Ve čtvrtek 18.11.2004 po dlouhém trápení zemřel Franta Kutta. Bylo mu 81 let. Pohřeb měl 26.11.2004 ve Strašnicích. Syn František, snacha Iveta a vnuk František jsou na souřadnicích 41145 Úštěk, Hřbitovní 43...
Chroust
Portrét jsem si bez dovolení vypůjčil ze skupinové fotky ze stránek HK Slavoj Vyšehrad, fotil Ben - Karel Benedikt.
Kromě průkopnické činnosti ve skalách (Sušky, Srbsko, Svatý Jan, Mařenka), a Tatrách sepsal také dvě metodické knížky, Horolezecká abeceda - (Klub českých turistů, 1945) a Horolezecká technika na cvičných skalách (Klub českých turistů, 1946).
Článek v Junáku o výstupu na Kobylu, který s laskavostí sobě vlastní na Lezce přepsal Jirka Sika, najdete zde.
.. a Kuttovy plotny na Batizovák v Tatrách, a první cesty na Srbsku:
Stará na Štítek,
Vypečená, Halina, Blážina, Padák na Blážině stěně,
Velký kotel na Stěně kotlů,
Stará cesta na Pupek...
... Dušičková spára a Dušičková cesta na Dušičkové stěně. Ta spára byla na svou dobu obzvláště výživná, protože tehdejšími prostředky ji nelze zajistit.
S Frantou Kuttou jsme se potkávali na Suškách, ale
více v Tatrách. Byl o dvacet let dospělejší než já, ovšem svou aktivitou budil respekt mezi všemi.
Nejvíce mi však utkvěl v paměti Frantův vynález
"univerzálního hadru", tak řečeného UHA, neocenitelného pomocníka každého lezce. Na první pohled obyčejná utěrka, která však sloužila k čištění vařiče, ešusu, skob - v nouzi i jako obvaz, kapesník či svérázná jisticí pomůcka (tehdy ještě nebyly expresky!), na slunci se UHA vázal přes hlavu jako ochrana, do společnosti kolem krku...
Ba - byl to génius! (Ten Franta!)
Neberu Kutovi jeho velkolepou karieru a zasluhy. Jen bych si dovolil pripomenout, ze nektere ty cesty vylezl s tuzkou a papirem z polohy vleze pod skalou. Slysel jsem to poprve od starych panu - jmenovite od Bundala a domnivam se ze aspon o jedne takove vim v Srbsku.
Halinu udajne vylezli tak, ze sikmym traversem se dostali az do mist kde dnes je 2 stand Mufi Muf, odsud slanili a az pozdeji- asi o rok- to dolezli přes previs primo nahoru. Doporucuji kazdemu se tam podivat. S tehdejsi technikou nemozna věc. Když jsme to při lezeni Mufi Muf rikali Bundalovi ( v te době mu bylo cca 65 let a byla to znama postava ceskeho horolezectvi ) který stal dole ,odvetil něco v tom smyslu ze Kutta hodne cest popsal aniz by je vylezl, ze to je o nem znamo.
To je asi nedorozumění. Obě varianty Haliny vedou doprava. Překročí se pilířek a buď se vydáš šikmo doprava nahoru přes několik rezavých skobek kolmou stěnkou nahoru do travnaté police a do travnatého položeného kouta, nebo traverzuješ ještě více doprava a obloukem se dostaneš pod ten kout a cestu dolezeš. Obě varianty určitě nepřevyšují dekladovaných 6-, což bylo tehdy lezitelné.
To je asi nedorozumění. Obě varianty Haliny vedou doprava. Překročí se pilířek a buď se vydáš šikmo doprava nahoru přes několik rezavých skobek kolmou stěnkou nahoru do travnaté police a do travnatého položeného kouta, nebo traverzuješ ještě více doprava a obloukem se dostaneš pod ten kout a cestu dolezeš. Obě varianty určitě nepřevyšují dekladovaných 6-, což bylo tehdy lezitelné.
Nebyl jsem tam uz dobre 20 let a tudiz vzpominky jsou silne mlhave. Ale z horniho standu Mufi muf primo pres previs to je urcite vic nez 6-. Podivej se na data kdy to mel Kutta delat to bylo nejak kolem roku 60. Navic by tam musela byt slanovaci skoba od ktere mel udajne slanit a pri ceste nahoru se asi taky nevznasel a nejak stopa by tam byla. Zvlast kdyz jsme ji tenkrat hledali. A ten vyrok Bundala musel mit nejakou pricinu. Nevim ale mam sve pochybnosti.
