Tak jsem se tady v komentáři ke krásnému článku Petra Jandíka o knížkách dočetl, že Papouš patří mezi ty, kteří radši brázdějí zapovězené šutry.

Zcela konkrétně narážím na to, že „zamíří radši na Kačák“. Nu dobrá, pochybuju, že mu v tom bude někdo bránit, jen bych rád upozornil na jistou (možná z Papoušova pohledu nepodstatnou) maličkost. Kačák, resp. lezecká lokalita tohoto jména, není legální lezeckou oblastí. Nachází se uvnitř Národní přírodní rezervace v CHKO Český kras a jedná se o jeskyni Nad Kačákem. Horolezci na tuto lokalitu nikdy nepožádali o udělení výjimky z ochranných podmínek NPR. Leze se tady s mlčenlivou tolerancí nejen ochranářů, ale i skupiny při České speleologické společnosti, která disponuje řádně udělenou výjimkou pro výzkum uvedené lokality. Obě, výše uvedené skupiny (tedy ochranáři i podzemní badatelé) se až tak moc nerozčilují nad faktem, že se tady leze bez řádného povolení, ale spíš nad souvisejícím jevy. Tedy nad tím, že se tam občas chrápe, zůstává bordel, ale hlavně se vyšlapávají nové přístupové cesty. V podmínkách pro udělení výjimky totiž je výslovně uvedeno, kudy se k jeskyni smí, kam se má deponovat vytěžený materiál (pozor, i blbnutí na haldě jílu může škodit, neboť se jedná o materiál ukládáný po vytěžení podle jistého systému pro případ následného mikropaleontologického nebo jiného przkumu) a podobně. No a horolezci, byť z nevědomosti, tady činí problémy. V okolí jeskyně jsou dochované plochy skalních stepí (s nějakou tou zelení co ji zelení viděj jako ochranyhodnou), skalní výchozy nad ní jsou cenným refugiem řady chráněných druhů (což ostatně v Českém krasu bývá dost obvyklé – a nic v minulosti nepotěšilo ochranáře tolik, jako nástup sportovního lezení se kterým odpadlo dolézání skalních hran a pěší scházení po kytičkách, které se zachovaly jen náhodou mezi skalní stěnou a historicky obdělávanou půdou).

Je překvapivé, že si uvedených skutečností (jako že se tady někomu určitě šlápne na kuří voko) nepovšiml správce skal a o výjimku nikdy nebylo ze strany ČHS požádáno. Asi by její vydání nenarazilo na nějak obzvlášť veliké překážky, pouze by byla striktně vymezena přístupovka a bylo by zapovězeno zasahovaní do struktury samotné skály (jejíž morfologie je poměrně zajímavá), možná by vznikl požadavek na zpevnění stávající přístupové cesty proti erozi (ve výjimce pro speleology o tom zmínka není, neb, logicky, při předpokládané činnosti několika jedinců v intervalu ne větším než jednou za měsíc další poškození terénu příliš nehrozí, ovšem se vzrůstajícím počtem lezců by hrozit mohlo).

O vydávání výjimek ze zákona 114/1992 O ochraně přírody a krajiny, resp. o vztahu horolezecké činnosti a ochrany přírody jsem psal na jiném místě tohoto fóra, pokud tedy někomu není jasný vztah výjimky a povolení k lezení uvnitř chráněných území, doporučil bych mu, aby si uvedený článek nalistoval: 
clanek.php?key=713

A zcela na závěr: Vzkaz pro sudetské exotické ptactvo: nepodezírám Tě z toho, že bys o neexistenci výjimky věděl, ale vědět můžeš (není zas až tak těžké vyhledat prameny informací). Když už tam lezeš, tak o tom alespoň nepiš!
Vy z MfD jste, zdá se, nepoučitelní :-)))