Parádní časopis CAO News 06/2007 opět ke stažení nabízí severočeši.
Najdete zde několik pěknejch článků o vertikálách. Nenechte si ujít parádní Kýsovo povídání o Kalymnosu s pěknejma fotkama a detailníma a hodně šikovnejma informacema. Detailní je i popis lezení na Ještědu, romantika. Pak něco o řádění severočechů na pískovcovejch věžích, dobývání stoletých vrcholů Karlem Bělinou a mnoho dalšího.
CAO News 06/2007 ke stažení zde na Lezci.cz:
(dokument formátu pdf, velikost cca 1,1 Mb).
Jo už je to zpátky. Odstranil to " Strážce skal", asi z důvodů estetiky. Bohužel už si nedal práci vrátit to na původní místo. Zavěsil to pouze do jednoho háku, ale i tak díky za to. V jedné diskuzi na tohle téma někdo psal že to je zhovadilost dávat na písek dva borháky a řetěz. Možná to opravdu někomu neladí, ale když dolezu k poslednímu borháku a mám od něho slanit, tak bych dal přednost jistotě před estetikou. Navíc na Verdonku ten řetěz je vidět opravdu pouze od slanění a tak věřím že už to nikoho dráždit nebude. Ještě mi připadá zvláštní, že všichni výrobci lezeckého vybavení se snaží o maximální bezpečnost svých výrobků, nikoli však výrobci lezeckých cest. Je fajn, když mám na sobě výbavu, která podléhá nejpřísnějším bezpečnostním pravidlům a ve čtyřicetimetrové cestě potkám pouze jeden borhák. Kdyby to byl alespoň pořádný kruh....
Paz.
Podívej lezu od roku 1983.Dřív mě to nevadilo že je na cestě pouze 1 jištění na konci.Dnes ale budu na svých cestách na konci dávat jištění 2.I kdybych dal kruh ČHS a ne bhk tak nemám jistotu.
Chápu že se řetěz nemusí líbit a tak jsem i pro variantu pouze 2x mailonka kdy při slanění provlékáš obě a když jistíš spolulezce tak si taky cvakáš obě.
David Peterka
Naprosto s tím souhlasím, to je taková prapodivná zvláštnost písků, že štandy a slanění jsou z jednoho
bodu, leckdy pochybné kvality. Taky asi nějaka tradice, či co :-(
Ona tahle zvláštnůstka a "nějaká tradice" docela spolehlivě funguje už víc než 140 let (včetně Saxónie). Nechápu, co je nejistýho na poctivým pískařským slaňáku nebo stěnovým kruhu s reálnou pevností kolem 4 tun? Asi to bude tím, že každej mluvíme o něčem jiným... Pískařina totiž není jenom lezení v Labáku (dokonce bych si dovolil tvrdit, že současný lezení v Labáku není pískařina).
Vono to bude spíš vo tom, že ten "poctivej pískařskej slaňák" se na hovno vrtá. Kdyby měl jednoduchej tvar jako raveltickej borhák (jednu nohu), jak to dělaj soudruzi v NDR, pracovalo by se s nim líp. Ty dvě díry na jeho dvě nohy se trefujou pěkně blbě, aby byly rovnoběžně. A dělat jednu megaďouru o průměru cca 36 mm je nepraktický, páč to polkne docela dost lepidla. Řešenim může být upálit PPS kus jedný nohy. Další věc je, že bh sou nerez a tady PPS je zatim pozink. A treťak: do bh se fláknout majlona, která se v případě probroušení vymění za novou. Měnit slaňák je jiná lahoda než přešroubovat majlonu. Tak to bylo tak trochu z praxe...
V Labaku jsem byl vsehovsudy dvakrat. Se slanakama v Sasku teda fakt problem nemam, naopak jeden z duvodu proc tam rad a casto jezdim lizt je ten, ze se tam nebojim posadit do slanaku. Je masivni, lepeny, nerezovy, standardizovany a jak rika Papous dobre vymyslene konstrukce. Zpravidla byva osazeny nekym, kdo trochu premejsli kam a jak ho umistit.
