Ahoj. Takže zhruba měsíc a půl po tragédii touto formou předávám novinky z Kalymnosu. Prosím, nečekejte vytříbený sloh ani stylistickou úpravu. Ani technické údaje nejsou 100%.
Ema Galeová skončila dnes 7. ve finále evropského poháru v boulderingu v Liptovském Mikuláši na Slovensku. Do finále postoupila jako jediná z našich. V semifinále byla ještě Viktorie Konečná, které v něm skončila na 20. místě. V ženách nakonec vyhrála Rakušanka Jakoba Rauter, v mužích zvítězil Ital Matteo Reusa.
Letadlo dosedne v Addis Abeba. Tak opět po roce Afrika. Proč jsou pískovcové věže vzdálené 1000 km z hlavního města? Musíme si je zasloužit. Vystrčit nohu z auta, v ruce držet lano umí každej…. Ale dostat se v Africe do bodu B je jinej level.
Na netu jsem našel lezeckou oblast Tigray.
Před šesti lety to byl jen starý, nevzhledný lom u benzínky, kolem kterého většina lidí bez povšimnutí projela. Já se ale zastavil. Viděl jsem stěny schované pod nánosem suti a hlíny a v hlavě se mi spustil plán: vize lezecké oblasti, co by kamenem dohodil od Prahy, kde si zalezou i rodiny s dětmi.
Padání do reality všedního pracovního života bylo v pondělí tvrdé. Úměrně s tím si moc vážím krásného víkendu v partě více než tří stovek lidí. Ti všichni rozhodli, že uděláme maximum pro to, abychom se příští rok sešli na stejném místě.
Reinhold Messner v Praze o lásce k horám, strachu a nebezpečí
Reinhold Messner, první člověk, který zdolal všech 14 osmitisícovek bez kyslíku, přijel do Prahy na svou poslední velkou horolezeckou přednášku The Final Expedition. Před večerním vystoupením v sálu O2 Universum si dnes ještě udělal zastávku na tiskovce na lezecké stěně Smíchoff, kde po boku své ženy Diane Messner odpovídal na dotazy novinářů a horolezeckých nadšenců.
Nové kurzy pro instruktory na umělé stěně v Lezeckém centru na Ruzyni
Lezete a chcete mít možnost si tím přivydělat i nějaké peníze? Nebo uvažujete o vedení zájmového kroužku ve škole či jiném sportovním zařízení? Pak zkuste účast na kurzu pro instruktory na umělé stěně, abyste složili profesní zkoušku a stali jste se instruktorem.
Jana Švecová vylezla 3. boulder za 8C: Drift na Holštejně
Jana Švecová vylezla další boulder obtížnosti 8C, a to Drift na Holštejně v Moravském krasu. Je to původní varianta jejího bouldru Tokyo Drift, který dala jako prvovýstup koncem března.
V úvodníku lidé&HORY 2/2026 připomíná vydavatel roli našich předchůdců při vývoji alpinismu v Evropě. Koncem 19. st. vznikly na území dnešního Česka první organizované kluby zaměřené na vysokohorskou turistiku a alpinismus. Na Východní Alpy bylo zaměřeno několik sekcí tehdejšího Německého Alpenvereinu, z nichž největší a nejaktivnější byla sekce Prag DAV v čele s p
Ahoj. Takže zhruba měsíc a půl po tragédii touto formou předávám novinky z Kalymnosu. Prosím, nečekejte vytříbený sloh ani stylistickou úpravu. Ani technické údaje nejsou 100%.
Chci vám v několika bodech, pokud možno stručně a srozumitelně předat informace z ostrova, takže tady jsou ...
- Z důvodu reboltingu nebo stáří vybraných cest (20 let +) je průběžně uzavřeno částečně nebo úplně 10-15 sektorů.
