Po dvou bezesných nocí, kdy jsem čuměl do stropu a přemítal, jak se mohlo stát, že jsem obtížnost boulderu tak přestřelil, jsem se rozhodl svěřit a popsat, jak bouldery vznikaly. Pro mě to byl prostě šok, když po kvalifikaci se dalo dosažení zóny považovat za vrcholný výkon. Z očí kamarádů sršely blesky a z jejich úst padaly výroky jako " co je to za kotel " apod. Vždyť ke stavění jsem přistupoval velmi zodpovědně, vědom si kvalit závodníků kteří přijedou - všechny je znám a všichni jsou skvělími boulderisty. Ano, neodhadl jsem dostatečný počet stupů, aby nebyli hendikepováni ti menší ze závodníků.V tomto směru mi byla udělena tvrdá lekce - někteří z lezců se se mnou pomalu ani nerozloučili jak byli nasraní. Však vězte tedy, že bouldery vznikaly v posledním týdnu a to po nocích ( denně do půl druhé ), kdy jsem totálně vycucanej z práce na rozšíření stěny a zdalších organizačních záležitostí - závody nejsou pro pořadatele jenom bouldery. Kroky a linie jsem si rozvrhl v hlavě a na papíře již dříve. Proto došlo pouze k menším zásahům a boulder byl na světě. Stavěl jsem vždy od nástupu až po top stylem, že jsem každý nový krok po namontováni chytu vyzkoušel často jen tak v sandálích, abych se přesvědčil že to není nesmysl. Po dokončení jsem si nasadil lezačky a mohu s čistým svědomí prohlásit, že každý boulder - jak kvalifikační tak finálový - jsem vylezl vždy na první pokus. Skutečně jsem vůbec nevnímal, že by byly nějak obtížné a naopak jsem se obával o velký počet topů, neboť před stavbou jsem čtrnáct dní vůbec nelezl. Pokud jsem někoho zklamal, je to pro mně velkým zklamáním a prohrou. Ale vězte boulderisti, vylezte konečně ze svých záchodů, a začněte skutečně lízt.
Vždyť se tak moc nestalo. Je jasný že jakmile někdo další nemůže stavěči pomoci s přelézáním bouldrů, tak ten se v posouzení jejich obtížnosti může seknout, ať už do těžka nebo do lehka. Hlavní je že se někdo vůbec uvolil a obětoval svůj čas a nervy, k pořádání takovýchto závodů. Já Tomášovi děkuji, a ne jen proto že mi ty bouldry sedly, ale i právě pro již výše zmíněné. Čus Jirous.
Tome buď v klidu, protože bouldry byly nařezový a motivační jako prase. Právě proto, že jsem v nich totálně vyhořel mě motivujou k změně v tréninku a o to víc se těším na BOULDER BAR! Díky za závody a sorry za menší bordýlek večer. Jinak informace pro všechny:" Policie ČR v Šumperku je hodná a milá...:)".A Tome neusni na vavřínech a přijeď do Prahy - poznáš nepoznaný!!!
Zapsal: Oliváč, 15:38:34 06.03.2001
No nic....
Chodim lezt na steny v Holandsku. Take jsem tady jiz nekolik cest stavel, dokonce pro zavody. Citim obcas az nemistny tlak na stavece, kdyz se nekterym, v uvozovkach, borcum nepodari cestu vylezt. Tezko se jim smiruje s tim, ze by meli byt lepsi a pak cestu prelezou lehce. A naopak vubec nejvetsi uspech a renome stavece jsem sklidil za nenarocne cesty, ktere se podarilo topovat velkemu poctu zavodniku.
Zapsal: JirkaS, 15:41:50 06.03.2001
Pochvala
Ahoj Tome, můžu s klidným svědomím říci, že se mi ty závody moc líbily a už se těším na další ročník.
Zapsal: Helča L., 16:41:12 09.03.2001
Nápad
Tome, oni už ( Rosťa, Helča, Oliváč atd.)řekli všechno přede mnou, a já jejich slova můžu jenom potvrdit. A těm nasránkům, kteří se ani nerozloučili, můžem příště postavit cesty, který vylezu i já. Ať pořád nefňukají. Co ty na to ??? Zadr na Hlucháku.
Nazdar Tom! Na bouldrovych pretekoch sa bouldruje. A ja som si na tych Tvojich perfektne zabouldroval! Sice som si nesiahol na ziadny Tvoj TOP, ale to vobec neznamena, ze by si postavil zle bouldriky! Prave naopak, v porovnani s Trincom si bol o triedu lepsi! Aby Ti to vsak nestuplo do hlavy, Vrutky boli zas o aspon triedu lepsie ako ShoomperCup...Ale DJ Fax tam bohuzial nebol...