Slanak CHS ma prekonanou konstrukci ale slava za nej. Ale asi jsi taky videl slanaky tenke, pruzici, z navohybanyho roxoru, strasne zrezly, hejbaci, uplne vyndavaci, s napul obnazenym drikem, s kratkym drikem ve skale (jo, to vlastne clovek nevidi, ale obcas se to preci jen dozvi :-)
Nebo takovej starej nemeckej zpusob, kdy se natluce kovany, zuzujici se stenovy kruh kolmo do pulky driku do skaly. To musi bejt uzasna paka na ten kus zeleza, kterej je tam od roku asitak 1910.
To aspon beru jako takovou historickou raritu, ale at je kousek vedle natlucenej poradnej slanak.
Stenovy kruhy trpej stejnema problemama, navic jsou treba krouzky blbe svareny, tenky, z nevyhovujiciho materialu.
V tom jsou ale Sasici uplne stejny prasata. Aspon v casto lezenych cestach spustu kruhu vymenili za lepeny nerezaky. Par se jich predtim muselo zabit pri selhani kruhu.
Dalsi otazka je trochu jina:
Dejme tomu, ze takovej kruh udrzi 4 tuny, ale kolik vydrzi ta skala, do ktery je natlucenej ?
Jsou oblasti, kde to moc nevnimam, ale treba na takovy Hruby Skale mam docela problem standovat u historickyho kruhu, kterej je zatlucenej do vosoleny skaly, je kolem nej pavouk jak krava a premejslet pritom o moznych dusledcich dvojkovyho padu.
Naprosto pak nechapu borhaky v mekym pisku ala Svojkov, Dubske a podobne obskurnosti.
Teda nechci tvrdit ze vsechny nebo vetsina kruhu vypada takhle. Ovsem divnejch veci jsem videl taky dost, a nebyly to rozhodne zadny zapomenuty oblasti. Schvalne, zkusis neco z toho poprit ? Myslim ze oba mluvime o te same piskarine.
Cimzto jsem zkratka rad, ze nekdo neco dela poradne. Uff.
Házet Svojkov do jednoho pytle mekkych pisku preci nejde. Nekde borhaky klidne muzou/mohli spíse být. Nektery steny jsou fakt extremne tvrdy, ze známejsich napriklad - Zluta Stena na Mozaice (Veril bych tam vic lepenejm borhakum nez momentalne prorezivelejm kruhum), také severní stěna Pradedu (kompaktní železitá stěna), horní část hlavní stěny na Střelnici a mnoho dalších, většinou více ukrytých-schovaných stěn. Borhaky jsou tam nekde ok. Spis je volovina davat do skaly lesenarsky kotvy ala mistr Vostřel. To bych okamžitě vytloukl. Jinak asi pro místnaka Reteza- nedávno jsme vymenili kruh ve spare na Zapomenuty za kvalitni pozink kruh od CHS. Uz se to dá bezpecne lizt.
To je ale mimo zdejší diskusní mísu. Dva slanovaci borhaky s retezem na tvrdych piscich urcite preferuju :))
Nepopírám „retez“ovy argumenty. Sám jsem potkal ve skalách spoustu šrotu (např.v Příhrazích na Pražské jehle byl ještě loni vedle shnilé slaňovací vraždy nový slaňák, do kterýho bych nepověsil ani pytlík se svačinou). Takže příklad, kdy i dva vratné body jsou na pendrek. Úplně stejně k ničemu je štand ze dvou blbě daných borháků, jenom o to horší, že BH měří 12 cm a slaňák (nebo stěn.kruh )30. Další příklady z Yosemit, kde hnízdo několika spitů (rezatých, tlustých cca 6 mm a zapuštěných do skály 2-3 cm, to vše provázáno zpuchřelým ocelovým lankem) místo ke slanění vybízí k urychlenýmu konvertování na nějakou hodně fatalistickou víru... Jinými slovy dobře osazená klasika nepotřebuje dublovat a blbě osazený BH nemusejí stačit ani tři. Ftip je v tom, že 2 BH s řetězem nefungujou zpravidla jako sestup se skály po podání rukou na vršku, ale jako vratný bod pro konkrétní cestu (na jednom šutru jich bývá víc), ke spouštění nebo rybaření. Právě proto tvrdím, že pro tradiční pískařinu stačí štand nebo slanění z jednoho (kvalitně osazeného) bodu. Labák je jiná disciplina. Doporučuju kontakt s Ťéšou a probrat s ním bezpečnostní standardy fixního jištění.