- Platí dočasný zákaz tvorby nových cest. Ani po zrušení zákazu již nebude možné "volné" vrtání nových cest tak jako doposud. Nové cesty bude třeba konzultovat a hlásit na Reboltingu Kalymnos nebo druhé reboltingové skupině zřízené městem (Pothia)… v podstatě obdoba systému fungujícího u nás. V současné době (pravděpodobně i do budoucna) budou moci vrtat, reboltovat a jinak udržovat nové a stávající cesty pouze členové těchto dvou týmů nebo lidé, kteří zde již prokazatelně osadili 10 a více cest. Ostatní zájemci pouze pod dohledem a za přítomnosti výše uvedených nebo po absolvování školení. Školení budou probíhat na podzim 2026 na Kalymnosu nebo "kdykoliv" po dohodě s Arisem. Vyškolení jedinci obdrží licenci.
Z Čechů tyto podmínky prozatím splňuje pouze Jára Tišer. (50+ cest).
Kalymnos (hi res)
Foto by Martin
Tato opatření jsou platná z důvodu použití "nové" technologie, tj. lepení borhaků, místo dosavadních expanzních nýtů a také z důvodu tvorby databáze cest a v neposlední řadě kvůli dodržení použití nově schváleného materiálu jištění.
Vzhledem k tomu, že potenciál na tvorbu nových cest je již na ostrově značně vyčerpaný (90–95%), bude se v praxi skutečně jednat o masivní a celoplošný rebolting existujících cest a sektorů a jejich následnou údržbu umožňující bezpečné lezení bez možnosti selhání jistících prvků.
- Oba týmy, až na výjimky (nahlášený kritický stav nýtu, řetězu) reboltují kompletní cesty, tkz. postupové jištění a řetězy. Náš prvotní návrh byl vzhledem k množství nebezpečných (starých) cest začít měnit pouze řetězy, kde může být případný pád fatální.
Tento návrh byl zamítnut z důvodu evidence a (ne)přehlednosti probíhajícího přejišťování.
Jak je již zmíněno výše, aktuálně reboltují 2 skupiny... a to, již déle existující Rebolting Kalymnos pod vedením Arise Theodoropoulose, t.z. otce Kalymnosu, který ostrov pro lezecký sport objevil a následně začal boltovat v druhé polovině 90.let minulého století. Tento muž je také autorem prvního vydání průvodce a všech jeho následných aktualizací.
Rebolting Kalymnos od 15. 4. 2026 používá výhradně lepené titanové borháky od řecké firmy Lappas (tuším průměr 12 mm, délka 140 mm nebo obráceně?) v kombinaci s červeným lepidlem (Hilti?).
Údajná bezpečná životnost při dodržení správné technologie osazení může být až 50 let. (netuším..)
Tato skupina je dlouhodobě financována výhradně z darů bez podpory města a státu.
Příspěvky je možné posílat na Rebolting Kalymnos a nově také přes aplikaci RebolttheWorld, kterou zmíním v některém z dalších bodů.
Aktuálně (14. 5. 2026) je nakoupen materiál na dalších 100 cest (800–1000 ks borháků), což údajně představuje práci na dva měsíce při současné efektivitě týmu.
Od 15.4. do 15. 5. 2026 bylo reboltováno 200 ks Ti borháků, ale řešilo se k tomu spoustu administrativy apod. Tým je průběžně posilován.
Peníze jsou, ale chybí více lidí.
- Druhá, nově založená skupina spadá pod město a místní samosprávu a vede ji místní rodák, jehož jméno jsem si nezapamatoval…
Impulsem k založení této skupiny byla bohužel, jako již mnohokrát v novodobé historii lidstva, konkrétní tragédie, bez které by se bohužel pokračovalo vesele dál, stylem "jedeme, než se kolo utrhne".
Místní vedení žilo tak trochu v laickém domnění, že zdejší továrna na peníze je bezúdržbové perpetuum mobile, a až strach z toho, že by se tento penězovod zastavil, je přiměl jednat.
