Rakousko – Dryland – cesta Open End M 11 PP 13.12.07
Převislá vytrvalostní cesta s dlouhými tahy a nepříjemným přelezem hrany patří mezi nejnovější v oblasti. Sám autor Albert Leichtfried (s kterým jsme tu strávili jeden den lezení) nás ujistil v tvrzení, že čím novější cesta, tím tvrdší klasifikace (jako u nás :).
Luba tuto cestu v 45° sklonu po malých dírkách, s pěknými nátahy přelezl. Má snaha tuto pro mě vytrvalostní cestu vylézt, byla marná. Ve třetím nalezení do cesty, jsem vymyslela jak vylézt bouldrový přelez hrany, do kterého ale dojdeš už s pořádnými "bandaskami".
Open End M11 Dryland - Rakousko
foto by Jíťa Mázlová
Od Alberta Leichtfieda jsme vyzvěděli informace o další oblasti Diebsöfen, kde jsme se stavili při našem návratu z Drylandu. Podle informací to měla být do oblasti hodina chůze! Ale to by tu nesmělo být místy po ramena sněhu! Dobré 2,5 hodiny orienťáku v lese mezi stromy, s hledáním červené značky (občas zapadané). Ale našli jsme! Čelist nám spadla při pohledu na mega jeskyni, odkud vedly cesty délkou a sklonem připomínající Pietramuratu v Massone. Fotoaparát snad nezachytil ani poloviční pohled na ten „div“. Vedou tu cesty – 3 x M12 a 1 x M13, v sektoru horním M11, M10, M9, M7+/8 ( klasifikace braná bez patních hrotů). Přelézáme zde parádní M9, Luba na OS, já druhým pokusem a je nám jasné, že se sem musíme co nejdřív vrátit.
M9 - Diebsöfen
foto by Luboš Mázl
To se nám daří už v lednu. Majzlik zde přelézá
"Fear and Loathing" M12, což je dvaceti metrové lezení v 45° převisu s mega nátahy, po křupajících lištách a dírkách. Cestu jsem také zkoušela přelézt, ale u 4 expresky se mnou upadl klíčový spoďák (naštěstí až po Lubově přelezu), do kterého se jde nátahem ze "šuky", cvaká se z něho a jde se ještě mega dlouhý skok dál. Tento krok je – tedy byl fakt extrémně namáhavý. No, nedá se nic dělat. Lezli jsme jen tuto cestu, a jednu D7+. V horním sektoru se bohužel lézt nedalo, cesty byly mokré. Kvůli velkému oteplení jsme raději jeli domů, protože by asi skála, která drží pohromadě díky mrazu, naši invazi neustála.
Anděl s ďáblem v těle M10+
foto by Jitka Mázlová
Lubovi se letos dařilo i v našich oblastech.
Na Mejtě vylezl dvě nové cesty-
"Likvidátor "M9+ 1.PP a
"Anděl s ďáblem v těle" M10+ 1.PP. Cesty vedou těžkým lezením ve stropě a mají společný a samozřejmě nejtěžší dolez.
V oblasti Krkavka, kde najdete 20-25metrů převislého super lezení v rozbité a štípající se skále s možností zaseknutí za příznivých podmínek i do ledu jsme přelezli také pár cest.
Luba dal
"Cesta pro sebe" M9 1.PP- 15.2.08,
"Mám jednu ruku dlouhou" D11- 1.PP 26.2.08. Mě se podařila
"Krkavčí matka" M10+ 2.PP 26.2.08.
Jitka- Krkavčí matka M10+ - Krkavka
foto by Míra Matějec
Majzlik- Krkavčí matka M10+ - Krkavka
foto by Míra Matějec
…a zima ještě neskončila…..
Jinak všechny cesty přelezeny bez patních hrotů a bez Mg :) za podpory Saltic, Singing Rock, Tilak a Raveltik.
Video, autor Libor Erlebach "Kandát", 18Mb, 2:11 
Registrace
Metodika
lezec.cz
"Majzlíci"(Jíťa a Luboš Mázl) se jako každoročně v zimě věnovali mixovému a drytoolingovému lezení. S cepíny se činili u nás i v zahraničí a jako každý rok jim přibylo spousta hodnotných přelezů. Jíťa nám jejich přelezy přiblíží nejen slovy, ale i prostřednictvím videa.
Paní Zima si letos zase trochu pospala a všem ledolezcům ukázala, co udělá globální oteplování s jejich vášní. Někdo by řekl, že se bez ledu nemůže konat ani světový pohár lezení v ledu, ale opak je pravdou.
Tak dlouho jsem se chystal napsat článek o Juře, až uplynul další týden a zážitky z Glockneru vytlačily ty z Jury. 
Po skvělé pracovní sobotě kdy se nám jevila možnost kvalitního strečinku na kamenech sem rozhodl, že nedělní oběd ruším a jede se na inspekci do Chřibů, oblast-Hřeben. 
Když přijde sychravý podzim, klesne nálada. Když se pak táhne uplakaná zima, začne to lézt na mozek a je nejlépe někam vypadnout, však to znáte.
Pár odpovědí na pár otázek:
Letošní počasí přeje nejen lezcům v české kotlině. Také na opačné polokouli v Patagonii,tak proslulé nejen supr big-wally, ale i nevyzpytatelným počasím, jsou letos periody dobrého počasí výrazně delší.
Je sobota večer a vyrážíme ve složení bratři Stráníci, Lukáš Skřejpek a Ondra Nevělík, namáčknutí mezi bouldermatky a ostatní nezbytnosti, vstříc snu, přesněji řečeno Dreamtimu a ráji boulderistů Chironicu a Crescianu, kde se tento legendární boulder nachází.
Každý má své plány a cíle. Jedním z našich posledních cílů byla oblast Gorge du Todra v Maroku.
Ani nevím, jak pojmenovat zprávu o Adamově výjezdu do lezeckých oblastí na severu Španělska. A také mnohé tu už bylo napsáno, tak vlastně, o čem ještě psát?
GPS a mapové aplikace