S postupně přirůstajícími pěknými dny se většina z nás těší, aby jsme si sbalili svoje pinglíky a vyrazili ven do skal. Každej je už určitě už unavenej z věčného se „plácání“ v některé z tělocvičen a tak jen večerní pomodlení za hezké počasí a ráno hned po probuzení míří první pohled k oknu.
Prší, neprší … no hurá! Zapnout mobil a potvrdit předem domluvený sraz. Tentokrát jsme se domluvili, že naším nedělním cílem je Labák. Ládík tam čaroval už v sobotu a prý tam bylo narváno! V sobotu se prý čekalo některé hezké cesty třeba až do odpoledne. Jsem mu to fakt nežral, navíc jsem od ledna chodil pravidelně lézt na stěnu, pak i několikrát ven. Je na čase všechno už konečně zúročit a tak jsem náhradní program v podobě Ostrova zamítnul. Né, že bych měl něco proti Ostrovu, ale takové hezké počasí není každý den a tak si prosazuji Labák. Prý uvidíme! Jen jsem se uškleboval, protože si pamatuji, že za poslední léta spíš někde naberete na hubu pavučinu, než narazíte na nějakého toho lezce.
Jsme ranní ptáčata a tak hurá v 10:30 vyrážíme autem směr Hřensko. Auto parkujeme u přívozu do Dolního Žlebu. Pak už jen nic nezapomenout, protože vracet se je to poslední co bych chtěl absolvovat. Na lehce naložený bágl nakládám Ládíkovu 90 metrovou 11 mm tlustou Anakondu se kterou se povleču tipuju tak 20 minut. Cílem je okolí Velké Bašty. Ostatní se uvidí až na místě. Nedělním tempem uháníme do kopce a po slabé čtvrthodince slyším cinkání karabin. Karabiny a osmy, takový to klasický cink cink..., určitě to všichni máte taky v podvědomí. Mám slyšiny, nebo co? Ne fakt se mi to nezdálo, jen co se odkryly první stěny koukám vzhůru a vidím jak někdo obléhá „Převozníkův hněv VIIb“. Po dalších 3-5 minutách, znovu to cink cink a já čučím zas vzhůru div mi Anakonda neslítne do údolí. Skrze stromy vidím několik pověšených dvojic do ještě sluncem neprostoupených stěn. Radši se nezdržujem a mažeme dál. Konečně jsme na místě a ejhle, Ládíkova slova se vyplnila. Pod Velkou a Malou Baštou to je, jak na Václaváku. Shazuji matroš ze zad, vydejchávám absolvovaný kopec a jdu omrknout situaci. Bylo jasno, buď budeme čekat a nebo polezem něco , co já rozhodně nepřelezu! Začínám si zpětně uvědomovat, že ten nápad s tím Ostrovem, nebyl zas tak blbej. Říct teď něco o Ostrovu, asi bych si vyslechl a tak ještě vydejchávám a zdravím se ostatními. Odhaduji přibližně něco kolem 20 lidí rozprostřených pod stěnou. Naštěstí to po dohodě s klukama co lezli jednu cestu vypadá s námi nadějně.
Ládík dává lano k nástupu a je jasno, jdeme na to. Vybral cestu s názvem „kruh za kruhem VIIIb“. To, že je to VIIIb se dozvídám až večer z telefonátu, … pochopíte později. Je to hezká cesta po velkých chytech, dáme si jí na rozpinkání a pak se uvidí. Koukám nahoru a vidím ve stěně jak o prvního kruhu odlézá postarší muž. Kluk co ho zespoda jistí, nám prozrazuje, že je to jeho tatík a je mu úctyhodných 60 let. Mazal nahoru celkem svižně, takže nebylo celkem moc času na lelkování. Za chvilku byl u třetího kruhu. Malej odpočinek a maže dál! Ládík se navazuje a jde na to. Už to někdy lezl, prý 15 let zurick asi tak. Jde to celkem pohodově 1.,2.,3,.,4...kruh, taky nějakej borhák tam je, a tak furt dál.
Pomalu mizí ve stěně. Já zalomej krk jak furt vejrám nahoru. Tatík od vedle už slaňuje. Musí na dvě svázaný lana, protože je to fakt dálka a lehce do převisu. Konečně se poznáváme, postarší muž, menší postavy a rozhodně nezapře minulost aktivního sportovce. Říkám si, je dobrej v tom věku, kéž by mi to taky ve stáří taky tak lezlo.
No nic, zpátky k Ládíkovi. Malé zdržení přes bříško už hodně vysoko, tak si na chvilku sedá u kruhu. Je to tak vysoko, že už ani nevím u kterého je. Je taky znát únava z předchozího dne. Lezl v Labáku už v sobotu, myslím čtyři cesty a to se docela při těch dálkách tady nechá. Hurá konečně, poslední kruh! Malé úpravy a spouštím ho dolů.
