Free sólo lezení je ničím neomezený pohyb po skále. Nemusím se zabývat smyčkami nebo cvakáním kruhů. Stačí si jen užívat lezení, kde každý krok musí být perfektní.
Centrální kout na galerii Ganku je jednou z poměrně významných cest historie tatranského lezení. Prvovýstup udělali v zimě roku 1980 legendy tatranského lezení Pavel Pochylý s bratrem Ondrejem a J. Hradeckým. Jejich počin byl oceněn jako Výstup roku.
Na severní Moravu do Orlové se přestěhovala z pražského Karlína výstava Fotky z Lezce. Horolezecké fotografie od přispěvatelů webu Lezec.cz jsou k vidění do 21. března 2011 v Kulturním domě Orlová. Výstava je zde zároveň součástí zastavení filmového festivalu Expediční kamera v Orlové, který se zde koná v sobotu 19. března.
Adam Ondra pokračuje ve svém jarním „rozlézání“ ve Španělsku a ke dvoum 8c+ na on-sight (Kidetasunaren balio erantsia, Bizi Euskaraz) přidal ještě další dvě a to hned v jeden den: Powerade at Vadiello a El templo del café v Alquezaru.
Lucka Hrozová stříbrná ve Světovém poháru v ledolezení v Rusku
Lucie Hrozová získala stříbrnou medaili v posledním závodě v ledolezení na obtížnost 6. - 8. března v ruském Kirově a tím i v celkovém pořadí Světového poháru.
Martina Spilku asi nejvíc charakterizuje má první otázka v rozhovoru, ještě by se k tomu slušelo dodat, že lezení v jeho podání vypadá elegantně a lehce - až ty čísla pak naznačují, "vo co tam vlastně jde". Jsem tedy ráda, že vám můžu představit tohoto výborného lezce a fotografa.
Jarka pro vás upravila své povídání o lezení ve Švýcarsku, jehož první část vyšla v oddílovém časopisu HK Filozof Bratislava 1/2010. S Michalem je osud zavál do Zürichu, kde s přestávkami pobývají již druhým rokem a samozřejmě objevují i lezecké možnosti.
„Brýle? Kontaktní čočky? Operace?“ vhodná volba s ohledem na specifika pohybu v horách
Refrakční vada, brýle, kontaktní čočky
Přibližně každý čtvrtý člověk v evropské populaci trpí tzv. refrakční vadou - řečeno laicky „musí nosit brýle“. Brýle jsou nejběžnějším, nejlevnějším a historicky nejstarším způsobem řešení refrakční vady oka (krátkozrakosti, dalekozrakosti a astigmatismu).
Na konci 19. století byla vyrobena a použita první skleněná kontaktní čočka. Rozšíření se kontaktní čočky dočkaly ale až po roce 1954, kdy prof. Wichterle představil nový materiál pro jejich konstrukci - hydrogel. Materiály pro kontaktní čočky se však stále vyvíjejí. Hlavním biologickým požadavkem je propustnost pro kyslík a minimalizace usazenin na a v hmotě kontaktních čoček. Cílem je prodloužit možnou dobu nošení a minimalizovat rizika hypoxie, zánětu a mechanického poškození rohovky. Kontaktní čočky nalezly a stále nacházejí uplatnění tam, kde brýle z nejrůznějších důvodů nevyhovují. Kromě kosmetického hlediska jsou to hlavně různé sportovní aktivity, při nichž brýle představují příliš velké riziko poranění či nežádoucí omezení zorného pole.
Různé sporty a aktivity vyžadují různé způsoby řešení očních refrakčních vad. U lyžaře, atleta, golfisty či tenisty brýle jistě překážejí, ale přímo tyto aktivity nevylučují. Naproti tomu použití brýlí při skocích do vody, potápění, kontaktních bojových sportech, rugby, basketu, házené…si lze těžko představit.
Kontaktní čočky a hory
Jak brýle, tak i čočky mají své klady a své slabší stránky. Při volbě vhodného řešení je velmi dobré si společně s očním lékařem připomenout jaká úskalí mohou potkat horolezce, v jakých podmínkách se pohybuje a jaké má reálné zrakové nároky. Co pro něj může znamenat ztráta či poškození brýlí či nemožnost nasazení kontaktních čoček v extrémních podmínkách apod.
