Tak konečně jsme se i my Češi dočkali třetího překladu úspěšného horolezeckého bestselleru - Bezpečnost a riziko na skále a ledu z pera Pita Schuberta. Tato úspěšná metodická série by určitě neměla chybět v knihovničce žádného horolezce, ferratisty a vysokohorského turisty. Ve zkratce se pokusím přiblížit třetí vydání těm, kdo o této trilogii nemají ani ponětí a jméno Pit Schubert je jim doposud neznámé.
Jako jsme byli zvyklí ze všech předešlých dílů i v tomto není nouze o drastické obrázky a scény, které všechny nesou podtitul - Všechno je možné, ale opravdu všechno ...
První kapitola s názvem Všechno je možné se zaměřuje na začátečníky, kteří jsou metodickými chybami ohroženi nejvíce. Popis jednotlivých případů je sice zarážející, avšak přesto možný. Opět omílané použití dračí smyčky jako navazovacího uzlu a s tím spojené nebezpečí špatného zatížení se střídá s tématikou špatné volby karabin, či výzkumem na téma - Co vydrží použité smyčky.
Pozor i na zajištěných cestách je možné všechno. Tak tímto nadpisem začíná druhá část věnovaná populárním ferratám. Neuvěřitelné se stává skutečností. Viděli jste někdy na ferratě někoho navázaného jen na smyčku a zdálo se vám to riskantní. Tak to budete vskutku kulit oči na fotky, které jsou sice jen ilustrační, ale dle skutečných záznamů o nehodách a citací důvěryhodných zdrojů. Vynalézavost lidí nezná mezí. V tomto ohledu se píše i o nás - rodácích z Čech a Moravy. Kuriózní je fotka ze zajištěné cesty, kterou není problém sjet na kole. Ani lidé používající ferratový set se však nevyhnou nehodám, pokud neví jak ho použít. Důležitá věta: "Nejčastěji k nehodám na zajištěných cestách dochází, když se nepoužije žádné jištění. Většinou proto, že se lezec cítí dostatečně jistě a bezpečně".
Co všechno je možné u horské služby? Tak tady jsem čekal trochu něco jiného, ale kapitola se spíše zaměřuje na nehody, které mají s horskou službu něco společného. Trend v oblékání, aneb proč je horská služba červená a vůbec to není špatná barva i pro vás. Následuje popis nehod souvisejících s cvičením záchranářů.
Ing. Pit Schubert, nar. 1935, pracoval po ukončení studia na vysoké škole strojnické nejprve 15 let v oboru letectví a kosmonautiky. Poté byl vedoucím Bezpečnostní komise Německého horolezeckého svazu (DAV) od jejího založení v říjnu 1968 až do svého odchodu do důchodu koncem roku 2000. Zabýval se především analýzou a profylaxí nehod na horách a při lezení a zkouškami horolezeckých pomůcek a jejich normováním. Bez ohledu na to, že je v důchodu, se touto činností zabývá i nadále.
Pit Schubert zároveň pracoval jako předseda normovacího výboru DIN. Mnohý krásný víkend, který mohl strávit na horách, padl za oběť práci na normách. Ta byla nezřídka velmi tvrdým chlebíčkem, zvlášť když se musely sladit zcela odlišné názory.
Nebezpečné aktivity na lezecké stěně, kde hlavně je všechno možné. Neustálým problémem je podle Pita Schuberta chybné navázání. O klasických chybách se zde už ani nemluví. Autor cituje spíše případy extrémní až nemožné, přesto zadokumentované. Jediná zmíněná tradiční záležitost je snad vycvaknutí posledního jištění při vybírání expresek druholezcem.
V páté kapitole se Pit Schubert věnuje právu. Mylně se většina lidí domnívá, že se leze jen pro zábavu, a když něco, tak já nic. Stejně tak jsou popsané soudní procesy s výrobci materiálu a objasnění proč firma Edelrid používá u svých sedáků určených pro půjčovny materiálové oka s nosností 15 kN. Proč takové sedáky vznikly vás asi nemusím více napovídat. Stačí jeden prohraný soudní spor.