Kdyz uz jsme u te spousty zeleza, nedavno jsem poprve zavidal na skaly u Bezdecina. Tolik kruhu jsem v zivote na jedny skale nevidel. Poprve jsem mohl zalohovat slanak slanakem. A to nebyly ruzneho stari nebo kvality..
Potvrzuju, byl jsem tam naposled včera odpoledne a opakovaně se mi z toho dělá nevolno. Bezděčín je Labák začátečníků. Je to dílo Petra Bočka, příští schůze VK by se tím měla zabývat.
Všechno vytlouct. Začátečníci ať táhnou do háje, na vápno a úplně nejlepší když vůbec nezačnou. Písek je totiž elitní záležitost a nýmandi na něm nemají co dělat.
Kde beres tu jistotu, ze zacatecnik potrebuje takovou spoustu zeleza?? Podle me se potrebuje ucit jiny veci, nez jen cvakani kruhu a lezeni na rybu, zvlaste kdyz jde o lezeni na pisku.
Ale je mozne, ze se pletu. Vzdyt za par let uz bude lezeni tak krasne sjednocene, ze se snad do skal ani nevyplati nosit smycky a kazdy prvovystupce, ktery by chtel davat kruhy dale nez pet metru od sebe bude ze skal vyhnan a nasledne zde na Lezci radne pohanen...
Zatím spíš lidi křičí, když chce někdo dávat kruhy ve svých cestách po třech, čtyřech metrech. Jaká opovážlivost. Teda pardón, u desítek už nikdo nekřičí, tam už je to jaksi v pořádku. Proč teda skoro všicni jezdíte lízt do Francie, Itálie, Jury atd. , když je tam všude ve skále tolik odporného železa ?
V Cechach je sportovnich oblasti docela dost, ale klasickych, krome Skalaku, skoro vubec ne. Diky tomu jak si kazdy dava jisteni jak chce. Neni to docela skoda? V mnoha oblastech jsou vedle sebe cesty sportovni i klasicke, a tak tam jezdi obe skupiny. Bohuzel ta sportovni, co klasicky zrejme lezt neumi a mozna ani nikdy neumela si to chce pretvaret k obrazu svemu. A to je to, co se klasikum, kteri jezdi na klasicke cesty do stejnych oblasti nelibi. Skoda, ze se neumime v Cechach dohodnout a jasne si ty klasicke a sportovni oblasti vymezit, ve svete je to docela bezne, klasici a sportaci se ve stejny oblastech nestretavaji, sva pravidla vzajemne uznavaji a nemusi nic sahodlouze resit.
Navic, my jsme temi klasickymi cestami a stylem lezeni ve svete taky dost vyhlaseni a obdivovani. Ale bohuzel to asi dlouho nevydri, kdyz se tak snazime o tento prim prijit.
To je ale nesmysl.
Sportovnich oblasti je vice nez klasickych? Mozna ano, ale kolik je v nich cest v porovnani s pisky? Do klasickych radis pouze Skalak? A co Prachov? Jizerky? To jsou sportovni oblasti?
Adr neni klasicka oblast, protoze tam z nekolika tisic cest je par desitek sportovnich?
Skalak, Adr, Ostrov, Tisou, Prachov budeme srovnavat s oblastmi typu Slunecni stena u Vltavy, Polinko nebo Koukolova hora, abychom napocitali vic sportovnich oblasti? Vzdyt ani nejvetsi sportovni oblast v cechach Srbsko nema mozna ani desetinu cest, kolik jich je jenom v Ostrove.
