V poslední Montaně je opět opěvovaná Frankenjura a tak si myslím, že by nebylo od věci napsat taky něco o dalších možná ne příliš známých oblastech, ve kterých si zaleze i „normální“ člověk. Ve všech posledních článcích týkajících se Frankenjury se omílají stejné oblasti. Přijde mi, že stále ještě je větší procento lezců pohybujících se kolem stupně sedm a do klasifikací s číslem osm, natož devět se pouštějí velmi zřídka. Spousta z ná
Na počátku července jsme se po zkušenostech a doporučeních vypravili na nikým nevyhledávanou a hrozně hnusnou horu, nějaký to Matterhorn 4477,50 m.n.m.. Aklimatizaci jsme nepodcenili a Monte Rossa, respektive její předvrchol Punta Gnifetti 4559m.n.m., byl pohodovou, byť únavnou, záležitostí.
Ale to již se zrychleně tlukoucím srdcem vzhlížíme na onu pověstnou hranu Hörnli za G7 Bernské klasifikace, kde kdysi zažil starej Wajmpr to své
Pomalu ke klasice pro Pražáky patří miniaturní pískovcové skalní město kousek od Petřínské rozhledny na Strahově. Je to takový balvan (někdy zvaný i Bobek) z měkkého pískovce, kde se nechá dobře cvičit stěnové lezení, ale je tam i pár spárek: na ruku, pěst, kousek na prsty i širočina. Balvan má tak od 4 do 7 metrů.
Jedeme lízt na Marmošku! Kdo to vymyslel nevím, nejspíš Johny který měl v Jižní stěně zavěšený už dva pytle a tak chtěl svoji sbírku rozšířit - v Messnerově variantě Vinatzera ještě pytel nemá. Jde do toho s motorkářem Čendou, já s polezem Magnuskem hodláme zavěsit Moderní časy. Cesta autem je dlouhá, jedeme celou noc jelikož se nám nechce platit dálnice a průjezd Brenerem. V serpentýnách v Dolomitech se Čendovi udělalo nevolno al
Počasí se opět umoudřilo, sluníčko vysvitlo a nás to táhlo daleko na východ.Slovo dalo slovo, padly další dva dny dovolenky a mi si to vesele fičeli na daleký východ Slovenska. Po shlédnutí internetových průvodců padla volba na Turniskou, lezeckou oblast blízko vesničky Kojšov, kterou by hodně lidí označilo jako totální prdel světa.
Štěstí je jen muška zlatá...A mně taková muška zlatá(spíš posr...)vlítla do foťáku, když jsem měnil film, pak se zašprajcovala do uzávěrky a já si to nevšiml.Vesele jsem vyfotil během závodů v Imstu, Arcu a Ravenně deset filmů a všechno na prd!
To zděšení při vyvolání!Jirka Sika má pravdu, že články bez fotek jsou suchý.Takže, o co jste přišli?
O fotky k reportáži se dvěma velice zajímavými juniorskými talenty.
Tím
V sobotu se sjelo na Hlinkovo náměstí asi ?50? mužů a asi ?14? žen, aby poměřili svoje kvality na staré a nové stěnce postavéné na náměstí při příležitosti mistrovství Slovenska v boulderingu.
V poslední Montaně je opět opěvovaná Frankenjura a tak si myslím, že by nebylo od věci napsat taky něco o dalších možná ne příliš známých oblastech, ve kterých si zaleze i „normální“ člověk. Ve všech posledních článcích týkajících se Frankenjury se omílají stejné oblasti. Přijde mi, že stále ještě je větší procento lezců pohybujících se kolem stupně sedm a do klasifikací s číslem osm, natož devět se pouštějí velmi zřídka. Spousta z nás prostě nevisívá v dachu na Weissesteinu a Marientalerswandu nebo nehobluje Barenschluchtwand (i když tam jsou taky krásný cesty). Pokusím se trochou do mlýna přispět těm, kteří si chtějí suprově zalízt a netahat se po nějakých kvakách a ani nechtějí rozvěšovat pytle po celé Juře. A jelikož je to oblast veliká a všichni svorně nesnášejí dlouhé články, zaměřím se na relativně malou oblast za městečkem Pegnitz.
U Pottensteinu jsou dvě známé oblasti a to Marientaler Wand a Barenschluchtwand. Takže o těch nic psát nebudu. Když budete pokračovat dál do příjemného (taky dost turistického) městečka Gossweinstein, tak tam si přijdou na své všichni. Při parkování přímo v Gossweinsteinu máte na dosah několik krásných skal, které jsou téměř vedle sebe. Komplex skal začíná pod Gossweinsteinem v lesích. První je Fehen Stein a hned navazující Eibewande. Na Eibewande jsou možná desítky krásných cest hlavně do klasifikace sedm. Je to opravdu výborná oblast, zvláště když je velmi slunečné počasí, protože skály jsou v lese a zajišťují velice příjemný chládek. Dalšími skalami v řadě jsou Emporwand a Napoleon. Emporwand je standardní šutr s pár pěknejma cestama. Oproti tomu je Napoleon asi 30 m vysoká a asi jeden metr úzká skála, relativně impozantní, na kterou vedou moc hezký cesty tak do sedum. Je tam i pár těžších, ale nemůžu referovat. Nicméně co se týče těžkých cest, výborná je pravá část Obere Gossweinsteiner Wande, která je další v řadě kousek za Napoleonem, kde jsou vedle sebe v mírně převislé hladké stěně vysázené samé devítky, včetně legendární devět minusky Sautanz od Kurta Alberta, mimochodem první deviny v Juře. Celá Obere je pak všehochuť, jak s lehčíma, tak už zmiňovanýma těžkýma cestama. Pod Obere je stěna Martinswand, která je lehce kvakoidní a podle mého názoru nemá cenu se k ní táhnout. Tak to jsou stěnky přímo v Gossweinsteinu.
