Tak jak to dopadlo už víte a co tomu předcházelo se hned dozvíte. Protože však poslední literaturu, kterou jsem po jistých obtíží zvládl byl Čtyřlístek, moje zpravodajství bude obrazkové, bohužel však už bez bublin plynoucích od hlav hlavních hrdinů.
Někdy po devátý ráno se sešla pod Sněžníkem asi sedmdesátka lezčíků, pár zevlounů a asi pět psů. Ti co chtěli za úplatek, dostali jabko, sušenku a hlavně zelený piják s plánkem bouldrů a jejich bodováním. Po prohlídce kolečka asi se stovkou bouldrů se v deset začínalo. Borkyně a borci měli něco kolem tří hodin na sbírání bodíků. Počasí bylo přímo hodobóžový, nejen na lezení, ale i na vobrázkování.
Na prvním obrázku vidíte dva z těch, co za to můžou, pro ty, co jsou na Lezci poprvé, ten
střapatec nahoře je Ondra a ten pán na bobku dole je Rosta Š.
Někteří se ani moc nezahřívali a šli rovnou do toho. Kuba se motá v Best of Directu-jednom z nejhezčích tunačejších převislých bouldrů, koštujíc tak 7A.
Jirous drtí oblý spoďák v skoku zvaném ‘Nadhodnocený‘ 7A.
Bambus v zapeklitém nástupu ‘Maňany’ v oblasti ‘Foundation’ , vlevo vidíte Krysu Sněžníkovou , vpravo pak kartáč od Marwostroje.
Zuzka Kuldofka davá na druhej nějaký šest bé plusko na šutr ‘Yosemit’. Z druhý strany pak vede pěkný bouldřík ‘Yosemitská fraktura’. Není těžký, ale název o ledasčem vypovídá.
V předcházející sekvenci vidíte Nelly Kudrojc, jak onsightuje ‘frakturu’. Komentáře myslím není třeba. Ani nevím proč, ale Nelina je vůbec vděčným objektem ke zvěčňování. Na jinou pěknou sekvenci se můžete kouknout na stránkách Ruzyňské stěny. Tuším, že jde o kousek zvaný Kamenolom.
Tohle je Simča v bouldru ‘Foundation‘ na již zmíněné soušutroví ‘Foundation‘, trochu laxně chytá Nelly (vejš ji vystřídal Bambus), za ní Zuza , v křoví neznámý voyaer. Mimochodem, když si před Zuzku domyslíte Sylvu N., tak máte konečný umístění (radno je se zde zmínit, že pátá byla zasloužilá matka Bělča) .
Tři hodiny rychle utekly a lid lezný se začal trousit k rozhledně na samém vrcholu Sněžníku, kde byl rozbit hlavní tábor.
Cestou jsem stačil ještě blesknout Nelinu, jak sbíraje bodíky leze nějakýmu koňovi po čumáku.
Kdo z chlapů měl přes pět set bodů, jde do finále. (abecedně: Aron, Balboa, Bambus, David M., Fojťas, Jirous, Kuba L., Marwostroj, Pájka R., Spilkin). Balboa asi z radosti, že je ve finále balí. Autor je na chvíli vyřazen z provozu a přemýšlí nad souvislostí rozhledny, Šafiho, co zrovna přijel, zelených pijáků, co Ondra silážuje v krabici, a vůbec…..
Finále:
Na finále bylo furt krásně:
Asi jako na tomto obrázku. Bylo i pekně daleko vidět.
Asi jako na tomto obrázku:) Stolové hory a nalevo v dáli drážďanské panelové sídliště
(znalci DDR mně mohou poopravit).
No mnohem lepší sportovní obrázky udělali jiní (viz. komenty k článku ‘Horolezci opět zklamali’), tak jen doplňuji, co zaznamenáno nebylo.
Maďarský závodník Aron U. zvolna začíná svojí jízdu za zlatou medailí. Tenhle bouldr dal jako jediný. Padalo se až ze zhóra z docela slušný vejšky.
Pro změnu tenhle traverz od Rosťi nedal nikdo, ale Jirous se aspoň nádherně zřítil zhruba sekundu po té, co vznikl snímek.
Tady máme znova Jirouse, jak se na sebe snaží převalit jakýsi panel. Snaha marná.
Ovšem ne už u Arona a Kuby. Atmosféra kolem stejného panelu po tom, co Kuba tuhle ukruťárnu přelez. Jak to dopadlo, už asi víte, na pořadí závodníků moc nezáleží, všichni byli dobří. Sympaťák Maďar Aron na to, kolik má doma skal, byl fakt hustej. Doufám, že se vám čtyřlístek bez bublin líbil.