Kdyz se na to podivam pres pocty cest, tak naprosto nechapu duvod, proc klasici zacinaji brecet nad porusenim "tradic" vzdycky, kdyz se nekde objevi lepe odjistena cesta. Jeste jsem ochoten pochopit, ze protestujete, kdyz nekdo prida jisteni do klasicke cesty. Ale proc vam kurnik vadi, kdyz vznikne nova odjistena cesta? Sorry, ale neni to nahodou fanatismus?
Dokážeš namalovat v jedný oblasti jasnou čáru mezi klasickým a tzv.sportovním stylem? To je podle mě chiméra. Mně to trošku připomíná rakovinu, která si nejdřív ukázněně bují v jednom zasaženým orgánu, později ale velmi rychle a neodvratně metastázuje do mágování ve stoletých trojkách, dojišťování starých výstupů a rybaření klasik.
A proč by nemohli být v oblasti jak cesty klasické, tak i sportovni. Komu to vadí? Každý si přeci v každé oblasti najde to své - od psycho směrů, klasických smyčkovacích cest či pěkné odjištěné směry? Vždyt to může být pohromadě.
Symbióza klasickýho a sportovního lezení by asi byla nejlepší, problém je, že to v praxi jaxi nefunguje. Myslíš, že starousedlíci v Matiční chtěli plot proto, že si jejich noví sousedi občas potichu zazpívali při kytaře u ohýnku z parket vlastního obýváku? Myslím, že by je to ani nenapadlo, kdyby nebylo všude hafo odpadků, povyku až do rána, rozbitých oken a vykradených sklepů... :-). Další problém je v tom, že změna je přijatelná, děje-li se dohodou a ne válcováním a ignorováním stávajících dohod. Sto let se prvovýstupy na písku lezly odspodu a mezi kruhy byly respektovány poměrně velké minimální abštandy. Kdyby dědci, někteří dodnes schopní natrhnout lezeckou řiť řadě sportovců, přistoupili na ojebání tradice, byla by spousta dnešních hitů hotová už třicet let... A spousta cest by už neexistovala, byvše spotřebována mocně rybařícími sportsmany...
To je fakt demagogie.
Skoro vsechny lehci linie jsou uz vylezeny a 99procent z nich klasicky. To co dnes vznika, jsou z vetsi casti kvaky. A i z cest, ktere dnes vznikaji, neni prevazna cast sportovnich (staci si spocitat, kolik cest vytvorili nekteri notocky znami nemocni jedinci). To znamena, ze mas k dispozici nejmin deset tisic cest, na ktere nikdo nesaha a vadi ti, ze na obcas na nejakem kvaku vznikne lepe odjistena cesta.
Ano, lezeni jde jinym smerem. Uz to neni sport pro elitni krouzek par odvaznych, kteri umi riskovat svou smrt. Stava se z toho sport i pro mene odvazne. Tomu rikas rakovina?
A co je to vlastne sportovni cesta? Zrovna v sobotu jsem se proletel na "sportovni" ceste v labaku skoro 10 metru. Nehlede na to, ze k prvnimu borhaku jsem se v 10ti metrech pekne vyklepal. Sportovni znamena, ze ta cesta ma na 60ti metrech 8 borhaku.
Celej den, jsem litoval, ze vetsina nadhernych linii je naveky zazdena a jsou to vrazdy a ja si je nikdy nevylezu. A nejsem sam, neleze je skoro nikdo.
