Myslím, že už si skoro všichni, díky každodenní masáži ze všech možných médií, pomalu zvykli na zprávy o zlodějích všeho druhu a krádeže berou jako nutné společenské zlo. Přesto existují zájmové skupiny a staromilci zvyklí nechávat batohy pod skálou jako já, věřící v jakousi cechovní hrdost nebo sounáležitost. A tak vodáci nechávají všechny své věci u řeky ve víře, že vodák vodáka neokrade, horolezci batohy pod skálou nebo cyklisti kola ve stojánku.

V říjnovém čísle časopisu Horoklubu Chomutov vyšel článek s názvem Nic není jak bývávalo o krádeži batohu členky horolezeckého oddílu při lezení Údolní cesty na Kapelníka. Krádeží v Českém Ráji jsem byl poškozen i já. Policie po nějaké době pachatele dopadla a možná i vás zaujme to, co mně kriminalista krádež vyšetřující řekl:

Určitě nikoho nepřekvapí, že chycený Jan Tůma měl rodinné a pracovní problémy a rozhodl se je řešit krádežemi. Specializoval se na vykrádání stanů v kempech v Českém Ráji, ale s koncem prázdnin se kempy vyprázdnily, cizí člověk byl moc nápadný a příležitostí ke krádeži ubylo. Jen horolezců  bylo relativně pořád dost a ve skalách se lupič pohyboval nenápadně. Takže výše jmenovaný Tůma zpovzdálí sledoval, kam si lezci dávají batohy a  ve chvíli, kdy si vychutnávali opojný pocit vrcholu, bohatým bral a chudým dával ...

Ne vždy se mu dařilo najít dost věcí ke zpeněžení, ale byl mistr improvizace a tak občas  zašel do hospody, vyhledal horolezce, vyprávěl jim, jak ho pod skalami okradli a nechal si od nich vypomoct v nouzi. Při té příležitosti pozorně poslouchal o čem a jak se horolezci baví. Jeho drzost rostla. Po nějakém čase neváhal a když potkal ve skalách typického důvěřivého staromilce, klidně  se s ním dal do řeči a s ukradeným batohem na zádech se nechal i na pivko pozvat.

Policii se podařilo najít nějaké nahlášené věci v zastavárně a jak se říká „spadla klec“. Zloděj Tůma čeká na soud ve věznici v Liberci. Samozřejmě nikdo neví, kdy ho zase pustí. Je možné, že u Tůmy, který vystupoval i pod jménem Podhorský, zajistila policie i věci některého z návštěvníků Lezce. Pokud i vás okradli, zkuste kontaktovat Obvodní oddělení PČR v Turnově. Některé věci se vám třeba vrátí. Pocit bezpečí ve skalách už asi ne.


Nechci tímhle článkem vířit emoce, nenavádím k nevraživosti ke každému, kdo projde podél skal. Jen smutně konstatuji, že nic není jak bývávalo.