Jalovec je jednoznačně nejkrásnějším vrcholem Julských Alp a možná i celého Slovinska. Svým tvarem kamenného krystalu Jalovec zcela ovládá okolí spolu se sousedním Mangartem. Výstup na vrchol Jalovce je pro vysokohorského turistu středně obtížný. Setkáme se zde i se zajištěnou cestou. Výstupu na Jalovec přes kuloár Ozebnik je oficiálně uzavřen, ale... V noci přijíždíme do doliny Planica. Za můstky je závora a u ní cedule, že cesta do doliny Tamar je uzavřená do 31.10. od 8-18 hodin. Máme tedy otevřeno, a tak dojedeme, škrtajíc podvozkem, až na parkoviště k chatě Dom v Tamarju - 1108 m.n.m. cestou necestou, místy celkem nesjízdně vymletou. Přespat musíme u auta, čekajíc ochranáře každou minutou. Noc proběhla překvapivě bez návštěvy a proto se ráno vydáváme na blízký vrchol Strednja Ponca - 2228 m.n.m. Příjemná pěšina vedoucí od chaty se rázem změní v dosti strmou a vyčerpávající stezku vedoucí lesem a klečí. Voda zde kromě spodní pasáže nikde není. Asi v 1700 metrech se pěšina umírní do traversu a takto pokračuje velmi příjemně asi 200 metrů. Závěrečných 250 metrů je opět strmě, ale již po skále - místy lehce jištěné. Na vrcholu Strednja Ponca je razítko a kniha. Výhled na Jalovec,Triglav, Mangart a Vysoké Taury je výborný. Je krásně jasno, a tak si ho náležitě vychutnáváme. Sestupujeme stejnou cestou zpět. Rozhodnutí o spaní na chatě bylo jednomyslné. Chata Dom v Tamarju je velmi příjemné zařízení s ještě příjemnější a přátelskou obsluhou. Byli jsme tam ubytováni sami, takže jsme strávili noc ve společné noclehárně (lageru), v podkroví na postelích. Noc zde stála 7,30 EUR za osobu (rok 2006) a ve vybavení chaty je i luxusní teplá sprcha, což není v horách zcela běžné. Jalovec rano z doliny Tamar Dom v Tamarju - 1108 m.n.m. Ráno vyrážíme již v 6 hodin a ještě za šera jdeme vstříc patě Jalovce. Cesta vede nejprve dlouho lesem a vyschlým korytem. Začíná se rozednívat a přibívají pěkné výhledy do hloubky doliny Tamar. Následuje asi hodina svižné chůze a dorážíme po nepříjemné ujíždějící suti k rozcestí na Kotovo sedlo. My pokračujeme dále dolinou serpentinami k poslední spojce na Kotovo sedlo. Rozhodujeme se pro uzavřenou cestu (upozorňující tabulka, hlásící uzavřenou cestu, z důvodu padajícího kamení) skrz kuloár Ozebnik. Cesta je hned od začátku velmi strmá a po extrémně ujíždějící suti. Přidávají se namrzlé kameny. Kuloár je mimořádně ohrožen pádem kamení a sesuvem sutě což jsme si párkrát vyzkoušeli a také pár pohlavků schytali. Čím jsme výše tím je terén strmější a nebezpečnější (středový žleb je zamrzlý, vhodné mačky). Nahoře se dostáváme přes strmý 2 m vysoký hank a jsme v hrdle vedoucí na hřeben do sedla - 2320 m. Cestu nelze doporučit, po druhé bych to již neopakoval. Ze sedla jde mírně zajištěná lehká stezka na vrchol. Tam je opět kniha i razítko a určitě zde potkáte vzhledem k vyhlášenosti kopce dost lidí. Výhledy jsou skutečně letecké. Parádně se prezentuje především mohutná severní stěna Mangartu. Jalovec z vrcholu Strednja Ponca Skrlatica z Ponci Sestupujeme přes Kotovo sedlo po nádherné ferratě. Je exponovaná, krásně vedená a dobře zajištěná. Doporučuji pro milovníky jištěných cest. Pod Kotovom sedlem (cca.200 metrů) směrem k dolině Tamar je zřízen bivak cca. pro 5 lidí. Vodu jsme ale nikde neviděli a byl obsazen. Sestup do doliny na suť je veden v obzvláště prudkých serpentinách. K chatě se dostaneme již známou cestou. Při odjezdu byla závora zavřená, ale ne zamčená takže..... Svitani pod Ozebnikem Pohled do kuloaru Se strážci parku na jeho hranicích máme špatné zkušenosti a svou práci dělají opravdu s vervou, a proto nedoporučujeme spát nikde od Ratečí nahoru. Poslední noc jsme se chtěli vyhajat na spodním konci doliny celkem pěkně zašití v lese, ale stejně nás místní policie našla a po pěkném povyprávění o výstupu, nechala v klidu a přátelsky odjet domů. Dolina Tamar z Ozebniku Hrdlo Ozebniku ze sedla NADMOŘSKÁ VÝŠKA : 2645 m.n.m. POHOŘÍ : Julské Alpy OBLAST : Mangart Gruppe, Slovinsko VÝSTUP : Z doliny Tamar - 1108 m.n.m od severu OBTÍŽNOST : 2 - 3 KOLIKA DENNÍ VÝPRAVA : 4 CELKEM KM : 14 km CELKEM PŘEVÝŠENÍ : 5494 metrů celkem / 1537 metrů z vých.bodu NA TĚŽKO : 0% DATUM VÝSTUPU : 13.10.-16.10. 2005 TI KDO TO PŘEŽILI : PÉŤA, HUSA, KRÁLÍK, LÁĎA Vrchol Jalovce-2645 m.n.m. Mangart a jeho severni stena Další fotky a články naleznete na . Tuto výpravu podporoval: Velmi strmy sestup z Jalovce Pohled na kuloar pri sestupu z Kotova sedla
|