Asi to vydím jinak. Možná to je i tím, že oba lezeme především v jiných oblastech. Přeci ale ve většíně pískovcových oblastí jsou ty nejpěknější (především lehčí) směry již desítky let vylezeny klasicky s minimem kruhů. Z hezkých směrů pro prvovýstupce často zbývají jen ty "těžší" směry, kde se většinou dá minimálně nebo vůbec nedá smyčkovat, či-li jsou zde kruhy. Přeci jenom jak často se padá ve vykruhovaném IXb či smyčkovací V. Každý kdo začíná s lezením na písku, tak si stejnak projde fází, že nejprve leze lehčí (smyčkovací) cesty a pokud ho to chytne začne zkoušet mírně těžší přes kruhy. Předpokládám, že každýmu je trnem v oku asi Labák. Jenže ty odjištěné cesty jsou většinou těžší, kde jen tak kvalitní smyci nezalozíš. Když klasičtější lezci vidí v průvodci, že je v cestě 9 borháků, řeknou si, že je to přejištěné. Cesty mají ale až 80metrů, čili vzdalenost jištění se dá srovnat s jinymi piskovcovymi oblastmi. Jo a ty slaňáky? Ve většíně klasik, co jsem lezl, tak ani slaňáky nejsou (mluvím o masivech), ale doleze se někam na masiv a jistí se u stromu. Jsi Jirko ochranář, tak bys měl přeci být příznivce stylu - slaňák na každou cestu. ... nevzniká pak scházením z masivů eroze, nebrousime stromy, něco neplašíme atd... Závěrem - klasických směru je většína, otevřete si všichni průvodce jakékoliv pískovcové oblasti (vyjma Labaku) a počítejte :)))
Jo jinak mi nedávno ukazoval Jirka Rosol nový raveltik borháky v hnědé barvě, barva jak skála v
Jizerkách. Můžete ty malý borháky vyměnit za ty velký (podle mne nevkusný) slaňáky :-)))
Abychom si rozuměli, neplivu na tzv.sportovní lezení, a to ani (někde) na písku. Jenom se snažím sdělit, že to je úplně jiná disciplína než pískařina, která má tradici stopadesáti let. I ona se ovšem vyvíjela a reflektovala nejen nové materiály a technologie, ale do jisté míry i změny myšlení a úpravy pravidel. To je evoluce. K čemu mám zásadní výhrady, to je způsob, kterým se nové „trendy“ prosazují. To není normální vývoj, evoluce, ale úplně obyčejná revoluce se všemi jejími běžnými metodami, ze kterých se mi nedělá volno. Je to krátkodobě efektní a efektivní, výhledově je to cesta do pekel.. Odtud moje srovnání s rakovinou, které je pochopitelně nadsázkou. Demagogii bych v tom nehledal. Ta je právě jednou z těch veleúspěšných revolučních metod.
Slaňák na každou cestu je hloupost a je to jenom způsob, jak cestu pohodlně otevřít pro rybaření. Stačí jeden normální slaňák pro jednu věž nebo jeden logický úsek na masivech (připouštím podle potřeby dobírák na přisichrování prvolezce).
To, že existuje spousta cest, které jsem nikdy nevylezl a už nevylezu (a nejen kvůli vysokýmu číslu klasifikace) jsem dávno rozchodil a doporučuju to všem . Existuje milión cest na který mám a stejně nejsem schopen je vylízt ani za deset životů. Ne každej je mistr světa a to je fakt, na kterým nic nezmění ani to, že se tak hromada lidí tváří...
OK. Je samozřejmě pravda, že na písku v určitých oblastech probíhá "revoluce" s novými trendy. Nepopírám, že jsem momentalne s tím spokojen - hlavně v Labáku, kde jsou díky pevnému materialu na to podmínky. Ale také sí rád občas polechtám morál na strouhankovitém materiálu. Tradice jsou určitě dobré a nelze je opomíjet. Vždy byly na písku party avantgardistů a usměrňovačů, díky tomu tu máme unikatní oblasti, tradiční a už i moderní. Zaplať pánbůh. Neviděl bych vše tak černě. Jinak to o o demagogii jsem nepsal já. Zdravím do Jizerek. Sehnal jsem si konečně topo, tak letos konečně otestuju ty vaše specifické žulové "krystaly". Mějte se. Miki
Tak to mas dobry, ze pro tebe v ceske kotline existuji miliony cest, ktere muzes lezt.