Když už je skoro dole zjišťujeme, že když Anakondu krájel ze 150 metrového lana, měl radši udělat 100 + 50 metrů a né 90 + 60 m, protože na zem ještě kus chybí. Zůstává na patestu asi 7 metrů nad zemí. Dá se tam pohodlně stát, sedět a třeba i ležet. Běžím se vyčůrat, navazuji se, obouvám se a jdu na to. Já na patest lezu postupně, jak Ládík z patestu slézá dolů. Komedie hadr!!! Posadím se na patest, Ládík svléká boty bere mě do grigri a já konečně můžu zdolávat co jsem si ráno prosadil. Ruším první jištění a mažu k prvnímu kruhu. Jde to celkem dobře a tak lezu ke druhému.
Tam už začínám cítit, že je to převislé víc než se mi zdálo. Pomalu se mi začíná nafukovat předloktí. Velké chyty se v mých očích začínají stávat malými a ještě menšími s počtem vycvaknutých kruhů.
A tak jediné co dolů křičím na Ládíka, když zrovna nejede naproti v údolí vlak je dober, dober fest a drž. Bylo to asi milionkrát a musel mít ze mě už dost. Prostě jsem vůbec nemohl. Dlaně se mi otvíraly, předloktí natýkalo a bicepsy už měly taky dost! Doplazil jsem se až k místu kde si odfoknul Ládík a Tatík od vedle. Říkám si, kde je ta všechna načerpaná síla a všechny ty hodiny na stěně v tělocvičně, nebo to bylo včerejší ponocování a popíjení stříčků na koncertě Ready Kirken?! Není možné, že jsem přeci tak slabý....
Když už nic, aspoň ten výhled do okolí řeky Labe a Dolního Žlebu je úchvatný. Lezu tak pomalu, že mě už začínají bolet nohy v lezečkách. Vedle o pár metrů vpravo, kluci vytáhli další cestu. O půlku menší chyty než mám na trase já. Dopadá to tak, že i kluk na druhém mě dojíždí a tak už to neřeším a když doleze ke mě prohodíme pár slov. Zanadávám si jaká jsem máslovka a zatím co já stále sedím v kruhu a tlačí mě boty, kolega vedle, mě míjí a peláší vzhůru jako by se toho zas až tak moc nedělo. Přelézám s vypětím posledích sil malé bříško a vidím, že chyty se pomalu zmenšují i opticky, a ne jen pocitově. Tak to je můj konec, jsou tam ještě dvě expresky! Naštěstí se stěna malinko položila a mě se po, byť malých chytech leze daleko lépe, než po madlech v převislé stěně. Dolezl jsem k předposlednímu kruhu a vidím svoje vysvobození. Posledním kruhem je lano jen protažené, takže k němu nemusím. S výmluvou, že stejně by lano nestačilo pro slanění, mě Ládík spouští o dva kruhy níž a moje utrpení pomalu končí. Stahuji lano a chystám si slanění. Jsem úplně grogy, nemůžu si ani dobrat pořádně osmu do slanění, jak lano táhne v té délce a já nemám sílu. Pomalu slaňuji a užívám si aspoň pohled do kraje než mi zmizí mezi vzrostlými stromy.
Jsem dole hurá, bylo to něco co jsem dnes určitě nečekal. Jsem dnes odpískanej! Nejsem už schopen vůbec žádného sportovního výkonu. Ládík si domlouvá po telefonu náhradní program a balíme. Za odměnu smotám Anakondu, které děkuji z azyl, protože na tenčím laně bych se asi tak bezpečně necítil při každém tom odsednutí. Klaním se tatíkovi od kluků z Prahy, protože to co přelezl, já přeplazil s vyplazeným jazykem a jsem zralej na léčení svalový horečky!
Bohužel jsem mu to nemohl říct osobně, protože při přelézání vedlejší cesty se jeho synovi ulomil chyt, kterej nešťastnou náhodou zasáhnul tatíka do hlavy. Díra jak.... a tak nezbývalo nic, než vyrazit směr Děčín do nemocnice na šití. Taťka byl drsnej i na duchu, protože z něj padaly věty, typu ....je to fakt na šití? a nebo ....tak ať to dolezou já počkám. Naštěstí se nechal přemluvit a odvést se k ošetření. Jediné co jsme v batohu objevili na první pomoc, byly papírové kapesníky a tejpovačka na prsty. Uvědomil jsem si, že to je fakt docela málo a měl bych do báglu přibalit na příště i něco víc než jen sedák a boty. Moje očekávání super dne v Labáku, tak zesmutnil nejen můj výkon, ale i to, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech.
Večer proběhl ještě kontrolní telefonát od Ládíka jak mi je? To, že jsem na kaši věděl moc dobře. Konečně jsem se dozvěděl co jsme lezli a za kolik to bylo. No príma říkám! Zase se vyspím a když ráno bude svítit sluníčko, myslím, že budu zvažovat zda Labák nebo Ostrov! :o)) Mrzí mě, že můj článek má takový smutný závěr, přesto doufám, že aspoň někoho z vás pobavila moje lezecká část. A třeba i někdo další přidá do batohu něco k lezečkám, sedáku a kromě jídla s pitím. Chci taky jen dodat, že pro mě přelezení VIIIb bylo a je moc dobrý výsledek. A protože jsem možná trochu mohl případně mým popsaným zážitkem někoho trochu odradit od této cesty. Musím říct, že je to asi jedna z nejhezčích cest v Labáku a doporučuji jí každému kdo má vytrvalost. V průvodci je taky uvedena s hvězdičkou! Já budu ještě trénovat, abych si rozhodně tuhle cestu letos přelezl znovu a to už doufám v lepším podání!
