Stalo se to asi rok před Voloďovými devadesátými narozeninami. Voloďa Suchý za mnou přišel, jestli bych mu nesplnil jedno přání. Chodil k nám na stěnu celkem často a dobře jsme se znali.
Ahoj přátelé lezci, zejména pak ti z vás, kdož se rádi pověsíte do nějakého toho převisu. Neb, jak napsal nejlepší lezec světa do svého komentu k přelezu na „osmán“: „převisy v České republice!“
V Číně proběhlo o víkendu předposlední kolo letošního Světového poháru v lezení na obtížnost a zároveň poslední v lezení na rychlost. Adam Ondra vyhrál dnes obtížnost, Libor Hroza získal v sobotu v rychlosti stříbro. (VIDEO)
Rock Point Mistrovství ČR v boulderingu 2015 Ostrava!!!!!!
ROCK POINT MISTROVSTVÍ ČR V BOULDERINGU 2015 OSTRAVA!!!!!!
Ostrava má ve svém logu třikrát vykřičník, ale druhým říjnovým víkendem počínaje by k nim klidně z fleku mohla přihodit vykřičníků hned jednou tolik.
Uplynulý víkend se stal takovým malým milníkem ve vývoji lezení v Českém krase. Na několik krásných hladkých a silně převislých projektů se přijel podívat Adam Ondra.
„Chtěl bych moc poděkovat za MČR v Písku, organizátorům LezeTopu za bezproblémový průběh a perfektně odvedenou práci, stavěčům za bezvadné cesty a divákům za bouřlivou podporu. Závody jsem si opravdu užil. Díky!“ Takové zprávy po měsíci příprav na MČR vždy potěší.
Událo se toho hodně začátkem tohtot měsíce. Spousta závodů, pozvánek na ně atd. V tom návalu zpráv zaniklo, že cesta Abyss, 9a má druhý český přelez. Velká gratululace.
1. října přelezl Alex Megos v německé oblasti Frankenjura další obtížnou cestu. Podle navržené klasifikace nejtěžší v celé Frankenjuře i v celém Německu.
Po letní údržbě a s přibližující se zimou jsme opět připravili kompletně nové bouldry. Rozšířili jsme kategorii obtížnosti o nejlehčí bouldry pro začátečníky. Jinak samozřejmě lanové cesty jsou také připravené. Bouldry se budou během celé zimy dělat nové.
Stalo se to asi rok před Voloďovými devadesátými narozeninami. Voloďa Suchý za mnou přišel, jestli bych mu nesplnil jedno přání. Chodil k nám na stěnu celkem často a dobře jsme se znali.
Povídám "jasně, o co jde?" Říká mi "Libore, ty určitě umíš jistit přes tělo. Víš, já bych si strašně rád vylezl něco jako první, ale chtěl bych být navázaný jen do lana a aby mě někdo jistil na klasiku, přes tělo."
Za pár minut bylo vše připravené. Voloďa předpisově navázaný a já v podstatě se strachem, co když mi do toho spadne.
Byl z generace, ve které pád byl neúspěch. Nepadal. Uvědomil jsem si to a zklidnil jsem se. "Jdu", nahlásil. "Jistím", oddpovídám. Začal lézt. Cvaknul první expresku. S úžasem jsem pozoroval, jak se i přes jeho věk jistě pohybuje k druhé presce.
Povoluji lano a Voloďa cvaká druhou presku. Paráda. Koukne na mě a povídá "dober". Doberu. "Spusť mě". Lano se do mě zařízlo, ale je to jen pár metrů, tak o nic nejde. S rozpaky a nejistotou ho spouštím dolů. K druhé presce lezl s tím, že cestu měl pod stoprocentní kontrolou.
A teď taková náhlá změna a dolů? Znejistěl jsem a bál jsem se, zda si to lezení na klasiku představoval takhle.
Spustil jsem ho na zem. Byl zády ke mě. Má nejistota přetrvávala. Nevěděl jsem, co si mám myslet. Co se může honit hlavou devadesátiletému horolezci, který si chce splnit ještě jeden sen, a z mého pohledu se mu to nepovedlo.
Vtom se otočil. Takovou jiskru v očích a spokojený úsměv jsem dlouho neviděl. Paráda! To bylo ono!To jsem potřeboval! Libore, jsem šťastný, že to pořád ve mě je.
Celý zářil. "Nešlo mi o to přelézt tu cestu, ale ujistit se, že to ve mně je." A i já vím, že to tam bylo.
Jsem rád, že jsem byl u toho a troškou přispěl ke splnění jeho snu.