jsou to ty nádherné vysoké kameny pod nimiž si většina lezců boulderistů jen zaťuká na čelo a pokračují o dům dál.
Petrohrad:
Opět jsem pod otevřeným projektem v sektoru Kamenné moře na Petrohradu, na to, že je leden je nezvykle teplo.
Tak tedy poslední obhlídka zatím nepokořené stěny a obouvám se do toho. První část, jde jako po másle, vždyť to není těžké, ale to jsem jen kousek nad zemí. S každým dalším krokem se výška připomíná mnohem naléhavěji. Srdce buší rychleji a ruce se potí. Je zde první těžší místo, které překonávám a mám poslední možnost to vzdát.
Vzdát a pro kolena a kotníky nechutným skokem ukončit tuto misi.
Nemám toto místo rád, doposud zde skončily všechny mé snahy. Zde také troskotalo úsilí ostatních dobyvatelů. Balancuji na sklopených chytech a ruce žmoulají nepatrné krystaly, pod nohama malý modrý čtvereček rozložené boudermatky. Jsem v místě, kde je možnost si věci trochu promyslet, ale co je to platné, když nevím, zda mě třes v kolenou dovolí dostat se výše do závěrečných chytů. Dva páry rukou chytačů by jen stěží zachytily rozjeté tělo.
Radši o tom neuvažovat.
Já padám padámpa, 7A leze Andy (Petrohrad) - 7m, kolmá stěna technika a pevné nervy
Další krok a cesta vede jen k vrcholu. Chladná hlava teď posílá mnohem efektivněji rozkazy nohám. Ano na těch hlavně záleží. Hlavně aby mi neujela ta levá! Sakra zdá se, že vůbec nestojí. Nedívat se dolů, stisknu zuby a děj se vůle boží. S rozechvělým žaludkem dosahuji první dobrý chyt už nespadnu a prvo-průstup této stěnky je na světě.
Buttermilk, 7A+, leze Hop (Žihle) - 6m, jeden z mála skutečně bezpečných highbolů, případný pád skončí maximálně odřeninou
Kometa, 7C, (Petrohrad) leze Andreas,– 7m, jeden z nej highbolů u nás
Střih:
Joshua Tree
Stojím pod cestou
White Rastafarian V3 (6B+) boulder má jistých 8m a nejtěžší je v horní čtvrtině. Je to velká klasika.
Trochu křečovitě střídám úchopy a sunu se po převislé hraně do těžkého místa mi zbývá ještě metr a už se bojím, je to nechutně vysoko. Natahuji se po šikmé škrabce a i když je docela solidní při následné nutném vyhoupnutí těla mám téměř zástavu srdce. Opět cesta vede jen k vrcholu. Další chyty již zpečeťují vítězství člověka nad hmotou. Nebo, že bych měl jen dnes zase štěstí?
White Rastafarian V3, (Joshua Tree), Dívku na snímku čeká silový šah (nakonec se neodhodlala) a pak je třeba si věřit víc, než jeden Frantík, který v horním navalení dostal strach, skočil dolů a skončil s dosti pochroumanými kostmi.
Další z naprosto povedených kousků v Joshua je
Act of Contrition , V1. Hrana mírně položené stěny slouží jako jediný avšak solidní chyt, problém je v tom, že mírně vyvažuje a k vrcholu se trochu nakolmuje. Ale jako u většiny ostatních chladná hlava řeší i tento nádherný haj ból.
Act of Contrition V1, leze JirkaS (Joshua Tree) Po tomhle přelezu, jsem získal důvěry v podlepení lezeckých bot
Slash Face je velkou klasikou, za kterou putují boulderisti z celého světa, není to jen putováním přes kontinenty, ale i v samotném Joshua Tree se tento HB nachází poměrně daleko od většiny ostatních cest.
Slash face,V3, (Joshua Tree) leze JirkaS, 9m - boulder není lehký, ale obtížnost příjemně klesá s výškou
Buttermilks:
Střih poslední jsme v Buttermilks, kde bylo lezení high boolů propracováno k dokonalosti. Většina dolezů místních převislých boulderů, končí odvážným vysokým dolezem, je nutno podotknout, že ve většině případů je již dolez (ve srovnání s krutým začátkem) opravdu lehký.
Na tyto bouldery se skutečně leze bez lana, Buttermilks, (Bishop),14m
Pope’s problem,V4 (Buttermilks) leze JirkaS, 10m - boulder je obtížný hlavně na nástupu ale zbylých asi 8m také není zadarmo
Etika high bolu většinou zapovídá high bol natrénovat s horním jištěním. Úspěšný průstup bývá vykoupen řadou kontrolovaných odskoků, na které je třeba se psychicky i materiálně připravit. Viz odst. bouldermatky. Skoukněte také video na kterém Fido pokusuje Kometu. Uspěch jeho přelezu byl vykoupen spousty odskoky.
Definice high ballu není jednoduchá, ne každý vysoký boulder problém je skutečným high ballem. HB je chápán, jako vysoký boulder, kde obtížné lezení je i zároveň i nepříjemně vysoko a může být i potenciálně nebezpečné. Boulder s obtížnou pasáží těsně nad zemí a s vysokým lehkým dolezem po dobrých chytech není vpravdě highballem. Tato vágnost v definice je velmi půvabná a tak do kategorie HB je boulder zařazen většinou až všeobecně vypěstovaným respektem.
Bouldermatky:
Jsou ty neskladné široké skříňovité měkké desky, které si boulderisti tahají mezi kameny. Je to téměř nezbytná věc, pokud chcete lézt něco těžšího, například na dvě bouldermatky dané na sebe se dá bezpečně a kontrolovaně doskočit i z více než 6m a navíc se o ně krásně čistí lezačky.
Zatím nejkvalitnější, které jsem poznal, jsou od PADu.
Pravidla bezpečnosti:
Chytač primárně chytá hlavu respektive horní polovinu těla, ale u haj bólu se snaží i zpomalit dopad, pak hlídá, aby bouldermatky byly na správném místě. Ideálním případem je několik chytačů a několik bouldermatek.
Domnívám se že highbally jsou někde na půli cestě k čistému sólu a jako takové dokáží opravdu přinést hluboké zážitky, při přelezu.
Black Magic,V3, (Happy boulders) leze Jeff Sillcox,8m - boulder je obtížný v dolní polovině.
Výběr některých HB na Jesenicku:
Pěna, 7A, Velryba, Mlýnský vrch, crux je navalením až na dolezu, případná pilotáž by měla být dobře chytána
Al Kejda, 6C nelézt za vlhka