Milej Havčusi, je úplně jedno, jestli si to jako přelez počítáš nebo ne, ale zapiš si za uši a vyřiď to i Ládíkovi, že přes kruh se nespouští. Když se lano protáhne kruhem, tak se vždycky slaňuje. Nebo se vrať zase zpátky na stěnu.
Docela pěknej článek, ale neodpustim si komentovat to mágo v VIIIb ještě s odsedáváním a pod. Zůstaňte radši na tý stěně tam si můžete prášit a odsedávat jak je libo. Horám zdar a v Ostrově neni o moc méně lidí.
na pisku se smi/je bezne rybarit tak, ze provliknete primo kruh?...nelezu na pisku a nechci rejpat, na druhou stranu, si myslim, ze je pouceni na miste - precejenom do 2/3 probrouseny slanaky z nekterejch skalek...jinak super ctivej clanek
to poučení: při lezení top rope/rybaření na skalách, provlíkněte erárním slaňákem protisměrně dvě presa nebo zámkovku, at se slaňák nevobrušuje...poslední přelezce pak sundá presa a slaňuje (nikoliv provlíkne slaňák a nechá se spustit)....děkuji za bezpečnost nás všech
Tak z nadpisu a fotek jsem myslel, ze jde o trapeni z hlavy klasika, ktery vidi jen same prohrezky proti etice lezeni. Po precteni zhruba 3/4 clanku mi pripadalo, ze si nekdo dela srandu a vazny zaver to rozsek.
Pokud potkam lezce ve skalach mam radost, ze jsem potkal kamarady, co maji stejnou zalibu a radostne je zdravim. Mam rad lidi a lezeni.
Ale pokud potkam lidi co neumej zdravit, maj 90 metrovy lano, ktery pomalu ani neunesou, sedej u kazdyho kruhu a magujou, je mi z toho dost smutno.
HOre Zdar
souhlas, trochu smutny :(
Lezecká část mě moc nepobavila (…dober, dober fest a drž. Bylo to asi milionkrát….
Posledním kruhem je lano jen protažené, takže k němu nemusím.)A rec o moc dobrym vysledku z prelezu …?????
Ale aspon jsi me donutil zamyslet se nad obsahem sve lekarnicky…
Když jistím prvolezce tak mám čumět nahoru na něj
a na 99% mě žádněj padající šutr netrefí...(lékarnička je stejně nutná..).
V VIIIb mago ne a v Xb ano?Tak buď všude nebo nikde..Lezl sem v Labáku obě klasy (Xb na druhým)
a relativně těžké cesty jsou zas velmi dobře odjištěny tak nevim nevim.Co vy na to z Labskejch?
Tohle už bych neřešil, já jsem kolem bašty tu sobotu procházel a viděl jsem je tam. spíš my tam vadil opodál pes na pěšině, který mě nechtěl pustit dál a nevěděl jsem jestli na mě vystartuje nebo ne.Poslední dobou jsem si všiml, že hodně lidí začalo vodit psi do skal a pokud jsou v pohodě tak nic proti nim, ale pokud jsou oba pánečkové ve stěně a pes vrčí nasranej u batohů a nemáš to kudy obejít tak nic moc.
Proslycha se ze pes pod nastupem je temer spolehliva pojistka proti vykradeni batohu.. takze komu jednou batoh vykradli a ma psa, tak ho necha u skaly a na pohodli ostatnich co tam chtej prochazet se asi prilis neohlizi. A tak furt... ku svetlejsim zitrkum.
No, jednou se mi stalo, ze jsem psem zablokoval cestu. Ne pruchozi, ale nastup do cesty. Moje chyba. Ale jinak batohy hlida, byt mimo cestu. Nebo si s nim ostatni, i vcelku neznami, hrajou. Kdyz chteji. Vetsinou chteji. Zatim jsem zaznamenal jen tenhle jediny problem. Ani stekanim nerusi. On si bud hraje a nebo utoci, vse tise. :)
>>… Sir Dagles sleduje. Duchovnost sira je tak veliká, že již nemusí svého ducha kultivovat.<< Jinymi slovy, je znacnej rozdil mezi od pohledu slusnym a inteligentnim psem a neurotickym (napriklad) dobrmanem kterej jasne dava najevo ze s nim si nikdo hrat nebude ani nahodou..a ta pesinka ze patri jemu. Ah, ty generalizace...
Jo, ja chodím do skal z 2letou dcerou a mam nejeden zazitek z dementnim chovaním majitelu techto pejsku..Nic proti nim, pes je i hodnej ale podle me je to tak 50/50 kdy tam maji pitbula:-) a to nemluvim o doslapnuti lezkou do hov....
