Další kolo Světového poháru v boulderingu a rychlosti bylo o víkendu v Číně v Čchung-čchingu (Chongqing) bez české účasti. Bouldering vyhráli Japonci. Na pódiu stáli i Kanaďan, Rus a Srbka. A stejně jako v předchozích 2 kolech se děly zajímavé věci.
V ženách se nezúčastnily bojovnice Petra Klinger, Shauna Coxsey, která jako suverénka loňské sezóny se teprve dostává do formy po nedávném zranění, a Janja Garnbret, vítězka minulého kola SP v Moskvě.
Už semifinále bylo opět krutým sítem, i když topů bylo sice o něco více než v Moskvě, ale jen u 2 nejlepších Japonek Miho Nonaka a Akiyo Noguchi, jinak na postup do semifinále stačil 1 top a 4 zóny.
Ve finále potvrdila svou vzrůstající formu Akiyo Noguchi, jejíž lezecký projev byl přímo neskutečný. Nejenom že je silná a dynamická jako všichni bouldristé z Japonska, ale má obrovskou kloubní pohyblivost a vynikající lezeckou techniku. Podobný výkon předváděla už v minulých kolech, ale ta byla postavena lehce a o celkovém pořadí rozhodl nepatrný rozdíl v pokusech, nebo pořadí ze semifinále. Druhá byla Miho Nonaka, které tento závod nesedl tolik jako ty předchozí, každopádně síly má na rozdávání. Nicméně za oběma Japonkami to bylo o parník a na 3. místo bojovně doveslovala Staša Gejo ze Srbska. V průběžném pořadí jsou na prvním místě Janja Garnbret a Miho Nonaka, třetí je na dostřel Akiyo Noguchi.
V mužích to ve finále vypadalo jako párty starých pák. Semifinále opět drsné, oproti Moskvě se sice dalo přečíst i z gauče, ale do finále nepostoupili např. třetí z Moskvy Gregor Vezonik, nebo finalista z Meiringenu Manuel Cornu z Francie. Co se „povedlo“ stavěčům v minulých kolech u žen, povedlo se tentokrát u mužů. První boulder lehký, třetí nelezitelný, o pořadí rozhodly bouldry č. 2 a 4. Nicméně na to se historie neptá a důležité je konečné pořadí. Jako jediný z Japonců postoupil do finále s odřenýma ušima, přesněji o zónu, Kokoro Fuji. Patrně se v semifinále nejméně unavil a celý závod nakonec vyhrál. 2. místo obsadil zaslouženě Sean McColl, který působil jako politý živou vodou. Menší vzrůst kompenzoval obrovskou silou, přesností, betonovým core a dynamikou, prostě starý známý Sean, jak si jej pamatujeme z let minulých. Uvidíme, co předvede na laně. Alex Rubtsov má letos excelentní formu, 3. kolo a 3. finále a podruhé 3. místo. Bramborový byl Jakob Schubert, jeho letošní druhé finále, univerzál jako hrom, jeden z favoritů LOH 2020. Na 5. místě skončil Jan Hojer, v semifinále zalezl velmi dobře, na to, jak je vysoký, se velmi dobře hýbe a má dobrou techniku. Šestý Jernej Kruder působil oproti minulým 2 závodům poněkud unaveně a bez jiskry, ale třetí finále při nepostupu Tomoa Narasakiho může nakonec hrát roli v celkovém pořadí.
To vedou oba posledně jmenovaní se shodným počtem 180 bodů. Průběžně třetí je Alexej Rubtsov. Martinu Stráníkovi patří průběžné 28. místo a je škoda, že se asijské části SP neúčastní. V zápisech jednání VV ČHS létají melouny z dotací a repre není schopná vyslat závodit našeho nejlepšího současného závoďáka, v jehož silách je být do desítky celkového pořadí Světového poháru.
Další závod je už tento víkend v čínském Tai´anu. Všem lidem, co si myslí cosi o ninjago a parkuru, doporučuji se dívat. Letošní SP je o lezení. Některé bouldry mají více řešení a lze je přelézt buď dynamickými víceskoky, ale i normálním old school lezením. Skalní dušička leckdy zaplesá, když někdo nadělá ze zbytku startovního pole kompars obyčejnou patičkou tam, kde všichni hopsali a plácali. Ten samý lezec pak nahoře dělá silový kříž za spoďák a má to s chlupem, zatímco naopak hopsač zespoda vyměnil ruce a krok do topu technicky přímo vysušil. Už semifinále jsou výborná podívaná. Bouldry jsou stavěné i pro oko diváka. Vyžadují velmi rychlé čtení a jsou v nich ukryté jemné detaily, pospíchat se nevyplácí, vše je o přesnosti, netrpělivost často znamená spadnout z topu. Nový způsob bodování s sebou přinesl boj o každou zónu. Změna stylu je vidět, finále už nepřipomínají otevřená mistrovství Japonska. Tak nezapomeňte o víkendu rozložit gauč, udělat popcorn, nalít drink a sundat růžové brýle.
Podívejte se níže na videoreportáže, jaké bouldry se lezly, a také, kdo vyhrál rychlost.
Stupně vítězů v boulderingu:
muži
1. Kokoro Fujii (JPN)
2. Sean McColl (CAN)
3. Aleksei Rubtsov (RUS)
ženy
1. Akiyo Noguchi (JPN)
2. Miho Nonaka (JPN)
3. Stasa Gejo (SRB)
Sestřih z finále v boulderingu:
Nejlepší v rychlosti:
muži
1. Dmitrii Timofeev (RUS)
2. Aspar Jaelolo (INA)
3. Danyil Boldyrev (UKR)
ženy
1. Rahayu Susanti Aries (INA)
2. Elena Timofeeva (RUS)
3. Puji Lestari (INA)
Sestřih z finále v rychlosti:
Na startovce nebude tedy zastoupeno Česko ani na příštích dvou závodech v Asii. Bratři Stráníkovi jsou zapsáni až na závod SP v americkém Vailu, který je na programu 8.-9. června.
No nevim, díval jsem se na záznam finále - ženský docela šlo (a japonky naprosto válcovaly zbytek), ale finále mužů se stavěčum moc nepovedlo - závodilo se jenom na dvou boldrech ze čtyr, na těch sudejch, ty lichý tam byly jenom pro okrasu - jednička moc lehká, takže všech šest frajerů to dalo fleš, a trojka zase začínala nemožným skokem, takže nikdo nedal ani zónu. výsledek tedy trochu loterie.
jojo, chlapske finale bylo mrzske. Diky za info. Aspon sem vedel co muzu prezkakat :)
Na druhou stranu ty dva buldry co sli lizt, hlavne ten poslendi za to stali.
Zensky finale bylo mnohem lepsi - i kdyz letosnimu prvnimu finale chlapu se nemohlo rovnat.
To jak jsou japonci daleko pred zbytkem sveta je strasidleny. Uz aby byla zpatky Cosxey...
Jeste na doplneni komentu o Miho a Akio - bez vedomi ze Akio je rocnik 89 a Miho 97 to pro ne uplne znaleho (nebot obe vypadaji skoro stejne) nedava smysl ...