Uvolnili jste v horách padající kamení, které někomu pod váma ublížilo? Tak to máte vskutku průser, alespoň podle bavorských zákonů.
Soudy se ve většině sporných případů řídí tzv. precedenty známými i ze zahraničí.
A zase ty lana. Protavení, přetržení, přeseknutí a rada na závěr: "Nikdy nepůjčujte lano, aniž by jste věděli co se s ním děje".
K údivu i pro zasmání je další kapitola věnovaná vrcholovým knihám, horské informační službě a marnivosti horolezců. Příběhy a osudy, které popisuje sám autor nebo jeho kamarádi.
Jsme asi v polovině knihy, když se dostáváme k normám a jejich popisu. Varování před levným zbožím z východu a bližší informace k normám UIAA. Testování horolezeckých lan, repšňůr a popruhů, smyček, přileb, úvazků, karabin - mimochodem se zde probírá i otázka otočení karabin v expresce, skob, expanzních nýtů, vklíněnců, jümarů, kladek, tlumičů pádu, pomůcek do ledu, cepínů, maček, slaňovacích prostředků, ... Normy musí splňovat i zajištěná cesta. Zkrátka normy užitečně doplňují celou druhou půlku knihy.
Konec knihy vystihuje autorův pohled na ochranu přírody. S nejdůležitější větou se ztotožňuji i já. Lidstvo nesmí být z přírody vyloučeno. Pouze ten, kdo umí přírodu využívat, bude zároveň přesvědčen o její ochraně.
Počet stran: 224 Rozměr: 160 x 235 mm ISBN: 978-80-7316-312-9 Vydalo: nakladatelství Freytag&Berndt 2010 ;o)
Kniha je v prodeji od listopadu 2009 a zakoupit ji můžete ve všech dobrých knihkupectvích po ČR a SK.
no ja som I. časť dostal na Vianoce,, to aby som sa vraj radšej vtedy venoval maturite a nie lezeniu veď "koukni" na toho joudu čo lezie len v bedernom sedáku a bez helmy.. veď... to to to aj t..
Kupoval jsi nekdy nejakou odbornou literaturu?
I. dil, ktery jsem koupil v roce 1997 stal mam dojem podobne penize (myslim, ze cca 600,-) ... tak si to prepocitej.
A právě kvůli takovým jako jsi ty se nevyplati jakoukoli odbornou literaturu v cestine vydavat. 650 Kc za knihu tohoto formatu, fazby a graficke upravy je totiz naprosto odpovidajici.
Radek
Nooooo. Tu knihu jsem v ruce nedržel, ale 650 CZK za 224 stran mi jako odpovídající nepřijde, když tak v duchu srovnávám s jinými publikacemi (i z jiných oborů). Třeba tak o třetinu méně ... Ale pokud německé vydání stojí cca 25 EUR, jak jsem se tak letmo díval, tak problém nebude u českého vydavatele (jasně, tisk a distribuce tu vyjdou možná levněji, ale něco stojí ten překlad). Prostě je to vydáno vcelku draho, příčiny mohou být různé (jiná věc je, že na německém trhu není 25 EUR relativně tak velká suma).
P.S. Ovšem fakt je, že při téhle ceně se už vyplatí si tu knihu vypůjčit v knihovně a okopírovat (nebo ofotit a vytisknout). Jsem zvědavej, kdy ty kopie začnou kolovat :)) /O to, aby krev byla opravdu červená a ne odstín šedi, asi fakt nejde :)/
Pro právní neznalce - okopírování knihy (kterou jsem legálně držel) pro osobní potřebu (ne za účelem dalšího šíření) je zcela v pořádku.