Tohle znam a hodne mi to vadi. Majitel je zodpovednej za sviho psa. Zlost je treba vybit na majiteli. Ja osobne chodim kvuli coklum ozbrojenej a nevaham zbran proti psu pouzit. Je proto i v zajmu majitelu mit svoje psy pod kontrolou
My kluci z lesu vod a strani zbrani na psy nenosime. Vime, ze na 99.99% psu staci se postavit celem a rict mu at vypadne a on poslechne (pokud neni privazanej, to je jina). Pokud nejevi choutky rvave, tak se jen se psem pozdravime. :-)
Vcelku casto se na mne pririti nejaky pes, vcetne "bojovych plemen" prilakan nasim psem, se kterym se chce porvat. Tak mu reknu, at jde do domu a on jde.
Vsichni se ted vseho boji, to jsem blazen. Take od deti je normalne vykazu.
Jinak naseho drzim od lidi dal, vim ze jsou dnes lidi strasne nervozni. Nekteri, jini si ho prijdou pohladit nebo si s nim pohrat.
Ma zena to jednou omylem prehnala, skocila po cizim vlcakovi v domeni ze je to nas a dela neplechu a srazila ho k zemi. Chudak pes mel z toho trauma. :-) http://dagles.klenot.cz/prihoda.html :-)
Dagu ono prijde na to jakeho psa jde. Mel jsem rhodesian ridgeback - fenku hodne velky pes a hodne tuhy bojovnik.Ta milovala vsechny lidi kolem. vsechny deti musela oliznout a pojdte si hrat, muzete se mnou delat co chcete. nebylo lepsi zaopatreni pro deti, perfektne na ne dohledla. A soucasne jsem mel vlcaka s trestnim rejstrikem jak Lovosice a kdyby se tvoje zena jen priblizila ke mne nebo k moji zene bylo by to to posledni co v zivote udelala. naprosto bez kompromisu. A nejakym stekanim se vubec nikdy nezdrzoval. Takze je to relativni a jak poznas na coklovi do ktere kategorie patri?
Přemýšlím, přemýšlím, ale asi nepoznáš. Ale pokud je to takový pes, jen idiot by ho vzal mezi lidi a dal mu volnost. To ty, předpokládám nejsi, takže jsi to určitě nikdy neudělal. A s tím asi většina lidí počítá.
Rozhodne bych se nesapal na panicka, kdyz je u nej pes. Nejsem cvok. :-)
Tvrdim, ze naprosta vetsina pobihajicich, tedy uz trochu nejistych, nic nehajicich psu se necha proste poslat pryc.
Psu magoru je myslim stejne jako lidi magoru, ostatne vrazd je taky hafo. O to ale nejde. Utocit na pana psa, hrabat se v batohum u kteryho je privazanej... to je sebevrazda.
Pozadat psa, stekajiciho, at jde do haje jde.
Psu nezdrzujicich se stekanim jsem poznal nekolik. Nas mezi ne patri, ale na utok potrebuje uz opravdu silny impulz. Treba kdyz si k me zene prisedl zprudka a agresivne opilec. Nastesti jsem ho drzel, on proste skocil. Pan pak pochopil a zdekoval se (nevidel pred tim mne, ani psa).
Deti ho muzou tahat za usi, dloubat v nose... lidi si s nim hrat a sahat mu do tlamy.
Jednoho nebezpecnyho psa take znam. Poznal jsem to na nem na sto metru, ostatni take. Splest se mohu vzdy, to je zivot, ale nenarodil jsem se proto, abych se cely zivot bal.
V jedny veci mate pravdu. Zodpovedni majitele maji zaroven psa v cajku a zaroven ho nenechaji, at si leze za kym chce a pripadne desi.
Blbove si poridi neco velkyho, silnyho a zkazi to tak, ze to neposloucha ani je a ten pes je tak zblblej z nedostatky vychovy, ze opravdu neni jasne co udela. Nemyslim sei ze jich je moc, ale potkal jsem. Vypadli, ale bylo to na hrane.
Bohuzel, pes pozna kdy se bojite a pusobi to na nej povzbudive k rvani. Maskovat to nejde, strach citi cichem a vidi na postoji. To je asi duvod, proc pri zminenem omylu ten pes moji zenu nezakousl. On necitil vubec zadny strach ani agresi, on se setkal s uplne samozrejmym prokazovanim prevahy, coz si neumel srovnat. A ona se nebala, kdyz myslela ze je to nas pes. Ale to si nejde porucit. Nebo tezko.
Nejblbější je opravdu, když pes leží u batohů a v podstatě si hlídá svoje zatímco pánečkové lezou opodál, to na tebe může vystartovat sebehodnější pes protože si hlídá svoje.
Bal sem se, ze si toho nekdo vsimne.No nic, nabeh sem si :-). Jestli ses blb (tj, ten kdo se podepsal jako blb, ne jako ze je blbej) tak to beru. Jinak ses srac co urazi a ani jmeno neuvede
Pro vysvetleni, abych tady nepusobil jako Van Damme: "zbran" nenosim, ze bych byl frajer, ale proto, ze me jeden hodnej pejsek kous do ksichtu a ja to uz nechci zazit, takze sem paranoidni. Na dalsi dementni provokativni pindy asi nema smysl reagovat.
