Pánové Rudi Mair a Patrick Nairz z Tyrolské Lavinové prevence - Lawinenwarndienstes Tirol sestavili v roce 2010 tzv. Typy lavinového nebezpečí. Při své záslužné práci lavinových expertů a předpovídačů lavin v Tyrolsku, si začali všímat, že k lavinovým nehodám dochází velmi často za velmi podobných situací a dokonce i na velmi podobných místech. Napadlo je tedy vytvořit určitý systém vzorů, podle kterého by se daly tyto události lépe předpovídat a popisovat. Tento „lavinový vzorník“ je v němčině označován jako: Lawinengefahrenmuster (gm).

A aby toho nebylo málo, vše vydali v knížce "Lawine. Die 10 entscheidenden Gefahrenmuster erkennen". Ve které se snaží popsat nejzákladnější lavinově nebezpečné situace v Alpách, které jsou charakteristické pro určité období zimy, terén, nadmořskou výšku, přeměnu sněhu,... K těmto deseti základním situacím navíc přiřadili konkrétní lavinové nehody, které vznikly právě na základě těchto daných a opakujících se momentů,...



Grafické zpracování se mi velmi líbí a že má tato knížka odborné kvality není rozhodně pochyb, vždyť ji vytvářeli lavinové esa Rakouska (Rudi Mair a Patrick Nairz, například posledně jmenovaný je kromě jiného i šéfem pracovní skupiny EAWS – Evropská asociace lavinových prevencí). Navíc na této knize spolupracoval jako konzultant i Dr. Bernd Zenke, německý lavinový guru, který vše precizně připomínkoval a hodnotil (ten je zase otcem tzv. Bavarian Matrix, podle které se dnes experti z celého světa rozhodují, jaký lavinový stupeň vyhlásí).

Text je doplněn podrobnými vysvětlivkami, které popisují právě jednotlivé přeměny, problematiku uložení různých sněhových vrstev na sobě, vlivu počasí, člověka ...  Před čtením této knížky je ale stejně dobré, si nejprve trochu připomenout problematiku základních přeměn sněhu, jednotlivé druhy sněhu, vliv počasí, ... Pak vám tento text může velmi pomoci s rozhodováním o lavinové situaci. Rozhodně vám výrazně rozšíří vaše lavinové obzory!

Ukázky z knížky:

Vydavatel: Verlagsanstalt Tyrolia, Innsbruck

Klady:
Perfektní pomůcka pro přípravu túry a zhodnocování lavinové situace a hlavně v dalším vzdělávání se
Na praktickém příkladu si to každý dokáže nejlépe představit
Základní pomůcka pro všechny, kteří chtějí navíc s sebou do hor brát i své kamarády, známé nebo klienty
Tato knížka by se proto měla stát biblí především pro horské vůdce, lyžařské instruktory, metodiky horolezeckých oddílů a samozřejmě všem těm, kterým není jejich a život jejich kamarádů lhostejný ... 

Zápory:
Není to brožura „ein, zwei, drei“ a pak hurá do lavin!
Nutné jsou určité základní zkušenosti v problematice přeměn sněhu, v tvorbě jednotlivých druhů sněhu, vlivu počasí, měření sněhového profilu, ...
Knížka je v němčině a jedná se o celkem odborný text :-), na české verzi se začíná pracovat, tak snad to klapne, držte nám prosím palce (těchto knížek se prodalo 12 000 za dva měsíce!).

---

Letos v polovině září se snažili tito Rakouští experti prosadit na 16. Mezinárodním kongresu Lavinových prevencí z celého světa v Grenoblu, aby se tyto vzory staly součástí všech lavinových předpovědí, tzn. nejen pro Rakousko, ale i pro ostatní „lavinové“ státy světa. Jako ve všem, i tady jde především o politiku a tak se zatím bude vše pečlivě prozkoumávat a později se tak buď stane či nikoliv.

V Tyrolsku se tyto typy lavinového nebezpečí staly součástí lavinové předpovědi. Je to výborná doplňující informace, která vás upozorní na celou řadu situací, které byste možná ani nepostřehli.

Tzn. že při čtení lavinové předpovědi budete informováni nejen o tom, jaký stupeň lavinového neštěstí je v ten konkrétní den, jaké svahy jsou nebezpečnější, jaký lavinový problém se v terénu vyskytuje, ale také bude daná situace celkem podrobně popsána na příkladech a vy tak budete mít lepší šanci pochopit celý problém. Tento popis je navíc, jak jsem již výše uvedl, vždy doplněn podrobně popsaným konkrétním lavinovým neštěstím. 