Na dvou příkladech oblíbených individuálních sportů si můžeme uvést zcela odlišné zrakové nároky a vhodné způsoby řešení korekce. Tenis a horolezectví. Zrakové nároky u tenisu jsou nesrovnatelně vyšší než u horolezectví. Když v rozhodujících fázích zápasu přijde tenista o brýle či čočky, je jedno, zda potřebuje 1 či 6 dioptrií. Zřejmě prohraje, jistě mu to zkazí zážitek ze hry, ale to je vše. Když horolezec přijde o svá skla s 1 dioptrií, je to nepříjemné, ale v podstatě se nic neděje. Ztratí-li ale horolezec -6 dioptrií, není schopen dalšího pohybu a je v bezprostředním ohrožení života
Ztráta brýlí či nemožnosti nasadit si kontaktní čočky v případě vyšší oční vady ohrožuje život - a to nejen postiženého, ale i jeho spolulezce!
Brýle nebo čočky? Podle čeho se rozhodnout?
Výhody kontaktních čoček proti brýlím jsou nasnadě. Nemlží se. Neomezují zorné pole. Umožňují například použití standardních lyžařských brýlí. Máme-li je již v oku, nelze je tak snadno ztratit.
Nevýhody a omezení u kontaktních čoček
Kontaktní čočka se nasazuje přímo na oko, nejčastěji leží na rohovce, některé typy čoček mohou pokrývat celou plochy rohovky a zasahovat až na skléru (bělimu). Rohovka je přitom velmi specifická tkáň, jejíž nejdůležitější vlastností z hlediska funkce je její průhlednost. Nemá vlastní cévy a její metabolismus je zajišťován prostřednictvím tzv. komorové vody (tekutina v prostoru mezi zadní plochou rohovky, duhovkou a čočkou). Kyslík přijímá rohovka hlavně ze vzduchu (rozpuštěný v slzném filmu). Je tedy pochopitelné, že kontaktní čočka rohovku trvale „dusí“, a to i když se člověk potuluje třeba francouzskou riviérou. V nadmořských výškách nad 2000 m v prostředí nízkého tlaku vzduchu (a tedy nedostatku kyslíku) a nízké vlhkosti můžeme z tohoto důvodu používat VÝHRADNĚ čočky s velmi vysokou propustností pro kyslík a to POUZE PŘES DEN! Ve vyšších výškách bychom nikdy neměli spát s kontaktními čočkami! Zavřená oční víčka (což obvykle člověk mívá i při bezesné noci v extrémním bivaku) dále snižují přístup kyslíku k rohovce a stav může vést k rychlému poklesu vidění (v důsledku otoku rohovky a poškození epitelu rohovky). Dlouhodobě „přidušovaná“ rohovka je také méně odolná vůči vnějším vlivům. Potenciální zdroj infekce představuje vlastní čočka (s výjimkou jednorázových čoček) a naše prsty. Riziko rozvoje infekčního zánětu se totiž výrazně zvyšuje omezeným „omýváním“ rohovky slzami a zmíněným nedostatkem kyslíku. Všechny tyto vlivy jsou po jisté době patrny prakticky u všech uživatelů kontaktních čoček. Dochází k postupnému prorůstání novotvořených cév do původně čiré části rohovky, snižuje se komfort a čočky začínají oko dráždit. Může dojít ke stavu, že je člověk přestane zcela snášet.
Vhodný výběr kontaktní čočky
S výběrem čočky vám pomůže váš optometrista-kontaktolog nebo oční lékař. Chystáte-li se „na vysoké kopce“ vždy jej o tomto informujte, pomůže vám zvolit nejvhodnější typ. Jako vhodné kontaktní čočky pro pobyt v extrémních výškách se jeví silikonhydrogelové čočky nebo tvrdé tzv. RGP (rigid gas permeable). RGP čočky mají nejvyšší propustnost pro kyslík a navíc neobsahují vodu – nedochází tudíž k jejich nežádoucí dehydrataci v suchém vzduchu ve velkých výškách a jsou relativně odolné proti zmrznutí. Jejich nevýhoda je cena, musí být předepsány kontaktologem na základě precizního vyšetření oka (jsou tvrdé, tudíž se nedokážou přizpůsobit oku – na rozdíl od čoček měkkých, hydrogelových) a člověk se déle učí jejich aplikaci a někdy si musí „zvyknout“.
