Nicméně nakonec jsem se rozhodnul článek napsat, protože řadě lidí by snad trochu mohl pomoci.
Jednotlivé epizody, které popíšu se staly v průběhu posledního měsíce. Osoby a obsazení jsou vedlejší, spíše jde o mechanismy, které k chybám vedly a které bych rád popsal. Nicméně všechny mají společného hlavního jmenovatele -
nepozornost!
Epizoda první - podlaha na umělé stěně
Lezec leze obtížnější cestu na brněnské stěně Rajče, cca 7 m nad zemí nedoskakuje chyt, tak se chyti chytu vedlejší cesty. Protože další cvakání je z menšího chytu a má celkem dost, raději se rozhodne odskočit. Bohužel, i přes to že mohl, neupozorní jističe, že odskakuje, protože očekává, že jej sleduje.
Jistič se bohužel zcela nekoncentroval, zatížení lana v první chvíli považuje za další cvakání a lano podává, plné zatížení vede k reflexivnímu stisku horní rukou a než se zorientuje, lezec je na zemi.
Výsledkem je naštěstí pouze jeden zlomený obratel bez poškození nervových cest.
Příčinou byla hlavně nepozornost jističe a nedostatečná komunikace. Možná stačilo zavolat "drž nebo bacha jdu"...
foto by © Zoban
Epizoda druhá - podlaha při spouštění na Drátníku
Lezec dolezl cestu, procvaknul slaňák a nechává se spustit k nástupu. Cca 10 m nad zemí najednou letí lezec k zemi a volný konec lana od jističky směrem vzhůru.
Výsledkem byla první letošní návštěva vrtulníku z Jihlavy na Drátníku. Jak dotyčný dopadl, nevím.
Příčinou byla nepozornost jističky a zejména nezajištěný volný konec lana buď uzlem nebo navázením druholezce.
Epizoda třetí - podlaha při slaňování na Drátníku
Lezec slaňuje ze slaňovacího borháku nad cestou Petr. Zhruba ve výši prvních hodin tj. něco přes 10 m nad zemí se ozývá cinknutí a poté jeho tělo padá přes skalní stupně nekontrolovaně dolů. Jen náhodou nesrazil další z lezců, kteří se pohybovali po předskalí.
Přes velmi škaredě vypadající pád, nepřítomnost helmy na lezcově hlavě, podle zprávy členů jeho oddílu, dopadl nakonec celkem dobře a výsledkem bylo pouze pozorování v nemocnici a sešití tržné rány na hlavě. Druhá letošní návštěva vrtulníku z Jihlavy na Drátníku a poznámka primáře Jihlavské RZP o zřízení detašovaného pracoviště...
Příčinou byla nepozornost lezce při slaňování, když si nehlídal konce lana a zejména nesrovnání konců lana při přípravě slanění. Další, co mohlo nehodě zabránit, bylo svázání konců lan uzlem.
foto by © Zoban
Epizoda čtvrtá - naštěstí správně položený dotaz
Na Drátníku leze řada dvojic, krom jednoho tříčlenného družstva všichni klasicky s dobíráním na vrcholu a následným sestupem nebo slaněním.
Zmíněná tříčlenná trojice si přemisťuje TR po volných cestách. V okamžiku, kdy doleze poslední členka tohoto družstva na vrchol, chtějí TR zrušit a ona slanit. Zajistí se, vydá pokyn ke zrušení. Po menším boji nakonec navlékne lano do slanění a delší dobu zakládá do slanění reverso. Nakonec se raději zeptá přítomného zkušenějšího lezce, když si není jistá a jestli má slanění v pořádku. Ten při kontrole jejího slanění lehce zesinal, protože slečna měla reverso založené pouze na jednom prameni lana...
Naštěstí si neodsedla...
Pokud by se tak stalo, byla by to podlaha z více jak 30 m. Jediné co může při této chybě pomoc je prusík pod slaňovací pomůckou samozřejmně založený na dvojitém prameni a ten dotyčná na laně neměla.
