Přiznejme si to, Dachstein je turistická atrakce, ale pokud ho stále chcete zdolat klasicky, máte stále obrovský prostor. Zde bude popsána nejrychlejší varianta z Ramsau. Jak se tam dostat: Dolní Dvořiště – Linz – Salcburk – poté směr Villach – z ní odbočit na Eben in Pongau a směr Filzmoos a Ramsau am Dachstain. (za slabého provozu z Prahy cca 5 hodin čistého času) Kde bydlet: v Ramsau či okolí - stan, soukromí, penziony (i v sezóně byste měli najít místo), nahoře na Dachstainu není možné široko daleko oficielně ubytování sehnat ! Všeobecné informace: Tourismusverband, A-8972 Ramsau am Dachstein, Tel: 03687 / 81833 Specializované informace: kancelář Horských vůdců v Ramsau (hned vedle všeob. informací), provozní doba Po-Pá 16-18, Klettersteig Atlas od Paula Wernera – zde je popis dalších velmi pěkných cest v okolí Dachstainu. Internet: www.dachstein-tauern.org Koupání: v Ramsau je přírodní koupaliště, 2x krytý bazén Lyžování v létě: na Hallstatter Gletscher Předpověď počasí: www.accuweather.com, www.alpenwetter.com , televize TW1 (informační kanál patří ORF) zpravodajství a teletext str. 600 – stránky teletextu aktualizovány každou hodinu !! Příjezd k lanovce: a) autem - na začátku Ramsau (z pohledu od Filzmoos) jsou směrovky na lanovku, projedete mýtnicí (7 EUR za auto, platba při odjezdu), u lanovky parkování zdarma, b) Postbus – z Ramsau (cenu neznám), c) stopnout auto u mýtnice a při cestě zpět na horním parkovišti, d) pěšky je to cca přes hodinu z velké části po silnici. Od dolní stanice lanovky nahoru (1692 – 2687 m): lanovkou za cenu 24 EUR za osobu včetně jízdy zpět (s Gastekartou 22 EUR), nahoru pěšky cca 3 hodiny, cesta je ještě v červnu někdy i v červenci pokryta sněhem a ledem nebo Lezecká cesta k Dachsteinwartehute: www.horydoly.cz Cesta: od horní stanice lanovky (2687 m) se vydáte doleva k markantní skále, tu obcházíte zprava. Měla by zde být urolbovaná cesta po ledovci, vaší společností budou asi turisté jenž ťapkají k Dachsteinwartehutte. Za skalou uvidíte vlevo Dachsteiwartehutte a před vámi je Dachstain. Zde máte asi 3 varianty nástupu, jenž musíte volit podle množství sněhu. Než však sejdete z cesty oblékněte výstroj pro kletterstaig a přechod ledovce (i pro var. 1, kde půjdete jen 100m ke skále). Var. 1 výborně zajištěná cesta (oka, kramle, ocelové lano) přes východní rameno, začátek pozorně hledejte, je odjištěn „jen“ oky, takže je vidět až v těsné blízkosti skály, ocelové lano začíná výše. Touto cestou se dostanete na výrazný hřeben. Var. 2 zprava obcházíte rameno a šplháte se po ledovci vzhůru, tak abyste se dostali na hřeben nad vámi. Zde se spojuje var. 1 a 2. vylezete na výraznou dlouhou terasu a dostanete se k zářezu. Var. 3 zprava (více než u var. 2) obcházíte rameno a míříte směrem viditelný zářez pod vrcholovým křížem (dost často je sem prošlapaná cesta), vpravo od zářezu je pilíř za nímž naleznete výstup „zajištěný“ silným červeným lanem, odtud se dostanete na pilíř k zářezu. Zde se spojují všechny varianty. Pokračujete po červeném laně přímo vzhůru terasovitým terénem až k vrcholovému kříži (2995 m). Odtud se můžete vrátit po variantě výstupu nebo pokračovat dál tj. sestoupit západním hřebenem na štěrbinu Obere Windlucke, poté po okraji ledovce Grosser Gosaugletsher (zde je vhodné použít stoupací železa). Dále přes sedlo Steinerscharte opět na ledovec Hallstatter Gletscher a po něm zpět k lanovce. S použitím lanovky celkem asi 4–5 hodiny čistého času. Doporučení: červené lano jdoucí na vrchol má obrovské vzdálenosti mezi úchytnými body, v případě pádu proletíte přes několik polic. Vhodné je použít vedle setu prusík nebo vzhledem k množství kvalitního železa ve stěně, jenž na jištění klientů používají horští vůdci je výhodnější a bezpečnější pro výstup i sestup použít klasickou horolezeckou techniku s budováním postupového jištění a slanění. Dvojice potřebuje lano 30-40m, 5 expresek, 2 karabiny HMS, 2 osmičky. Varování: pokud je špatná viditelnost nebo klettersteig pokryt sněhem, ledem (noční sněžení, fén a poté ochlazení) vůbec tam nelezte. Helma je naprostou nezbytností, skála je pokryta sutí a kameny, na klettersteigu se pořád pohybují skupinky. Varování pro letící kámen v německy mluvících Alpách je slovo „Egon !!“. Okrajová trhlina je extrémně nebezpečná, často neviditelně se zavrtává do hloubky a sahá do vzdálenosti cca 50 m od skály. Co sem tam zažil já: Horští vůdci dostávají nahoru své klienty za každou cenu (oni si to zaplatili, tak tam musí). Klienti, pro něž to dost často je první zkušenost s VHT a horolezectvím, se nahoru dostávají s vypětím fyzických a psychických sil. Jejich klienti vám škubají s lanem, neuvolní vám místo pro bezpečné přelezení, bez upozornění shazují kameny. V den kdy sem lezl nahoru bylo v údolí horko a nahoře foukal fén, po skále a po nás tekly malé vodopádky. Nahoře foukal nárazový vítr. Okolo mě prolétly při sestupu těsně dva kameny a sám sem jeden shodil. Ze skály sem po lehkém tahu vyndal asi půlmetrové jistící oko. Prostě klasické zážitky ze zajištěných cest. Omluvte kvalitu fotek, rozbila se mi závěrka fotoaparátu. Nutná výbava: membrána - oblečení včetně návleků a bot, kombinovaný úvaz, kletterstaigový set, HELMA, lano, karabiny a cepín pro přechod ledovce. Další vhodná výbava: stoupací železa, kletterstaigové rukavice (já si kupuji v OBI tenké pracovní rukavice ze štípenky viz. foto, ustřihnu jim prsty a konce zapošiju proti párání – vydrží tak 5-7 dnů intenzivního lezení po zaj. cestách).
|