,, Jasně že chci“ odpovídám bez zaváhání.
,, Stáhni ale z internetu popis na cestu Kuttovy plotny na Batizovský štít, Milan to lezl před čtrnácti dny, mělo by to jít,“ dodává ještě.
,, V jednu tě vyzvednu tam jako obvykle.“
,, Dobře “ a jdu hledat na internet.
Na stránkách horoprůvodce pro Vysoké Tatry rychle nacházím popis cesty i s obrázky. Doba výstupu dvě hodiny, čtyřka, v cestě je 13 borháků které osadil Vlado Tatarka. To bude brnkačka, říkám si pro sebe. Spěšně ještě prohlídnu článek vsetínských horolezců o podobném výstupu. Další informace nehledám.
Ráno s námi jede ještě kamarád Jura, který nepoleze, udělá si tůru a příležitostně bude fotit. Cesta ubíhá rychle. Z Tatranské Polanky se necháme vyvézt na Sliezky dom a pak za svitu čelovek jdeme k Batizovskému plesu, kde jsme na východ slunce.
batizovské pleso
foto by Josef Vričan
Je 11. září, včera v Tatrách sněžilo, zbytky sněhu tají a voda stéká přes obrovské plotny ve stěně Batizovského štítu, pravděpodobně ve směru našeho výstupu. Snad to nebude vadit.
Jura si jde vlastní cestou a já s Josefem míříme k nástupu. Nalézáme ho asi 15 m vlevo od Gálfyho cesty. První dvě délky jdou v celku snadno, nalézáme i dva tatarkovy borháky.
ve druhé délce
foto by Jura Wašňovski
Třetí délka vede zářezem šikmo doprava a končí pod velikou plotnou zprava ohraničenou převisy
,, Jakou máš velikost nohy?“ ptá se mě Josef, když k němu dolézám na štand.
,, Devět a půl.“
,, Tlačily mě lezečky, tak jsem se potřeboval vyzout.“
,, Málem mi spadly dolů.“
,, Bys to dolezl v trepkách.“
,, A nebo ty.“
Smějeme se.
,, Teď přijde klíčové místo, dávej bacha, jdu na to “ říká Josef.
Popolézá kousek nad štand, něco zakládá a pak se snaží traverzovat doleva, zatlouká skobu a zkouší udělat další kroky doleva. Vše mu trvá nějak dlouho. Já ze svého stanoviště pořádně nevidím kudy má lézt.
zářezem šikmo doprava
foto by Josef Vričan
ve stěně
foto by Jura Wašňovski
,, Tady je to těžké, to nedám“ ozve se na konec.
,, Chceš to zkusit?“ ptá se mě.
,,Jo!“ říkám odhodlaně.
Josef ještě chvíli přemýšlí a tak mě napadá spásná myšlenka.
,, Co kdyby jsme zavolali Milanovi?“
,, Tak mě spusť dolů a podej mi batoh,“ říká Josef, kterému se moje myšlenka taky zalíbila. Podávám mu tedy z batohu mobil.
,, Čau Milane kde jsi?“
,, No já jsem s Lukášem na Batizáku pod velkou plotnou, zprava jsou převisy a nevím jak dál.“
,,Kudy jsi to lezl?“
,,Říkáš čtyři metry ještě nahoru spárou a pak travez doleva, že tam je žlábek na ruce a malé stupy na nohy?“
,,Dobře Milane díky za radu, jdu to zkusit, pak ti zavolám jak jsme dopadli.“
Podle Milanových rad Josef lehce přelézá klíčovou délku. Když lezu za ním, vidím že plotna je pěkně hladká a že přes ni teče voda z tajícího sněhu. Žlábek je plný vody, ale bere, stupy na nohy jsou sice malé, ale dobré.
Dolézáme na travnatou plošinu, sundáváme lezečky, odpočíváme a svačíme. Mírně pofukuje, trochu se honí mraky.
Kostolík
foto by Josef Vričan
Volíme lehčí variantu a traverzujeme doleva na žebro kterým lezeme jednu délku až ke dvěma borhákům. Rozhodujeme se, že budeme slaňovat přes původní výstupovou cestu. Kdybychom šli dále hřebenem, přes vrchol a pak sestupovali zabrala by nám cesta asi ještě tři hodiny. Tak to bude rychlejší a Jura už na nás čeká.
Jura už čeká
foto by Lukáš Kobierský
Slanění je pěkná pakárna. Lana se nesmyslně kroutí, při prvním slanění mi málem nejdou stáhnout, jednou se nám zasekávají, Josef mě neustále zkouší jestli při stahování tahám za správný konec, posledních sedm metrů proto raději slézáme volně.
Konečně stojíme na zemi a podáváme si ruce.
slanění přes plotnu
foto by Josef Vričan
,, Tak jsme zavzpomínali na starého Frantu Kuttu“ říká Josef při pohledu do stěny, když balíme věci.
,, A kdo to byl ten Kutta?“ ptám se.
,, Pískař.“
Batizák
foto by Jura Wašňovski
Při návratu k autu jdu napřed, abych uvařil kafe na cestu. Sedím už u auta a voda se pomalu začíná vařit, když slyším Josefa s Jurou jak přicházejí a baví se s místními Tatranci.
,,… aj do kokotou mi vynadaj, pravdu máš špatně je to v tom průvodci opísané musím to opravit…“
Kuttova cesta
prvovýstup: F.Kutta, K. Rada, 4 hod, VI., 29.8. 1956 (viz J. Andráši, W.H.Paryski)
Josef Vričan – HO Sokol Deštná v Orlických horách
Lukáš Kobierský – HO VŠB TU Ostrava