Najednou se objevil fond (město + dotace z Athén), ve kterém je údajně a prý již dlouho (2018) 600 000 eur na rebolting. (informace z 10.5.2026)
I přes opakované žádosti v posledních letech Rebolting Kalymnos nedostal od města na údržbu skal a cest ani euro ani žádnou jinou, byť alespoň morální podporu… naopak probíhaly i neúspěšné snahy práci týmu ovlivňovat a omezovat. Asi politika (komunální), jako všude jinde ve světě...
Jelikož v této ostrovní části Řecka jsme v mnoha ohledech života, služeb a fungování blíže Balkánu než Evropě má to jeden další "malý" háček. Fond města i dotace z Athén byly postaveny na dodání nerezového materiálu jištění, nikoliv titanu. Vrácení a nová žádost jsou prý nereálné a proto tato skupina reboltuje s lepenými nerezovými borháky (přesnou specifikaci neznám, pravděpodobně třída materiálu 316) s prokazatelnou bezpečnou životností 10 let!!! ...velká škoda... určitě lepší než nic, ale přitom objemu práce.... posuďte sami...
- Bohužel mezi oběma skupinami údajně panuje slušně řečeno "lehké napětí"… šuškanda, závist, apod.
Z těchto důvodů městská skupina neakceptuje ani vkládání jimi reboltovaných cest do nové aplikace Rebolt the world.org z důvodu neochoty převzít případnou právní i obecnou odpovědnost za práci druhé skupiny.
Toto je aktuální stav, stále probíhají další jednání.
Kalymnos (hi res)
Foto by Martin
- Nová aplikace RebolttheWorld… kromě výše zmíněných informací za mě asi uživatelsky nejdůležitější novinka a pomůcka. Autorem je australský horský vůdce, lezec, záchranář a pilot vrtulníku Lee, který má mimo jiné zkušenosti s reboltingem v blízkosti moře v Austrálii a znalosti v oblasti "solné koroze".
Apka je rychlá, přehledná a nabízí spoustu věcí... namátkou: možnost nahlášení vadného jistění, volných kamenů apod., celkový počet cest na ostrově s přehledem materiálu a stáří cest, počet nově reboltovaných cest titanem (k dnešnímu dni cca 200ks od 15.4.2026), možnost poslání peněz na rebolting, seznam reboltovaných cest s přiřazením do jednotlivých sektorů, diskuzní fórum, u cest a sektorů používá škálu 3 barev... zelená-kompletně nové jištění, žlutá-částečná výměna, červená-žádná přejištěná cesta, dále tu vidíte stáří cesty a typ použitého materiálu jištění v nepřejištěných sektorech.
Aplikaci primárně spravuje ReboltingKalymnosteam.
- CZ sbírka... V době,kdy jsem vás formou článku zde na Lezci a zpráv po telefonu oslovil bylo na účtu 30.000 kč z toho 20.000 kč poslali dva přímý účastníci bezprostředně po tragédii a účet byl v tomto čase, už de facto bez pohybu. Zhruba 10–14 dní po zveřejnění výzvy přišlo dalších cca 80 000 Kč. Nyní jsou již příchozí platby opět téměř nulové, což je s postupujícím časem pochopitelné.
Mé důvody k podpoře této sbírky byly (jsou stále) v tu dobu hodně osobní a emoční a prostě jsme něco chtěli a museli udělat hned....za sebe, pro Petra i pro ostatní lezce na ostrově… v tu dobu jsme navíc neznali výše i níže uvedené informace a skutečnosti.
Petra jsem znal od svých 15 let a za uplynulých 38 let jsem s ním zažil spoustu nejen lezeckých dní, tréninků a zajezdů po celé Evropě od jednodenních výletů na písek a na Krkavku, přes víkendy v Juře, až po měsíční výjezdy do Francie, Itálie, Španělska… a samozřejmě v posledních letech do jeho nového domova na Kalymnos.
