Joshua Tree mě stále facinuje, fascinuje moji mysl i duši, fascinuje mě od té doby, co jsem začal lézt. Bylo mi 16 když jsem poprvé s rodiči navštívil JT. Joshua three takhle nějak v mých představách vypadá perfektní lezecká oblast snů. Představuje krajinu od obzoru k obzoru pokrytou zlatavě zbarvenými monolitními žulovými bloky, krajinu kde je stále sucho a panuje zde v zimních měsících ideální lezecká teplota. V době, kdy je chuť, lezců vyhladovělých po pohybu, k lezení největší. To vše v záři slunce pod příkrovem blankytné oblohy. Formace skal jsou zde opravdu neskutečné, kameny budí dojem, jako by je nějaký tvůrce jen tak z otevřené dlaně tu a tam vysypal do kopcovité krajiny a vytvořil tak chaotická bludiště. Tyto kamenné útvary dosahující výšky až 100 metrů, jejich ohlazené stěny jsou protkány trhlinami a spárami. Pro tradicionální, sportovní lezce a boulderisty jsou tato skalní města nevyčerpatelnou výzvou nekonečných lezeckých možností. Dříve než jsem poprvé navštívil Joshua Three v rámci dvoudenního výletu s rodiči, již jsem hodně o lezení věděl a hltal jsem slavné příběhy, které se staly v okolí Hidden Campground Valley. Příběhy vyprávěné mými kamarády a zkušenějšími kolegy, které jsem potkával na lezeckých stěnách v mé rodné Pensylvánii. Krása téhle oblasti během mé první lezecké návštěvy mě zasáhla tak silně, že jsem zcela propadl lezení v Joshua Tree. Víte, cesty v Josh jsou něčím velmi zvláštní a krásné. Jsou to čisté linie (velmi často spáry), mající většinou jen kolem 15 - 20 metrů, přitom však každý z těchto několika metrů je vyplněn velmi hodnotným lezením. Je to prostě esence lezení v úžasné scenerii. (Josh je také populární svými solo okruhy, můžete si vylézt řadu lehčích cest jen tak bez lana. Někteří lezci zde dokáží takto vylézt i 200 cest za den. Moje první skutečné lezení v Josh nebylo příliš úspěšné. Měl jsem hodně plánů a jen málo zkušeností. Obcházel jsem skalní bloky se strachem z jejich mohutnosti, se strachem lézt jen s vlastním jištěním a tato nejistota byla citelná i navenek a přenášela se i na mé spolulezce. Tehdy jsem nevylezl téměř nic, pocítil jsem jak se prohloubil rozpor mezi realitou a mými plány a sny, ale o to více vzrostla moje chuť lézt. Pak přišel den mého návratu do Joshua. Byl jsem ve třetím ročníku na universitě v Reno, Nevadě a během zimních prázdnin nadešel čas opět se vrátit do Joshua Tree. Od mé první návštěvy uplynulo již několik let. Za tu dobu jsem se naučil zakládat jištění, získal více lezeckých zkušeností v jiných taktéž skvělých oblastech jako jsou Yosemite, Tuolumne, Lovers Leap, Donner's Summit, atd. Zrakem jsem zkoumal některé z těch linií, které mě kdysi tak rezolutně odmítly a do mé duše se vkrádala obava. Budu tentokrát schopen tyto cesty vylézt. Avšak poučen předchozími neúspěchy přivedl jsem si tentokrát mého kamaráda Drewa, takové eso v rukávu. Drew je jedním z vůbec nejlepších lezců co znám, je to univerzální schopnost lézt dobře a relativně velmi těžké cesty (on byl skutečně první koho jsem na živo viděl lézt cesty z vlastním jištěním, lézt je nadoraz a také do tohoto jištění padat) na všech typech skal byla naštěstí velmi nakažlivá. Během tohoto lezení se mi podařilo prolomit bariéru a stát v tomto kraji se tím lezcem, kterým jsem vždy chtěl být. I když stále ještě jsem nedokázal zcela zlomit občasnou lenost a tak mi stále ještě mnoho cest k přelezení zbývá. A tak to má být. Joshua TreeJe svérázný národní park ležící na rozhraní Coloradské a Mohavské pouště, kde spatříte bohatě rozvětvené divotvorné juky, podle kterých je tento park pojmenován. Co zde ale spatříte nejčastěji jsou spousty lezců, neboť vedle oblasti jako jsou Yosemite bylo Joshua Tree odpradávna mekkou všech lezců Spojených států. Park se rozkládá v nadmořské výšce cca 1000 m a je klasickým příkladem pouště amerického jihozápadu. V roce 1994 došlo ke změně statusu z National Monument na National Park a tím ke vzniku vlastního, více chráněného, parku. Celé území se skládá vlastně ze dvou pouští,dvou velkých ekosystémů, které jsou rozlišeny převážně rozdílnou nadmořskou výškou.. Z východní strany je to Colorado desert, což je méně známá část parku. Západní část zabírá mnohem drsnější a také výše položená Mojave desert. Obě tyto pouště tvoří jedinečné místo, které je jednoduše dosažitelné pro všchny. Z Las Vegas trvá cesta asi 5-6 hodin z Los Angeles zhruba tři hodiny a můžete si vybrat celkem ze tří hlavních vstupů, z nichž asi nejoblíbenější je západní, ze stejnojmenné vesnice Joshua Tree, kde jsou také poslední příležitosti cokoliv zakoupit, včetně benzínu. Jak se sem dostanete?Autem Joshua Tree National Park se nachází 140 mil východně od Los Angeles. Nejlepší tedy je přijet od západu po Interstate 10 a Hwy 62 (Twentynine Palms Highway). Severní vstupy do parku (ze které se samozřejmě platí) je přímo přes stejnojmenné městečko Joshua Tree Village nebo přes město Twentynine Palms. Přístup z jihu je přes Cottonwood Spring. Pokračování příště. Přeložil JirkaS Detailní mapa oblasti: Josh_Tree_Map - Joshua_Tree_Detailed_Map Source: Oficiální webové stránky o národním parku Joshua Tree
|