Bacha na to, tohle muze udelat z postekavjiciho, spis vydesenyho psika vrazdici bestii.
Pokud uz by opravdu... Prirucka pro parasutisty tvrdi, ze pripraveny paragan se zbrani ma jistou sanci se utoku psa ubranit. Sanci. Opravdovemu utoku.
No to je ale ten problem. Utocici pes, tak jak to vetsinou zname neni utocici, ale vyhrozujici. Bohuzel, v psi reci. Pes chytne psa za cumak, nebo za krk, kde ma chlupy, silnou kuzi a vrstvu tuku (my holy tepny) a primackne k zemi. Je to jemna vystraha. Pro psa. Nebo drobne kousne. Drobne v jejich rozmerech.
Opravdu utocici pes ma zakodovano v genech, ze nejefektnejsi obrana je urychlene usmrceni nepritele. To je Richrdem zminene nestekani, ale rovnou skok. Nekdy zmirnene opet jen na kousnuti. No a ten pepr bud psa vyradi, a nebo preradi na ty zasute reflexy z divociny.
Pokud by chtel rovnou utocit, ke zbrani se nedostanes, pokud nenosis natazeny kver v ruce a nebo nestrilis po vsem co ma chlupy na dvacet metru. Ovsem takovyho fakt tezko potkas, Domestikacem fetalizace, to udelalo divy. Dnes pes ma spis zakodovano, ze napadnout cloveka je sice mozna smrt pro cloveka, ale urcite pro nej. Lide takoveho zit nenechali.
Bohuzel, ze psa jde udelat magora "vhodnou vychovou" slechti se plamena co tohle uz tolik nemaji... Pak babo rad... Ale furt si myslim, ze kdyz se vyvaruji napadu v pritomnosti psa lezt do auta jeho pana, placat panicku po zadku, zprudka ciziho psa pohladit (nejhur zhora)... tak je to proste OK. Nbytek je zivot, ten je nebezpecnej. Vim ja co udela ridic prede mnou v aute? Tady alespon vim "vo co gou". A tak lezu sola, hladim psy a delam jeste horsi veci, ale na kole se bojim jezdit. V aute taky dost.
Myslím že řešit je to třeba stále a s tim velkym boomem autdórovym ještě víc. Třeba tenhle problém je vyloženě zbytečná práce s probroušeným jištěním a když je na kilometr lana tak je i na jednu šroubovku jenomže to v obchodě neřeknou..
Na prvnim s magem v tezky ceste dokazu akceptovat.....na druhym mi to prijde opravdu zbytecny...
Jinak jestli je to nevim...nicmene je hodne "sportovni" takze kdo ma nabuseno ze steny, tak to prebusi...
...klasickej výblev stěnkaře, co nic neví o pískovcovim lezení, vochčije co se dá, ale hlavně nezapomene napsat číslo cesty, kterou ani omylem nevylez!!! Snad bych do budoucna přál alespoň nějakou sebekritiku, úctu a zdravej úsudek. O rozumu nemluvě....
Díky za kritiku, ale měl to být článek k pobavení. Každej nemůže bejt přece nabušenej! :o) Cestu jako přelezenou neuznávám, to snad dá rozum?! A za sebe chci jen říct, že lezení pro mne není počet a obtížnost vylezených cest. To kouzlo z lezení je úplně v něčem jiném. JH
Čus Jirko, plně s Tebou souhlasím, že lezení a zvlát písek není jen o číslech, a proto bys možná příště líp udělal, kdyby jsi šel lízt něco,
na co máš, nerybařil, nebo alespoň neprobrušoval slaňák a neprášil v osmičce a ještě na rybu(!). Shodnu se bohužel s ostatníma, že článek zas tak humorný, co se týče lezení, není. Měj se, ať to leze a příště přeju trochu víc soudnosti.
Čus Jirko, plně s Tebou souhlasím, že lezení a zvlát písek není jen o číslech, a proto bys možná příště líp udělal, kdyby jsi šel lízt něco,
na co máš, nerybařil, nebo alespoň neprobrušoval slaňák a neprášil v osmičce a ještě na rybu(!). Shodnu se bohužel s ostatníma, že článek zas tak humorný, co se týče lezení, není. Měj se, ať to leze a příště přeju trochu víc soudnosti.
Na to, jestli probrušuje slaňák, nebo karábli má druholezec asi dost malej vliv; jestli o lezení něco tuším, tak to je práce prvolezce:)
S ostatní kritikou celkem souhlasím, doufám, že to jak to tady Jirka schytal, bude důvod k zamyšlení nejenom pro něj
hore zdar
Druholezec taky viděl, že je lano jenom protažený posledním kruhem a nechal se spustit o dva kruhy níž. Prvolezec je ovšem vemeno vyššího kalibru, když jel celých 50m.
