Makronutrienty a získávání energie:
Posledně jsem nastínil princip získávání energie cukrů ( sacharidů ). Je to pro organizmus nejsnazší a nejrychlejší zdroj.
Sacharidy jsou vlastně molekuly jakoby složené z uhlíku a vody ( dříve se jim nesprávně říkalo uhlovodany ). Jsou hojně rozšířeny u rostlin i živočichů. Jejich úloha je i stavební, ale hlavně se jedná o téměř ideální palivo.
Nejjednodušší cukry se nazývají monosacharidy - nejjednodušší znamená, že již dále nemohou být
Právě jsem byl na 8a.nu serveru a dočetl se, že nejlepším lezcem a boulderistou roku 2001 se stal Dave Graham. No a náše mašina Tomáš Mrázek skončil celkově pátý. Je tedy pravda, že je to pouze statistika 8a.nu serveru, ale něco na tom bude. Tomáš to letos všem ostatním lezcům pěkně nandal.
Přeju Vám všem krásný svátky, čauves.
ať jsou ty Vaše letošní Vánoce. Ať najdete pod vánočním stromem všechny dárky co jste si přáli. Lana, cepíny, vklíněnce, maglajz, smyčky, vačky, lezečky, karabíny, mačky, motyky, sedáky, prsáky, kalhoty, expresky, skoby, goráče...
Vážené lezkyně, vážení lezci, milá lezbo (dovolil jsem si ji také pozdravit, doufám, že to nebude nikomu příliš vadit, neznám ani její jméno, nikdy jsem ji neviděl…)
Na začátku bych chtěl upozornil, že můj další článek nemá, a to opakuji, nemá s těmi předchozími opravdu nic společného a proto ho doporučuji vřele všem.
PRAHA 20. prosince (ČTK) - Teprve devatenáctiletý Tomáš
Mrázek a o pět let starší Věra Kotasová byli vyhlášeni nejlepšími
sportovními lezci roku 2001. Komise sportovního lezení Českého
horolezeckého svazu neměla především při Mrázkově volbě těžké
rozhodování.
Brněnský závodník letos vtrhnul mezi světovou elitu, když v
nejsledovanější disciplíně, lezení na obtížnost, nejprve
suverénně získal titul juniorského mistra světa
Nejprestižnější závod sezóny MEJCUP Brno 2001,velmi úspěšně proběhl v sobotu 15.12.Pole startujících čítalo cca 60 závodníků.Diváků odhadem asi 5x více.Mezi startujícími bylo i hodně jmen z české a slovenské špičky.Výborná atmosféra,perfektní organizátoři!A především následující večírek stál za to!I když vystoupení aktérů sado-maso nic moc!Minulé ročníky byli lepší.Závod vyhráli Helena Lipenská /ČR/ a Andrej Chrastina /SR/.
..a je tu slíbené pokračování. Začnu tím, co asi všechny lezce zajímá ze všeho nejvíc: získávání, přeměny, skladování a využívání energie.
K tomu, abychom se nějak domluvili, dovolím si i na Lezci zavést některé v této oblasti běžně užívané pojmy. Nebojte, nebude jich moc.
Tak předně, jednotkou energie je od teď pro nás jedno ATP, přestože se zde občas ( u potravin jako takových ) vynoří i Joule [J] či postaru kilokal
Makronutrienty a získávání energie:
Posledně jsem nastínil princip získávání energie cukrů ( sacharidů ). Je to pro organizmus nejsnazší a nejrychlejší zdroj.
Sacharidy jsou vlastně molekuly jakoby složené z uhlíku a vody ( dříve se jim nesprávně říkalo uhlovodany ). Jsou hojně rozšířeny u rostlin i živočichů. Jejich úloha je i stavební, ale hlavně se jedná o téměř ideální palivo.
Nejjednodušší cukry se nazývají monosacharidy - nejjednodušší znamená, že již dále nemohou být štěpeny na sacharidy jednodušší. Náš organizmus je musí nakonec vždy rozložit ( trávení ) na cukry jednoduché.
Polysacharidy jsou velice složité cukry, které mají funkci u živočichů převážně zásobní ( u rostlin hlavně stavební ). Jejich trávení je velice složité a energeticky náročné, některé člověk dokonce vůbec strávit nedokáže. Lze je rozdělit na více jak 10 monosacharidů.
Ostatní cukry jsou oligosacharidy ( jsou složeny ze 3-9 monosacharidů ). Z našeho hlediska jsou nevýznamné.
A) Monosacharidy
- glukóza
je nejrozšířenější cukr. Do této molekuly je přetransformována většina ostatních monosacharidů - dá to však organizmu nějakou práci ( stojí to energii ). Je to cukr přenášený v krvi a hlavně cukr, který využívají tkáně. Ideální energetická výtěžnost je za aerobních podmínek 38 mol ATP/mol glukózy.
