Podlehl jsem výzvě Lezce a přidávám několik vět na ten správnej harddisk....
Vono se řekne lezec...
Ale, když je člověk po několikátý ženatej, vychovává několikátý dítě, má hypotéky za 20litrů měsíčně, zdraví v prdeli a 15 kilo nadváhu oproti optimu, dostává ono lezení úplně jinej rozměr....
Navíc, pokud nechodíte na umělku, bouldrujete jen v BB (už zase můžu!!!!!), čas máte jen mimo vejkendy...
Můj spolumatematik by řekl: "vše je otázka priorit píčo!" a měl by pravdu...
..., ale nech umřít dítě hlady, když místo kšeftu jseš každej den na Bořni a hobluješ už vohoblovaný cesty, v létě marníš stovky hodin na Kačáku, tedy v Tisé...., .urva, to přece nejde!!!
V neděli bude první den, kdy moje nejmladší ratolest se stane mým spolulezcem. Váží 20% mé váhy, je 7x mladší a má před sebou 2x co já za zády...
Ani nevíte jak se na ten den těším...
Budu moci další část svého JÁ přelít dál, a věřit, že můj následovník bude lepší než já.... a bude!!!
Tak se (hlavně chlapi) vys...e na svoji vrozenou ješitnost, předávejte svůj um a zkušenosti mladším (i kamarádům voli) a buďte šťastni, že následující generace jsou lepší než VY!!!
K..va, co jsem to zase vyblil? Žádný číslo, ani OS...??? :-)
Lezení jako sport můžou v týhle republice brát jenom dva lidi. Jeden to ví a o druhém se to ví:-)
Tak ostatní, neblbněme, a užívejme si ty krásné chvíle s kamarády mezi šutry...
A Hope, jesli mi to smažeš, napíšu sem historku o hovnech na Tvých zádech!!!:-)))))
Gramofóni, Papoušové, Magnuskové a další Bohemisti, prosím, buďte velkorysí k opileckým výlevům negramota.
P.S. Vždy jsem si vážil Azbesta, ale po aftrparty v BB, vím, že jsme na stejné lodi! Díky Azbeste!!!!!!!
pojďme si povídat o dětech... už jsem si myslel, že jsem to všechno zkazil, vypadalo to, že tím jak jsem děti pořád tahal na skály, tak jsem jim to z ošklivil. Ale najednou má dcera v sedmnácti z ničeho nic trénuje na bouldrovce, jezdí po odpolednách lézt na Radyni, těší se až bude teplo a vyrazíme zase do Jury nebo do Žlebu a teď nedávno mě dorazila, volá mi večer "tatí, nevíš kde je ta deska jak jsi na ní posiloval? Já bych si jí přivrtala a dělala schyby" no byl jsem úplně na měkko. Ne že by lezení bylo nějak zvlášť důležité, ale řekněte sami není život krásný?...
Zdar chlapi, mam doma 2 prťata, holčičky 5let a 4 měsíce. Veškeré lezení v háji, když se dostanu za rok tak 5 do skal a 2-3 do hor, beru to jako úspěch. Před týdnem jsem den před odjezdem do Tater musel svou účast odříct, mou 4měsíční mi hospitalizovali v nemocnici....Člověm míní, život mění.Ale už je vše snad v pohodě. Doufám , až povyrostou, že to bude lepší, přeji si aby je hory a skály přitahovaly. Ale uvidíme....ale ty moje holky bych za nic nevyměnil....
O nic jsi nepřišel vraceli jsme se už v neděli, protože tam lítaly laviny jedna za druhou a 2 v jedné skončili naštěstí s dobrým koncem,........se vyhrabali :-))
Neblbni,
ta co mne od neděle jistí, už ve 2 letech měla první zápis na pískovcové věži, a v květnu jí bude 6!!!
Děcka nejsou překážka, to jenom tatík zpohodlněl, nebo mamka zblbla:-)))
Jo, hluboká pravda, Maty, pod to se dá podepsat :-)
Jen jsem zpočátku měl tak trochu nerva, když mě dcera "jistila". Teda, ne snad, že bych na to jištění spolíhal, ale bál jsem se, že když spadnu, tak ji tefím :-)
Našel jsem si přenádhernou oblast právě pro tenhle účel. Sever Dubska. Mraky lehkých cest na sólíčko, a dítě má radost že vylezlo věž.
O hodnotě výkonů ale pak nehovoří čísla z klasifikace, jen ty rozzářený dětský kukadla.
Lidi neblázněte. Děti jsou krásný. Ze mě udělali boulderistu a do hor už se jen tak nepodívám, ale jsou super a kdyby se mi ty hodnoty neposunuly, možná by ten Petráč nevypadal tak, jak vypadá. Mimochodem trénuju převážně v devět večer, kdy už spí (pozn. Jindra je v první třídě, Péťovi jsou dva).
Ano Maty! Smrt zebricku, obratme pohled k rodinym hodnotam! (zvlast kdyz je ten vonsajt jen za 122:)
Hjo, synek (4) mi pred nedavnem zabavil expresku
(je fialova!) s nasledujicim slovnim dodatkem: "schovam si ji, az budu dospelej, tak s ni vylezu to strasne tezky sedmpecko". Myslim ze chtel udelat radost chradnoucimu a nemohoucimu otci...
Ano jednou doba softmuverska musi nastat, neb jak kdysi* rekla jedna vlasata piskarska legenda: "Muzu uz trenovat akorat tak skoky do rakve"
* 15 let zpatky, a pekne ta legenda kecala,
Prcasovi to furt leze, asi nema tu hypoteku:))
Pobavil jsi me jako vzdycky ty stara paaako, a to jsem 12.000 Km daleko. Tesim se az se zase povozim na tvych zadech, trenuj... Konec dubna je blizko. cus
Loni jsem strávil krásný víkend v Tatrách se svým devítiletým potomkem. Člověk si musí přiznat, že v 35 letech a s dvěma dětmi jsou dny volnosti pryč a bude rád když do hor vyrazí třikrát do roka a to jenom proto, aby mu nezplesnivěly cajky. Musím přiznat, že nikdy dřív jsem si však nevychutnal ceprovskou feratku do Pričneho sedla, tak jak když jsem si navázal svého kluka a trochu mu to uměle zdramatizoval. V jeho osmnácti mě bude 44 a to se dá ještě něco pořádného podniknout.
Tak se tady svetu ukazalo par citlivych dusi hodnych tatinku. To je nadhery! Vsichni jsme namekko. Podle mne by jste to meli psat ale nekde jinde napr. Svet zeny, Tina nebo Vlasta. Tady se leze a s detickami se tu nepatlame!!!!
JASAN???