Jsou lezci, kteří prostě něco přelezou, skromně zapíší do deníčku a jdou dál. Pak jsou lezci, kteří jsou ještě skromnější a ani to nezapíší. Já holt mám ten problém, že se se svými pocity chci s někým podělit. Nakonec těch 8C není v Česku zrovna moc. Po Rosťově hrůze je tohle možná vůbec první, kde se „leze“.
Pruhy světla se zařezávají do tmy a ztrácejí se v mlze. Pondělí, začíná pracovní týden. Pro mě výjezdem za svým dlouhodobým lezeckým snem a projektem. Když to dobře půjde, budu po deváté zpátky v kanclu. Možná je to jedna z posledních možností, letos už dlouho podmínky nebudou.
Ještě dva kilometry od cíle mlha a totálně promočená silnice. Fakt paráda, dneska to bude tréninkové. Železniční přejezd v Žihli jako by však rozděloval dva světy – jeden ponořený do mléka, druhý budící se do krásného jasného nebe. Zastavuji na svém oblíbeném místě na kraji lesa. Palubní počítač ukazuje 7.03, 80 najetých kilometrů (po kolikáté už?), 6,5°C. Za šera rodícího se dne se nořím do lesa.
Petr Resch v „Knocking on heavens door“ - první krok boulderu
foto by Karel Hegr
Dědek je prostě krásnej kámen. Prý největší bludný balvan ve Střední Evropě. A zvolená linka je prostě jedinečná. Vzpomínám, jak jsme tu před čtyřmi lety byli po Petrohradské PADání s Tomášem a Adamem (ano, s tím nejsilnějším Tomášem a nejsilnějším Adamem) a oni se bez většího rozmýšlení rovnou pokoušeli urvat alespoň pár kroků z jasné silové linie s mizernýma stupama. Tehdy jsme tuším udělali asi čtyři nebo pět z patnácti klíčových kroků.
Po letošním PADání se zrodil nápad. Přelezu to! Původní směr jsem prodloužil ještě o jeden skok a postupně si odškrtával jeden krok za druhým. Zároveň spojoval ty již vylezené. Oříškem byl úplný závěr boulderu, kde se nabízí několik možností přelezu. Když jsem našel správný stup, pohnulo se i tohle a mohla se zkoušet “kusovka“.
Petr Resch v „Knocking on heavens door“ - pátý krok boulderu
foto by Karel Hegr
Tak dnes zase. Rozhýbat, poviset v jednotlivých krocích, zopakovat stupy, přehrát si to v hlavě a zatnout. Strojově rvu a snažím se nemyslet na téměř praskající ramenní vazy a natékající bandy. Tohle si člověk rozhodně nevychutná. Najednou jsem v madlech a na vrchol mi chybí překřečovat vlhký výlez. Tady se prostě spadnout nesmí ani v tomhle „brodění“. Sedím na vrcholu a skrz stromy sleduji slunce nad obzorem. Uzavírá se tím další životní kapitola. Z těch lezeckých bezesporu nejtěžší v mém životě.
Petr Resch v „Knocking on heavens door“ - šestý krok boulderu
foto by Karel Hegr
Výsledkem je boulder „Knocking on heavens door“, snad 8C. 15 klíčových kroků a pak ještě za odměnu (nebo za trest? – podle podmínek) pětimetrové 6C+. Je to silovina. Na první pohled jsou tam hrozně veliký chyty. Většinou se lezec pohybuje v převisu kolem 45°s prachmizernýma stupama.
Ke klasifikaci by stačilo napsat „v tom duchu se vyjádřil Adam“. Ale vážně. Určitě je to měřítko, které pomáhá. Na druhé straně je to absolutně můj styl lezení a sotva kdy dám ještě někdy něco těžšího. A je to nechutně dlouhý s klíčem na konec (zhruba součet 7C/C+, 8A a 8A+). A když to někdo sníží, určitě nebudu plakat.
Petr Resch v „Knocking on heavens door“ - desátý krok boulderu
foto by Karel Hegr
Petr Resch v „Knocking on heavens door“ - dvanáctý krok boulderu
foto by Karel Hegr
Boulder je bohužel poměrně často mokrý. Na mé straně stál suchý podzim. V zimě to bude určitě vymrzlé, ale bude nutné si očistit sníh z výlezu. Já jsem to vylezl skutečně za 5 minut dvanáct, foceno 5 minut po dvanácté, v tom hnusu fakt lahůdka. Nevýhodou je to, že v okolí není moc co lézt, takže tam člověk jezdí fakt jenom za tím jedním kouskem.
Petr Resch v „Knocking on heavens door“ - dolez
foto by Karel Hegr
A proč zrovna tenhle název? Ne, fakt ještě „neťukám“, na to mám času dost (ale třeba už „Dědkovatím“). Původně jsem chtěl udělat soundtrack k filmu o boulderu, ale jak to tak bývá, sehnat někoho na filmování je bída. Tak třeba nahrajeme alespoň ten soundtrack v kapele „fucking termits“ (snad se Pan písničkář neurazí, zejména proto, že se to nedozví).