Jinak to že se tato nehoda může stát velmi snadno ví i sám autor, který si takto nějaký pátek zpátky reverso založil, ale naštěstí si toho těsně před zatížením všimnul a neodsednul.
foto by © Zoban
Takže asi tak. Názor na tyto nehody si udělejte sami, ale velmi doporučuji nesuďte příliš rychle a hlavně ne stylem, já přeci dávám pozor, mě se nic takového nemůže stát.
U všech nehod a jedné skoro nehody však můžeme najít společný jmenovatel a to nepozornost. Je to nešvar, který rozhodně není vyhrazen pouze pro začátečníky, ale zejména pro mírně pokročilé a zkušené lezce.
Můžete vázat pojistné uzly, prusiky na slaňení a používat karabiny s automatickou pojistkou zámku, ale nic z toho nedokáže nahradit plnou koncetraci a pozornost jejíž udržení je leckdy dost obtížné.
Závěrem si dovolím malou poznámku, kterou velmi dobře znají všichni instruktoři nebo nováčci, které jsem se kdy snažil něco naučit.
"Není otázkou jestli se vám stane průser, ale pouze kdy a s jakým výsledkem"
Kdo leze ví o čem mluvím, prože těch otření studeného potu z čela a tichého konstatování, že tentokrát to bylo o fous má určitě několik za sebou. Někteří, ale tu šanci skonstavovat, že to málem nevyšlo nedostanou....
Pokud máte někdo zájem na následujícím linku naleznete pár doporučení jak se dají některé věci dělat co nejbezpečněji. Materiál je tam ke stažení i ve formátu pdf.
http://www.climbingschool.cz/?bcoid=122.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Hodně jsem přemýšlel, jestli mám toto drobné upozornění vůbec psát, protože mám obavu, aby nevyvolalo rychlé soudy řady jedinců.
Nelly Kudrová se už několik let řadí k naší ženské lezecké špičce. Na domácích závodech pravidelně útočí na bednu. Ve světě nás reprezentuje na závodech s lanem i v boulderingu, i když poslední dobou své síly soustředí především na závody bouldrové. Minulý rok si k závodním úspěchům připsala i ty skalní a to přelezem dvou frankenjurských 10- (SMS, Trainspotting). Letos už stačila na prvním skalním výjezdu přidat další 8a/a+. 
La Vela jsou skály u stejnojmenné obce nedaleko Trenta. Není to žádná světoborná oblast, ale je zde tolik pro, že se vyplatí ji navštívit, zejména jako první, nebo naopak poslední oblast zájezdu, je totiž relativně nejblíže k domovu.
Aktualizace: 23.4.09 (čtvrtek) ČT4 Sport v regionech bude odvysílána krátká reportáž z ČP (cca 4 minuty) - rozhovory s lezci a pořadateli.
Další ročník PADání je skoro tu. Aktualizace:
Letos se v termínu 23. - 24. května bude konat již třetí ročník závodů v průmyslovém lezení SAMBAR Steel, které svou povahou nemají v České republice obdoby.
Konečně zas po dlouhý době vypadá jeden víkend použitelně na lezení v Tatrách. Pomalu končí únor a od vánoc nic, ani podřený lyže. I přes vyšší lavinovku a předpověď silnýho nárazovýho větru nasedáme s Peťem na noční autobus (never more!), plný ne zrovna nejstřízlivějších gast arbajtrů z východního Slovenska, a hurá směr Poprad a dalším busem na Štrbské.
Předseda ČHS Zdeněk Hrubý spolu s Radkem Jarošem získali dnes nejvyšší ocenění Českého klubu fair play - Hlavní cenu za čin.
Před pár lety mě do svých spárů polapila zákeřná nemoc. Symptomy se projevují divokými sny, zasněnými pohledy do dálky, pocením rukou a chvěním rtů v nervózním úsměvu.
GPS a mapové aplikace