Při cestě z Gossweinsteinu do vesnici Stadelhofen jsou docela pěkný skalky Stadelhofener Wande, z nichž ta Hintere stojí víc za to. Jsou tam cesty tak kolem sedum, sedum plus a docela to tam jde. Na dosmažení v zoufalství se můžete vydat na Lustige Wand, kde je sice asi jenom šest lehčích cest, ale zato hezkých. To jenom, kdybyste jeli okolo. Dál od Gossweinsteinu směrem k Leutzdorfu je taky pár skalek. Hlavně nejezděte na Weiße Wand (nesplést, jsou dva a ten druhý v Hirsbachtal je pěkný), Norisbaba a Sachsenturm – to jsou šílený kvaky. Jsou tam hlavně Obere Schloßberwande, které jsou stejně vhodné za deště jako Weissestein. Jsou tam cesty i za deset a taky moc pěkně vypadající (a prý i moc hezký) osm minusky a osmy, pěkně seřazené jedna vedle druhé. V levé části jsou pak lehčí cesty. Hezká oblast, kde si přijdou na své všichni. Pod Obere Schloßberwande je Schloßbergzwillinge, což je kvak (podle mě). V této části Jury jsou jistě ještě nějaký skalky, na který jsem zapomněla nebo je neznám, třeba někdo dodá nějaký info…. budu ráda. Nicméně na závěr bych se chtěla zmínit ještě o jedné oblasti a to je Hohe Reute. Ideální na dolezení. Je to u vesnice Spies, blízko dálnice Berlin-Nurnberg. Je sice na jih, takže trochu teplo, ale jinak jsou tam, zvláště v levé části extatický cesty, právě kolem šest, sedm. Je to tak na jeden den (asi 25 cest), možná pro někoho na odpolko, ale pro nás nesportovní lezce, ideální :-))) Asi nemá teď smysl se zmiňovat ještě o jiných oblastech, bylo by to moc dlouhý.
Taky nevím, jestli mám dodávat nějakej plánek nebo tak. Přepokládám, že máte alespoň starého nebo půjčeného průvodce, kde si to případně najdete, nicméně budete-li mít zájem, ozvěte se.
Lenina
...možná by to ale skouslo nějakou orientační mapu.
Eibenwändy i Hintere Stadelhofener Wände jsou dobrý, ale musí bejt fakt vedro, jinak je to mokrý a zelený. Na Štádlhofenskejch je parádní pětka, která je na dvaceti metrech asi čtyři metry převislá. Je na ní, myslím, jen jeden borhák, zbytek jsou hodiny a fakt monstrózní lapy. Holkám se to moc líbilo.
Jo Štádly jsou fajn a ta cesta se menuje Eliweg a myslim ze je za za 5.Je fakt moc fajn a jsou tam jeste nejaky 5tky.Jinak moc pekna cesta v pravo od Eliweg je za 7 a stoji za to.Myslim ze se menuje Stradenlhot.Snad jsem to napsal dobre.Jinak v pravo od ni je pekna 8- Bobeck akorat je tam jisteni ponekud dale od sebe ale je bezpecna pada se do luftu.Jinak dekuji Lenine za pise i o jinych oblastech i kdyz oblasti ktere popsala jsou zname.Ted cekam na noveho pruvodce a uz se tesim az budu objizdet nove oblasti.Pry jich tam zas spousta pribyla.Jinak budu rad za kazde nove info o Frankošce.Caues Venca U.
Zapsal: Venca, 11:46:12 17.07.2002
Re:Lenina
jo to je fakt info je treba a jak objevim neco noveho tak dam vedet.Urcite je dobre projet severni frankenjuru.Proto cekam na toho noveho pruvodcika.Jinak na Norisbabawand jsou i pěkný cesty ale neni jich tam moc.
Zapsal: Venca U.;, 13:09:47 17.07.2002
KmifVAbsAqRUFEmun
hNzQwo I truly appreciate this blog post.Thanks Again. Cool.
I was just seeking this info for some time. After 6 hours of couintuons Googleing, at last I got it in your site. I wonder what is the lack of Google strategy that do not rank this kind of informative websites in top of the list. Normally the top sites are full of garbage.
thank you for your commitment to the true taicheng and for posting things like this poem. I had never even heard of it but it is now something I would like to read often In Namu Amida Butsu Jay