Na úvod zopakuji stručné info a to, že se jednalo o 5. ročník boulderového klání pořádaného HO Javořice. Byla sobota 10.4. 2010. Předpověď počasí nebyla nejlepší, ale alespoň já jsem byla rozhodnutá, že horší než loni už to být opravdu nemůže (účastníci HOJ Boulder IV. mi jistě dají zapravdu).
„Trénink v hale mi nepřináší tolik, jako lezení na skalách“
Markus Bock, 30, patří k nejlepším lezcům světa. Je nejaktivnějším prvovýstupcem cest nejvyšších obtížností ve Frankenjuře, jeho Corona z r. 2006 (první opakování Adam Ondra 2009) a The Man that follows Hell z r. 2009 jsou dvě nejtěžší cesty (9a+) v Německu.
Dne 29. 4. 2010 do Prahy zavítá další lezecká hvězda světového formátu. Po Chrisu Sharmovi se v lezeckém centru Smíchoff představí a svou show promítne Dean Potter. Celá akce se opět koná pod záštitou HUDYsportu.
Prsty po každém zoufalém pokusu vyjíždí a ne a ne je zatemovat do vytrácející se škudlinky. V tomto místě není dovoleno udělat chybu. V ramenu začíná svalový kolaps a zřetelně cítím, jak v něm začíná poslední smrtelné cukání.
Tak jsem si přečetl "Report z Jizerek" a vzpomněl si na téměř zapomenutou "šuplíkovou" sérii lezeckých povídek pochybné kvality, neb aktéry jedné z nich jsou rovněž lezci, lezkyně & žáby. Jaká náhoda :-)
Nekamenujte mě, ale fakt jsem to v rámci té krapet jarně psychedelické žabí atmosféry nevydržel a musím se tedy s vámi podělit:
V sobotu 20. března se uskutečnil 19. ročník Memoriálu Jana Zapletala, který se konal jako 5. závod Bergans Českého poháru ve skialpinismu a zároveň jako Mistrovství České republiky.
Když nám loňský podzim poslal jeden z čtenářů fotografie Vladimíra Putina zachycené v německé Frankenjuře považovali jsme je za jednoznačný podvrh, zasmáli se tomu a odložili ad akta.
Romantické skály ze sopečného tufu obklopují Doubravický vrch poblíž Manětína a Něčtin, v úžasné polozapomenuté krajině mezi Plzní, Karlovými Vary a Rakovníkem.
Petr Resch zakončil zimu přelezem boulderu „S Trny V Kůži Hledám Krásu Růží“ 8B+ (Mlýnský vrch). A protože takový skvělý přelez nemůžeme nechat bez povšimnutí, poslali jsme Petrovi pár otázek.
Na úvod zopakuji stručné info a to, že se jednalo o 5. ročník boulderového klání pořádaného HO Javořice. Byla sobota 10.4. 2010. Předpověď počasí nebyla nejlepší, ale alespoň já jsem byla rozhodnutá, že horší než loni už to být opravdu nemůže (účastníci HOJ Boulder IV. mi jistě dají zapravdu).
Tak jsme se v polojasném ránu vydali směr Humpolec a Rozkoš, abychom v místním Hostinci pod hradem nachystali vše potřebné k začátku prezentace závodníků. Obava nad tím, že zbudou trička, která byla součástí startovného, se zanedlouho ukázala jako zcela zbytečná.
Do startovní listiny se zapsalo celých 66 účastníku. Počet na „naše“, do té doby spíše komornější závody, nevídaný. Ale o to větší byla chuť vydat se do lesa, pod zříceninu hradu Orlík, objevovat nachystané problémy, bonusové kousky a nepřelezené projekty.
Po úvodním slovu pánů organizátorů a návodu, jakže si vylezené kousky správně zapsat do tabulky, se závodníci rozptýlili do lesa, orientujíc se dle mapky oblasti, která byla rozdělena do 8 sektorů s originálními názvy. My jsme jako rozjezdový sektor zvolili Cukrárnu, kromě boulderu Kobliha, je tam pár dalších kousků, na kterých si spravíte chuť. Musíte ovšem opatrně, některé kousky jsou obzvlášť pikantní a prolezené prsty potom pálí jak čert. A to platí obecně pro celou oblast, na druhou stranu nohy na tření si vychutnáte skoro kdekoliv. Na můj vkus to možná místy tře až moc :-). Po Cukrárně jsme se vydali z kopce dolů a postupně se zastavili u každého ze sektorů. Obzvlášť bolestivé zastavení bylo v Pekle, kde se můj loket střetl s kamenem. Na litování nebyl čas, protože mě vyrušil křik, který se nesl od Legendy. Zvídavě jsem se vydala shlédnout, jak se přepisují dějiny v podání nejvytrvalejších borců. Rozhodně u toho bylo teplo, protože kromě poctivého lezení, byla vidět i hra zádových svalů a pohozená trička :-).