Ahoj Jirko, doufam ze si negativni komentare nijak neberes(tady na lezci je uplne normalni ze si lidi jenom nadavaj a kazdej vi vsechno lip nez ti ostatni, ze?)... Mne se clanek celkem libil, protoze jsem si vzpomnela, jak jsem s cestou taky bojovala...:) Na druhou stranu, když dáváš ponaučení o lékárničce(odted na to budu mylet a budu si jí s sebou brát), mohl bys vzít na vedomí výše zmínené rady o rybaření...!!!Bylo by to fajn, diky...(mago uz no comment!)
At te lezeni porad bavi jak popisujes, at zije Labak i Ostrov, caau
Tak nevím. Buď jde o pokus o májový apríl nebo o totální vymaštěnce. Spouštění přes kruh ve výšce téměř 50 metrů, "heroický" boj na druhém konci, magnézium ve fakticky klasické cestě, "vylezení" cesty dolezením k poslednímu kruhu. To je opravdu moc na to aby to mohla být pravda. Nebo na to nemám dost představivosti.
nechápu a nerozumím...tady jsou snad samí chujové...tak to holt nedal, vzal mago a jeste si zachytal ryby...no a co? Se to casem nauci. Nebo ho nekdo z Vas velkejch a zkusenech piskolezcu vemte sebou a ukazte mu, jak se to dela. Mlet umí kazdy od raného mládí...ale lézt ne!! Takze zatim...
No trápil ses viděla jsem tě ,ale zase oceňuji že po předchozím večeru si vůbec něco takového dal :o) Myslím ,že všichni známe jak je druhý den po nějakém tom drinku. Koukám ,žes tam naštval víc lidí, tak už komentář nemá smysl...A jinak pejsci byli naprosto v klidu,tak proč je nebrat do přírody...
Nechapu na co si tu vsichni hrajete!!! tak to proste nevylez... kouknete se na sebe jak ste lezli kdyz ste zacinali... Ste fakt tezky kralove ale jediny co dokazete je nadavat a urazet!!!
Tak to je teda dost hrůza...nechápu, kde se v Jirkovi bere ta touha nám všem sdělit něco o jeho dost tragickém snažení...a ještě zdůrazňovat rybu v kruhu...
Jsem toho názoru, že asi bude víc takových lidí, co v lezení nedělají některý věci správně (z maglajzu na písku mi naskakují pupínky a o bezohlednosti vůči stěně při jištění na rybu ani nemluvím...). A když už to nedělají správně, tak by se tím asi neměli příliš chlubit, bo pak můžou čekat jen samé negativní reakce. Článek je aji stylisticky pěkný, ale ten obsah by měl podlehnout nějakému osobnímu utajení ;-). Hore zdar!
Původní kouzlo skal a lidí v něm, zdá se, postupně vytrácí se. Stále více se tam potkávám, dokonce i v Labáku, s takovými nýmandy jako tady autor. Za každou cenu si hrát na pána horolezce. Vždyť se dají lézt cesty klidně v VII stupni, ale hlavně tak jak se má! A nemusím nic přihlouple vytrubovat do světa. Těch outdoristů a fitnesářů mám dost. No a samozřejmě k tomu je třeba vzít ještě psa a dílo je dokonáno. A je tu pan dobrodruh....
Ahoj vsem. Chtěl bych se zeptat, jestli existuje na netu, či v nějaký publikaci popis pravidel lezení na pískovcovejch skalách (magnézium je jasný, ale jak např. zakládat jištění, něco o "rybaření" čemuž absolutně nerozumím, obrušování kruhů). Sám sem tam ještě nelezl, ale chtěl bych se případně vyhnout nějakému zbytečný namáhání skály/ jištění. Předem díky za odpověď
Jsem rád, že se chceš něco dozvědět. Pravidla lezení najdeš například na horosvaz.cz, kdo hledá, ten je tam najde. Pokud jde o publikaci, pro naše podmínky je stále nejlepší Horolezctví od pana horolezce Procházky, aspoň co se týká lezení a jištění na pískovci. Ne ve všem je ale aktuální, například co se týká rybaření či spouštění. V žadném případě by se neměl používat přímo vratný bod (kruh), pro jeho zvýšené opotřebení (oplet lana obsahuje zrnka písku). Jestli se lano někde dotýká skály, při spouštění je relativně měkký pískovec doslova řezán. To samozřejmě platí i pro lezení tradičním, i proto je třeba jištění prodlužovat (například pod převisy). Rybaření je situace kdy jistící stojí na začátku cesty spolu s jišteným, a jistí lanem vedeným přes jištění například na vrcholu skály. Podobá se to rybaření s udicí, odtud ten slang.
Jak psal Vlk. Jinak to obrušování není jen na písku, ale kdekoli... Mrkni na tenhle obrázek http://metodika.sakal.stredozem.cz/styljist/styljist2.gif. K broušení dochází, když jde lano nahoře přímo kruhem/slaňákem...