Takovéhle články čtu strašně rád, parádně napsaný, motivační, s happy endem :). Někdy je těžké hledat motivaci, ale když člověk vidí, jak se dokážou namotivovat jiní a jakej maj tah na bránu (80km, pokolikátý už?) a prostě... Víc takových Petrů Reschů a třeba se k té touze "zlepšit se" a "něco pořádného vylízt" konečně taky přidá to správné úsilí, kdy člověk vyhlásí tý svojí hrozný lenosti válku...
tvou energii a houževnatost ve všem, co děláš a gratuluju ke skvělému přelezu. Nejlepší lezec mezi bafuňáři a nejlepší bafuňář mezi lezci :-).
Karlovi děkuju za parádní fotky.
Tohle jsem na vlastní kůži nezkusil,ale podle mě je tohle uplně jinde...možná se pletu,ale už ta obtížnost...v bílem tichu je max boulder obtížnost 7B+/7C?? tady vickrat okolo 8A-8A+... Je to skvělý, že se "petrohradská" žula může pochlubit něčím takovým díky Petrovi.
p.r. ma vylezeny dve 8c, predpokladejme ze nepreskocil zazracne stupen a vylezl zde neco jako 8c+ traverzovou cestu. Jen ten prevod zpatky do FB stupnice mam pocit malinko pokulhava..(8B+), ale to je sumak, mozne je vsechno.
Pozor, budu chytrej! Dočetl jsem se, že za výkon 100m sprintu je v desetiboji 1221 bodů. Stejný počet bodů je i za oštěpem hozených 91,5 metrů. Já z toho usuzuji, že tento bodový systém nějakým způsobem odráží hodnotu výkonu v poměru k výkonům ostatních sportovců naší planety. Pokud tedy chceme srovnávat boulder s cestou, musíme jít stejným směrem. Tedy zjistit, kolik lidí přeleze za rok boulder za 8C a hledat zhruba stejně četný výkon mezi cestami. Pak můžeme srovnat VÁHU VÝKONU.
Boulderovou klasifikaci u traverzu "Bílé ticho" jsem uvedl pro představu tazatele, protože tak nějak umím ohodnotit cestu do 8c (mimochodem B.T. je dost těžké 8c)a boulderů kolem klasy 8A+/B jsem už pár přelezl. Z cest jsem nejvíce nalezl do 8c+, sjízdého, nicméně mnou nevylezeného. Nejsem tedy absolutně schopen vyjádřit (aniž bych použil výše uvedeného přepočtu dle hodnoty výkonu), za kolik by měla být linka ve francouzské lanové klasifikaci. A jeden špíček na závěr, vzhledem ke krátkosti cesty "Talk is cheap" v Ospu si dovolím tvrdit, že je to HODNĚ!!! sjízdné 8A+ Fb, spíše 8A do restu a pak max. 7B na vrchol.
no dyk jo, pocitam ze i z toho vychazela ta tabulka
srovnavajici boldrovou cestu v obouch klasach
pamatujuli si dobre:
7A..7c
7C..8a+
8A..8b/8b+
8C..? 9a
tak nejak extrapoluju to posledni cislo, ty sbihajici-se nuzky klasifikaci.
Vubec nechci schazovat Tvuj vykon, prome je to uplne nepredtsavitelny, verim ze je to vubec nejtezsi lezeni co kdy v cechach bylo. Nicmene, si pak preskocil jeden stupen ze svoji dosavadni vykonosti,no stane se:)
dle mého by to mělo být spíš 8C = 9a+
a Petr po dvou 8B+ vylezl 8C, tak vlastně nic nepřeskočil.
Jen si myslím, že jestli se tam Adam dostane za dobrých podmínek tak mu spojení několika 8A sekvencí nebude dělat problém rovnající se 8C...
No, já bych se spíš třeba jen těšil, až se tam dostaně někdo, kdo to dokáže zopakovat, a jeho názor na klasifikaci bych radši nepředjímal, jen bych na něj byl zvědav :))
(Tím prosím nikoho nepodceňuju ani nepřeceňuju...)
Ale teoretický řeči o klasifikaci věcí, které zná člověk jenom z nějakého článku, to je dost podivný koníček :)
Tady se dá zatím jen smeknout; určitě před vůlí Petra zakousnout se do problému, který je, jak píše a sám asi pozná, na jeho hranici, a dotáhnout to k přelezu.
ja mel dycky divny konicky...no vono lizt po kamenech nekde v mechu v lese je uz sam vo sobe dost podivny konicek:) Sem jen naznacil ze vykon je lehce vybocujici z normalu (tedy nejen tim cislem), protoze se jedna o dlouhej kousek je mu mozno dat i klasifikaci cesty ( tady treba 9a nebo tech 9a+, coz napriklad u barevnyho sveta (Petrovo 8B+) neni dobre mozny). Jak to je ve skutecnosti nam muzou priblizit pochopitelne jen dalsi subjektivni meritelove ( ha.. pekny slovo, lezec neni meric , protoze pouziva na mereni sam sebe, tak je tedy meritel, nam pak zbyva uloha veritelu, tlachapoudu a rejpatelu). Snad se tam Adamek za dobry podminky brzo mrkne...