No tak to se vyplatit nemůže v žádném případě. Resp. zaměstnanému člověku se to vyplatit nemůže. Už se vidím jak někde 3hodiny stojím u kopírky (kterou nemám) a otáčím list za listem. Potom jdu někam kde mi to dají aspoň do kroužkové vazby a pak ještě 2x do knihovny, kde mně knihovnice samozřejmě seřve za zničenou knížku. Jestli tomu říkáš "velká výhoda"? Neříkám, že cena je nízká, ale z kopírování knížek jsem vyrostl někdy v 15.
v každý slušný knihovně maj kopírovací centrum, nebo existujou i takový krámky zvaný kopírovací centra, kde ti knihu za cenu těch xeroxů okopírujou (A4 papír, tj dvě strany knížky za 2 Kč, celkem tedy těch 260 korun). aspoň mě vždycky okopírovali. celou. a za cca třicet kaček ti to daj do kroužkový vazby, takže se dá kopie celý knihy ve slušným tvaru pro vlastní potřebu pořídit cca za tři stovky.
ano, tak to pro mě vyjde levněji. Když to tak budeme dělat častěji, nenajde se žádný vydavatel, který by další knihy překládal a vydával u nás. Pokud tedy chceme mít více kvalitních knih (rpůvodce, metodiky apod...), tak ty stávající knihy kupujme a nekopírujme. Jedná se o investici do budoucna.
Takže si to shrneme:
Pokud chce někdo za knihu, na které pracoval on a jeho tým mnoho let, která je vybavená kvalitníma fotkama, zpracovaná profesionálně graficky... 3kč za stránku, tak je zloděj.
Majitel Xeroxu, co chce 2kč za dvě stránky za to že dodá papír a xerox, je OK. Hmmm!
Oxeroxovat je OK, i když tím připravím tvůrce knihy, nakladatele... o zisk, který jim umožní pokračovat a vydávat další díly. Hmmmm!
Co Ti na to říct? To co píšeš jasně ukazuje, že ekonomické procesy mají i jiný rozměr než jen aktuální finanční bilance. Protože čistě z finančního hlediska je nezpochybnitelné, že u majitele xeroxu tu knihu pořídíš cca 2,5x levněji, takže je zcela logické, že si ji opatříš tímhle způsobem. Tak - podle řady autorů - funguje tržní ekonomika. A úvahy o etice a perspektivách atp. s tím nemají co dělat. Neříkám, že se mi to líbí. Bohužel stávající pravidla hry, v ČR zejména, jsou nastavená tak, že k tomuhle druhu chování přímo vybízejí.
No to všude, však hudební průmysl pláče. Okopírovat CD dokáže každej moula.
Nejsem ekonom ani etik, to nechám jiným.
Tedy, prakticky, uspořit tři stovky a mít místo krásné knihy šedé stránky se mi nezdá moc ekonomicky výhodné.
Další je, že jako bývalý knihomol snáším špatně lámání knížek při kopírování. Osobně bych nechal tak zničenou knihu nahradit.
Chápu že někdo počítá každou korunu, ale většina lezů utratí stovky za vstup na stěnu, další v hospodě, další za značkový hadry... přitom tepláky jsou taky levnější a nákupem značky platíme leckdy prakticky jen tu značku.
:) Hele, jako myslím nijak výjimečně, nakonec se vcelku shodneme, například pokud jde o ty tepláky a značky ;))). Jen musím ještě v zájmu objektivity poznamenat, že současné kopírky už knihy při kopírování nelámou, přinejmenším ne ty o 300 stranách. A já to vidím tak, že je to otázka toho svobodného rozhodnutí, o kterém se tu taky píše. Komu nevadí černobílé stránky (mně by fakt nevadily) a vybere si xerox, s vědomím všech důsledků - OK. (K čemu to povede, ukáží dějiny.)
Hore zdar.
Bez morálního hodnocení: Každý balík papíru, každá kopírka a každé paměťové médium jsou zatížené obrovskou daní (poplatkem pro sdružení autorů). Když tedy někdo okopíruje knihu, okamžitě se velké peníze automaticky dostávají autorům. Pokud by tento systém fungoval spravedlivě (teď je to tak, že velcí z něho mají více a malí méně), tak si vydavatel a autor stejně přidou na své, i kdyby knihu skoro nikdo nekoupil v knihkupectví a všichni si ji okopírovali doma, v práci, nebo copy centru.
"Každý balík papíru, každá kopírka a každé paměťové médium jsou zatížené obrovskou daní". To je fakt. Zrovna minulý týden jsem s překvapením viděl tuhle položku na účtence od harddisku. (Nevím už, kolik to bylo. Z hlediska celkové ceny cca 1500 Kč velmi malá část, ale desetikoruny to být mohly.)