To je jen pro dokreslení a pochopení (nejen) mojí osobní ztráty v podobě Brumlova náhlého a tragického odchodu…
Kalymnos (hi res)
Foto by Martin
Vybraná částka je tedy aktuálně cca 110 000 Kč a můj vnitřní osobní cíl a přání byla ta stovka, kterou se díky Vám podařilo vybrat. V porovnání s penězi, které se poměrně rychle po pádu našly na městě (uvidíme, jestli a jak s nimi naloží), se tato částka může zdát malá, ale pro mě osobně je minimálně stejně velká a důležitá.
Platí to, co jsme avizovali při spuštění sbírky, tj. ukončíme ji k 30.5.2026 a obratem zveřejníme přesnou konečnou částku, i to jak s ní naložíme.
Zatim zvažujeme přímý převod celé částky na účet ReboltingKalymnos teamu nebo nákup materiálu (vrtačky, borháky, flexi lepidlo) a odeslání zbytku peněz na účet.
Chtěl bych tímto všem dárcům a přispěvatelům moc poděkovat...pomohli jste dobré věci ♥️ ...
Celá tato tragédie rozhýbala proces obnovy jištění a dalšího snad již bezpečného lezení v lezeckém ráji, kterým Kalymnos pro spoustu z nás bezesporu byl a je ...
V neposlední řadě chci poděkovat Jirkovi Sikovi za okamžitou a 100% podporu zde na Lezci.
Kalymnos (hi res)
Foto by Martin
Martin "Zéďa" Zedek
PS: pro ty, kteří by jěště chtěli přispět na přejištění Kalymnosu.
V případě dotazů,námětů, apod. mě bez váhání kontaktujte.
tak především se musí vycházet z charakteru oblasi. Asi by byla hloupost sebrat stabilní smyci tam, kde je zvykem lézt jen s expreskama (třeba na Srbsku Mobilis in mobili, Svíčková nebo na Rovišti Nejdelší vandr). Jsou to smyce, o kterejch se obecně ví, jsou správcem nebo dobrým duchem oblasti po pár letech vyměňované a jejich odstraněním by se výrazně ohrozila bezpečnost dalších lezců. Otázkou je, jestli se pak přelez dá považovat za RP - no ale jelikož tam tu smyci mají všichni tak asi jo, a zrovna tenhle aspekt mě moc netrápí.
Pak jsou smyce "legendární" - o kterých se obecně ví (na prachově pod 1. kruhem údolní spáry na Drážďany, na Suškách v "L", Vega, na obrvegrech Májová cesta), což jsou uzly zatemované nějakým zřejmě pádem tak, že bez poškození skály nejdou vyndat. Kupodivu jsou to smyce ve spárkách, které mají prakticky rovnoběžné stěny a normální člověk (který není smyčkovej démon) do nich nezaloží. To jsou ty smyce, na které pravděpodobně směřoval Matyho dotaz.
Pak jsou smyce "atypické", třeba hodiny které mají metr a půl v průměru a je na provázání potřeba smyce šestimetrová. tu moc lidí s sebou běžně nenosí. sám jsem takovou smyci kdysi zanechal na jednom bezvýznamném prvovýstupku v Císařském údolí. minimálně poslouží k sebejištění prvolezce když mu druholezec posílá po laně třeba druhej konec lana na provázání. zásadně nebrat, a když už je hnusná, tak nahradit novou smycí.
Poslední skupinou jsou smyce "zapomenuté", které jdou lehce ven. buď je druholezec nešika a nevyndá smyci, nebo prvolezec cestu zapytlí a ze smyce slaní. Taková smyce se pak stává majetkem nálezce.
Co s těma legendárníma: na cestě Vega (když jsem ji lezl, je to asi 2 roky) byla smyce dost vorvaná, asi z ní někdo slanil a nezbývalo než na cancour nasadit prusíka a jistit za něj. bezpečnost pofidérní, smyce totálně zatemovaná, nikde jiná možnost. Když už smyci vyrveš (třeba ze slanění, aby tam měli ostatní volnou spárku, je riziko, že se tam zrakví někdo, kdo se smycí natuty počítá, cestu zná, leze ji poněkolikáté a nemá smyci s sebou. Nějak mi to nechce z huby ven, ale tohleto je jedna ze situací, kdy se dá diskutovat o přidání kruhu. Samozřejmě né přidat kruh svévolně, ale po zvážení správce oblasti a místních.
