě lana a jištění poloviční lodní smyčkou (HMS)
• Lanové družstvo je seznámeno s bezpečným zapínáním expres smyček, zakládáním a použitím vklíněnců (pasivních i aktivních) a smyček
• Lanové družstvo je seznámeno a má bezpečné návyky s budováním jistících a slaňovacích stanovišť ve skále (rozklad sil, únosnost bodů, pavouk, pádový faktor, rázová síla, vycvaknutí karabin přesmyknutím zámku)
• Lanové družstvo je seznámeno a má bezpečné návyky v práci s lanem při zajišťování prvolezce, druholezce, zná systém zajištění více druholezců a současný postup
• Slaňování se provádí při použití slaňovací brzdy bez samoblokujícího efektu s bržděním Prusíkovým uzlem pod slaňovací brzdou. Volné konce lan jsou ukončeny uzly nejlépe vůdcovskými
• Jistící a jištěný před zahájením zkontrolují vizuálně a navzájem stav zajišťovacích prostředků a rozcvičí se
• Při výcviku připadají na jednoho instruktora max.2 frekventanti
• Všichni používají ochranné přilby dle EN
• Frekventanti znají základní povely a jejích význam a použití vč. povelů vizuálních nebo pohybem lana či lan
• Znalost přenesení váhy jištěného do zajišťovacího místa, znalost vyprošťovacích metod zraněného spuštěním, slanění k postiženému a slaněním s postiženým, vytažení postiženého (Straus)
• Frekventanti jsou seznámeni se základními aspekty ochrany přírody, horolezeckými značkami např. vymezujícími oblast lezení, lezeckými a etickými pravidly vážícími se k danné oblasti. Tato pravidla budou během výcviku striktně dodržovat.
• Znalost horských specifik, zejména těchto:
1. Předpověď počasí
2. Orientace v horách: povinně buzolu, mapu min.1:25000, průvodce, nastudován přístup, cesta, sestup, nouzové možnosti ústupu
3. Nouzové signály pro pomoc a pojištění účastníků na záchrannou akci
4. V případě pohybu v ledovcovém terénu všechny podmínky pro ledovcové lezení
Je pěkný že u nás jsou instruktoři lezení popíšu jeden případ stalo se to v jedné malo lezené oblasti večer u piva sme si říkaly pojedeme na skaly když bude such a rano pršelo jak z konve tak jsem se na to pěkně vykašlali ale jedna dvojce kterou neznám odněkud ze středních čech šli lízt v pondělí ráno telefon ahoj vyš že někdo ve skálach spadnul ne odvolávám všechny kamarády co jsou z okolí nikdo tam v neděli nelez tak skouším hasiče a tam jsem se dozvědel že klucí měli kurz lezení a lezli poprvý bez instruktora a malem se zrakvili jeden vylani a ten druhej aby ho zachranil tak tam taky zanim chtěl slanit. Tím chci řít něco si otom přečti čti čti pak se zeptej kolegu jestli by koupily 45 lano a lez lez a pak se videj do zahraničí.Smekám před váma kluci žadný skušenosti nic jedno lano dva sedáky prusík smice par karabyn a dobyvatelé hor jsou na světě. Chybu muž udělat každej ale váš příběh je spíš plnej neznalosti a v lezeni platí za neznalost se platí a ten kdo věří že ho kurzy spasej a když někde na skalách slyšim jak ma někdo kurz balim a odjíždim nechci pak někoho zachranovat a ohrožovat se na vlastním životě a obdivuju všechny členy HS že jdou. Nemám žádnej kurz nic všechno co jsem se naučil mám od svých kolegu. A co jsem přečet v knížkách a našel na netu oskoušl na zemi a pak jsem se z vědomostma vydal někam lízt
...ale,
sami jste si o to pánové svojí nepřipraveností řekli. Ne že bych byl v počátcích lepší. Ale věřte mi. Dno to ještě nebylo! S odstupem jen zábavný den, který mohl být ještě lepší, nebejt debilních mobilů..:-)
Asi jsem debil, ale s mobilem v horách nelezu. Von sebere tu romantiku nocí se stejně zmrzlim kámošem...