V rámci lavinové předpovědi pro Tyrolsko se ale nesetkáte z celým textem k dané situaci, který je v knize. Musíte se spokojit pouze s jeho základní charakteristikou. Níže je najdete přeložené do češtiny:

1. Druhé sněžení

Po prvním sněžení zimy mohou představovat problém především laviny klouzajícího sněhu, tedy laviny které sklouzávají na strmých a hladkých svazích. Po druhém významném sněžení dochází potom ve zvýšeném rozsahu k sesuvu deskových lavin. Deskové laviny jsou charakteristické především jako lyžařské laviny a minimálně v 95% mohou za smrtelná lavinová neštěstí. Ve sněhovém profilu se může za určitých okolností vytvořit mezi sesednutím prvního sněhu a druhým sněžením výrazně nestabilní vrstva, kterou je pak možné celkem snadno narušit. A druhé sněžení hraje tuto důležitou roli především proto, že tento nový sníh částečně zamaskuje případně hrozící nebezpečí a navíc v tomto momentu většinou nenapadne ještě tolik sněhu, aby se vytvořila dostatečně nosná vrstva. Většinou se vyskytují problémy tohoto druhu ve vysokých (>2000 m) a vysokohorských (>3000 m) stinných příkrých svazích. Pozor, tento druh lavin se dá také velmi těžce zavčas rozpoznávat!

2. Klouzavý sníh

Sníh sklouzává samozřejmě především na strmých svazích a hladkých skalách. Přitom se mohou tvořit trhliny v rámci celého sněhového profilu. Jsou tedy dobře viditelné a místy mohou být i několik metrů hluboké. Na rozdíl od starších a bohužel těžko vyvratitelných rad, které tyto trhliny popisovaly spíše jako stabilizující (uvolnění napětí), je dnešní odborné mínění spíše opačného rázu, co se týká možného lavinového sesuvu. Trhlina po celé sněhové pokrývce ukazuje především na určitou možnost sesuvu laviny klouzavého sněhu, ale neříká nic o tom, jestli a kdy taková sněhová masa skutečně jako lavina klouzavého sněhu opravdu sjede. Laviny klouzavého sněhu patří vzhledem k okamžiku sesuvu k nejhůře předvídatelným lavinám, protože tyto mohou spadnout také při všeobecně stabilních sněhových poměrech v kteroukoliv denní a noční dobu, jak v nejstudenějším, tak i nejteplejším dni zimy. Navíc se laviny klouzavého sněhu uvolňují především samovolně a ne díky dodatečnému zatížení.

3. Déšť

Déšť patří ke klasickým a především výstražným znamením v rámci lavinové prevence. A to proto, že na jedné straně přináší do sněhové pokrývky další dodatečné zatížení a na druhé straně vede především k rychlé ztrátě pevnosti sněhového profilu. Lavinové nebezpečí je z tohoto důvodu zcela jednoznačně předurčeno! Déšť se může objevit v každé části zimy. Obrovská přednost této situace tkví především v tom, že žádný jiný typ lavinového nebezpečí se prostě nedá snadněji rozpoznávat.

4. Chladno po teplu / teplo po chladnu

Příliš dlouho se zastávalo v lavinové  problematice v rámci výuky mínění, že se velký rozdíl teplot během nasněžení (je to jedno zda chladno po teplu nebo obráceně) příznivě působí na lavinovou situaci. Tak tomu je jen za určitých předpokladů. Většinou však působí takový teplotní rozdíl negativně, protože podporuje výstavbovou přeměnu (narůstání krystalů) uvnitř sněhového profilu. Zpravidla se tím vytvoří tenká a naprosto nestabilní vrstva. Tato zrádná vrstvička se dá  také často dohledat i na svazích s jižní expozicí. Její obrovská zákeřnost je ale především v tom, že tato nestabilní a tenká vrstva není bezprostředně po nasněžení ještě ve sněhovém profilu k dispozici a začne se vytvářet teprve až v průběhu následujících dní.

5. Sněžení (ale i jen vítr) po dlouhodobé chladné periodě

Klasika mezi lavinovými událostmi. Po dlouhodobé chladné periodě začíná sněžit. Navíc fouká silný vítr, který příslušným způsobem přemisťuje tento nový sníh. Ve velmi krátké době vzniká pro lyžaře velmi choulostivá lavinová situace. To samé se může odehrát i tehdy, když po dlouhodobé chladné periodě fouká „jen" samotný silný vítr, aniž by sněžilo. Zásadní problém, který v tuto chvíli nastává, je v tom, že na závětrných svazích se ukládá čerstvý a především větrem převátý sníh, který leží na nestabilní pokrývce starého sněhového profilu, který je v tento moment nejčastěji tvořen především velmi zákeřným tzv. plovoucím sněhem. Čerstvě navátý sníh a takto nestabilní starý sníh se vzájemně velmi těžko propojí. Sněhová pokrývka potom čeká na velmi snadné narušení již při nepatrném dodatečném zatížení.

