Pak opět maily a další fakta. A začínali jsme být trochu zviklaní.
Ano jsou jistě známá fakta nebo řekněme spíš mediální obraz o Vladimírovi Vladimíroviči jako o aktivním sportovci. Často se objevoval v televizi při různých sportovních aktivitách, jakými jsou například rybolov nebo judo. Ale nikdo zatím nevěděl o jeho lezeckých aktivitách.
Jedna z méně známých poloh bývalého presidenta
Usilovnou investigativní dřinou jsme se dopracovali k poznání, že je to skutečně lezec.
Když roku 1975 dostuduje práva na leningradské Státní univerzitě stává se členem
KGB a
KSSS, (členem zůstává až do rozpadu Sovětského svazu roku 1991) V letech 1985-1990 působí jako sovětský špión na území NDR v
Drážďanech !
Máme jednoznačné indicie, že již v té době si velmi zamiloval místní krajinu pískovcových skal. Vyráží ještě s několika kolegy z KGB pravidelně lézt. Jak vzpomíná, každou volnou chvilku, se vydával svého konspiračního bytu na Schandauer strasse vlakem do blízkého
Rathenu.
Samozřejmě jeho zápisy ve vrcholových knihách byste hledali marně, na území bývalého NDR se pohyboval víceméně inkognito, avšak jeho láska k vertikálám přetrvala.
A co se přihodilo ve Frankenjuře?
Nejdříve nás zaujal konvoj aut parkujících na parkovišti. A několik bodyguardů doprovázejících nenápadnou lezeckou dvojici.
Pro jedno z Frankenjurských zákoutí příliš mnoho nezvyklých aut a goril
Obrovské to bylo větší překvapení, když se velký P. zjevil pak s celou svojí suitou přímo pod skalami, kde jsme také lezli.
Zde již zmíněný záběr novodobého ruského cara (pak nás již ochranka hnala)