Kde se v těch instruktorech bere pocit že maj patent na rozum no jasně takovýhle obecný moudra taky znám těch ti sesmolim z rukávu taky x bodů ale má to opravdu nějakej záchranej účinek.Já se nemůžu zbavit pocitu že tohle mentorování je uplně k ničemu.Schválně se podívejte do statistiky,kdo umírá nejvíc na nějakou chybu,no sou to budto uplný noumové lehkomyslný který si nebezpečí neuvědomujou anebo kupodivu právě různí chytráci kteří mají pocit že na ně není.Za svůj život sem poznal už 3 cvičitele instruktory který se zabili
Zpětně vzato, zřejmě by o nic moc nešlo. Možná dokonce o vůbec nic. Ale to by právě chlapci museli znát a dodržovat zásady, o kterých tady píše neznámý instruktor výše. Co udělali blbě? Sami už to asi vědí, ale v kostce: 1) Nezjistili si předem, že se po dokončení výstupu schází pěšky a kudy mají jít. 2) Nevěděli, že z poloviny výstupu vede ústupová pěšina. 3) Neměli vybavení úměrné cestě (lezecké - především lano, oblečení - především bunda a bivakovací pytel). 4) Chyběly jim zkušenosti v krizových situacích (nezmatkovat, nečekat v dešti záchranu od jiných, nespoléhat na horskou službu, počkat na zlepšení počasí...) Kdo z nás ale podobné hovadiny nikdy neudělal?
Tady je právě ten rozdíl. U nás v oddíle to funguje a je to pak znát. Dík naším instruktorům za věnovaný čas a my pak tyto znalosti uplatníme v horách při lezení. Samozdřejmě se najde pak nějaký pitomec -amatérský lezec, který si myslí, že sežral všechna moudra a udělá ostudu ČHS nebo se zmrzačí. Taky bych zrušil invi.členství a nařídil povinně instruktora ČHS V každém oddíle.
Pokud můžu mluvit za sebe, tak u nás v oddíle to taky funguje a taky mne serou ti típci co si lozí na skalách bez členství ČHS. přitom ČHS vyřizuje povolení za naše přízpěvky a oni se svezou zadarmo a pak je vidíš blbě jistit atd.
Musím souhlasit stím neznámým instruktorem.
Třeba v Anglii je normální být členem horolezeckého svazu, ani bez toho a bez kurzů to nejde. Je to špatnou výchovou a mentalitou našich lidí. ČHS by měla přitlačit na členství.
Mentalita lidí a jejich morální a technické kvality formou povinné účasti v oddílu zde již ČHS formovala. Za totáče. Jsem rád že už to tak není. To že je někdo v oddíle ještě neznamená že bude hvězda imuní vůči vlastní blbosti.
Amatérský lezec=pitomec? Kdo to je amatérský lezec? Sám sem radikální nečlen (vlastně člen, coby pojištěnec öTK spadajícího pod UIAA) a můžu napsat, že "andule" mají dost často horoškolu a výstroj dle metodýky... Podobně jako autoškola z nikoho neudělá dobrýho řidiče, jen vštípijou základy a pak hodně štěstí:-) Uličníci na vsi, co prohání popelnice po lesích a ještě ani nemají občanky, budou mít jízdu zažitou daleko víc, než někdo, kdo na to bude mít papír a přitom kde nic tu nic.
naprostej souhlas wilhelme aještě si neodpustim jednu takovou poznámku že kdo pořádně něco neumí tak ten to chce učit druhý pro mě je mistr někdo za kym sou vidět výsledky o kom se ví že přežil hodně blbejch situací a ne jako učitelé třeba ve škole jo na vejšce to už je trochu něco jinýho ale posluchat nějakýho teoretika jak ze sebe dělá chytrýho to je ztráta času a vede to jenom k falešný představě že se mi nemůže nic stát astejně jistota neexistuje můžeš jít v noci na záchod uklouzneš a zabiješ se a pak je každej chytrej a řikaj neměl chodit tak rychle měl si vzít baterku atd všechno sou to nesmysly věci se prostě dějou.
