Tak jsme byli konečně ve Fontainebleau. To, jak jsme se měli, bude patrné z následujících fotografií.
Lezení ve Fontainebleau je skutečně velmi specifické a chvíli nám trvalo, než jsme přišli, jak na to.
Vytrvalá práce slavila úspěch.
Petr v nějakém 6C.
Postupně jsme poznali pestrost tamního lezení - Michal v nějaké pětce.
S jídlem rostla chuť a začali jsme zkoušet i těžší věci.
Zvláště když fungovala spolupráce v silném týmu R & H.
Některé věci se nám zdáli opravdu hodně vysoké...
... a tak jsme si museli občas spravit chuť klasickým petrohradským perlingem.
A po večeři pěkně vykoupat a vyčistit zuby.
S novými silami do nových extrémů - Karel v opravdu ostrém 7A+ !
Balanc za 7C+ byl nejtěžším naším skalpem.
Jednoho dne přiběhli naši mladí chlapci s rozzářenými tvářemi, že konečně objevili pěknou Francouzku. Opravdu sympatická Slovenka.
Z následného osamění se chlapci chvíli vzpamatovávali, naštěstí pod dohledem svého předsedy.
Paralelní lezení v Apremontu.
V Apremontu se vůbec děly věci. Po několika neúspěšných pokusech o normální přelez jednoho 7A, se jali hoši upravovat rozběhovou dráhu. Následující půlhodinu se lesem ozýval mohutný dusot a k vidění byly nádherné letecké kreace. Nakonec se opravdu Michalovi toto 4,5 metru vysoké 7A podařilo vyběhnout a skočit.
Po těchto excelentních výkonech bylo nutné si odpočinout.
Někteří to už opravdu potřebovali.
A poslední den opět do rachoty - jedno z nejhezčích 7C, které jsme vylezli (Noir Desire).
Fotky, jsou fakt dost dobry, docela me jich par rozesmalo. Je dobre, ze jste si nasli cas mezi tvrdym boulderovanim i na blbnuti, i kdyz misty to vypada ze to bylo naopak. Co by me ale zajimalo, jak pro tebe a Karla po navsteve dopadlo srovnani s Pertacem, podle fotek jste navstivili Cul de Chien a Apremont, coz jsou asi dve standartni ukazky oblasti z dalsich dvaceti az 30 ti oblasti, stejneho rozsahu. Zajimalo by me srovnani kvality/kvantity cest a klasifikace.
Byli jsme snad skoro všude, teda alespoň nahlédli. A srovnání?
Kvantita: Petrohrad je možná už desetinou Fontainebleau.
Kvalita: Petráč se mi zdá pestřejší v rámci toho počtu, co je tu udělán. 80% lezení ve Fontáči jsou výlezy za boule, ale samozřejmě je tu oněch 20%, která jsou řekněme dvojnásobkem Petráče a jsme u jádra věci. Ve Fontáči je lezení velmi málo silové, což mi stoprocentně nevyhovuje, ale to už je silně subjektivní dojem. Zkusme nějaký závěr. Myslím, že kvalita je srovnatelná, značnou nevýhodou Petráče je destruktivní činnost, kterou provádí krystaly na prstech a ve většině případů horší odskoky.
Klasifikace: Všeobecně srovnatelná. Některá Fontáčská specifika jsou děsivá, naproti tomu silové věci jsou lehčí.
Gratuluju k La Balance, mě se to zdálo téměř nelezitelný. To \"běžecký\" 7A jsme s klukama zkoušeli přelézt taky, a smutně jsme odešli. Kde se nachází a jak se jmenuje to 8A?
Jo, jo, je to v Cuvier Repartu hodně nahoře, strop těsně nad zemí kousek nad Noir Desiré. Název si nepamatuju, jsem rád, že už jsme se trochu zorientoval alespoň v těch 7C, co jsme vylezl (naštěstí jich bylo málo), ostatní věci nezvládám. Mimochodem v této souvislosti doporučuju průvodce po tamních sedmičkách a osmičkách, kterej je hodně dobrej a přehlednej. Občas jsme měli akorát problém najít nástup boulderu nebo vyznat se v různých variantách (které jsou ovšem vždycky nějak omezené).
Jen bych chtěl doplnit, že ono "běžecké" 7a nepřelezl ten človíček jež je tam vyfocen, nýbrž onen dlouhán(já), který je vyfocen v cestě Nose. To proto že se oba jmenujeme Michalove, tak to jen pro přesnost. Jo a moc mě těší, že mam přelez (respektive "výběh") který se Rosťovi nepodařil....... bez urážky. Celá akce byla spíše více o srandě než o výkonech, i když ty se nakonec také dostavily!
Jo jo, také jsme ji potkali, je to velice příjemná dívka. Dojela do fontáče sama autobusem a je tam již druhej měsíc, říkala že občas zkusí jedno 7a co se jí tam líbí a chtěla by ho přelézt.
Tímto ji samozřejmě zdravím.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Tak jsme byli konečně ve Fontainebleau. To, jak jsme se měli, bude patrné z následujících fotografií.
Ano