Expedice Baffin 2009 trvala od začátku července do poloviny srpna 2009. Hlavním cílem výpravy bylo lezení na Mt. Asgard (2015 m) v Auyuittuqském národním parku. Avšak dříve, než se ke svému vytouženému cíli dostali, museli členové výpravy absolvovat dlouhý a náročný pochod.
Po několika dnech dorazili do Weasel Valley, kde na ně shlížely vrcholy Mt. Tirokwa a Mt. Odin. Pochodu bylo pro začátek víc než dost, a tak se s chutí pustili do objevování panenských stěn. Sean a Steph si vybrali Mt. Tirokwa, kde udělali za 24 hodin prvovýstup „Chocolate Boomerang“ (700 m, 5.11). Bratři Favressové udělali novou cestu „Le Bic Rouge d’Odin“ (5.10, 20 délek) na druhou jmenovanou horu.
Po dalších 60 kilometrech pochodu se konečně ocitli u Mount Asgardu. Na Jižní věž si vybrali cestu „The Bavarian route“. 850 metrů vyváženého lezení s několika délkami za 5.12+/5.13-; 10 délek za 5.12 a těžších. V cestě strávili dohromady 11 dní.
Poslední metry k Mt. Asgard
foto by © Olivier Favresse
Do své party přibrali specialistku na technické lezení Silvii Vidal z Katalánska, která měla původně na Baffinově ostrově vlastní lezecké plány. Ty nakonec změnila a připojila se k veselé belgické „partičce“. Belgičané vtipně představují Silviu Vidal na svých expedičních stránkách:
Špatné zprávy, chlapi! To je konec světa! Ženský čůrají ve stoje! Přísahám! Viděli jsme Silviu! Jediné, čím se můžeme utěšovat, je, že ona potřebuje umělou pomůcku (nějakou trubku) i na to čůrání. Kdo je Silvia Vidal? Asi jedna z nejlepších technických lezkyň světa. Vypadá normálně, ale nenechte se mýlit, je úplně cvoklá! V Pákistánu strávila sama ve stěně více než 20 dní!
Nutno podotknout, že belgický tým ženskou posilu s tolika technickými zkušenostmi uvítal a vždy, když šlo o nebezpečný či nelezitelný úsek, vyslali do čela Silvii s jejími „dětmi“ (copperheady, háčky a dalšími technickými pomůckami).
expert na technické lezení Silvia Vidal a „její děti“.
foto by © Sean Villanueva
Tým. Zleva doprava : Steph, Olive, Nico, Sean a Silvia
foto by © Nicolas Favresse
První délka, která měla původně jen tři nýty, byla po odtátí ledu a sněhu o 15 metrů delší než při prvovýstupu v roce 1996. Nebezpečný a nezajištěný úsek prostoupila nejdříve Silvia. Podle ní hezké A4+. Zbytek týmu si tuto nebezpečnou délku nejdříve nacvičil na druhém a až pak přišly na řadu ostré pokusy (5.12-X nebo E8).
Nico leze první délku.
foto by © Olivier Favresse
Kvalita skály jim přišla neskutečná a místo magické. Ve většině délek šlo o spárové lezení kombinované s těžkým stěnovým lezením – traverzy z jedné spáry do druhé.
Olive a Sean odpočívají na Mt. Asgardu
foto by © Stephanne Hanssens
Protože se snažili o volný přelez všech délek, museli stále hledat nové varianty a skoro polovinu času strávili mimo původní cestu. Svou verzi původní cesty nazvali „The Belgarian“. Na svých stránkách podotýkají, že původní prvovýstup nebyl udělán zrovna v nejčistším stylu: narazili na nespočet děr po háčcích, skobové žebříky a několik nýtů vedle perfektních spár. Od volného přelezu celé cesty je dělil jediný metr na začátku nejtěžší, sedmé délky, který se Nicolasi Favressovi nepodařilo spojit. Jak píše Favresse:
“ Bylo to pro nás příliš těžké, byli jsme unavení z měsíčního chození. Délka bude pravděpodobně minimálně za 5.13+." „The Belgarian“ ohodnotili 5.13 A1, 850 m. Některé délky ovšem vylezli stylem RP až po dolezení na vrchol.
: Olive se pokouší o přelez šesté délky „The Belgarian“.
foto by © Sean Villanueva
Steph leze na RP pátou délku „The Belgarian“.
foto by © Nicolas Favresse
Po pár dnech odpočinku, který si jako vždy zpříjemnili hrou na mandolínu, tahací harmoniku a bubny, se vypravili za dalším stěnovým dobrodružstvím na Severní věž Asgardu. Sean a Stephane zopakovali za 24 hodin cestu „Porter Route“ (5.12 A4, Charlie Porter, 1975, 40 délek). Lezli bez zastávky a vylezli on-sight všechny délky kromě třetí. Oliver a Nico si vybrali nový směr. V severovýchodním pilíři udělali prvovýstup „Whiskey Gonzales“ (1 200 m, 5.11). Oba cestu vylezli volně bez jediného pádu za 24 hodin.
Portaledge party
foto by © Silvia Vidal
Seznam vylezených cest:
„Le bic rouge d’Odin“: První přelez, 5.10, 800 m.
„Chocolate bumerang“: První přelez, 5.11, 700 m.
„The Belgarian“ 5.13 A1, 850 m, západní stěna Jižní věže Asgardu, jeden technický krok. Varianta cesty Bavarian Direct (08/1996, Christian Schlesener, Mani Reichelt, Toni Grad, Luck Guscelli a Markus Bruckbauer).
„Whiskey Gonzales“: První přelez, 5.11, 1200 m, Severní věž Asgardu. Vylezeno OS.
„Porter route“ 5.12 A4, severní stěna Severní věže Asgardu.
Sponzoři akce: The Belgian Alpine club, Black Diamond, Patagonia, Sterling ropes, Milo, Five Ten, Boreal, Petzl, Seeonee, Crux, Julbo, belclimb.net, climb.be, UPMM.
Linie Whiskey Gonzales na Severní věž Asgardu.
foto by © Nicolas Favresse
Linie Porter Route (vlevo) a The Belgarian (vpravo)
foto by © Nicolas Favresse
Zdroj:
Nicolas Favresse
Stránky expedice