Za nejrozumnější považuju vyměnit fixní smyce za kruh nebo borhák, jak se např. stalo v Tisý v Tušení stínu. Obrovská smyce v hodinách moc elegantně nevypadala.
Zapsal: David, 12:36:44 13.09.2002
Pořádně to vykruhovat?
Jsem z těch, co když mají kruh víc jak tři metry pod sebou, vzpomínají, jestli přibalili toaletní papír. Ale myšlenka "pořádně to vykruhovat" mě fakt děsí. Snad jsi Fery měl jen špatný den nebo kocovinu?
A proč ne. Víc cest bude lezitelných, lidi se rozptýlí a my srabi budem mít co novýho lozit. A nebudeme ničit ty cesty, který leze každej. Třeba na Podmokelskou ve Skaláku nebo na Očko na Křižáku.
Zapsal: Fery, 14:38:47 13.09.2002
Re: A proč ne?
Polemika jen a pouze s tímto Tvým argumentem. To je právě ono. Dobře zajištěný písek by v dnešní době a atmosféře znamenal MNOHONÁSOBNĚ více lidí a to by znamenalo zničenej písek.
Nesouhlasím, že by se lezci rozptýlili, ale naopak by se na písek davy lezců přitáhly.
Sám dobře víš jak dnes vypadá několik oblíbených a tedy asi relativně bezpečných pískových cest. Kdyby došlo k výraznému plošnému přijištění budou tak vypadat všechny přijištěné. Za to dám ruku do ohně. Kromě extrémních sportovců, kteří ani na zajištěném písku nenajdou úplně tu svoji parketu, by se pak na písek přesunula ta obrovská masa, která leze "na pohodu". Protože písek je krásnej a jsou to v čechách absolutně nejvyšší stěny.
Nejlepší řešení je - Maty a všichni ostatní - stabilku, která se ti nelíbí vyndat a nahradit ji novou z vlastní kapsy. Ale kdo z nás je takový altruista?
Jinak různorodost komentářů svědčí o tom, že to není problematika jednoduchá.
K názorům, že se jedná o stabilní jištění o které by se měl starat správce řeknu jen tolik, že zatímco kruh (nýt) je třeba vyměnit jednou za 15, 30, 50 let, potom smyci za dodržení stejné kvality musíš měnit každý rok. A to je asi utopie.
Nezapomínejme na to, že nylon UV zážením degraduje. Lano, které používáte, je expozici UV záření vystaveno řekněme 50x kratší dobu než smyce, která často v J stěně visí pořád.
A to že opravdu houby vydrží jen dokladuje případ kamaráda, který dolezl k hodinám na jedné známé cestě, kde byla stabilka, dal si tam svoji smyci, do té jištění a protože už nemohl, ODSEDL si (kdo ví proč) do té stabilky. Hádejte jak dlouho si poseděl?
A ještě k úvahám jak se na stabilku dívají pravidla. Myslím, že není cesta, kterou by autor od začátku projektoval s tím, že tady bude stabilka. Prostě někdo někdy (autor, správce, nějaký lezec) usoudil, že by byla užitečná a svoji smyci tam nechal. Každý z vás jistě může v cestě nechat svoje dobře založené smyce. To že se hned následující dvojka zaraduje jak snadno přišli k materiálu, je věc jiná. Ale stabilky se objevují postupně a jejich existence je spíš zvyková, než že by podléhala nějakým pravidlům.
Ty davy už tam stejně jsou a spousta cest se lozí na rybáře. Spíš by ty lidi měl někdo nějak vychovat. Když nefungují oddíly, tak umělý stěny to asi nebudou, ne?