Nestezuju si na to, ze neprelezu tezke cesty, ale dost me mrzi, ze vetsina cest, na ktere mam, je pro me zapovezena, protoze nejsou odjistene a nejsou odjistielne. Mozna jenom neumim smyckovat, ale je jedno.
Protoze se bojim, nezbyva mi nez lezt cesty tezsi, ktere jsou lepe odjistene a na kterych se dost trapim a sedim u kazdeho kruhu. Pritom bych si rad vychutnal treba krasnou VIku nebo VIIacko. Bohuzel napriklad v Labaku nebo v Prachove nemuzu, protoze vetsinu krasnych VItek objevily klasici a neobtezovali se tam dat kruh, protoze to bylo lehke.
Můj názor: Pokud "jen neumíš smyčkovat", tak to vůbec není jedno, ale právě kořen problému. Prostě umění smyčkovat k lezení na písku patří. Nediv se, že to bez něj nejde. Aby nedošlo k nedorozumění: já to taky moc neumim. A spoustu cest si nevylezu. Nevim, jestli momentálně, nebo navždy. Ale tu chybu vidím u sebe, ne u autora cesty.
Ono taky záleží, co si kdo představuje pod pojmem "umění smyčkovat".
Jinak se smyčkuje někomu, jehož maximum je vysoko nad obtížností příslušné cesty, a jinak někomu, kdo až takovou převahu nad cestou nemá.
S touto lezeckou rezervou či bez ní se pak prvolezec asi i jinak dívá na kvalitu a funkčnost vlastního jištění (které často jen plní funkci berličky pro morál nebo drobného zmírňovače pádu).
Podle mého názoru asi není úplně v pořádku, aby nezbytnými předpoklady pro přežití např. pětky byla fyzická a technická schopnost lézt třeba od devítky výš a (nebo) být uzlovým eskamotérem.
Tak to mas dobry, ze pro tebe v ceske kotline existuji miliony cest, ktere muzes lezt.
Nestezuju si na to, ze neprelezu tezke cesty, ale dost me mrzi, ze vetsina cest, na ktere mam, je pro me zapovezena, protoze nejsou odjistene a nejsou odjistielne. Mozna jenom neumim smyckovat, ale je jedno.
Protoze se bojim, nezbyva mi nez lezt cesty tezsi, ktere jsou lepe odjistene a na kterych se dost trapim a sedim u kazdeho kruhu. Pritom bych si rad vychutnal treba krasnou VIku nebo VIIacko. Bohuzel napriklad v Labaku nebo v Prachove nemuzu, protoze vetsinu krasnych VItek objevily klasici a neobtezovali se tam dat kruh, protoze to bylo lehke.
Stačí v průvodci doplnit za cestu T jako tradiční a S jako sportovní.Co je co má určit autor případně stanovit rok dokdy je vše T.Jsem pro to aby se i některé věže a masivy uzavřeli pro výrobu nových cest právě z důvodu zachování tradice.Tento návrh jsem říkal spravci oblasti před více než 3 lety.Sám nejsem zastánce tradic tak ho neprosazuji tot vše
David Peterka
Také ti můžu napsat dlouhý seznam klasických cest ve Svojkově, Sloupu v Čechách a Bukovém dole. V těchto oblastech je 95% klasických cest, 5% cest je sportovních.
Piskarina je cinnost kterou provozuji piskari. Piskare poznas podle kostkovane kosile u ktere ma piskar vyhrnute rukavy. Piskar leze pokud mozno v pumpkach, modry vytahany teplaky nebo kratasy se toleruji, je dobry kdyz je to trochu potrhany a spinavy. V zime nosi rolak. Prsak a blembak se doporucuje.
Material ma pokud mozno neleskly, karabiny vetsich rozmeru. Expresky? Maximalne jednu, dlouhou a dukladne votejpovanou kobercovkou nevyrazne barvy.
