Prvotně zacali lezeni na pisku provozovat nemecti lezci. Sice se netvarili jako strana zelenych nebo ochrancu prirody ale jejich heslem bylo „ nech po sobe skalu takovou jakou jsi ji nasel“. Z cehoz vyplyvala taky snaha, aby skala byla co nejmene poskozena zatlucenym zelezem. Tedy snaha o minimum kruhu a kdyz uz je nutne dat jisteni, tak na maximum vzdalenosti. Pokud si projdete cesty starych klasiku ( a umite zakladat smycky a uzle!!!!!) zjistite ze jisteni je vzdy na maximum, ale pri eventuelnim padu to neni podlaha. A to tihle klasici prvnich generaci pouzivali jen konopna lana a byli navazani primo na lano na hrudnik. Na ceske strane se pred druhou svetovou valkou objevil fenomen Smitka a lezci generace kolem nej a v duchu nemeckych pravidel zacali delat ceske cesty. Uz tehdy doslo k prvnim konfliktu . Mezl s Cabelkou- prazsti lezci- vylezli hranu na Majak a dali do ni 5 kruhu. Smitka jejich cestu druhy den prelezl a 3 kruhy vytloukl. No vidite a mezlovka na Majak se leze dodnes a nic se nedeje. Postupne se zlepsoval material, vybaveni a technika. A zasada – lez na co mas- se prosadila jako obecne platna. Jinak doporucuji vsem kteri o tom pochybuji jednou si hupnout do prsniho uvazku takovych 5 metru. (za svobodna se moje zena bavila pocitanim pruhu v podpazi- po kazdem uklouznuti tam zbyl jeden . A to jeste byly pochybnosti o tom jestli to lano to vydrzi).
Povalecna generace –Chroust, Karousek, Kuchar a spol byla vychovana v duchu techto zasad. Tahle generace taky dospela k nazoru ze lezeni na pisku je sice fajn, ale horolezectvi je lezeni v horach a zacali jezdit do Tater. Tady se ukazala jejich obrovska vyhoda treninku na piskovci. Naucili se na pisku lezt s jistenim daleko od sebe a v Tatrach jim to velmi zrychlovalo pohyb. Francouzska lezecka skola pozadovala v te dobe min cas pro pobyt ve stene. To je logicke-cim kratsi dobu se vystavuji nebezpeci tim je risiko mensi. Na kratke meziobdobi se objevil trend preskobovat vse co je po ruce a do skal se chodilo s vrtackou na nekonecne rady nytu. Na nekterych cestach se lezec dotkl skaly jen nahodou, kdyz mu sklouzla ruka ze skoby. I toto obdobi se prekonalo a v Americe se objevily snahy vratit lezeni k puvodnimu chapani. To znamena poskozovat skalu co nejmene. Nekdy po roce 90 se objevily cvicne steny, puvodne vlastne jen nahradily u horolezcu oblibene futra od dveri, na kterych prakticky kazdy doma cvicil. Najednou bylo mozne lezt aniz bylo nutne nekam jezdit, tedy I vecer po skole. Lezeni se explozivne rozsirilo jako infekce. Bylo obdobi ze kluk ktery nemel na koleji lano na stene byl povazovan za temer menecenneho. Tito lide (nemluvim v tomto pripade o lezcich zcela zamerne) pochopili lezeni na umele stene jako spolecenskou prilezitost predvest sve vyvolene jak jsou fyzicky nadusani a neohrozeni. Na stenu se chodilo pravidelne v doprovodu milovane, tlupy obdivatelu a pokud mozno co nejsilnejsiho magnetaku. Vecerni cviceni na preklizce se zmenilo v happening. Protoze na umele stene bylo mozne dat jistici body kamkoliv zmensila se vzdalenost na min tak aby nemohlo dojit ke zbytecnym padum. Ale kdesi se nam z toho vytratilo to horolezectvi. To co zacali provozovat byla gymnastika na preklizce, ne horolezectvi.
Jiz generace kolem Chrousta poznala ze horolezectvi neni jen prosty pohyd typu “kde jsi mel ruce tam dej nohy” ale ze obrovskou roli hraje psychicka stranka. A jako prvni taky tyto poznatky publikovala a vedome rozvijela. Toto byl dalsi dulezity moment na natahovani vzdalenosti mezi jistenim pokud mozno na maximum. Jenze prave u lezeni na preklizce se tato psychicka stranka scvrkla na minimum. -No co, ja to zkusim a kdyz me to nebavi tak si hupsnu o metr dolu. Zkuste si tohle rict 15 metru nad kruhem I kdyz vite ze to nebude podlaha a lano vas bezpecne udrzi. A ted si predstavte stejnou situaci nekde v horach, par set metru ve zdi.- Takze mladi kluci vychovani preklizkou maji rozhodne lepsi silu a mozna I techniku, ale co jim chybi je sebeduvera a jistota –ono to pujde. Aniz by si tyhle veci uvedomili a rekli si mam na to nebo na to nemam, nabehli na pisek A STOP. Pri pohledu na nektere cesty, ktere podle klasifikace mely byt pro ne usmevnou prochazkou, si navalili do kalhot. Ze se jedna o naprosty nedostatek psychicke pripravy nemaji moznost odhalit, protoze lezeni podle nich se zredukovalo na gymnastiku na preklizce. Ta sice da silu, obratnost a pod. ale nenauci mne odhadnout jake to bude ve stene o 10 metru dal. Nenauci mne uzlovat a jistit na smyckach.
A protoze si byli jisti ze oni jsou dokonali zacali hledat chyby v okoli Prvni co je napadlo- ty cesty nejsou odjistene. Ba ne mladenci , jsou, ale vy na ne nemate psychicky a nemate potrebne znalosti jisteni. Zacnete lezt ve skalach ne 8+ ale zacnete lezt klasicke 2. Na to mate I s jednou rukou. Sice prave tyhle cesty moc jistenim neoplyvaji ale to je to co potrebujete. Silu mate , obratnost a zakladni vedomosti taky. Takze snizte naroky na tyhle schopnosti a zacnete si budovat vnitrni odolnost na vedomi nebezpeci. Neni to zalezitost jednoho odpoledne , ale pokud obsolvujete tohle obdobi uspesne, budete prekvapeni jak rychle se Vam zacne otvirat klasifikace nahoru a cesty ktere byly drive povazovane za smrtonosne polezete s lehkosti a prehledem. Ti z vas kteri pak se rozhodnou zajet si nekam do hor, se nepodelaji po 10 metrech ve stene, jen proto ze jeste nenasli jisteni.
Ti kteri se rozhodnou ze na to nemaji, zustanou u sve preklizky a lezeni na stene. Je to podobne jak u maratonu , rad bych ho zabehl ale nemam na to – prosim zkratte to. Nebo bych mohl jet 40 km v aute a ty dva pak uz nejak dam. Je to podvod, A prave takovy podvod by byla Ruda hrana (sedmihorky) s nyty po 2 metrech.
Jeste k nazoru - vynytujte to po metru a kdo nechce tak se nemusi zapinat. To je velmi naivni nazor. Jiz sama existence jisticiho bodu v okoli zlikviduje nejistotu co kdyby. Proste kdyz bude nejhur tak to cvaknu. Opetne tady zustava jen obratnost a sila a je zlikvidovana psychicka stranka. Ti co navrhuji takove reseni jen dokazuji ze vlastne nikdy nepochopili princip horolezectvi.
Preji vsem at jim to leze.