Organizmus ji přeměňuje na glykogen, na cukernou složku našich nukleových kyselin ( DNA, RNA ) - ribosu a mléčný cukr mateřského mléka - galaktózu.
Zdroj: ovocné š»ávy, trávení škrobu, většiny disacharidů
Cukrovka je nemoc která zhoršuje využívání tohoto cukru buňkami při této chorobě je zvýšená hladina glukózy v krvi (hyperglykémie). Snížená hladina je hypoglykémie. Projevuje se záchvaty křečí a bezvědomím ( vzniká např. když hladovíš a podáváš extrémní vyčerpávající výkon, nebo při předávkování inzulínem ) Hypoglykémie bez léčby končí úmrtím!!!
- fruktóza
tzv. ovocný cukr. V játrech a střevě může být přeměněna na glukózu ( něco to stojí - ztráta energie ) a pak organizmem využita.
Existují lidé s její vrozenou dědičnou nesnášenlivostí ( je jich mizivě), která se projevuje hypoglykémií.
- galaktóza
tzv. mléčný cukr. Do této molekuly je přetransformována většina ostatních monosacharidů - dá to však organizmu nějakou práci ( stojí to energii ). Je to cukr přenášený v krvi a hlavně cukr, který využívají tkáně. Ideální energetická výtěžnost je za aerobních podmínek 38 mol ATP/mol glukózy.
Zdroj: mléko
Stejně jako u fruktózy se musí přeměnit v těle na glukózu a také na ni existuje přecitlivělost ( zjistí se v dětství a dospělák už to o sobě ví ). Vzniká při ní dětská forma šedého zákalu.
B) Disacharidy
- sacharóza
je nejpoužívanější disacharid. Většina z nás si s ním sladí kafe nebo čaj. Je to vlastně glukóza a fruktóza, na něž ji musí i náš organizmus při trávení rozložit.
Zdroj: kuchyňský cukr ( třtinový i řepný ), ananas, mrkev
Bohužel i zde existuje nesnášenlivost ( průjmy, větší prdivost )
- maltóza
se rozkládá na 2 glukózy, což se děje v játrech a střevě ( něco to stojí - ztráta energie ) a glukóza je pak organizmem využita.
Zdroj: obilné klíčky, pivovarský slad, škrob
- laktóza
se rozkládá na glukózu a galaktózu.
Zdroj: mléko
I na ni existuje přecitlivělost a opět se zjistí již v dětství. Projevuje se podobně jako je tomu u sacharózy.
C) Polysacharidy
- glykogen
je zásobním polysacharidem živočichů skládající se z nespočetných molekul glukózy. Naše střevo ho nedokáže vstřebat jako takový, ale musí ho rozštěpit alespoň na disacharidy ( které se pak dále štěpí na glukózu ).
Zdroj: maso, játra
- škrob
je zásobním polysacharidem rostlin a rozkládá se na různé monosacharidy, nejčastěji glukózu ( složení dle zdroje škrobu ). Jedná se o největší zdroj sacharidů v naší potravě.
Zdroj: obilniny, luštěniny, brambory, zelenina
- celulóza
je hlavním stavebním polysacharidem rostlin a je nerozpustná a pro člověka nestravitelná. Patří mezi tzv. balastní ( odpadní ) látky formující stolici.
Zdroj: luštěniny, obilniny, zelenina, pečivo
Je nutná pro správnou činnost střev, její deficit ( chybění ) výrazně zvyšuje riziko vzniku zhoubných nádorů tlustého střeva a konečníku!!!
Celkový denní příjem energie by u těžce pracujícího ( trénujícího ) neměl přesáhnout hodnotu 200 kJ/kg tělesné hmotnosti. To znamená, že 70 kg vážící lezec ( třeba já ) by neměl přijmout víc
jak 14000 kJ/den ( u žen 10000 ). Z tohoto energetického příjmu by měly cukry tvořit ¼ , což je z makronutrientů asi 55-60% hmotnosti ( asi
500g ). Ale jen minimum toho by měly tvořit mono- a di- sacharidy ( asi 10% hmotnosti makronutrientů ). Snížení příjmu cukrů pod 10%
hmotnosti z celkového energetického příjmu je vysoce nebezpečné zhroucením látkové přeměny ( metabolizmu ).
Opět to shrnu do několika vět: Sacharidy jsou v našem jídelníčku nepostradatelné. Největší část stravy by měly tvořit polysacharidy,
z nichž velice důležité jsou ty nevstřebatelné ( nejsou zdrojem energie, ale dělají pěkně tuhý hovínko ). Hlavním jejich zdrojem jsou rostliny (
luštěniny, obiloviny ). Jako rychlý zdroj energie ( např. chvíli před závodem ) lze užít monosacharid, nejlépe glukózu ( rozinky, ovocná š»áva ). Jednoduché
cukry by však v běžné stravě měly být v menšině. Při nenajezení a pokusu o podání extrémního výkonu ( co do síly i délky ) může vzniknout tzv. hypoglykemie, která je životu nebezpečná.