Systém je přehledně popsaný třeba tady: http://www.lupa.cz/clanky/ autorske-pravo-cyklus- autorskeho-poplatku Poplatky za média jsou třeba tady: http://www.lidovky.cz/ autorske-poplatky-za- prazdna-media-se-dockaly-zmeny-fyn-/ ln-svet-techniky.asp?c= A090121_091620_ln-svet-techniky_poh
Poplatky za papír a kancelářskou techniku si najdi sám, teď hned je nemůžu najít. (Zase vymaž mezery)
To je ale dobrá demagogie a smutné je, že jí propaguje novinář. Myslím, že se tomu říká alibismus - jak si omluvit vlastní morální vadu a zdůvodnit proč kradu.
To: Dag - vyčíslit, kolik dostane autor z poplatku za kopii je problém, protože poplatky se odvádí ze všech kopií a tedy i z kopií, kde není aturoské právo vůbec zpoplatněno. A co víc, povinny jsou odvádět poplatky i firmy za to, že si na vlastní kopírce kopírují vlastní materiály. Stejně tak jsou firmy povinny platit autorské poplatky za to, že např. v bance vystaví obraz, který si koupili přímo od autora. Tenhle autorský zákon je prolobovaný zmetek, který nahrává skupině vyvolených autorů a producentů. Ale to neznamená, že kvůli tomu začneme všichni krást, jak navrhuje K. Turek.
Tak tak. Já když se rozjedu, tak prochlastám i dvě takové knížky. Peněz za nic nelituju, ani za chlast. Dělám si radost a těší mně, když si koupím pěknou knížku nebo se pěkně ožeru. Stejně tak u hudby. Tu sice stahuju, ale když se mi něco líbí, objednám si origoš CD.
Anebo pohle z opačné strany: Když nejsi schopný používat obchodní model, který vyhovuje většině zákazníků, zkrachuješ. Že vydavatelé tiskovin jsou na prahu problémů jako před pár lety vydavatelé muziky a teď v tom jedou filmová studia, je jejich neschopnost. Prostě technika je předběhla. Když byl vynalezen knihtisk, taky skončily opisovací dílny v klášterech.
Tím řešíš otázku, jak hotové dílo předat spotřebiteli - opsat, vatisknout, okopírovat, skenovat.... Zapomínáš však na tvůrce, překladatele....
To, že něco se běžně dělá, neznamená, že to budu také dělat, schvalovat a doporučovat ostatním.
Trochu nepřesné, ne? Cd vytlačilo magnetické pásky tak, jako knichtisk opisovače.
Spory o autorská právam to kde končí svoboda a začíná loupež (a lze-li se jí účině bránit), to je trochu jiný příběh.
Když si něco vytiskneš, nahraješ, okopíruješ... pro vlastní potřebu, pohybuješ se v mezích zákona. Pokud tuto potřebu nedokážeš jako obchodník saturovat v reálném čase a za reálné peníze, uniká Ti tímto kanálem spoustu peněz.
ty vole kniCHtisk :-) To sem teda zase dobrej....třicetkrát se podívat... a stejně málo.
No, hele tady se míchají dvě věci. pokrok v reprodukci a pokrok v možnosti to uzmout, Bez ohledu na současné právní normy.
Moje matka je teda knihovnice a můžu tě ubezpečit, že celou knížku by nikomu nekopírovala. Jediné co dělají jsou kopie z knížek, které ti nepůjčí domů. Většinou se jedná o nějaký studijní materiál, který musí být k dispozici všem. Proto jsou v knihovnách studovny. Knihovník či knihovnice, který ti je schopný okopírovat celou knížku, která není jeho ani tvoje je barbar !!!
Pozor! Umožňoval není dělal. Debata výše byla o tom, že není čas něco kopírovat a odpověď byla, že v knihovně ti to rádi okopírují. A to si myslím je nesmysl.
Ale jo, i tohle platí. V mnoha větších knihovnách jsou copy centra, která si na sebe vydělávají. Když ne, tak Tě pošlou do města, kde vždycky nějaké najdeš s ochotnou obsluhou.