Daniela Kotrbová
Po tomto zážitku jsem vyhledala svou lezeckou bandu a s respektem jsme prošli kolem High ballu, kde si každý odvážlivec, který zdolal bonusový boulder, mohl nahoře vychutnat exkluzivně vychlazené pivo Bernard jantar. U sektoru Vejce jsme znalecky pokývali hlavami nad traverzem za 7B+, usoudili, že je škoda, že se v tom neudržíme a přenechali snažení zdatnějším. Překvapivé zjištění jsme prožili v sektoru Díra, kde najednou začalo sněžit…pravda, vyhlídky na počasí nebyly nejrůžovější, ale tohle nás přece jen, poněkud zaskočilo. Rozmary počasí naštěstí neměly dlouhého trvání a tak se po zbytek dne na obloze střídaly mraky se sluníčkem. Vydali jsme se tedy naší pouť zakončit ve Varhanech, kde se drtilo o sto šest…když už nebyly síly na lezení, protože topové chyty byly, aspoň pro nás, nechutně daleko, tak na fandění určitě. Svým popisem rozhodně nechci shazovat lezecký potenciál mých společníků :-).
Marek Mináč
V nejhodnotnějších boulderech je v Panském lese hodně nového. Hned po rozlezu rychle „urval“ Džangli jeden z projektů na Varhanách, který ohodnotil za 7B. Konečně dalších dvou opakování se dočkal kultovní boulder Díra, hodnocený jako poctivé 7B. Po Toníkovi Páleníčkovi, Pepovi Šlapákovi a Tomáši Pospíšilovi jej v sobotu poměrně rychle zopakoval Martin Jungling a později ho udolal i Jirka Rosický. Varianta tohoto boulderu (Díra Direct 7C) odolala nejsilnějším nájezdníkům pouze o vlásek! (Martine budeš muset přijet ještě jednou znovu :-)). Nejhodnotnějším kouskem bylo 1. opakování dvoudenní novinky Přepište dějiny s navrženou obtížností 7C+. Tento problém nejdříve odolal snažení Kamila Kubisky. O zopakování se tedy musel postarat až Džangli, který cca. po 2,5 hodinách negativní motivace dosáhl pozitivního výsledku. Do deníčku si jej zapsal jako 7C. V sektoru Peklo pak byly hodně lezeny další místní klasiky. Poměrně hodně přelezů zaznamenala místní oblíbená lištovačka Tak pravil Zarathustra (asi lehčí 7B). Nějaký ten přelez byl i na pohybově vděčném a v podstatě dvou krokovém problému Kruci Kříž za 7A.
O budoucnost oblasti v těžších boulderech se myslím nemusíme bát. Pro další snažení zde ještě zůstaly dva projekty a jak jste měli možnost sami vidět je zde i další potenciál.
Odevzdání úlovků bylo možné do 18:00 a tak jsme se z Varhan vydali rovnou směr dočasná základna a občerstvovna v Rozkoši. Tam jsem opustila svoje lezecké parťáky a začala spolu s šikovnými asistentkami rozdělovat ceny pro vítěze. Cen bylo opravdu hodně a tak byla radost nadělovat. Kromě klasických kategorií Muži (oceněno 5 borců), Ženy (oceněny 4 lezkyně) a Junioři ( 3 po zásluze oceněné lezecké naděje) jsme vyhlásili cenu pro Nejpilnějšího boulderového sběrače a pro Nejstaršího závodníka.
Martin Jungling
V 19:00 bylo vyhlášení výše uvedených kategorií. Cenu nejstaršího závodníka obdržel Marian Vlk. Nejpilnějším sběračem byl Lukáš Smejkal, s počtem 46 přelezených boulderů z celkových 64. Smekám, před jeho ocelovými prsty :-).
První místo v Juniorech obsadil Marek Mináč (522b.), druhý byl Vojta Vlk a třetí byla Zuzanka Vlková (ano, jsou to příbuzní). První místa kategorií Muži a Ženy byla oceněna, mj. plastikou z pískovce a skla, kterou vyrobila ak. mal. Jaroslava Švarcová.
V kategorii Ženy se jako první umístila Dáda Kotrbová, která nasbírala 674 bodů. Druhá byla Petra Formanová (492b.), třetí Gábina Houdová (449b.) a čtvrtá Kaka Dvořáková se 129 body.
První místo v kategorii Muži obsadil Martin Jungling s 4 312 body, při čemž mu stačilo vylézt pouze 9 boulderů. Pro zajímavost se hodnotilo nejtěžších 10. Druhým místem nám i sobě udělal radost náš kamarád a častý sparingpartner Kamil Kubiska (2 153b.). Třetí stupínek si vyboulderoval Ondřej Ďoubal (1 968 b.) , čtvrtým nejlepším byl Štěpán Nosek (1 943b.) a pátým Marek Janata (1 685b.). Gratulujeme!
Velké díky patří sponzorům, bez kterých by nebylo k dispozici tolik cen a radosti :-)
Děkujeme: HUDY sport Jihlava, Hannah outdoor, REJOICE, Affekt Humpolec, MHA, SCE, TGS, DH dekor, Auto RACEK, pivovar BERNARD.