Asi si řeknete, že už si s tím Petrohradem nedají pokoj. Ale když ono se tam pořád něco děje. V poslední době dokonce poměrně dost. Nejenže přibylo výrazně návštěvníků, kteří hledají, kam že je to ten Resch svými články posílá a jim bych rád vzkázal, že výrazně zapracujeme na nějaké skutečně autentické a přehledné mapce a navíc na skalách přibude i pár názvů, ale Petrohrad se pomalu dere i na výslunní výkonnostního boulderingu u nás. Vždyť už tady byl leckdo z naší špičky a je tedy jasné, že tu po nich i leccos zůstalo. No a o tom poněkud těžším lezení bude dnes řeč. Návrat sněhuláka 8A+ tr autorské duo Resch&Hegr Jedná se o traverz, který byl v některém dřívějším článku označen jako projekt „Luna Rosa“, ale vzhledem k počasí, v němž se zadařil přelez volím název vycházející z autentického zážitku. Věc je velmi mladá a tak tedy nelze příliš psát o pokusech o opakování, ale nutno zmínit, že ještě jako projekt byla záležitost zkoušena několika borci, kteří v podstatě traverzu předurčili navrhovanou obtížnost, když autor sám (Petr Resch) tápe. Charakter: lištové, silové, vytrvalostní. Popis: trhlinou okolo celého „Stouna“ Na pasece zleva doprava, celou cestu se nesmí vlézt nad spárku (zejména v závěru by to umožnilo odpočinek) a končí se no handem v koutě mezi kameny na pravé straně. Kanagom 8A Andrey Chrastina Andreje jsem ukecal na 8A, ačkoli mu přelez zabral poměrně málo času. Podle mě ultra nářez, kde hodně rozhoduje počasí a tedy aktuální tření. Hrozivé obliny vedou pravou hranou ze sedu na VIP až doleva, kde se však obtížnost rychle vytrácí. Zatím bez opakování, ale to mohl těch pár dní existence boulderu asi těžko někdo stihnout. Na krev 8A Rosťa Štefánek Silové, oblé lišty. Přelézt to jde, ale je to drsný. Tři kroky poskládané na metru a půl v nádherné převislé stěnce „Mordoru“ na Větrné hůrce. Zatím bez opakování, neboť boulder odpuzuje už na pohled hnusnýma stupama. No entry 8A Resch&Hegr Silovina, těžko říci víc, navíc zakončená skokem do lišty. Už poměrně dost lidí to zkoušelo, ale zatím jediným přelezem je ten Petra Resche v deštivé odpoledne po vyřazení z MČR na Ruzyni. Boulder se nachází na Mučírně v části Větrná hůrka. Velká postupka 7C+/8A Resch&Hegr Silové a lištové. Lomítko u klasifikace není jakýmsi pokusem o dělení stupňů, jehož vyznavačem rozhodně nejsem, ale spíše nejistotou, kam boulder zařadit. Po Reschově přelezu poměrně rychle zopakoval Andrey Chrastina. Záležitost vede na šutr Vrchcáby Pod hradem. Emily 7C+ Rosťa Štefánek Nová věc, kterou příliš neznám, ale podle profilu, kde vede, to bude ze začátku silové a potom dynamické. V podstatě se jedná o prodloužení hnusného skoku s názvem „Vrtulník“ na Mučírně na Větrné hůrce. O opakování nevím. No Exit 7C+ Rosťa Štefánek Takové zvláštní lezení za patu a lišty. Opakování se věc dočkala od A.Chrastiny. Lokalita: Mučírna na Větrné hůrce. Vašek 7C+ Andrey Chrastina Nádherná vzdušná záležitost po boulích vedoucí na Prezidenta Pod hradem. Opakování měl na lopatě už i Jirous Přibil, ale ve výlezu chybil (to se mi to rýmuje). U tohoto boulderu snad ani není rozhodující, za kolik je (původně jsem uvažoval o 8A), jako fakt, že je. Proč jezdit někam až k Paříži? Žihadlo 7C+ Resch&Hegr Parádní silová věcička za spoďák. Asi i kvůli „věku“ a linii má zatím nejvíc přelezů: Petr Resch, Štěpán Neustupný, Rosťa Štefánek a Andrey Chrastina. Vrchcáby 7C/C+ Resch&Hegr Lomítko opět značí nejistotu. Jedná se o jednokrokové „ztopoření“ v převislém nástupu, jak dobře charakterizoval boulder jediný dosavadní opakovatel A.Chrastina. Boulder je v pravé částii kamene nad černou bouldermatkou Tanec s trpaslíky 7C/C+ Resch&Hegr Tady bych to lomítko skoro nechal, pokud by u tohoto lištového stropu být nemělo, sundal bych to na 7C. Opakování už nestíhám registrovat, ale myslím, že Andrey Chrastina, Martin Pelikán a asi i Rosťa Štefánek. No a těch „sedmcéček“ je už tolik, že bychom tu byli ještě zítra. Tolik tedy nahlédnutí to těžšího dění na Petrohradu. Do přelezů nezahrnuji výmysly Martina Čermáka, neboť je jednoduše za výmysly považuji. Úplně na závěr nemohu nezvěstovat otřesný zážitek z návštěvy žihelského Dědka. BB (v tomto smyslu „banda blbů“) se tu totiž na šutr, kolem nějž z posvátnou úctou procházely generace šutru dychtivých lezců, podepsala kamenickými díly, které nemají obdobu. Opravdu otřesný zážitek, něco tak hnusného jsem dlouho neviděl. Někdo asi i toto považuje za tvůrčí činnost, ale přál bych Vám se dostat do rukou specialisty na Jesenicko Oldy Löwa, který pro nás objevil Petrohrad a ostatní ráje. Dědka samotného jsme se pokoušeli zdolat již koncem osmdesátých let a za obrovský úspěch jsme považovali už výstup mého bratra pomocí přistavené klády. Možná tedy kameníci chápou, že (nejen já) vnímám tuto činnost jako stavbu dálnice přes dům, kde jsem prožil značnou část svého života. Diskutovat o tom, zda měly vytesané chyty význam v lokalitě, kde je dnes už snad tisícovka přírodních boulderů, asi nemá smysl. Bohužel Vaše stopy nelze zahladit a tak musíme pouze čekat, až si s nimi pomůže příroda a poněkud ty světlé nepřirozené jamky uprostřed hladké skály zašpiní.
|