Poopravím: nepotkal jsem větší knihovnu (tím v ČR myslím od krajské včetně výše nebo větší univerzity), kde by nebylo kopírovací centrum ochotné ti okopírovat cokoliv (přinejmenším z knihovních materiálů, a o to tady jde). V mnoha případech jsou vybaveni i speciálními kopírkami na kopírování z knih (nelámou vazby a přitom umožňují kopírovat dost rychle). Viděl jsem i knihovnu, kde měli (na opravdu staré a rozpadající se tisky) speciální podložku, zařízení na obracení stránek a stativ s digitálním foťákem. Výsledek jsi pak mohl dostat na CD - to bylo fakt dost levný - nebo vyjetý na laserovce, na požádání i barevně (to teda levný nebylo :))
Ale to už jsme tak trochu v jiné diskusi.
Akorát by mě pánové zajímala odpověď na otázku, co budete kopírovat, když nic nebude?? Hypoteticky se může třeba autor průvodce naštvat na ta stahování, kopírování... a nevydá další vydání, tak co pak budete kopírovat, aby to bylo aktuální, protože autor to většinou pro sebe nepotřebuje, neboť to zná, ale když už si s něčím dá práci, tak chce aby se mu alespoň zaplatily všechny náklady a třeba i práce v sazbě aspoň 10,- Kč/hodinu:-)). A že vím o čem mluvím, poslední dobou čím dál víc říkám, že se mi průvodce nechce vydávat, že ho nepotřebuji a ten kdo ho chce, ať se obrátí na kopírovače, pár jmen mu klidně dodám, teřba mu ho vydají:-)).
Ahoj Vlku! Zatím jsem neřekl ani slovo o autorském zákonu a oprávněné odměně vydavatele a autora. Dosud jsem vysvětloval mechanismus, jak to všechno dneska funguje. Takže teď moje vize, jak se snad dají vydávat horolezecké průvodce: 1) Technické texty nechat jako základ zadarmo na skaly.horosvaz.cz 2) Tam by měl být také odkaz na vydavatele. Ten udělá verzi PDF, která bude stáhnutelná a tisknutelná. Bude zdarma. Finance zajistí reklama v tomto průvodci, také lze záskat prachy od regionů na jejich propagaci, evropských fondů, apod. 3) Vydavatel souběžně nabídne vytištěný průvodce za větší peníze - navíc oproti PDF bude ve vazbě, budou tam pěkné fotky, popsaná historie oblasti, filmy na DVD a další bonusy.
Ale jo. Já bych tedy ještě dodal, že nákup knižky by se mohl stát (možná i stane), tak trochu věcí cti, kulturní úrovně, úcty k autorům.
Tím neodsuzuji kopírovače, sám jsem to dělal a možná zase udělám.
Ale jsou CD a knihy, které si kupuju v originále. Abych podpořil tvůrce a abych měl ten originál.
Dám pár set korun za benzín, pár set v hospodě, těch jednorázovách pár set za nákup tohodle zboží mi nezabije.
Já bych to trochu vylepšil: nepožadoval bych od autora, aby ty "technické texty" - neboli popisy cest, pokud rozumím správně - nutně nechával zadarmo na webu (samozřejmě, pokud bude chtít, tak mu v tom nic nebrání, naopak, ale obecně to není spravedlivé). Nechť jsou na webu - v tom PDF - až poté, co vydavatel sežene zmiňovanou reklamu (nemyslím, že by o ni nebyl zájem, trochu do toho vidím; mimochodem, to že je "kniha" zdarma a tudíž se dostane k více lidem tomu zájmu nahrává, nikoliv naopak) a až z ní autor dostane příslušný podíl.
Prostě ten svět dneska funguje podle jiných pravidel, než kdysi. Velmi často nesouhlasím, ale zkouším se s tím vypořádat ;)
Já nic po nikom nepožaduju. Ať si každý dělá, co uzná za vhodné. Třeba tiskne horolezecké průvodčíky. Fakt ale je, že když se o průvodčíku nedozvíš, tak si ho nestáhneš ani nekoupíš. Proto je samozřejmě lepší, když na nějakém všeobecně navštěvovaném serveru je vidět, co můžu dostat nebo koupit. (To je samozřejmě ideální postup. Ona třeba ta webová reklama vyžaduje profesionální přístup a to není už jako dřív: "Hele kámo, ty vyrábíš lezečky, já vydávám knížku, tak mi dej nějaký prachy a já ti nakreslím lezečku, napíšu k ní tvoje telefonní číslo a vrazím to do průvodčíka.")
