BRNO/BLANENSKO - Už přes tři hodiny se snaží hasiči a speleologičtí záchranáři vyprostit v Moravském krasu u Holštejna na Blanensku muže, který uvízl v asi 25 metrů hluboké jeskyni. Protože se speleologa nedaří vytáhnout, připravuje se uvolnění cesty odstřelem, řekl ČTK mluvčí jihomoravských hasičů Jaromír Haid. Jeskyňář má otevřenou zlomeninu kotníku, v podzemí s ním jsou dva záchranáři.
Neštěstí se stalo po 17:30 v krasové lokalitě mezi Ostrovem u Macochy a Holštějnem. Jeskyňář z Rousínova na Vyškovsku byl v krasové lokalitě se skupinou svých kolegů, náhle však zakopl a zřítil se do hluboké jeskynní prolákliny, uvedl mluvčí. K jeho vyproštění je třeba nosítek, zúženiny jeskyně ale neumožňují vyzvednutí zraněného napovrch.
Situaci komplikuje nepříznivé počasí, na Blanensku sněží a začíná mrznout. Záchranáři zraněnému zastavili krvácení ze zlomeniny a zakryli termofólií, aby neprochladl. Kromě odstřelu je třeba také posypat příjezdovou cestu pro sanitku, dodal Haid.
Podobná událost se v Moravském krasu stala v srpnu. Po jeskyňáři se tehdy celý den pátralo, skončil po dvacetimetrovém pádu do jeskyně také se zlomenou nohou.
Autor: ČTK; 22:03 - 26.11.2005; z www.ceskenoviny.cz
Jo jo... Prave jsem s nim mluvil... Byl to jeho kamos - spadl tesne pred koncem zebriku - uz temer na povrchu... To nasere... :-( V te stejne jeskyni ale v jinem komine spadl kdysi i Klistak-ale do vody...
Po šesti hodinách vyprostili záchranáři zraněného jeskyňáře
[Hasiči a speleologové vynášejí zraněného muže, kterého v noci na 27. listopadu po více než šesti hodinách vyprostili z 25 metrů hluboké jeskynní strže v Moravském krasu u Holštýna na Blanensku. Jeskyňář se do propasti zřítil předchozí den a přivodil si otevřenou zlomeninu.]
BRNO/BLANENSKO - Po více než šesti hodinách skončila v noci v Moravském krasu záchranná operace, při níž hasiči a speleologové vyprošťovali muže, který se v sobotu zřítil do 25 metrů hluboké jeskynní strže. Vážně zraněný jeskyňář byl na povrch vyzdvižen půl hodiny po půlnoci a ihned převezen do Úrazové nemocnice v Brně, řekl ČTK mluvčí jihomoravských hasičů Jaromír Haid. K vyproštění bylo třeba odstřelit asi půl tuny kamenní.
K neštěstí došlo kolem 17:30, kdy speleolog z Rousínova na Vyškovsku procházel s dalšími kolegy jednu z jeskyň v krasové oblasti mezi Ostrovem u Macochy a Holštýnem. Muž zřejmě při průzkumu jeskyně uklouzl a zřítil se do pětadvacetimetrové hloubky. Do jeho záchrany se zapojily desítky brněnských a blanenských hasičů i členů záchranné speleologické jednotky. Dva z nich se za zraněným spustili, zastavili mu krvácení z otevřené zlomeniny a obalili ho speciální fólií proti prochladnutí.
Členitý a často se zužující terén jeskynní strže záchranářům neumožňoval vyzvednutí zraněného speleologa. Cesta ven proto musela být rozšířena odstřelem částí skalního masivu. Pomocí navíjecího kladkového systému se pak podařilo zraněného jeskyňáře na nosítkách vyzdvihnout na povrch. Muž byl při pádu velmi potlučen, kromě zlomeniny mu tekla z nosu stále krev a stěžoval si na bolest na hrudníku.
Podobná událost se v Moravském krasu stala v srpnu. Po jeskyňáři se tehdy pátralo celý den. Muž, který se propadl dvacet metrů do hloubi jeskyně, skončil také se zlomenou nohou.