Zapsal: Fery, 13:35:38 16.09.2002
vyhazuji je
Pokud se mohu připojit, tak jen za sebe: věřím, že smyce jsou přenosná a dočasná řešení postupového (sestupového) jištění a ve skále by neměly zůstávat. Nejpřesvědčivější argument se mi naskytl, když jsem si před asi 6 lety v Labáku do jedné "zatemované" erární smyce odsedl a probral se za 3 dny v Ústí na JIPce. Smyce nevypadla, přetrhla se v uzlu a to si stále připomínám, že jsem si ji prohlížel a říkal si, že z takovejch erárů jsem se v Tatrách něco naslaňoval. Když jsem mnohem později na VK Labské pískovce přišel s připomínkou či návrhem, že takové smyce hodlám vyhazovat, nikdo nebyl proti. Netvrdím, že jak někde vidím smyčku, tak se po ni sápu, abych ji vyhodil, ale už jsem jich pár sundal a to bez náhrady. Kdo nechce umět smyčkovat, na písku se mu stejně asi líbit nemůže. Na druhou stranu je pravda, že na místě tutových smyc se objevují kruhy, což ale v mnohých případech považuji spíše za vhodné, protože stokrát cvaklý kruh, je pro skálu neší zlo, než stokrát provazované tutové hodiny.
Jirka Ch.
Zapsal: JiCh, 13:56:24 16.09.2002
Hawk!
Zapsal: René, 18:34:44 17.09.2002
Každý má svou zodpovědnost
1/ Každý kdo leze má být schopen objektivně posoudit kvalitu jištění na základě vlastní zkušenosti a pak se rozhodnout jestli jde dál, jestli cvakne starou smyci, nebo ji vyndá a dá novou.
První dvě možnosti jsou pravda poněkud rizikovější než možnost třetí....
2/Jestliže se někdo zrakví protože neumí založit, sorry, ale budu se cítit líp než kdyby se zrakvil protože přerval smyci o níž jsem věděl že je naprd a nechal ji tam. Druhá strana je, že ho třeba mohla narovnat, zbrzdit, atp.. Ale závěr je, že když na to nemáš, tak tam nelez...
3/ Nejsme ptáci a nemáme křídla, tak se podle toho na skalách chovejme. Kruhy popřidávané do cest to ale neřeší. Francie má jištění perfekt, ale nevím jak jiné, ale mně to cavkání s jedním nýtem u kotníku, druhým u pasu a třetím u ramene docle sere, takže tudy asi ne. Navíc i z lehké cesty která má výraznou psychickou stránku mám většinou výraznější radost, než z vynýtované devítky.
Radek
* Na klasice na Kapelnika se v dobach minulych standovalo v hodinach nad udolni hranou.Kdo je chtel provazat, musel si svazat x smyc dohromady,pak zakrysit do diry a provazat.A najednou tam kdosi rozumny dal kruh.Klasici se urcite obraceli v hrobe,normalni lezecka populace zajasala.
* Krizak-Lamprda (nebo i Krizovy kral):nejpopularnejsi cesta mela kdysi pod 1.kruhem hodiny.Nekdo je urval a byly nahrazeny stabilkou v trhline u hranky.Za rok ztvrdla na sutr (nekdo muze rict,ze pekne drzela tvar a dobre se cvakala) a duveryhodne rozhodne nevypadala.Kdyby se misto ni dal malej krouzek nebo jen drik, urcite by to bylo smysluplnejsi.
*Mam za sebou desitky a desitky prvovystupu na pisku, myslim, ze stabilku misto radnyho jisteni-tedy kruhu pouzit neni mozny.Pokud je to misto, kde je temer nemozny zavazat hodiny ci zalozit uzel-patri tam kruh.Kazdy prvovystupce nese zodpovednost za jisteni, ktery osadil.Nikdy nevim,kdo a kdy cestu prijde prelizt.Treba taky za pet let a pri predstave,ze to radne hodi do sluncem vysisovany stabilky-good luck!!!