6. Studený a kyprý nový sníh v kombinaci s větrem

„Vítr je stavitel lavin", toto klasické rčení od Wilhelma Paulckeho z třicátých let minulého století platí v nezměněné podobě také ještě dnes. Vítr ovlivňuje, jak padající, tak také již sesedlý sníh a je jedním s podstatných faktorů tvořících laviny. Při kyprém, novém suchém sněhu vede vítr VŽDY k přemístění a tím k nárůstu lavinového nebezpečí! Čím studenější je přemisťovaný sníh, tím citlivěji reaguje na případné další dodatečné zatížení, protože narůstá jeho křehkost . Tento typ nebezpečí se odlišuje od typu lavinového nebezpečí číslo 5 tím, že studený a kyprý sníh nevznikne během dlouhodobé chladné periody, ale naopak velmi krátkodobě a náhle. Situace probíhá zhruba takto: sněží bez působení větru krátce před chladnými teplotami a teprve později začíná foukat a vítr nabírá na síle. Jedná se o typ lavinového nebezpečí, který se dá zpravidla opravdu dobře rozpoznat.

7. Místa s minimem sněhu během zim bohatých na sníh

V zimách bohatých na sníh se za normálních okolností stane podstatně méně lavinových neštěstí než v zimách s nedostatkem sněhu, protože stavba sněhové pokrývky je vhodnější. Přesto lze pozorovat také v zimách bohatých na sníh pravidelně jev, že na základě existujících stavů počasí jsou větru silně vystavené svahy relativně chudé na sníh. Podle toho se tam tvoří daleko nevhodnější skladba sněhového profilu, a o to pravděpodobnější jsou laviny uvolněné zimními turisty právě tam.

8. Zasněžená povrchová jinovatka

Povrchová jinovatka patří k nejkrásnějším druhům sněhu vůbec a neskrývá sama o sobě ještě žádné výrazné nebezpečí. Ale v momentě, kdy na tuto velmi nestabilní povrchovou vrstvičku napadne sníh nový, situace se zásadně mění. A to i přesto, že nové vrstvy sněhu ležící na těchto křehkých krystalech, jsou již navzájem provázány. Jedná se o velmi zákeřnou situaci, především proto, že se vrstvička povrchové jinovatky ve sněhovém profilu velmi špatně dohledává.

9. Zasněžené krupky

Nestabilní vrstvy uvnitř sněhové pokrývky jsou při lavinových kurzech často srovnávány s kuličkovými ložisky. Skutečně se ale  tento obraz hodí asi jen pro krupky. Krupky jsou formou pevných srážek kulovitého tvaru, vyskytující se při bouřkových přeháňkách především na jaře. Je snadné si představit, co se stane, když se na čerstvě napadanou vrstvu krupek začne ukládat převátý sníh. Pokud na ně ve sněhovém profilu narazíte, jsou pro vás jednoznačným vodítkem ve vašem dalším rozhodování. Jenže krupky se většinou v terénu nevyskytují ve větším množství. A vítr navíc přemisťuje krupky po svahu velmi nepravidelně a s tím souvisí další velký problém, nemusíte totiž na ně, i při podrobném zkoumání sněhového profilu, vůbec narazit. Je to naprosto zákeřná záležitost, která naštěstí jen krátkodobě vede k problémům.

10. Jarní situace

Zvláštní výzvou pro skialpinisty, lyžaře, turisty, ale také pro samotné lavinové prognostiky představuje jaro. Zřídka totiž leží pojem „bezpečná" a „nebezpečná" situace časově tak blízko vedle sebe, jako právě na jaře. Zřídka je také šířka pásma vydaných stupňů lavinového nebezpečí během jednoho jediného dne tak velká. Na jedné straně je možné lavinové nebezpečí sotva někdy tak snadno posoudit, než právě při stabilních jarních firnových poměrech. Na straně druhé jsou ale také sotva kdy během celé zimy zaznamenány tak velké sesuvy lavin, jako právě během kritických jarních situací.
Přitom kromě složení sněhového profilu má rozhodující roli střídavý cyklus mrznutí a tání (střídavé prolínání). Tento proces je závislý na průběhu teploty vzduchu, vlhkosti vzduchu, vlivu záření a samozřejmě také větru. Pro zimní turisty mají časová kázeň při samotné túře a velmi včasná přizpůsobivost při plánování túr aktuálním podmínkám cenu života.