Tisková informace
Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje
27. listopadu 2005
Hasiči v Moravském krasu zachraňovali zraněného jeskyňáře
K záchraně 26letého amatérského jeskyňáře vyjížděli hasiči v sobotu 26. listopadu večer do Holštejna na Blanensku. Mladý muž z Rousínova na Vyškovsku se v sobotu vydal se skupinou několika amatérských speleologů na průzkum jeskynního systému Stará vápenka u Holštejna v Moravském krasu. Skupina překonala vstup do systému, když na konci vodorovné chodby v hloubce asi pěti metrů mladý muž uklouzl a propadl se do zhruba pětadvacetimetrové propasti. Při pádu utrpěl řadu povrchových zranění a také krvácející otevřenou frakturu nohy nad kotníkem. Událost byla operačnímu středisku HZS v Blansku ohlášena v 17.31 hodin, na místo vyjely dvě jednotky profesionálních hasičů z Blanska i z Brna včetně skupin hasičů - záchranářů z výšek a hloubek, a tým Speleologické záchranné služby Moravský kras.
Hasiči při příjezdu zjistili, že se zraněným jeskyňářem jsou v podzemí další dva členové skupiny, kteří kolegovi pomáhají a komunikují s ním. Nad vstupem do jeskynního závrtu hasiči postavili ocelovou trojnožku pro úchyt kladkového systému a tým hasičů a speleologických záchranářů s dlahami a nosítky na lanech pronikl ke zraněnému. Mladého muže záchranáři ošetřili a podařilo se jim zastavit krvácení z otevřené zlomeniny nohy. Muže zabalili do termofólií a přikrývek, zamezujících prochlazení organismu. Protože závrt byl pro vytažení nosítek s tělem muže příliš úzký, hasiči ho museli rozšířit pomocí trhaviny. Od 20.00 do 21.30 hodin do stěn závrtu navrtali cca 50 mikronáloží a v podzemí odpálili zhruba půl tuny kamenů. Po 21. hodině se do podzemí spustil lékař – primář nemocnice v Boskovicích, který spolupracuje se speleology. Lékař po prohlídce zraněného konstatoval, že jeho zdravotní stav je stabilizovaný a muž zřejmě pád do 25metrové hloubky přežije. I po spuštění lékaře hasiči pokračovali v rozšiřování závrtu a v přípravě závěru záchranné akce. Po 23. hodině začali pomocí kladkového systému s motorovým navijákem z podzemí vytahovat lékaře a v neděli 27. listopadu 30 minut po půlnoci se podařilo na povrch vytáhnout nosítka se zraněným jeskyňářem.
Podle prvních informací muž při pádu utrpěl řadu oděrek a pohmožděnin, krvácel z nosu a stěžoval si na bolesti na hrudníku. Záchranáři nosítka s mužem naložili do připraveného terénního vozidla a převezli cca 500 metrů k silnici, kde čekala sanitka zdravotní záchranné služby. Ta muže převezla do úrazové nemocnice v Brně, kde bude zraněný podroben komplexnímu vyšetření případného podezření na poranění mozku.
Při záchranné akci zasahovaly dvě jednotky hasičů z Blanska a Brna se sedmi vozidly. U jeskynního závrtu zasahovaly desítky záchranářů. Zásah komplikovalo počasí. V okolí jeskynního závrtu střídavě sněžilo a pršelo, na povrchu se tvořilo náledí a k bezpečnému příjezdu sanitky si hasiči museli vyžádat posypový vůz silničářů k ošetření vozovky.
kpt. Mgr. Jaroslav Haid, tiskový mluvčí HZS Jihomoravského kraje
Zachranáři dostali zraněného speleologa ven z pasti až po odstřelu části skalního masivu
Brno - Pětadvacet metrů letěl vzduchem šestadvacetiletý Petr Báča z Rousínova u Brna, než se zastavil o tvrdou skálu na dně jeskyně Stará Vápenka v Moravském krasu. Hrozivý pád odnesl pohmožděninami a otevřenou zlomeninou kotníku.
Zraněný jeskyňář strávil v noci ze soboty na neděli na dně propasti šest hodin, než jej hasiči a speleologové vyprostili. Aby jej dostali v nosítkách na povrch, museli odstřelit část skalního masivu.
Do záchrany zraněného muže se zapojily dvě jednotky hasičů a speleologická záchranná služba.