*Tvrdit,ze smyce ma pravidelne vymenovat spravce oblasti je prinejmensim usmevne.Neznam oblast,kde by vsechno jisteni-kruhy i slanaky byly v poradku!Natoz nejaky smyce!Proste se na to kasle,nejsou lidi,cas nebo prachy.(Proto budme vdecny za kazdej vymenenej kruh,slanak ci nejt.)
* Pro Zobana: pokud te hustota nejtu ve Francii sere-jak pises,cvakej si kazdej desatej a udelas si z toho lezeni podle svyho gusta, nebo ne? A kdyby ses chtel ukojit trochu blize,zvu te k nam do Adru,kde je spousta - dle mistnich-lehkejch cest,ktery vsak temer nikdo neleze,protoze maji psychickou stranku az moc vyraznou (neboli se tam muzes klidanko zrakvit).
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Ahoj. Takže zhruba měsíc a půl po tragédii touto formou předávám novinky z Kalymnosu. Prosím, nečekejte vytříbený sloh ani stylistickou úpravu. Ani technické údaje nejsou 100%.
Ema Galeová skončila dnes 7. ve finále evropského poháru v boulderingu v Liptovském Mikuláši na Slovensku. Do finále postoupila jako jediná z našich. V semifinále byla ještě Viktorie Konečná, které v něm skončila na 20. místě. V ženách nakonec vyhrála Rakušanka Jakoba Rauter, v mužích zvítězil Ital Matteo Reusa.
Letadlo dosedne v Addis Abeba. Tak opět po roce Afrika. Proč jsou pískovcové věže vzdálené 1000 km z hlavního města? Musíme si je zasloužit. Vystrčit nohu z auta, v ruce držet lano umí každej…. Ale dostat se v Africe do bodu B je jinej level. 
Před šesti lety to byl jen starý, nevzhledný lom u benzínky, kolem kterého většina lidí bez povšimnutí projela. Já se ale zastavil. Viděl jsem stěny schované pod nánosem suti a hlíny a v hlavě se mi spustil plán: vize lezecké oblasti, co by kamenem dohodil od Prahy, kde si zalezou i rodiny s dětmi.
Padání do reality všedního pracovního života bylo v pondělí tvrdé. Úměrně s tím si moc vážím krásného víkendu v partě více než tří stovek lidí. Ti všichni rozhodli, že uděláme maximum pro to, abychom se příští rok sešli na stejném místě.
Reinhold Messner, první člověk, který zdolal všech 14 osmitisícovek bez kyslíku, přijel do Prahy na svou poslední velkou horolezeckou přednášku The Final Expedition. Před večerním vystoupením v sálu O2 Universum si dnes ještě udělal zastávku na tiskovce na lezecké stěně Smíchoff, kde po boku své ženy Diane Messner odpovídal na dotazy novinářů a horolezeckých nadšenců.
Lezete a chcete mít možnost si tím přivydělat i nějaké peníze? Nebo uvažujete o vedení zájmového kroužku ve škole či jiném sportovním zařízení? Pak zkuste účast na kurzu pro instruktory na umělé stěně, abyste složili profesní zkoušku a stali jste se instruktorem.
Jana Švecová vylezla další boulder obtížnosti 8C, a to Drift na Holštejně v Moravském krasu. Je to původní varianta jejího bouldru Tokyo Drift, který dala jako prvovýstup koncem března.
V úvodníku lidé&HORY 2/2026 připomíná vydavatel roli našich předchůdců při vývoji alpinismu v Evropě. Koncem 19. st. vznikly na území dnešního Česka první organizované kluby zaměřené na vysokohorskou turistiku a alpinismus. Na Východní Alpy bylo zaměřeno několik sekcí tehdejšího Německého Alpenvereinu, z nichž největší a nejaktivnější byla sekce Prag DAV v čele s p
Rok se s rokem sešel a je tu další díl Petrohradského padání. 
Ano – aktivně si zjišťuji informace