Nesouhlas s W. Taky jsem začínal po různu a dělal chyby a dodnes vidím jak blbě jistí na stěně, pak jsou z toho zbytečné úrazy, na skalách lezou bez přilby a pak si rozbijou hlavu při pádu, jezdí na skialpy bez lavinového setu, bez znalostí o problematice a pak strhnou lavinu a nemají nic na záchranu atd. Já se vše naučil v oddíle a dost mi to to pomohlo. Myslím si, že dobrým vedením a učením se od zkušených (nejlépe horských vůdců) se sníží zbytečné nehody, člověk se zdokonalí a jezdí lézt s pohodovou partičkou lidí.
Plesky,
přístě helikoptéru ať si to můžeš prohlédnout pěkně z vrchu:-).A k sandálům hmmm u nás se povídá, že jsi měl žabky(plážovky) a proto ses tak styděl(ale ty to přece neumíš a nebo...).
Dobrým vedením lze hodně získat, ovšem za ty bergführery bych ruku do ohně nedával... Problém horoškol je myslím v tom, že absolvent dost často nabyde pocitu, že kurzem, členstvím ve svazu a oddíle spolu s výbavou se mu nemůže skoro nic stát. Stát se může a to komukoliv, v tom průkazka nepomůže.
Určitě! Stát se může cokoliv a kdykoliv. Proto je dobrý, že kluci svoje eskapády na Höllentálské klasice popsali a vyfotili (a přežili bez úhony). Komu z nás se podobné věci na horách nestaly, až zvedne ruku. Na druhou stranu je důlěžité vědět, jak se většině z nich vyhnout. V tom Ti zkušenější lidi v oddíle, instruktoři či horští vůdci hodně pomohou. Je banální zemřít z banálních příčin na pěkné cestě, jakou je Richterweg.
jasně, souhlas, autoškola tě řídit nenaučí - zrušit autoškolu, řidiči se budou učit v lesích, nebo přímo na silnici,řidičák není potřeba, je to jen papír přece, škola je taky na nic, je to tam samý teoretik učitel, co z praxe nic neví a nezná - zrušit školu,probijem se životem s přirozeným intelektem, a co teprve taková teoretická školení co dělat když ... (hoří,spadne lavina,je povodeň,najdu na ulici člověka co nedýchá....)-úplné blbosti, ztráta času, není nad to se to všechno naučit praxí,teorie je na h...o. Klucí, vy ste géniové ;-) že mě to nenapadlo dříve ...
Vlku, ono se stačí podívat, jak jistíš. Ty ani nemusíš nikoho odřezávat... Jinak coby řádný člen Rakouského tůrist klubu spadám pod UIAA, to snad stačí. Jen sem tady chtěl vyvrátit názor, že průkazka ČHS a absolvovaná horoškola z člověka udělá způsobilého horolezce. Něco teorie a praxe tam člověk pochytí, to asi jo, ale spíš to je o nalezených kilometrech a to, že si něco nastuduju, by mělo být snad ve vlastním zájmu a ne že mě to někdo vnutí na kurzu.
Ahoj. Zajimavy clanek. Tuhle cestu jsem lezl 2x, vzdy s dolezem az na horni louku, jednou dokonce ve trojici a do ted jsem si myslel ze je to nejlehci vicedelka v Raxu. Vyborne zajistena linie, idealni pro novacky. Nejtezsi je asi najit kde nastoupit, to potvrzuji. Nicmene kdo si chce zalezt hezkou, vyborne zajistenou a dlouhou cestu a nema moc zkusenosti tak at se neboji a jde do tehle cesty. Takze bacha na pocasi a hura do toho. Neni tam opravdu co resit.
No tak zase co řešit tam je, ne že ne, zvlášť co spadnul ten velký blok vlevo od borovice, a pak taky v horní části Richterwegu občas někdo bloudí, a taky je potřeba se moc nemezat s lehkými délkami na Stadlwandgratu, ale určitě je to doporučitelná hvězdičková cesta. Obtížnost sedí. Tady je pár fotek, jak jsme to kdysi lezli s dětmi: www.hory doly.cz /vypsat.php?id=646 (vymaž mezery).