Jen to asi trochu poopravím, řekl bych, že spíše se mělo jednat o tento odkaz
http://metodika.sakal.stre dozem.cz/styljist/kruhb rouseni.jpg (odstraň mezery)
Na pískovci je to fakt špaténka, zrnka písku nabalená na opetu lana dělají z lana solidní brusku. Kdyby se rybařilo masově, tak jsou slaňovací kruhy zachvíli v háji = znovu sekat do skály otvor pro nový kruh, a další roky zase a zase, až to tam bude vypadat hnusně jak na staveništi. Sajrajtové prostředí, před kterým prcháme z měst, si nakonec zaneseme i do skal...
A proto! dávejte si tam své karabiny, ty když se obrousí, tak je dáš do někam do sběru a koupíš si novou.
Nu a to je jen problém kruhu (jištění). Jenže ještě je za prasárnu povážováno broušení skály lanem, a olamování chytů a stupů při lezení (takzvané trápení cesty). Kvůli těmto dalším problematickým záležitostem je rybaření na pískovci považováno za neslušnou zhovadilost, kterou dělají lidi s přístupem "po nás potopa".
Tak asi tolik stručně z pískařského bontonu k tomuto tématu.
No hlavu vzhůru, příště se snad zadaří líp. Raději nižší číslo, ale pořádně a čistě to vylézt!
Původně jsem si chtěl taky nad článkem postesknout, ale udělám raději něco užitečnějšího:
Pravidla pískovcového lezení jsou na stránkách svazu - www.horosvaz.cz. Co se týče lezení a jištění věc se má asi tak:
Pískovec je materiál velmi měkký (i když zrovna ten v Labáku, patří mezi nejtvrdší pískovce, které tvé prsty poznají :o) Proto často lezené cesty trpí obrušování lanem. Je proto dobré dávat postupová jištění tak aby lano nedřelo o skálu - v takových místech prodloužit expresku v kruhu smycí. Tam kde se cesta klikatí, včas zaštandovat může taky pomoci.
Nelézt po dešti.
Je obvyklé, že zkušenější prvolezec vyvede cestu a méně zdatný jej pak následuje na druhém konci lana na vrchol. Na věžích to jinak nejde. Je ale třeba aby druholezec, který nemá ještě onu psychickou převahu, měl na cestu alespoň fyzicky, tedy, zbytečně se nevrhat do cest, které jsou na (resp. za) hranicí výkonnosti. Takový lezec pak, v tuhém boji o život a vlastní ego, ukopne a ulomí i to co by jiný třeba obešel, nebo na čem by se šetrně přidržel. A je tu také ono obrušování skály při častém si odsedávání do lana. Nejlepší je odpočívat vždy v kruhu.
V Labáku příliš věží není, leze se převážně ve stěnách masivů. Pokud má družstvo dlouhé lano a prvolezec je líný sedět nahoře v kruhu - slaní (tedy ne, že se nechá spustit) a jistí druholezce ze země (tzv. "na rybu"). Je dobré když je v posledním kruhu lano provlečeno karabinou se zámkem a ne přímo kruhem. Lano totiž obsahuje spoustu písku a letitým šoupáním přímo v kruhu probrousí i jeho ocel (zatížené lano během spouštění je to nejhorší co se může stát). Kruh se pak musí měnit, což je k přírodě dost nešetrné už proto, že často není možné jej osadit na původní místo a musí se vrtat nová díra.
Spouštění v dlouhých cestách může být také nebezpečné. V dlouhých cestách je špatný odhad výšky a mohou být delší, než je polovina lana (viz. článek). Jistič, který logicky sleduje spouštěného snadno přehlédne konec lana a ten mu může projet slaňovací pomůckou, načež spouštěný spadne. Při slaňování se svázanými konci lana, toto nehrozí - uzel se zasekne v ruce.
Až dorazíš do Labáku, možná se budeš divit tomu, že tam valná většina lezců maglajzuje. Nenech se ztrhnout davem. Ať se rozhodneš jakoli, tedy zda lézt s nebo bez - Ať je to rozhodnutí především tvoje. Pískům zdar.
Díky za všechny. Jasně, stručně a logicky napsáno.
Už jsem se setkal s borcen, co na umělé stěně exceloval a na skále (vápno) nebyl schopen přelézt krátkou čtverku bez odsednutí na druhém. Nemluvě o tom, jaké škody by udělal nohama na písku.
PS: K článku se stavím schovívavě. Byla to chyba hlavně prvolezce.
Ahoj,
taky jsem pred par lety zacinal s lezenim. Stejne z telocvicny do skal. Radost z kazde nove "vylezene" cesty byla obrovska, a taky mi nevadilo, ze jsem si treba musel dosednout. Takze tahle "pocitova" cast clanku se mi libila. Ale nezlob se, lezt s lanem protazenym primo v kruhu a nechat se na nem spoustet je proste ignoranstvi nejhrubsiho zrna. Mozna by byvalo bylo dobre si behem te zimy krome chozeni do telocvicny precist alespon par stranek z nejake metod. prirucky.
PS: sice penezi zrovna nehyrim, ale u matrose na lezeni preci jen pocitam, ze pri nejhorsim na te skale zustane. Vzdyt obcas muze jit i o zivot.