Boty na lezeni: muzou byt i lezecky, pokud tedy uz pak zasadne s tkanickama, se suchacem nebo natahovacima sprckama by si pripadal trapne. Taky by neme-li by byt jakoliv in, i znacka bot pokud mozno nerozpoznatelna. Klasik by mel mit fousy, nejlepe plnovous (je nabiledni proc Prcas nemuze byt klasik).
Klasik leze rozvazne, rad se dobira ve stenach, na RP nebo jiny podobny podivnosti nehledi. Pod nastupem muze kourit a to i v lese. Rad by byl tichy, avsak hlasite nadava kdyz mu klouzou ruce na "ty bily sracce" nebo kdyz nadava tem magorum kvuli kterym horolezctvi uz nikdy nebude tim cim byvalo driv.
Jinak se prilis od jinych lezcu uz nelisi. Leze vetsinou taky nahoru, mozna snad casteji smyckuje a napr. vecer v hospode se chova velmi podobne jako sportovni lezec.
Mám výhradu, přeběhl jsi od pískaře ke klasikovi. Jak se v tom má logický pozitivista zorientovat? Je to definice hned dvou termínů v jednom příspěvku? Nebo platí, že klasik = pískař?? :)
Nutnou (a podstatnou) podmínkou pro to, aby někdo mohl být označen za pískaře je, aby opakovaně, v rozmezí minimálně 5ti let, vylezl (tj. vyvedl) na písku cesty obtížnosti minimálně V s P-hodnocením minimálně P3 (viz http://www.lezec.cz/clanky.php?xtem=&key=4720).
Pískař by dále měl být bezúhonný, ctít Boha a vlast,dodržovat přikázání... :)
Pískařina v sobě mj. zahrnuje činnost, provozovanou pískaři, jinak je to ideologie, kterou je obtížné popsat...
Ta definice definice mně náramně připomíná slavnou negaci negace, zlatý to hřeb marxistické dialektiky :-). Pískařina není lezení po pískovci. Co to naopak je, to může naznačit text Vaška Širla (předpokládám, že to není z pera spoluautora Ivana Diešky) v knize Základy horolezectví. Je to tam všechno, včetně permanentního napětí mezi "starým a novým". Současná pískařina je to, co se vejde do aktuálních pískovcových pravidel. Anarchie není vývojová fáze, ale úplně obyčejnej bordel.
Jakožto odpůrci anarchie Ti nezbývá než se smířit i s tímto pravidlem:
6.4. Umístění fixních jištění
(3) Každé fixní jištění je nutno umístit tak, aby bylo z lezecké pozice bezproblémově dosažitelné, a to i lezcem menší postavy. Fixní jištění se umísťují tak, aby při současném zachování co největšího možného odstupu bylo zajištěno dostačující jištění. Vzdušnou čarou měřená vzdálenost mezi dvěma fixními jištěními jedné cesty nesmí být kratší než 3 metry. Výjimky jsou možné v odůvodněných případech (např. nebezpečí úrazu). V cestě může být tato vzdálenost zkrácena až na 2 metry, a to jen jednou. Vzdálenost 3 metry se musí dodržet také mezi fixním jištěním dvou sousedních cest pokud jsou blízko sebe, nebo se křižují, či na sebe navazují. Další výjimky může povolit příslušná OVK.
I tohle pravidlo vzniklo na základě demokratické diskuse a dohody, takže s ním v zásadě problém nemám a nemusím se s ním nijak nadstandardně smiřovat. Možná to ale každý chápeme trochu jinak. Já vnímám povolený třímetrový rozestup fixních jištění jako krajní limit, nikoli jako normu. Pokud se to použije dvakrát nebo třikrát v padesátimetrové cestě, je to v pořádku, pokud se ovšem pravidlo „využije“ na samu dřeň a nasekají se všechna jištění přísně po třech metrech, je to formálně akceptovatelné, ale cesta je bez ohledu na obtížnost mírně řečeno nepovedená a mělo by se o ní vážně debatovat nejenom v hospodách.