„Když hasiči přijeli na místo, zjistili, že v podzemí se zraněným mužem jsou jeho dva kolegové,“ popsal mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Haid.
Spolu se speleologickými záchranáři se hasiči spustili ke zraněnému i s nosítky. „Měl otevřenou zlomeninu kotníku a podezření na zlomenou páteř nebo pánev,“ popsal náčelník České speleologické záchranné služby Roman Šebela, který byl jedním z lidí, kteří ke zraněnému jeskyňáři sestoupili.
Zraněného zabalili záchranáři do termofólií a přikrývek, které zabránily jeho prochladnutí.
Po třech hodinách se k Petrovi Báčovi spustil primář boskovické nemocnice. „Zkonstatoval, že stav zraněného je stabilizovaný a že následky pádu přežije,“ řekl Haid.
Zraněného muže nemohli záchranáři ve speciálních nosítkách dostat z jeskyně na povrch. „Je tam úžina, přes kterou by nosítka neprošla,“ popsal Šebela.
Na rozšíření úzkého místa použili záchranáři trhavinu. „Je to speciální mikronálož, kterou používají jeskyňáři při rozšiřování úžin,“ vysvětlil Roman Šebela. „Při odpálení nevznikají nebezpečné zplodiny, takže se v tom prostoru dá bez problémů pracovat,“ popsal výhody speciální jeskyňářské trhaviny speleolog. Zraněného muže se záchranářům spolu s hasiči podařilo dostat na povrch až půl hodiny po půlnoci, od pádu do pětadvacetimetrové hloubky uplynulo téměř sedm hodin. Jenom samo vyzdvižení muže na nosítkách z hloubky trvalo hodinu.
Sanitka poraněného muže okamžitě převezla do brněnské Úrazové nemocnice, kde jej včera odpoledne operovali. „Operují mu ten kotník, měla by to být jediná operace, kterou bude potřebovat,“ řekla jedna ze zdravotních sester z nemocnice.
Autor: JIŘÍ SMETANA
Jenom pro upřesnění - výraz trhavina v tomhle kontextu není zcela správný. V novinách to jako obvykle trochu pomotali. Trhavina je výbušina určená k běžným trhacím pracím. Tady se používají patronky, které normálně slouží k nastřelování kotev do betonu. Zatímco k používání trhaviny je třeba střelmistrovské oprávnění, tady stačí pouze zaškolení. Hornina se rozpojuje po malých částech, což je důležité právě při záchranných akcích, kdy nelze jeskyni před odpalem opustit.
Po zavedení této techniky také došlo k množství speleologických objevů, které by dříve nebyly reálné.
Lol Brano ..proč to hned ženeš do takovyho extremu. Nechapu ? Někdo tady patronkama někoho zahchrani a nebo rozšíří neprůlezný místo v v ůžině a ty hned odstřeluješ poloviny jeskyně :-D Navic bych chtěl vidět jak bys to patronkama dělal ;-)
Docela by mě zajímalo, proč nepostupovali navázáni. Nebylo to podcenění!? Já vím je to blbost a neberte tu poznámku moc vážně. Kdyby člověk všechno jistil, nedostal by se nikam. Spíš by mě zajímalo jak by se diskuse ubírala, kdyby se nehoda nestala speleologovi, ale třeba „jen horolezci“. Petr
To je těžké. Nehoda by se měla posuzovat vždycky podle toho, zda se zúčastnění chovali adekvátně. Zda tedy šlo o opravdu nešťastnou náhodu nebo o zanedbání. Takže nezáleží na tom, jestli to byl horolezec či jeskyňář, ale co konkrétně prováděl. Pochopitelně správný postup v jeskyni bude asi spíš schopen posoudit jeskyňář a z toho možná pramení přesvědčení, že jeskyňáři si nějak na horolezce zasedli, pokud jde o jejich terén. Mám pocit, že co se týče pohybu ve výškách, asi na tom budou horolezci líp, problém bude spíš ve vybavení, možná taky ve vztahu k vodě nebo plynům.