Přesně tak. Je mi smutno, že spousta lidí nemá úctu jak ke skalám, které takovýmto stylem drasticky ničí, tak ke kruhům, které většinou osazují prvovýstupci z vlastní kapsy a navíc jejich výměna znamená zničení dalšího kusu skály. Bohužel, toto je rozhodně vina prvolezce. Autor článku je nováček a asi o tomto problému nic neví. Ale na druhou stranu - pokud chce lézt na skalách, rozhodně by měl !
Vsechnoi uz bylo receno. Autor ma lezeni rad, je asi fajn, ale asi lecos trochu netusi. Netusi ze tahat lano pres kruh je prasarna vuci kruhu a skale, ze lezt cestu na kterou nemam na druhem je niceni skaly...
Nevedomost hrichu necini (i kdyz neznalost zakona neomlouva).
Z meho pohledu by trojka ciste, na prvnim, byla vetsi vykon. Pokud autorovi zustane tohle nadseni, brzo z trojky bude petka, sedma... za chvili to bude mastit jednu za druhou a nebude trapit sebe ani skalu. Zezdravim autora i pejska. :-)
Horolezectví je stále horolezectví, ne zas tak jednoduchý sport jako třeba běhání, tenis atd.(nechci je schazovat) Tento článek jasně poukazuje na to co můžeme vidět v dnešní době na skalách. Ty komentáře o metodice a správném chování jsou naprosto oprávněné a správné! Horolezec přece musí (ne by měl) vědět jak se má na skále chovat, jaké poustupy používat a dodržovat. Taky je mi smutno z toho co všechno vidím. Dám příklad. Včera jsem na skále viděl skupinku tří lezců, evidentně žádní pardálové. Lezení v pátém stupni jim ještě šlo až na ten styl. A za chvilku co to nevidím, šli zkusit osmičku, kde to zkončilo po petkovém nástupu. Tak to k té soudnosti. Za hodinu jsem se dozvěděl o méně komické události. Jeden borec dolezl cestu jištěn na rybu ke slaňáku, nechal se zrušit, odvázal se a už tam vkládal jistítko. Naštěstí si jeho kolega dole všiml, okřikl ho a zastavil ho v jeho slaňení s krátkým koncem, to by vyšlo na 15 m pád. Takže to k té metodice. Mělo by být v zájmu každého začínajícího lezce aby nastudoval i metodiku. Pěkných knih je přeci spousta, když už není nikoho kdo by poučil. Znalosti používání jistítka a uzlu osmičky rozhodně není dost na to aby člověk vyrazil ze stěny rovnou na skálu. Já bych přece taky nemohl pilotovat letadlo s tím že mi někdo ukázal co umí knipl! Takže rozum do hrsti! Zdar
Taky je mi někdy smutno, když vidím co se na skalách děje. Někteří lezci se dívají jen po číslech obtížnosti, místo po linii cesty. Pak si mohou říci, vylezl jsem takovou a takovou obtížnost, ale jak...??? (systém, když mi nejde pětka, jdu do sedmičky... atd.)
(teď nemluvím o nacvičování opravdu těžkých cest, ale o prasení cest)
Horolezectví je stále horolezectví, ne zas tak jednoduchý sport jako třeba běhání, tenis atd.(nechci je schazovat) Tento článek jasně poukazuje na to co můžeme vidět v dnešní době na skalách. Ty komentáře o metodice a správném chování jsou naprosto oprávněné a správné! Horolezec přece musí (ne by měl) vědět jak se má na skále chovat, jaké poustupy používat a dodržovat. Taky je mi smutno z toho co všechno vidím. Dám příklad. Včera jsem na skále viděl skupinku tří lezců, evidentně žádní pardálové. Lezení v pátém stupni jim ještě šlo až na ten styl. A za chvilku co to nevidím, šli zkusit osmičku, kde to zkončilo po petkovém nástupu. Tak to k té soudnosti. Za hodinu jsem se dozvěděl o méně komické události. Jeden borec dolezl cestu jištěn na rybu ke slaňáku, nechal se zrušit, odvázal se a už tam vkládal jistítko. Naštěstí si jeho kolega dole všiml, okřikl ho a zastavil ho v jeho slaňení s krátkým koncem, to by vyšlo na 15 m pád. Takže to k té metodice. Mělo by být v zájmu každého začínajícího lezce aby nastudoval i metodiku. Pěkných knih je přeci spousta, když už není nikoho kdo by poučil. Znalosti používání jistítka a uzlu osmičky rozhodně není dost na to aby člověk vyrazil ze stěny rovnou na skálu. Já bych přece taky nemohl pilotovat letadlo s tím že mi někdo ukázal co umí knipl! Takže rozum do hrsti! Zdar
Sorry je to trochu nejasně napsaný, jak se odvázal tak nepřetáhl lano dolu, hned tam prdl kýbl či co a chtěl začít slaňovat s jedním koncem ve vzduchu kousek pod sebou, takže by projel kdyby si toho jeho kolega nevšiml
No máš to tam napsaný: chtěl slaňovat na laně s různě dlouhejma koncama, přitom jeden byl natolik krátkej, že by mu to vyjelo z jístítka raz dva a bylo by to na podlahu z 15 m...