Dále si dovoluji upozornit, že neplatí jenom pravidlo 6.4.(3), ale zároveň i pravidla ostatní, z nichž některá taky pro zajímavost ocituju :
3.(1) Fixní jištění a slaňovací body zanechané ve skále musí odpovídat příslušným normám ČSN (EN) a požadavkům Bezpečnostní komise ČHS pro danou oblast a daný typ skály.
4.2.(3) Použití chemických a minerálních látek, které by měly sloužit ke zvýšení tření na skalách (např. magnesium), je nesportovní a takto provedený výstup či prvovýstup nemůže být uznán.
6.2.(2) Není přípustné prostupovat cestu před prvovýstupem nejprve způsobem odporujícím těmto pravidlům, nebo se zajištěním shora, nebo zkoumat možnosti ze slanění záměrně vedeného do míst plánovaného prvovýstupu.
6.3.(5) Předchozí umístění jištění, např. pomocí slanění, křižování nebo s jištěním ze shora není přípustné.
6.4.(1) Fixní jištění se osazuje z pozice čistého lezení, nebo prvovýstupce může použít jako záchytné body v souladu s pravidly založenou smyčku, závěsné háčky a max. dva navrtáváky, ve kterých visí. Místo navrtáváku se smí použít jiná pomůcka ke skále šetrnější.
6.4.(5) Použita smí být pouze fixní jištění, jejichž pevnost a míry odpovídají platným ČSN (EN) a doporučením ČHS. Pokud fixní jištění není umístěno řádně, ale pouze provizorně, je nutné zmínit toto ve vrcholové knize a nedostatek neprodleně odstranit....
Atakdále – našlo by se ještě pár zajímavých bodíků, které velmi problematizují současné trendy (nejen) v Labáku jako pískařinu.
Protože pravidla se vyvíjejí, zanedlouho se bude řešit další změna... Je potřeba reflektovat trendy, evidovat počiny na hraně současných pravidel a debatovat o nich tam, kde se rozhoduje (tedy příslušné komise, VV a VH ČHS - rozhodně nestačí ta hospoda nebo přiblblé anonymní exhibice na Lezci, i když i to je třeba). Podle mě by se o to víc mělo oficiálně diskutovat o cestách, které vznikly evidentně mimo pravidla.
To je presne ten problem, o kterem jsem tu uz psal. Pravidla jsou stejna pro temer vsechny oblasti v CR. Proto taky vznikl takovy hybrid. Neco pro kasiky (zakaz MG, delani cest od spodu...), neco pro sportovni lezce (jisteni po trech, resp. dvou metrech). Nakonec neni spokojen nikdo.
Osobne bych si dovedl predstavit vic sportovnich oblasti v CR. Klidne si vynytujte Labak treba po metru (pokud je na to material dostatecne tvrdy). Nadruhou stranu v CR neni jedina ryze tradicni oblast. Osobne bych si dovedl predstavit napr. Jizerky bez jedineho fixniho jisteni..
dnes jsme byli lízt ty vaše nové cesty na Sarajevský stěně. Cesty jsou hvězdičkové, moc pěkné, krásně odjištěné a klasifikace odpovídá. Díky za ně!!!!
Jenom mě zamrzelo, že staré tvrzení "neházejte papírky v lese" pod Sarajevskou stěnou zřejmě neplatí. Co ta prázdná kartuše lepidla Den Bravenu, co je pohozená do borůvčí pod cestou 8 kulí?
Cesty se nám líbíli. Byl to docela luxus lézt naprosto neolezenou cestu. Ještě tam je prach od vrtání :))). Jinak v spáře v osmi koulích jsem chytnul takovou desku, co má tak 40 kilo a ihned se přelomila. Teď je v tý spáře teda volná deska, tak pozor at to nezabije jistice. Nejhezci je asi ta Monarchie.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Parádní časopis CAO News 06/2007 opět ke stažení nabízí severočeši.
CAO News 06/2007
Domovská stránka CAO: 
GPS a mapové aplikace