Kutta Halinu -nasel jsem v literature- udajne dolezl na stand Mufi Muf v roce 1947 cili jeste o 13 let drive- takze tu variantu 6- ?? Mezi dnesni Halinou a Mufi Muf jsou dve cesty ( asi dnes uz vic) podstatne tezsi v hornich partiich- takze tam taky asi nemohl.
Ach jo ja nejsem korektura ale pitomec jinak v pruvodci Zak/1992 je rovnez uvedeno ze dosel az na stand dnesniho mufi- muf(spravne ma byt ale mupi mup). A ten to prevzal ze starsich pruvodciku.
Nerozumis mi-Halinu jsem samozrejme lez- ale tak jak je v pruvodci dnes. A ta se nikde k Mufi Muf ani nepriblizi. Ale ve starych popisech je ze Kutta to odtraverzoval dal az k hornimu standu do mufi muf a pak pokracoval dal ( bud pres previs nebo do kotle vpravo) . A ten traverz z Haliny na horni stand Mufi muf je snad dodnes neprelezeny. O to tady jde. Ne o Halinu jak se leze dnes, ta je bez diskusi
Jo tak, už tomu rozumím, co chceš říct. Já to vždycky pokládal za blbost předávanou z průvodce na průvodce. Logické je (a tak to taky dneska všichni lezou a předpokládám, že i prvolezci), že se leze hned za pilířkem nahoru. Ale vysvětluje to Tvé pochyby...
Kdyz jsme delali "odkaz stareho pana"- ten byl prvni- hledali jsme tam jakoukoliv znamku ze tam nekdo byl ale nenasli ani zbla. A Bundal ( vlastnim jmenem Karel Glückselig- doufam ze jsem to napsal spravne ) byla velmi vyrazna postava povalecneho lezeni ktery byl opravdu u vseho a vedel hodne z toho co jinak nebylo ani nikde verejne deklarovano.
No nejsem si jistý, že zaručené Bundalovy informace je možné brát na 100%. On byl veliký bavič a i díky svému povolání (pokud se nepletu, byl to pošťák) bylo u něj zcela normální rozšiřovat informace typu "jedna paní povídala" - přesně tak, jako to teď děláme my tady :-). Bohužel už ani jednoho z nich nepodrobíme křížovému výslechu a asi nemá ani cenu začít honem studovat Cibulkovy seznamy, jako někdo tady neopomněl po Zdenově smrti a honem vzpomínat co špatného kdy komu provedl. Franta Kutta byl už tak dlouho mimo horolezecké dění, že málokdo ví, kdo to vlastně byl. Zůstalo po něm ale pár pěkných cest a dnes již historických příruček a článků v časopisech, které už nikdo ale nepamatuje. Takže ho nechme v klidu odpočívat.
Těch slavných, co se o nich povídá, že lezli papírem a tužkou (případně dalekohledem) je a bylo!!! Narážím teď na dávné postavy, ale takhle to funguje stále. Myslím ta nedůvěra.
Horolezení je podivná soutěž, protože se soutěží tak, že někdo oznámí svůj výkon a je to. Maximálně má s sebou kamaráda. Tuhle prvovýstup, tuhle OS, tuhle tohle... Některé výkony byly opravdu kontrolované, ale je jich hodně málo. Buďto věříme, nebo ne, ale víc se s tím nenadělá. Já osobně beru všechno s důvěrou ale i s jistou rezervou. Nemám, jak je zvykem, své koně kterým věřím všechno a ty, kterým nevěřím nic.
Nebylo by od věci, kdyby sis text článku, ke kterému máš komentář přečetl. Pokud bys to například v tomto případě udělal nevěřím, že budeš řešit podobné nesmysly, typu převis- nepřevis, či zleva - zprava. V rámci průzkumu možností lezení vltavských terénů, býval jsem někdy překvapen starou skobou, či dřevěným klínem v místě, co se zdálo panenským.... Zdálo se, že je dost času zeptat se, kdo a kdy a najednou se HO už nezeptám. I tak odchází historie. Pomalu, tiše a po špičkách nemohouce se bránit Vaší malosti. Všem dopisovatelům, co maj zkušeností, že mohou hodnotit výkony klasika českého lezení, přeje pěkný den a ničím nerušené trávení Algena.
To je další věc. Těch cest, které vylezené byly, ale nejsou nikde zapsané je nejspíš o mnoho víc, nežli těch naopak. Nalezl jsem toho po "panenských terénech" myslím docela dost. Téměř všude jsem našel nějakou stopu po lezných předchůdcích.