Co se konkrétního případu týče, s jištěním to bude asi stejné v jeskyni i na povrchu - pokud by se někdo měl cítit bez jištění nebezpečně, tak by si ho měl vyžádat. Jistě je nesprávné někoho (nebo sebe) nutit riskovat, jenže žebříky se dají považovat za jednoduchý terén a obyčejně se tam jistí, dejme tomu, děti. Tady prý šlo o začátečníka, ale lézt bezpečně po žebříku je plně ve schopnostech dospělého muže. Takže nešťastná náhoda? Kdyby se nechal (odborně) jistit, tak by se mu nic nestalo, nicméně bez jištění postupovali tak, jak je v daném terénu obvyklé.
....jenže žebříky se dají považovat za jednoduchý terén a obyčejně se tam jistí, dejme tomu, děti. Tady prý šlo o začátečníka, ale lézt bezpečně po žebříku je plně ve schopnostech dospělého muže....
no ten zebrik byl lanovej a kdo se treba dival na film "Dobyvani Punkvy pokracuje" tak si urcite vsiml , ze Pustozlebaci sli na lankac radsi s cajkama :-))) .....
Určitě dobře dělali :-) Těmi "schopnostmi dospělého muže" jsem měl na mysli, že k tomu nejsou potřeba nějaké zvláštní dovednosti. Každá příčka je víceméně stejná jako ta předchozí. Nebezpečí, které hrozí - viz můj příspěvek Petrovi o kousek níž. Já jsem nenaznačoval, že by se na žebřících (a lépe ještě obecněji ve výšce) jistit nemělo. Jenom jsem poukázal na to, že se nezachovali v rozporu s tím, co je obvyklé.
Ona ta zásada ohledně jištění, jakmile si ho někdo vyžádá, je sice někde na úrovni tvrzení "nepřizpůsobil rychlost stavu vozovky" ale v podstatě je to pravda. Znamená to být připraven pro jištění (kdyby si ho někdo vyžádal) a nebát se o něj požádat.
Určitě dobře dělali :-) Těmi "schopnostmi dospělého muže" jsem měl na mysli, že k tomu nejsou potřeba nějaké zvláštní dovednosti. Každá příčka je víceméně stejná jako ta předchozí. Nebezpečí, které hrozí - viz můj příspěvek Petrovi o kousek níž. Já jsem nenaznačoval, že by se na žebřících (a lépe ještě obecněji ve výšce) jistit nemělo. Jenom jsem poukázal na to, že se nezachovali v rozporu s tím, co je obvyklé.
Ona ta zásada ohledně jištění, jakmile si ho někdo vyžádá, je sice někde na úrovni tvrzení "nepřizpůsobil rychlost stavu vozovky" ale v podstatě je to pravda. Znamená to být připraven pro jištění (kdyby si ho někdo vyžádal) a nebát se o něj požádat.
Určitě dobře dělali :-) Těmi "schopnostmi dospělého muže" jsem měl na mysli, že k tomu nejsou potřeba nějaké zvláštní dovednosti. Každá příčka je víceméně stejná jako ta předchozí. Nebezpečí, které hrozí - viz můj příspěvek Petrovi o kousek níž. Já jsem nenaznačoval, že by se na žebřících (a lépe ještě obecněji ve výšce) jistit nemělo. Jenom jsem poukázal na to, že se nezachovali v rozporu s tím, co je obvyklé.
Ona ta zásada ohledně jištění, jakmile si ho někdo vyžádá, je sice někde na úrovni tvrzení "nepřizpůsobil rychlost stavu vozovky" ale v podstatě je to pravda. Znamená to být připraven pro jištění (kdyby si ho někdo vyžádal) a nebát se o něj požádat.
Omlouvám se za 3x postnutý příspěvek. Vždycky, když jsem dal reload, abych zjistil, zda je něco nového, vyskočil tam další, i když jsem reloadoval diskusi a ne formulář pro vkládání. Zajímavé chování...