To by mě zajímalo, co Tě vede k tomu, že se pořád vnucuješ se svými zážitky a pseudozkušenostmi. Nějakej mindrák nebo jen snaha se prostě za každou cenu zviditelnit? když na HD neni komentářů za rok tolik co pod jedním článkem jinde...Už ti ty blikající reklamy musely vydělat dost nee...
Jéžiši... Tady se dlouze bavíme o Richterwegu, který určitě mnoho diskutérů nelezlo. Když se ukázalo, že mnozí diskutují a ne zcela vědí o čem, dovolil jsme si přidat odkaz na vlastní zážitky. Abys i Ty mohl posoudit předem, zda se chceš na ně podívat, nebo Ti tak ležím v žaludku, že se za žádnou cenu nekoukneš, nepoužil jsme žádný zkracovač odkazů, ale dal jsme odkaz v plném znění. To s penězmi nemá co dělat.
Ahoj Ondráši, dík za článek i za debatu, kterou vyvolal! Přestože působí na mnohé v debatě zúčastněné kontroverzně, je nesporně přínosem, i kdyby se z něj poučil jen jeden méně zkušený lezec! Jsem moc ráda, že i po tomhle vašem výletu se ještě potkáme. Budu se těšit a dávejte na sebe bacha! Kwětina .o)
Nazdar Kytko, ono uz je to asi 3 roky co se to stalo, ale nemohl jsem se nejak porad dokopat to dopsat. Nekdo muze tvrdit, ze jsme idioti, ze jsme tam lezli s tak kratkym lanem, ale to uz je preci jasny z toho titulu .... navic ne kazdy ma penize na poradny vybaveni.
Mej se fajn a nekdy v Gekonovi ;)
Jako článek pro pobavení a zasmání dost dobý připomíná mi to ty slovenský večerníčky,jak se to....jo traja chrobáci. Jen tak dál hoši ale musíte o svejch příhodách psát dál ne že se budete stydět,díky díky díky smál sem se až mi tekly slzy.
Skoro všechno bylo popsáno.Osobně si myslím,že se dá všemu předcházet,pokud má člověk trochu rozum.To souvisí i s tím počasím.Mám časový rozpočet a vim v jakém období lezu.Pokud je to v létě,kdy hrozí rychlé bouřky,vlezu do cesty co nedříve po ránu.Rozhodně by každému lezci asi pomohlo trochu školení z meteorologie a možná nějaký ten barometrický přístroj.Nic není stoprocentní,ale nějaký pravidla fungujou a čím víc jich dodržím,tím mám víc šancí.Jo-jinak bez OEAV do ciziny ani ránu.
No,napsat o někom,že píše hovadiny umí každej.Jen jsem zmínil aspekt,který tu moc nikdo neřešil,ale předpokládám,že když lezu do stěny na několik hodin,tek počasí řeším.Všechno ostatní tu bylo probraný až dost.Na druhou stranu....Alespoň budeme mít co dělat.Kdyby se všichni chovali podle pravidel,tak bvych přišel opráci a nebylo by koho zachraňovat.Nakonec ti ještě můžu poděkovat,že jsou lidi jako ty!
seš nějakej přechytralej chlape ty budeš asi ten tip co si myslí že když bude dodržovat co nejvíc pravidel,život proběhne takříkajíc hladce bez větších problémů a štastně no je mi tě spíš líto protože až ten tvůj názor začne dostávat trhliny tak tě to bude pěkně bolet a nedej bůh abys zažil něco co ti ho uplně rozpráší to budeš jak nahej v trní.ps. ale je na to recept obklop se podobnejma lidma pořád se utvrzuj o svojí pravdě a kdyby přece jenom něco no tak si to po svojem rychle nějak vysvětli. nějaký třeba nesmyslný vysvětlení,hlavně mu musíš uvěřit.