...a kde jsem nenašel, jsem asi prostě jen nenašel...:o)))
V poslední Montaně (1/2005)je vzpomínka na FK.
Zajímalo by mě, zda někdo z vás Františka Kuttu osobně znal a mohl by o něm říci trochu více, protože jsem se za poměrně značnou dobu co se lezení věnuji nesetkal s nikým (mám na mysli horolezce), kdo by měl takové názory jako on (byl-li to on, na 100 procent to nevím), viz např. http://www.sds.cz/docs/prectete/epubl/fku_vnit.htm
(vzpomínka FK na 60.léta a spolupráci s Radovanem Richtou, autorem kdysi populární knihy "Civilizace na rozcestí")
Asi to byl opravdu idealista, což je někdy krásné a prospěšné, jindy zavádějící...
Na druhé straně, cesty jako Dušičková spára, Stará cesta na Pupek, Vypečená a další stojí za to si i po letech přelézt a vzpomenout s úctou na autora.
Pořád nevím jistě, zda horolezec FK = ekonom FK, ale nejspíš ano (tituly, rok narození). Poznal jsem trochu blíže asi jen 2 lidi podobných názorů (pokud si teď vzpomínám) a jeden z nich byl docela příjemný člověk. Nejspíš 40-60tá léta byla jiná než 70tá a 80tá (po srpnu 68 už to bylo nějak jasné a k MarLen se v soukromí nikdo nehlásil; pokud veřejně, tak mu nikdo nevěřil) a kdo se narodil ve dvacátých letech, mohl z nějakých důvodů do sebe "nasát" něco, co ti narození ve 40tých a později už nemohli, neboť "to" prostě nebylo. Ale stejně je to zvláštní... Snad, po ztrouchnivění ideologií, aspoň Dušičková spára tady bude i za 100 let (i když kdo ví, ten odštíplý blok...).
Mili pratele,
prichazim se svym prispevkem tak trochu jako s krizkem po funuse, ale jak tak brousim sjistym casovym zpozdenim po internetu, ukazala se mi Vase diskuse o Frantovi. Mate pravdu, Franta mel co do cineni se Slavojem Vysehrad, byl clenem a snad dokonce mel i nejakou funkci. Byl tam neco jako instruktor, mentor a ucitel horolezectvi, ci jak se to tenkrat vsechno nazyvalo. Byl jsem s nim navazan vice nez petsetkrat na lane, at uz to bylo ve Skalaku, Tatrach anebo na Boreni.Byl gigant a dokazal lezt a to jiste a odvazne. Jeho politicke zamereni bylo tenkrat vsem jasne. Byl to odpurce ekonomickych teorii pana Sika, ktery nekdy kolem roku 1968 ( podobne jako moje malickost) zahnul kramle a odjel na zapad.Take jsme se tenkrat s Frantou o politice nikdy nebavili, meli jsme v hlave jenom a jenom lezeni a co jeden - druhy delal pres tyden v praci nikoho ani moc nezajimalo. Franta mne naucil poradne jistit a spoustu jinych triku, ktere pouzivam v mem pokrocilem veku dodnes. Frantisek byl komunikativni, inteligentni a hlavne si dal vzdy praci s uplnymi zacatecniky.Hazeni pneumatiky v Cernolicich probehlo hodnekrat pod vedenim Franty. V historii ceskeho horolezectvi zaujima hodnotne misto bez ohledu na to jestli jeho politicke presvedceni bylo takove ci makove.Byl studnou informaci, znalosti a podobneho. S diky na neho vzpominam.
Jeho Kuttuv roh na Suskach asi uz nikdy nevylezu ale vazim si ho jako sveho byvaleho partnera. O tom , jestli prelezl nejake sve cesty s papirem a tuzkou v lezeni na zadech pod skalou bych ale pochyboval - Franta byl na tehdejsi dobu velmi, velmi silny a celkem nebyl schopen se nejak moc pretvarovat.
Dale prelejzejte cesty, ktere jsou mu at z takovych ci jinakych duvodu prisouzeny a nezapomente, ze i v lezeni tenkrat platily jine zakony, jine regule - proste to byla jina doba.
Z daleke Francie posila pozdravy Michal Beranek, stejne jako Franta Kutta, byvaly clen Slavoje Vysehrad
Mohu potvrdit, že Franta Kutta byl dobrý člověk, jen se mu stalo to, že coby člen KSČ byl z HO Slavoj Vyšehrad vyobcován, protože bolševika tam nikdo nechtěl. Jeho profesí bylo sociální plánování-asi nějaká zrůdnost, že bude tolik a tolik dělníků, tolik a tolik rolníků ...?
Jura