Zdá se vám, že kontaktní čočky nepředstavují o mnoho lepší variantu než brýle? Zdá se vám, že jsou relativně drahé? Zdají se vám rizika, spojená s nošením kontaktních čoček, příliš vysoká?
Naštěstí už žijeme v 21. století. A brýle a kontaktní čočky už nejsou jediným možným řešením. Tedy příště o refrakčních operacích, „laserových i nelaserových“, jejich výhodách, nevýhodách, rizicích a všech mýtech s nimi spojených.
MUDr. Martin Choleva, lékař , Evropská oční klinika Lexum
Mgr. Petra Drtilová, optometristka, Evropská oční klinika Lexum
Secifika použití kontaktních čoček v extrémních horských podmínkách – shrnutí:
1, Jednodenní akce v jakémkoliv terénu a výšce - KČ. V podstatě není problém. Náhradní brýle vždy s sebou, mám- li vadu vyšší než 2 dioptrie.
2, Delší akce s koupelnou s teplou vodou a polopenzí v jakémkoliv terénu a výšce. Kontaktní čočky nejsou problém. Ráno pohodlně nasadím, večer vyndám. Náhradní brýle vždy s sebou, mám-li vadu vyšší než 2 dioptrie.
3, U všech ostatních výletů musím pečlivě zvažovat…
Budou zajištěny odpovídající hygienické podmínky pro vyjmutí a opětovné nasazení čoček? Tedy když si 3 dny nemám v čem umýt ruce, jsou to ještě odpovídající hygienické podmínky? (Nejsou. Pozn. autora)
Budu vždy schopen, v případě potřeby, vyjmout čočky z oka? Manipulace s kontaktní čočkou bývá leckdy problém i v pětihvězdičkovém hotelu. Zmrzlé prsty, nedostatečné osvětlení a mysl ovlivněná nedostatkem kyslíku na šikovnosti nikomu nepřidají. Budu si je potom schopen znovu nasadit?
Rizika spojená s nošením kontaktních čoček v extrémních podmínkách.
1, Nadmořská výška a s tím související nedostatek kyslíku
2, Nadmořská výška a s tím související chlad a nízká vlhkost vzduchu - vysychání kontaktních čoček
3, Problematická hygiena při výměně čoček. Vždy počítat s rizikem zánětu - u delších pobytů mimo dosah lékařské péče vzít s sebou vždy širokospektrá antibiotika v kapkách (předepíše vám váš oční lékař)
4, Problematické uchovávání čoček (mráz či horko), hygiena. Nenechat čočky či roztoky zmrznout!
5, Prach (třeba „maglajz“) - prach nalepený na čočku funguje jako smirkový papír a navíc vytváří vhodné podmínky pro růst patogenních mikroorganismů - každá oděrka, každý defekt je nejen velmi bolestivý, ale hlavně je potenciální cestou k infekčnímu zánětu rohovky.
Ať už ale budete mít jakékoliv čočky - mějte na paměti všechna doporučení a uvědomte si, že je nutno je dodržovat. Lze to ale vždy?
- Připravte si veškeré potřeby na čištění!
- Pracujte na čistém a hladkém povrchu!
- Čistíte-li čočky nad umyvadlem, nezapomeňte uzavřít odpad! (ve stanu si s tím nedělejte starosti)
- Před každou manipulací s kontaktními čočkami si umyjte a osušte ruce!
- Vždy začínejte stejnou čočkou, abyste se vyhnuli omylu! (to jediné asi dokážete i ve stanu v pohodě)
- Pokud budou Vaše oči červené či podrážděné nebo pokud budete vidět rozmazaně, čočky nenasazujte a navštivte ihned svého očního lékaře.
- Ve vysokých výškách spěte vždy s kontaktníma čočkama - v jednom spacáku, vždy v pouzdře, v originálním roztoku.
- NIKDY NESPĚTE S ČOČKAMA V OČÍCH!
(Ilustrační foto čočky - autor Bpw, GNU Free Documentation License)