Myslím že je dobré, když je někde k dispozici zdarma na webu ochutnávka průvodce. - Chci jet někam na skály, tak se dozvím kde jsou, kde je k dostání průvodce a jako ukázka třeba nákres zajímavého profláknutého sektoru s názvama cest a obtížností. Osobně jsem se setkal s tím, že dá hodně práce si vůbec někde toho průvodce opatřit, nebo sehnat nějaký v kšeftu zapomenutý výtisk (nebo obchod kde ho mají a má otevřeno,...).
O nových průvodcích si moc lidí nemyslí, že se vyplatí je vydávat, ale poslední leta pořád i u nás pár kousků přibývá. Takže se stále najdou lidi - lezci - správci a spol., kteří to umí zařídit a díky jim i sponzorům a nakladatelům za ty pěkné knihy. Stejně tak se pořád najdou lezci, kteří si knížku koupí, akorát někdy trvá dýl než se vrátí investice, ale zase je fajn, že je průvodce dýl k dostání.
Česká republika je relativně aktuálně zpracovaná v knížkách, ale kdyby se našel ochotnej vydavatel, určitě je dost samizdatů na internetu, nebo rozpracovaných skal, které by se daly vydat, třeba České středohoří, střední Čechy, jižní Čechy, časem až se několik oblastí rozvine tak i boulderové průvodce, atd.
Ten nápad, že by se kniha měla provázat s internetem a reklamami vypadá také zajímavě.
No a já jsem se už těšil na vánoce, jak si udělám radost a ono to nakonec nebude? osobně si průvodce vždycky radši koupím. Koupil jsem si i průvodce na Lofoty, koupil jsem si průvodce na Finsko, koupil jsem si průvodce na Švédsko a pravděpodobnost, že je budu využívat každý rok aspoň 1x je dost mizivá. Nevidím důvod proč si nekoupit průvodce po českých amor. oblastech, kam jezdím odcela často. A znám spoustu takových lidí, kteří by to brali. Já myslím Vlku, že bys do toho měl jít.
Aby nebylo mýlky. Já si taky občas nějaký průvodčík koupím a mám jich doma celou knihovničku. Když něco nemám, půjčím si ho v knihovně průvodců, kterou vede náš oddíl. Spoustu průvodců mám také ale v elektronické formě, anebo jako odkazy na webové stránky. Především jako inspiraci, kam bych si chtěl jet někdy zalézt, nebo když tam mám v plánu vylézt jenom jednu cestu.
Ne , byla to reakce na toho o jedno vys :-), nekteri lide si proste neuvedomuji, ze napriklad v nemcine vyjde kniha v nakladu 50.000 vytisku, ale u nas tak max. 1000 vytisku a mimo jine i to dela ten rozdil.
Navic kvalitni odborna kniha o horolezecke problematice stoji 25 - 50 EUR, ale pro vetsinu zde diskutujicich je to samozrejmne naprosto neprimerena cena a tedy zlodejna. No kazdy to asi vidime jinak.
Radek
Pro srovnání: lékařská odborná kniha shrnující doporučné postupy, paperback, bez obrázků, formát menší než A5, obyč. vypadající papír, 250 stran, cca 500Kč.
Však kdo si to nebude chtít za tu cenu koupit, tak nemusí. Není co řešit. Já si ji, ale určitě koupím. Konec konců si můžeš koupi originál v němčině. Kolikpak asi stojí? :-)
Po tom 17. listopadu tady mame slobodu. A ty se muzes slobodne rozhodnout, jetli ti ta kniha za to stoji, nebo ne. Zlodejina by byla ji kopirovat. Cena se mi rozhodne vysoka nezda, jelikoz sem nucen kupovat odbornou literaturu podobneho rozsahu za cca. 30-50 euro. Jina proste neni.