Díky za odpověď,
trošku mě mrzí nedostatek informací. Tady z článku nedokáže člověk odhadnout co se stalo. Jak byl uchycen ten žebřík, opíral se o skálu a jaký byl dolez? Taky bych rád znal rozdíl mezi zkušeným a nezkušeným jeskyňářem. Je to daný počtem jeskyní, kterými je člověk proveden jako pejsek? Je zkušený pouze ten co sestupuje do půl kilometrových propastí a proplouvá záludné sifony? Nebo ten co se dokáže navázat, zajistit, slanit a vylézt zpět, bez zbytečné ztráty času a zmatku a vůbec pohybovat se v jeskyni, ve které se právě nachází? Každý je zkušený, než udělá nějakou blbost. I začátečník si volí cíle na úrovni svých schopností. Pokud „pětkař“ ulítne v Tatrách z pětkové stěny, protože nenašel nejlepší štand, nebo mu to jen uklouzlo, neznamená to že není zkušený, ale prostě měl smůlu. Když se to ale stane člověku co na stěně leze třeba 8- a tady není schopen založit frenda, je to něco jiného.Pokud šlo v jeskyni o žebříky, tak si myslím, že člověk nemusí mít zvláštní zkušenosti aby sestoupil a nemusí se považovat za začátečníka, jen kvůli tomu, že toho neprošel tolik co jiní kolegové. Loni v Rudicích jsme byli také amatéři, co šli načerno do 90m propasti. Ale nikoho nezajímalo že máme zkušenosti ze stěn několikanásobně vyšších a propast vystrojená lanem není o nic těžší, než třeba stejně vysoká ferrata.
Budu reagovat až tady pod tím dodatkem, aby se obě části neroztrhaly v diskusi od sebe.
Ono to slovo "zkušený", ačkoli se běžně používá, podsouvá trochu jinou vlastnost. Zkušený člověk je ten, který toho hodně zažil ("zkusil"). Jaksi se předpokládá, že tak získal schopnost předvídat obtíže a nebezpečí a adekvátně reagovat. Určitá korelace tam bude, ale taky to může být někdo, kdo hodně hazardoval a měl při tom štěstí. Pro předcházení nehodám jde hlavně o předvídavost v kombinaci s vůlí reagovat adekvátně.
Žebříky: Jednalo se o lanový žebřík, podmínky na dolezu neznám. Ve srovnání s postupem po skále není třeba hledat a hodnotit stupy a chyty. Nebezpečí je dvojí: podcenění sil a nesprávné použití, když je žebřík přitlačen na skálu. V takovém případě je ho třeba odklonit (pootočit) a nikoli postupovat po příčkách, jako kdyby to byly stupy na skále. To jenom, když už tady o tom debatujeme.
Jo, a ta ferrata - pokud povede vetšinu cesty vodopádem, tak to bude docela žrádlo...
Pokud se na to člověk kouká takhle, tak je to žrádlo. Ale v Rudicích jde o jedenácti stupňovou kaskádu, třetí stupeň má 10m , čtvrtý 30m a sedmý 16m. všechny ostatní jsou podstatně nižší, voda neteče přes ně, ale v balvanech pod nimi. Pouze v sedmém prahu se musí stoupat přímo vodopádem (stav během našeho výstupu), jinak se jde v jeho těsné blízkosti a to je úplně něco jiného!!!
Horolezectví a určitě i speleologie je činnost mimo, jiné také o posouvání hranice svých schopností, ale ten kdo vyleze třeba na Dachstein, určitě nepůjde vzápětí na Everest, kdo vyleze na skalách za Prahou 5+ se další víkend nebude rvát do severní stěny Eigeru. To co nás v propadání čekalo, jsme v určité podobě, (často i v horší) už zažili a tady jsme poskládali dohromady. Málokdo ví , že tři týdny před tragickým sestupem jsme se vrátili ze spodní části třetího prahu, protože nám bylo jasný, že nemáme dostatečné oblečení na další postup (chyběl nám neopren).
I dnes, po té co jsem o tom mluvil se spoustou lidma , si kladu otázku: „Kde je ta hranice, mezi nezkušeností, hazardem, blbostí a tím, zcela logickým, jít o krok dál!“
K těm žebříkům. Nedávno jsem šel jeden, byl přilepený na skále. Dolez stál za prd, pořád ještě strmý, zabahněný a fix byl asi 2m přede mnou. Na nohách zablácené holinky, v žádném případě netvrdím, že mi bylo dobře. Nebyl jsem jediný i jeskyňáři co to šli nespočetněkrát říkali, „bojím, bojím“.
Petr
Registrace
Metodika
lezec.cz
GPS a mapové aplikace