16. srpna 2015 dokončil Ueli Steck 61 dní dlouhou pouť, během níž v Alpách vystoupil na 82 čtyřtisícových vrcholů.
Sám nebo s kamarádem (původně plánoval vše podniknout s jediným spolulezcem), vybral si mladého parťáka Michiho Wohllebena , který se ovšem při paraglidingovém sletu zranil již v počátku anabáze. Michi nedopadl ještě tak zle, tragicky totiž skončil výstup pro holandského horolezce Martijna Seurena , který Michiho nahradil. Holanďanovi se stal osudný výstup na Grandes Jorasses, kde se zřítil, když postupovali nenavázaní.
Alpy se rozkládají na obrovském území, proto přemístění se mezi vrcholy vyžadovalo ujít 100 km a spoustu kilometrů ujet na kole. Sám Ueli našlapal více než tisíc kilometrů.
Historie lezení na všechny čtyřtisícovky se váže k roku 1993, kdy angličtí lezci Simon Jenkins a Martin Moran vylezli 75 vrcholů za 52 dnů. Následující rok komise UIAA sestavila oficiální seznam všech čtyřtisícových vrcholů. Je jich 82.
V roce 2004 se známý francouzský horolezec Patrick Berhault a Phillippe Magnin pokusili přelézt všechny vrcholy za 82 dní jen za pomoci lyží a pěšky. Začali v březnu, ale pak se Patrik Berhault zabil při výstupu na druhý nejvyšší vrchol ve Švýcarsku.
Steck se nechystal přímo na vytvoření nějakého rekordu, nakonec jeho čas byl druhý nejrychlejší. Hned po italské dvojici Diego Giovannini a Franz Nicolini, kteří v roce 2008 zvládli vylézt na všechny 4000 v 60 dnech. Gratulujeme.
Zdroj:
Zde najdete informace ze stránek Ueli Stecka
Srovnávat Jaroše a Uliho? To fakt ne.Jaroše nejvíce proslavila amputace prstů , do té doby nebyl širším povědomí. Uli posouvá hranice lezení, tak proč by nemohl dostat zaplaceno. Pořád mi ty vrcholky přijdou mnohem hodnotnější než Sharmovo lezení po stromě.
sorrac, ale osobne jsem Ueliho potkal ve Valaisu... kdyz prejizdel taxikem z Randy do Zermatu ..Takze ty jeho presuny pesky, na kole berte s rezervou :-)
nesrovnával jsem je jako osoby, ale jako "princip" nebo jak to říct - prostě je mi sympatičtější skupina co jezdí za své a třeba s nižšími výkony, než ta druhá
A nejhorší jsou fotbalisti. Naše vesnická liga je fajn, tam si to kluci všechno platí sami. Ale ten zbytek je hroznej, teda nehrajou špatně, ale kdyby si na to normálně vydělavali poctivou prací, tak bych se na to i díval a fandil;)
ovšem kdyby ti zlatí hoši z Bayernu nebo Chelsea hráli tak blbě jako kluci z horní dolní co čutají s kocovinou pralesní ligu, tak by taky sklidili posměch.
Na FB napsal:
"Yesterday we finished the 82 Summits.I am super exited. The morning yesterday started with a 3.5h detour. I missed the trail in the dark and i run up the wrong valley. Around 8.00 am i was back down at the Parking to start again, this time in the daylight and with already a good warmup! Climbing les Ecrins was just great, nice conditions. Today we heading down to Ceuse to celebrate and to see if we still can hold on on steep Limestone.
I am still super psyched, i could move on.... lets see what comes next!"
Ano, to je přesné, přes mrtvoly. Nějak mi hlava nebere, jak může nepřerušeně pokračovat v tomto podniku, pokud se mu zabije spolulezec. Já bych z toho byl hodně špatný a měl takový výčitky, že bych neměl ani myšlenky ani chuť na to otočit se a pokračovat dál.
To je jako když se leze na kopec, nekdo tam zařve a co? Někdo jede domů, jinej to doleze. Každý je nějaký a nemyslím, že by jedno bylo lepší/horší než druhé.
Něco jiného by samozřejmě bylo se cpát nahoru a nechat pod sebou zařvat parťáka místo toho mu pomoci se dostat živej dolů. Ale to nebyl rozhodně ten případ.
Nevím, z textu jsem pochopil, že se jeho holandský parťák zabil při jejich společném výstupu na Grandes Jorasses. Pokud by se mi zabil parťák, se kterým bych lezl na nějaký kopec, nedokážu si představit, jakou bych musel mít hroší kůži, že bych nad tím mávnoul rukou a pokračoval dál. Nebo to bylo jinak?