I mně se ta cena zdá přiměřená. Dokonce levná, když uvážím informační hodnotu knihy. Tady nejde jenom o grafické zpracování, ale i o to jak pracné je napsání takové knihy. My jsme si zvykli, že knihy jsou laciné, protože většina dnes prodávaných knih je brak, co autor napsal za měsíc (životopis Michaela Jacksona vyšel týden po jeho smrti). Mě docela překvapuje, že i Horolezecká abeceda je tak levná. Obdobný zahraniční titul by stál třeba i 2000 Kč. Podívejte se třeba sem: http://www.bookfayre.cz/ (omlouvám se pokud to někdo chápe jako reklamu).
Cena mě připadá naprosto OK vzhledem k informační hodnotě. Kopírovat knihu za polovinu je ekonomický nesmysl. Hudba/film se kopíruje protože ušetříte 100ky procent ne polovinu. To už bych si raději knihu koupil s kamarádem napůl. Stejně si ji jednou přečtu a pak zase třeba za pár let... Pokud z ní něco chci sebou na čtení tak si okopíruju jen pár stránek do stěny... Trochu jiný názor mám na knihy (či průvodce) již nesehnatelné. Tam kopírování lehce schvaluji a omlouvám si to tím, že až třeba znovu vyjde knihu si koupím.
Za tuhle knihu je to naprosto v poho cena. Teď zrovna objednáváme z USA do práce dvoudílnou knížku o hmyzu. Jeden díl asi 500 stran. Jeden díl cca 3000Kč. Prostě když se ti to hodí/líbí/potřebuješ to, tak ber, pokud ne, neber a nemel.Vašek
Tenhle Pit se stal etalonem vší horolezecké metodiky. A nikoliv náhodou. S preciznosí vlastní svému národu se zabral do problémů bezpečnoti, přehodnotil zažité mýty a našel nová nebezpečí. Kolik je za tím práce? Hrozně moc.
Kolik lidí asi svojí prací zachránil? Kdo ví.
O svých zjištěních vydává knihy. Graficky obsahově prakticky dokonalé knihy. Komu je moc zaplatit za tohle částku, kterou zaplatí za knihu o několik řádů nižší urovně, ten si jí může okopírovat. Myslím že autora to nerozhodí. Dělá to asi pro z jiných důvodů než pro zisk, soudím z toho, jak mi ochotně odpověděl na mé metodické dotazy.
Chraňme si takové nadšence, jako je tenhle pán. Bych řekl.
Zlodějina je jinde, fakt sorry, ale tohle i nezaslouží.
No myslím, že by se zde mělo řešit, na co ještě Pít zapomněl a mělo by být doplněno. Myslím, že i pár z vás ta knížka zachránila život. A za 625kč je to dobrý "byznys" ne?:) Já si ji rád koupím.
Kniha je za tu cenu super. Pit je nejen skvělý odborník, ale i super vypravěč. Všechno sedí, spousta jasných i kuriozních obrázků. A hlavně je čtivá. Teorii demonstruje na příkladech a prokládá to historkami "starého zbrojnoše". Jakožto Němec je přesný a metodický, jako člověk je zábavný a čtivý.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Tak konečně jsme se i my Češi dočkali třetího překladu úspěšného horolezeckého bestselleru - Bezpečnost a riziko na skále a ledu z pera Pita Schuberta. Tato úspěšná metodická série by určitě neměla chybět v knihovničce žádného horolezce, ferratisty a vysokohorského turisty. Ve zkratce se pokusím přiblížit třetí vydání těm, kdo o této trilogii nemají ani ponětí a jméno Pit Schubert je jim doposud neznámé.
Ing. Pit Schubert, nar. 1935, pracoval po ukončení studia na vysoké škole strojnické nejprve 15 let v oboru letectví a kosmonautiky. Poté byl vedoucím Bezpečnostní komise Německého horolezeckého svazu (DAV) od jejího založení v říjnu 1968 až do svého odchodu do důchodu koncem roku 2000. Zabýval se především analýzou a profylaxí nehod na horách a při lezení a zkouškami horolezeckých pomůcek a jejich normováním. Bez ohledu na to, že je v důchodu, se touto činností zabývá i nadále.
GPS a mapové aplikace