Objevit nové skály v Čechách není celkem běžná věc. Sem tam se nadšeným pátračům podaří objevit nový terén, o jednom takovém je dnešní článek.
Mezi takové nadšené pátrače patří naši dva plzeňští kamarádi. Shodou okolností je to otec se synem, oba se svými oddílovými kolegy z Alpin Clubu Plzeň vyhledávají nové terény a dělají tam nové cesty. Již mají na svém kontě pěknou řádku objevených skal, pravda některé by stěží uspokojili náročnější lezce, ale lezení přece není jen o výkonech.
Jedny takové skály z jejich seznamu jsme jim jeli zkontrolovat a ...nenudili jsme se.
Takže Skuhrovcovci díky za práci a i sdílené informace.
Oblast se jmenuje Skály u Zlatého potoka a bude zajímat hlavně lezce z Plzeňského kraje.
Jedná se o dva masivy (jeden menší do 10m a druhý větší kolem 18m), které spadají do údolí potoka a nastavují své břidlicové tabule západnímu slunci.
Ano oblast je tvořena břidlicí, což většinou není na lezení příliš pevný materiál, tvoří sice pěkné chyty (lišty), ale dost podléhá erozi.
To lze pozorovat hlavně na levé menší stěně, která má i ne tak pěkné cesty,naštěstí ta hezčí a monumentální stěna je celkem pěkně pevná a nabídne skvělé lezení pro ty, kteří operují v šestém a sedmém stupni UIAA.
Příjezd, přístup:
Ze silnice Plzeň Karlovy Vary (E49) odbočit asi 10 km za Plzní doprava na Všeruby, projete vesnicí a vydáte se směrem na Zahrádky (4 km) před vjezdem do Zahrádek je doleva odbočující silnice značená na kamenolom po ní necelý kilometr a až na její konec, těsně před vjezdem do lomu, je polní ceta k chatové osadě, po ní rovně až k místu , kde se prudce stáčí dolů k rybníku. Zde na louce nechat auto. (dbejte aby nepřekáželo).
Situ oblasti
Přístup: Od auta se vydáte jako v pokračování příjezdové cesty neznatelnou cestou přímo k lesu (400m odtud po žlutých značkách (trojúhelník) 200 m ke skalám.
Stěna je otočená na západ, a navíc je trochu krytá stromy, pro léto ideální dopoledne pozdní podzimní či jarní odpoledne lze nachytat i trochu slunce a zahřát prokřehlé prsty.
Mlýnská stěna - Menší stěnky, spíš jen jedna stěnka na okraji lesa. Trochu šrot. Jištění borháky se slaňovacími oky nahoře.
Chrámová stěna - Poměrně vysoká stěna která, se může pochlubit řádkou pěkných cest. Jedná se zejména o lezení po lištách. Materiál je sice výrazně pevnější než sousední Mlýnská stěna, avšak i zde je na místě trocha obezřetnosti, zvláště když jsou skály celkem nové.
Za vylezení stojí všechny cesty v centrální západní stěně. Z nichž nejtěžší a poměrně velmi pěkná je cesta Kamenolom. Jištění borháky se slaňovacími oky nahoře.
Citrónoví Přátelé 4 položená technika Nástup stěnou asi dva metry od levé hrany na balkon k 1. bh, mírně položenou stěnou přes další borhák na vrchol. J. Skuhrovec st., J. Skuhrovec ml., 200? 10 Deka Břidlice, Prosím 4 položená technika V levé části stěny koutem (sk.) a dále podél trhliny (vkl.). Občas bývá mokrá. J. Skuhrovec ml., J. Skuhrovec st., 200? Cesta Netušených Obzorů 5 kolmá technika Nástup stejně jako Hlavolam, plotýnkou asi 4 m od levé hrany a po lištách kompaktní stěnou. J. Skuhrovec ml. - J. Skuhrovec st., 200? Hlavolam 5 kolmá technika Nástup stejně jako Cesta netušených obzorů přes (bh) na balkon, pak doprava a koutovou trhlinou (bh) na vrchol. J. Skuhrovec st., J. Skuhrovec ml., 200? Zlatá Horečka 5+ kolmá technika Nástup vlevo od cesty Kamenobraní, přes převis podél trhlinky mírně doleva, přes dva bh. na balkonek, pak doprava a vpravo od trhliny stěnou na vrchol (2 bh). J.Skuhrovec st.-J.Skuhrovec ml.,200? Kamenobraní 7 strop boulder Nástup pd největším převisem, přímo přes něj (bh) na stupeň. Pak již lehčeji plotnou přes další tři borháky na vrchol. J. Skuhrovec ml. - J. Skuhrovec st., 200? Folková 4+ kolmá technika Cesta vede koutem nad malým balkonkem, sem libovolně (kruh) a pak koutem na vrchol (vkl.). J. Skuhrovec ml., J. Skuhrovec st., 200? 21ti Karátová 5+ kolmá technika Z balkonu od kruhu v cestě Folková středem pilíře přes dva borháky. J. Skuhrovec st., J. Skuhrovec ml., 200? Pozlátko 5- položená technika Vpravo od hrany členitou mírně položenou pilířovitou stěnou. J. Skuhrovec st., J. Skuhrovec ml., 200?
Jojo, pravdou je, že podobných piditerénků není nikdy dost. A jejich největší výhodou je, že bývají bez lidí, tudíž vhodné pro romantiky a pohodáře. Kolem Prahy (díky značné koncentraci jedinců různě postižených - tedy i do lezení) jich mnoho nezbylo, už od války jsou známé a občas i lezené bezmála všechny.
Jen, Jirko, nevím, jak jste docílili toho, že stěna je otočná (a proč na západ) :-))))
To musel být pro objevitele oblasti perný technický oříšek. Mohli jít dál, a udělat ji otočnou i na sever, pro použití za parných letních dnů. To by se mi líbilo...
:-)
Článek super,škoda,že nemám přesouvadlo,ale už jdu na idos,třeba se tam dá dojet i "sockou".A co se Ti nezdá na otočné skále?Konečně lezecký komfort par excellence a Ty to musíš profláknout!Kdybys to přešel,tak si toho třeba nikdo nevšimne,ale takhle tam budou mraky lidí a budou kroutit skálou doprava a doleva a na sever a na jih...
Kolem Prahy se nabízí netknutá tahle - http://www.ctrebova.cz/pows/sazav796/souteska.jpg - v soutěsce asi 1 km proti proudu od Pikovické jehly. Jak by se na dělání cest tvářili squatteři, kteří se pod skalama usídlili, to už je věc jiná...