Jedinou změnou bylo pracovní místo. Majk (náš šéf) rozhodl, že je třeba napravit škody, které mu doma způsobila průtrž během jarní opravy střechy, a udělat tak radost ženě. A tak jsem toho rána za doprovodu Banána vyrazil prastarým Espasem, který by mohl pomatovat moje lezecké začátky, místo do Brixtonu, směrem severním.
Naším cílem byl Barrington, malebná anglická vesnička u Cambridge. Není třeba tu rozepisovat náš pracovní den skládající se převážně z malovaní, stěhování a zase malování, podle přání Jo, Majklovy ženy. Když se naše práce blížila k úspěšnému konci, zavolal nám Majkl, že za hodinku bude doma, ať si dáme nějaké to pivo a jestli není libo ponting. Po vzájemném ujištění, že to nemá nic do činění s barvou jsme souhlasili.
Dobře zásobeni plechovkami Stelly jsme byli naloženi nejprve do auta a o patnáct minut později i do člunu uprostřed Cambridge.
Zmoženi prací, pivem a odpoledním sluncem jsme se spokojeně nechávali unášet loďkou a pozorovali spoře oděná děvčata snažící se bidlem postrkovat vlastní loďky. Z příjemné letargie nás vytrhl Majk se slovy, že studenti místní univerzity často lezou přímo z člunu na mosty, a jestli my to taky umíme. Myslím si, že moc dobře věděl, že takto cílené výzvě nebudu moci odolat. Zatímco já jsem obhlížel, jak pokořit první most, Banán si otevřel další plechovku a nachystal foťák. Jeho prý mosty nebaví.
Po pár krocích v „mohutném“ převisu jsem z hrůzou zjistil, že veškerá moje síla byla spláchnuta pivem, a tohle asi onsight nebude.
Před koupeli
foto by © archive Myssak
V posledním vzepjetí sil jsem se pokusil doskočit sloupek zábradlí, ale potřebná koordinace chyběla, vzápětí se nade mnou zavřela studená vodní hladina.
Naštěstí slunce pořád ještě hřálo, a moje oblečení úspěšně vysychalo během další projížďky, kterou jsme si zpestřovali konzumací pizzy a piva a nezbytným zdoláváním dalších mostů.
Big travers
foto by © archive Myssak
Big travers
foto by © archive Myssak
Big travers
foto by © archive Myssak
Big travers
foto by © archive Myssak
Big travers
foto by © archive Myssak
Snad díky osvěžující koupeli síly už nedošly, a tak jsem vodu v Cambridge už neokusil. Unaveni lezením a prací, a zmoženi pivem a jídlem jsme pak byli posazeni na vlak domů, do postele…
Já a můj šéf
foto by © archive Myssak
Jiný most
foto by © archive Myssak
Registrace
Metodika
lezec.cz
Tento srpnový den začal téměř stejně jako jakýkoliv jiný pracovní den. Vůbec nic nenasvědčovalo tomu, že bychom se mohli věnovat jakékoliv činnosti, která by se byť jen blížila lezení.
Jo, tady by to šlo. Tady něco uděláme. Bude toho málo, ale ještě pořád podržíme systém Petrohradského PADání… 
Silva Rajfová získala dnes bronzovou medaili na závodě Světového poháru v boulderingu na francouzském Réunionu v Indickém oceánu.
Alphubel sa nachádza vo Švajčiarsku vo Wallijských Alpách, kam sme toto leto (okrem iného) zavítali.
Ondra Beneš přelezl v pondělí nejtěžší cestu v Labáku a asi i v ČR Papírový měsíc psanou za 8c+ a zapsal si ji do deníčku na Lezci jako 8b/8b+.
Abych Vás nepřipravoval o Váš drahocenný čas, přejdu rovnou k věci a to je lezeni na Krétě.
Brione je jméno, které českým boulderistům mnoho neříká.
U Hotelu Pragser Wildsee, poblíž stejnojmenného jezera, je placené parkoviště, mimo sezónu však také mimo provoz. Všude je cca. 30cm sněhu. Vydáváme se cestou č. 14, která z levé strany kopíruje tvar jezera a místy nabírá podle skal i výšku kolem 50 metrů nad vodou.
Během prvních pár let našeho pobytu v Londýně jsem získal dojem, že přestěhovat se sem bylo tím nejlepším způsobem, jak skončit se zimním lezením. V Anglii prostě zima není, ve Walesu je to asi o pět dní lepší a do Skotska, kde mají zimu asi tak měsíc, je to daleko jak z Čech do Alp.
Adam Ondra si zapsal dnešní přelez cesty v obtížnosti 11 UIAA v rakouském Adlitzgräbenu (Semmeringu).
GPS a mapové aplikace