Pokud spadnul tak, že bylo na fleku po něm, tak mu pokračováním nijak neublížíš. Možná naopak, protože můžeš mít pocit, že jsi to dolezl i za něj a z úcty k němu. A nebo že když se něco takového stane....a stát se to může i tobě...tak to nej co můžeš udělat je se prostě zakousnout a jet dál a dál.
Tohle má každý v sobě nastavené nějak jinak, a ani o jednom přístupu se nedá říct, že by byl horší či lepší než jiný.
Spíš je rozdíl v přístupu. On ho měl pouze jako prostředek, jak sám něčeho dosáhnout, a jeho smrt mu byla fuk. Já bych někam lezl hlavně s kamarádem, a pokud bych o něj přišel, pokračovat dál by pro mě ztratilo smysl. Jednak bych na to úplně ztratil chuť a náladu, když bych přišel o kamaráda, a za druhé bych se pak nemohl podívat jeho blízkým do očí, že jsem jeho smrt hodil za hlavu a šel dál za svou zábavou.
Jen otázka na okraj, kde si našel všechny ty informace, o tom kdo koho jen využíval jako prostředek, co se dělo při nehodě a po ní, kdo je komu lhostejný, jak se kdo vyrovnává se smrtí parťáka.
V tohle článku nic z toho není, takže sis určitě našel aspoň tři další články o vlastní nehodě a nebo jen čteš mezi řádky?
Ano, správná otázka. Právě v článku je to napsáno velmi stručně tak, že se to dá pochopit především takto. A taky už jsem se v předchozím příspěvku ptal, jestli to bylo takto nebo se pletu a úplně jinak?
Nezlob se, ale na to aby byl tvůj předchozí příspěvek otazkou, tak v něm chybi přinejmenším jeden otazník. Takhle to spíš vyznívá jako již účiněný závěr (bez jakýchkoli vstupních informací).
Google si nejdřív nezkusil?
Otazník tam je. Příspěvek 21:07:20. Jen mi vypadl podpis. Na hledání v zahraničních zprávách nemám čas ani chuť, navíc německy neyumím. Proto beru informace tak, jak byly podány v tomto článku a jen se otázkou ujišťuji, jestli to chápu správně nebo to bylo jinak. Jestli to správně nechápu a ty víš něco víc, tak se poděl a zbytečně neplevel diskuzi. Dík.
Nauč se číst. Píšu přesně v kterém příspěvku jsem otázku položil. Následný příspěvek už otazník skutečně znovu neobsahuje, no hrůza ...
Sorry, zapomněl jsem, že už i tu je žumpa a místo diskuze k věci a odpovědí na otázky se tu člověk dočká pouze napadání. Už tu blbost neudělám, anonymní hrdino.
Fakta, která obsahuje úvodní članek, jsou zhruba tato. Ueli Steck vylezl během 61 dnů všechny alpské čtyřtisícovky, některé sám, některé se spolulezcem. Při jednom výstupu (Grandes Jorrasses) se zabil jeho spolulezec, když postupovali nenavazaní.
Nikde není ani zmínka o tom, co dělo při a po nehodě, rozhodně tu není napsano, že Ueli poté pokračoval sobecky ve výstupu.
Alpinist a Rock and Ice doplňují, že pro Martijna Seurena by GJ byli poslední 82 čtyřtisícovkou a že výstup probíhal ve trojici. Zase nic o tom, že by Ueli pokračoval od mrtvého spolulezce k vrcholu.
Pokud se hodně nudíme, můžeme bezpředmětně spekulovat o tom, jestli je spravné pokračovat v lezení, či sním přestat, popřípadě za jak dlouho začít znovu, když se vám zabije parťak.
"On ho měl pouze jako prostředek, jak sám něčeho dosáhnout, a jeho smrt mu byla fuk. " .... nezlob se na mne, ale tohle napsat o někom, koho vůbec neznám a navíc na základě nějaké útržkovité informace z médií, to je tedy docela síla. V méně vybrané společnosti by se dalo říci že i svinstvo a kurvárna.
Chápu to že to dolezl i za něj na jeho památku. (jak už tu psal MM) Je to dilema slízt do údolí a tam brečet a dělat rozlučkový obřady, nebo pokračovat a v duchu být pořád s ním, jakože to pořád leze se mnou a jen neni vidět...