Absolutní údiv a obdiv. P.S. pls, opravit "povyset" na "poviset". Nechci být za prudiče, ale tohle už vážně tluče do vočí a vím, že i sám autor bude za připomínku rád.
Hovorový a slangový obraty do češtiny patří, stejně jako argot. Hergot! :-D Se slovy si dneska hrajou všichni (v SMS to trochu brzdí T9). Tutově to jazyk dost wohne a zprzní, ale hrubky v psaní mě/mně či i/y budou býÝýt do očí na věčné časy. Každý článek si korektní češtinu určitě zaslouží. Ty dobré dvojnásob!
Už jsem si nafackoval, dneska jdu spát bez večeře a určitě si ještě nějaký další trest vymyslím (jo třeba jeden den bez hrazdy!!!). Vážně, je to ostuda. Opravit to ale musí jedině admin.
Ha! Takže takhle to je! Kdo chce pořádný výkony, nesmí večeřet! A hrazda, zdá se, nesmí vychladnout! Víc takových pravopisných chyb, abychom se něco dozvěděli o tom, jak trénovat a být taky tak nabušený! :)
Zdar Lezcí!
Možná ste si při cestě k tomuto valounu všimli, že se tam nachází freeridová trať na Mtb kola.
za 1.Než sme ji situovali do této rokle, tak sme prošmejdili okolí křížem krážem na kole i bez něj a hledali sme hlavně svažitý terén a musím napsat pro vás radostnou zprávu, že tenhle boulder tam není jediný.
za 2.Žiju v Žihli od narození a zdejší lesy mám opravdu nachozené a šutrů je zde habakuk!
Ovšem bez místního se zbytek šutrů blbě hledá...
Až bude čas a zmizí to bílé zlo tak si vezmu GPS a všechny šutry zanesu do fotomapky ... pokud budete chtít... :)
No my jsem to tam taky prošmejdili pořádně, ale je fakt že místní je místní. Tak kdybys o něčem věděl, tak budem jedině rádi. Jen pozor, lezecký pohled je trochu jiný, my šlapem hlavně rukama :-)
Uzasny vykon hodny chvalospevov. Bratia nasi, velke veci sa u Vas deju. Domace 8C prelezene domacim lezcom, to je kombinacia, na ktoru si my asi este chvilu pockame.. Snimam klobuk a som rad, ze uz davno si moze Vasa zem pripisovat privlastok bouldrova. Gratulujem Petrovi, vytaz z toho nadherneho pocitu plynuceho zo splneho sna co najviac..
Asi i motor. V tuhle denní dobu si ještě těžko vzpomínám, kde je pravá a levá a jak se vlastně jmenuju. 8C po ránu je zcela objektivně ještě o několik stupňů těžší. Leda, že by vůbec nespal.
Každopádně velikánská gratulace, obdivuhodná zarputilost a tah!
Bez g je lepší, slangové. Když je to bez g, psává se apostrof, to už máme třetí verzí :-)
Mě je to šumák, protože hlavní je, že to je darda jak sviň! Gratuluju!
pospojovat par boulderu za 8A a dat tomu 8C je jen takovy modni ulet ve snaze se dostat nahoru v te hiearchycke strukture ... my, ryzi boulderiste, se tomu smejeme jiz nyni ...siroka verejnost se za 20 let prida ...
zdur ...borivoj
Nedávno jsem se bavil o této cestě s Mrázou a proti navrhované obtížnosti nic nenamítal. Sic to nevylezl, ale nějaký ten odhad asik má. Prej minimálně 8B+ to určo bude. Jistě, že je rozdíl mezi 6C traverzem a 6C kolmicí za pár tahů. Asi tak, jaký je rozdíl mezi šestkovou spárou a šestkovým rajbákem, nebo sedmi metrovou devítkou (patrně silovka) a třicetimetrovou devítkou (asik vytrvalost-že?).Velice hrubé přirovnání.
Ono se nejedná o žádné pospojování, ale souvislou lini. Já jsem pouze pro představu oklasifikoval určité pasáže. Mimo jiné také proto, že se poměrně hodně liší charakterem lezení.
Chtěl bych poděkovat všem za gratulace. Pro mě osobně je velmi důležitý boulder samotný, který je myslím zaslouženou třešínkou na dortu zvaném Petrohrad. Já mám stejnou radost, když v Česku něco vyleze Adam, Luba, Ondra... Prostě to posouvá naše lezení dál. Bohužel už jsem strávil moc času nad tím, abych, jak mi ostatní radili, více svoje přelezy propagoval. Takže tohle je můj poslední komentář k tomuto článku. Ono totiž už m.j. není co říct.
Ještě jednou díky za podporu a těšte se zase někdy na Petrohradu. To kopání mi asi věří všichni. Ještě štěstí, že není definována klasa přípravy boulderu. To by byl nelítostný boj o číslíčka s klukama ze Sněžníku.