Á,pán je asi psycholog.Je super,že každý řešíme něco jiného.Ty můj život,já trochu praxi,jak lidi třeba fungujou v krizi.Neřeš to,co budu dělat já,až půjde do tuhýho.Jen upozorňuju,aby se každej neřídil podle tebe.Asi jsem se trochu trefil do EGA.Promiň,ale nevím o tobě nic a přijdeš mi jako ubožák.
Ještě jedna odpověď pro tebe.Fakt skvělej příspěvek"schválně jsme si nebrali mobil,ať je to na férovku"Hele,každej i sebelepší borec se složí,když jde do tuhýho.Ty tvrdší vydrží déle,ale když přiletí záchrana,tak se složí.Někteří,kteří předvídají,tak si v této době berou mobil,ti co ho neměli a přežili,tak ti měli kliku,že se někdo pohyboval poblíž.Rozhodně bych nikoho nenabádal k tomu,aby nebral mobil,že je to pak čistčí,nebo nebudu potřebovat zachránit.To je diletantství nejvyššího řádu.Škoda,že nejde vrátit,co jsi tu už napsal,třeba se toho někdo nechytí.Vzpomeň si, až někdy budeš potřebovat pomoc.
hele ty chytráku už tě mám vážně dost, kolik si přelez velkejch stěn v alpách že takhle plkáš já bych tě šacoval maximálně na říp a to ses na to tak 3 tejdny připravoval jako teorie je hezká věc kdyby nebyla tak k prdu.Prostě je to tak že se ve velkejch stěnách průserový situace stáváj ale musej se řešit a musíš to ustát psychycky s timhle svim teoretickym a správnáckym přístupem bys tam byl za chvíli mrtvej i kdyby si měl 10 mobilů tohle co ste zažili neni nic ale je na tom vidět že vaše zarputilost a schopnost rychle a správně reagovat je mizivá v tom žádný plky nepomůžou to se musí zažít.
Tak na mě nereaguj,jestli mě máš dost.Jediný o čem jsem tu přispěl bylo počasí.Zato z tabe vypadlo spousta hovadin.Jsem lezec amatér,ale nikomu nedoporučuju moje hrdinský kousky,ani nemám důvod s nikým soupeřit.Mám jen určitou,(dlouhou) praxi v zachraňování a takových borců jsem už viděl.Lezu co lezu a nikomu to nevnucuju jak.
To je asi kouzlo diskuze.Nikdo neví nic o nikom.Ale na druhou stranu,když si to tu přečteš,tak vidíš spoustu lidí naladěnejch na podobný vlně,jen každej to vidí z jiného úhlu.Zrovna já bych asi potřeboval někoho,kdo mě někam posune.Jsem trochu opatrnější,ale...Deformace z práce.Na druhou stranu je spousta lidí,kteří by potřebovali přitlumit,nebo vidět to co já.Berg Heil
Tak to bylo štěstí, tak bachas třeba ho už máte na nějakou dobu vybraný.
Mě se v Hollentalu stalo to, že jsem měla jet s kámošem, ten nemohl, tak nakonec místo něj jel jinej týpek, kterej lezl podstatně líp než já a nacpal mě do nějaké sedmy nebo co to bylo, vůbec jsem na to neměla, už při třetí dýlce jsem měla dost, lezla jsem tak pětky, trvalo mi to 10x tak dlouho než jemu až byl pak netrpělivej. No nebavilo to ani jednoho z nás. Taky jsme museli slanit a taky to šlo blbě. jsou to moc pěkný hory.
Je to dojímavý příběh dvou nepřipravených nekompetentních liček, kterýžto nevědomě ignorují zásady v horským lezení všeobecně známé. Je to stejné asi jako když svařujete plnový potrubí pod tlakem, protože umíte dobře svařovat, ale o plynu víte hovno. Typické pro učedníky, typické pro nás všechny. Ani to snad není poučné, je to jen a jen hloupé. Příště už budou kluci mistři.
Krodýr Henry Brudek
Registrace
Metodika
lezec.cz
Na víkend jsme se s kámošem Darou a dvěma Trutnovákama vypravili do Kaiserbrunnu v Rakousku.
GPS a mapové aplikace