Snad v každém z "crags" co jsem kdy v Peak Districtu byl by člověk stězi udělal ohýnek na opečení tuctů buřtíků kvuli nedostatku k tomu potřebnému stromovi. Ale ne tak v Gardom's. Stěny se derou z nezvykle hustého porostu, který se dá opravdu nazvat lesem. Já bych to nazval listnaté svinstvo, protože jsem z hloubi duše jehličnatě smíšený člověk Českého ráje.

Gardoms, E4 5c, Alex
Gadom's je rozlohově prťavá záležitost, takže jsme se to rozhodli vzít z opačného konce směrem k autu a sfouknout toho co možná nejvic. Nejdříve jsme zaštandovaly v Apple Buttress. Bylo celkem brzo, takže skála byla ještě decentně ovlhlá. Ale to nám nebránilo v rozhýbání se v lehčích kratších cestách v rozmezí VDiff az HVS 5b. Slunečný den nás nějak napumpoval energií a Apple Arete Direct, E4 5c vypadala tak nevině. Alex se zakousnul jako první. Snažil se, drtil, ale nějako to nešlo. Nazul jsem růžovou americkou botu, ulíznul "afro" a pustil se do toho. Prvních pár kroků to šlo jako po másle. Pak jsem ale měl vzít na sokola hodně oblou hranu a třít nohy za hranou, kam nesvítilo. A to byl Rákosníčkův ráj. Ta zeleň tak krásně slizce ulpívala na prstech, že jsem ty dva metříky ošolíchal použitím "zakázané" hrany na druhé straně, ale čestně jsem se hned poté vrátil zpět a zbylé metry dolezl přisátý ke hraně.

Gardoms, E4 5c
Hned za rohem je buttress s jednou tří hvězdičkovou cestou Waterloo Sunset, E3 5c. Zdálo se mi to poněkud zelené, ale Alexovo oko nezná barvu. Navázal se, vytáhl, odvázal se, hodil mi lano na hlavu, já se navázal, chvilku postepoval, dolezl, slanil, vysbíral matroš a šli jsme dál.
Konrétně k buttress se super názvem Crocodile. Zde jsem se velice nechtěně obohatil o novou a vzrušující zkušenost. Cesta jménem Crocodile, E3 5c se mi zahryzla do mysli předešlý večer při listování průvodcem. Podle popisu pěkná, hůře odjištěná cesta s malými ostrými chyty. Proč ne. Při navazování se na lano jsem v duchu asi 12 m cestou proplul během vteřinky, že to jako bude zívačka. Začátek pohodička, vklíňák semhle, ještě malý tuhle, ne, sem ne, tak třeba frienďák tamhle, fuj tomu bych teda nevěřil. No co, jde se dál. Nohu k pasu, oblý bočák, hned kousek nad další obohacený rezavou škrabkou, zaklínit mezi ne koleno. Teď jen zatáhnout, zatlačit a určitě to bude v poho. Sajt. Podivná hranatá věc na půl článku na levačku, podobná věc na pravačku. To není dobrý, to vůbec není dobrý. Aha! To se musí sáhnout tahmle doleva, s nohou na téhle sirkové liště a bude to. Nebylo. "tamhle vlevo" jsem sice sáhnul, ale hned nad byla svislá prasklina na půl článku článek, stupy mrňavé, sicak uz mi rozcinkal I zuby a bandasky - ty poctivé, staré, z tvrdého plechu. Zoufale jsem se snažil slézt kousek dolů. Já těm friendům prostě nevěřím. "Alexi, myslím, že jištění je špatnéeee!." Prsty už ty sajtky neudržely a já šel - asi 4m pád skončil metr nad zemí - poctivou gritovou deskou. "Ty vole, to su prdy, ony ty mechanické hračky fuck fungujou!? Adrenalin me stříkal z uší a nevím proč, musel jse se smát. Po minutce jsem na to šel znova. Cestou jsem zamáčknul frienda tak kde byl před tím (asi 2 cm povyjel, hodně na kraj "breaku"). Dokázal jsem vylézt ještě asi půl metříku víš než poprvé, když mi sičák ustřelil nohu ze stupu a já si vyryl na pažbu polet číslo dvě. Pri třetím pokusu už jsem skočil dolů dobrovolně, protože lýtka i ruce se mi mocně odstavily.

Gardoms, Elliott's Buttress
Byla řada na Alexovi. Ten hošan tím projel jako nůž máslem. Prý měl nahoře nateklo a docela se bál. Docela? Já se klepal jak ratl a ty ruce? Když to vylezl on, tak já přece neudělám českým hošanům ostudu a dám to taky! Odpočíval jsem dalších 10 min. Při navazování mi z předešlého smíchu zbyl jen ten dobře známý, nepříjemný pocit v okolí žaludku. V rukou jsem stále cítil únavu a jedno mi bylo jasné. Teď, rychle, nebo nikdy. Alex mi dal radu, že ta vodorovná spára pod vrchem je madlo. "Bez po ni." Po minutě jsem byl tam, kde jsem minule skončil . Tak do prd..., teď! Z "toho chytu vlevo" do škrabek, pravá noha hodně vysoko, na "ten chyt vlevo", tělo lehce nakloněné doleva. Kvapem mi natékalo. Sičák jako prase. To madlo je tak blízko a přece tak daleko. Zadnici mi rozechvíval vilný dech podlahy - jestli před tím to bylo metr nad, tak ted... Věděl jsem že kroky zpět neudělám a že prsty se mi během pár dalších vteřinek otevřou. Zatnul jsem zuby a s řevem šel dynamicky po spáře. Prsty se jí zachytily právě včas. Ale nekecal - byla dobrá. S úlevou jsem při cvakání posledního frienda nadával, chvěl se a chechtal zároveňn. Tohle bylo KURRRŇA silný kafe! Po slanění a sebrání matroše jsem měl pocit, že ten den uz nic tahat nebudu, cítil jsem se nějakej vyšumělej.
Sbalily jsme saky a pohnuly se směrem k další lahůdce - ceste Moyer's Buttress, E1 5b na skále stejného jména. Vyhlášená klasika. Prý to má být nejhezčí E1 cesta v Peak Districtu. Zatímco Alex tahal jsem se já uklidnil a vyvedl si to hned po něm. Krásná změna po předešlém rozrušení.
Jako poslední jsme si oba vytáhli tří - hvězdičkovou cestu the Eye Of Feith, E1 5c na Elliott's Buttress. Bandaskovací záležitost - zapeklitý traverz pod převisem a přehoupnutí přes jeho převislou hranu pomocí prstové spárky. Zbytek už byla krasojízda k vrcholu.

Gardoms, E1 5c, Alex
Shrnuto podtrženo, úžasně strávený jarní den s mocnou porcí hnědých emocí. Alespoň co se mě týče.
Kratké info:
Gardom's je crag v anglickém národním parku Peak Dictrict, jen asi 20 minut jízdy autem z města Sheffield. Gardom's nabízí také kvalitní bouldering.
Průvodce:
Eastern Grit, nakladatelství ROCKFAX. Barevné fotografie stěn a mapky oblasti sníží obtíže s orientací takřka na nulu.
Pár slovíček:
Crag - místo, kde se leze
Break - vodorovná spara
Buttress - skalní stěna, pilíř
Fuck - silná anglická nadávka