Říjnové Arco, sedíme na parkáči u vína a přemítáme, co zítra. Už dnes to bylo něco nového. Konečně jsem se u Arca podíval do nějaké vyšší stěny. No, vyšší, 100 m Transatlantica se krčí pod více než kilometrovou stěnou Monte Casale jako trpaslík před obrem, ale na seznámení to byl ideální cíl. Co zítra? Nago? Už zase? Forma žádná, trápit nějaké 7b, i když krásné, nebo ještě zkusit nějakou delší cestu? 7-béček je vylezeno dost, rozhodnutí padá na delší cestu.
Transatlantico
Už při první návštěvě Arca mě překvapily vysoké stěny v údolí Sarcy. Leze se tu vůbec? Leze a jak! Zebratty byly známé dávno, ale plazit se v rajbase nad přecpaným parkovištěm? Fuj... Colodri nad Arcem bylo i ve skalkařském průvodci. Ale oklouzanost a tolik lidí? Ale co ty ostatní stěny? Pak se objevil profil Rolanda Larchera v Everestu a byla tam zmínka o cestách na Piccolo Dain nad Sarche až za 7c+ s vysokými nároky na psychiku. Uff! Něco lehčího by nebylo? Průvodce po dlouhých cestách v údolí Sarcy byl úplným zjevením. Cesty krátké, dlouhé, lehké, těžké, zajištěné, nezajištěné, hákovačky či či vertikální balet 4 m nad nýtem, všechno, stačí si vybrat.
A pro seznámení, kak život ve Valle del Sarca choda, jsou zde 2 tipy v masivu Pian della Paia.
Transatlantico
Přístup: Z Pietra Muraty, buď od hotelu u motokrosového areálu, nebo od baru New Entry, odkud se chodí na Camarette a Giardini di Nato. Možnost posezení v baru jasně hovoří pro druhou variantu. Od parkoviště jedinou možnou pěšinou kolem plotu, lesem až na širší cestu, vpravo je závora, takže doleva, dojdete na ještě širší cestu a po ní do kopce až pod Transatlantico, nedá se přehlédnout, po první větší zatáčce doprava přímo pod stěnou je po cca 50 m mužík a pěšina ke stěně.
Blok v 1. délce Il Delta di Venere, volný překlad: Na sokola?! Ne, děkuji.:)
Historie: První cesty vynýtoval Rolly Galvagni v polovině 90. let, jako je klasika stěny Il Delta di Venere z roku 1995. Kvalita stěny přilákala další lezce. Danilo Bonvecchio v tom samém roce vytýčil Land Art 7c, cestu známou z fotek Simona Cartera. A kdo jiný než Rolando Larcher se pak podílel na ještě těžším Controverto 7c+ z roku 1996. Později přibylo několik dalších linií různých obtížností.
Il Delta di Venere, Jíťa v 4.délce, 6a+
Lezení: Kolmá až mírně převislá stěna nabízí lezení v jedno- až pětidélkových cestách od 6b po 7c+. Kvalita materiálu je úžasná. Vápenec je velmi hrubý a neolezený, někdy až nepřájemně. Jištění je až na výjimky hustě osazené. Těmi výjimkami jsou cesty Land Art 7c a Controverto 7c+, které jsou známé delšími odlezy a nutností obligátního kroku za 7c u Controverta. Výhodou stěny je možnost lezení jednodélkových cest, když už se vám nechce do další delší cesty, nebo nemáte tolik času.
Monte Casale od jihu
Nejlepší roční období: Stěna je orientována k východu, slunce sem svítí od rána do přibližně jedné hodiny. Nejlepší podmínky jsou dopoledne od podzimu do jara.
Doporučené cesty:
Il Delta di Venere 6c 100 m, 5 délek, S1/I, R.Galvagni, M. Pfitscher 1995. Nádherná vyrovnaná cesta, až na poslední krátkou délku sokolíkem se jedná o pěkné stěnové lezení, 3. a 4. délku lze spojit, pak jsou všechny štandy na policích. V závorce je obtížnost z jiných průvodců.
1.délka: 6b (6a+) stěnové lezení za krabičkoidní bočáky, velmi hrubá skála.
2.délka: 6b 2 těžší místa v plotně
3.délka: 6c (7b) mírně převislý pilíř a ladění za bočáky
4.délka: 6a+ napřed plotna, pak mírně převislý kout a výlez převislou stěnkou na sklopenou polici, vše z šedého vápence z povrchem, jako mají krápníky, nádherné lezení i s trochou expozice, na štandu je židle:)
5.délka: 6b (6a až 6b+) krátký převislý sokolík
Na cestu stačí jednoduché 60 m lano a 14-16 expresek. Sestup slaněním.
Křeslo pro hosta
Jednodélkovky:
Aquilla della Notte 6b pěkné technické lezení v kolmém
Perigeo 6c opět pěkné technické lezení v mírně převislém neolezeném vápenci
Další cesty:
Fruits and Vegeteble 7a 100 m, 5 délek: 6c+, 6b, 7a, 6c, 6b+ , S1/I, R. Galvagni 1994
Via Onanator 7b/c 100 m, 5 délek: 6b, 6a, 7b/c, 7a, 6b, S1/I, F. Gerwald, C. Danker 2003
Mururoa 7b 100 m 5 délek: 6b, 6b, 7b, 7a, 6b+, S1/I, B. Malfatti, A. Nobile 1995
Volo Felice 7b+ 90 m 3 délky: 7b+, 6b+, 7b+, S2/I, M. Concini, B. Malfatti 1996
La Fattoria degli Animali 7a 90 m, 4. délky: 6b+, 6b, 7a, 6b+ , S1/I, R. Galvagni 1995
Land Art 7c 90 m, 4. délky: 7a, 7c, 7b, 7b, S2/I, D. Bonvecchio 1995
Controverto 7c+ 90 m, 3 délky: 7c, 7c+, 7a+ S2/I, R. Larcher, R. Galvagni, M. Cagol 1996
Quarto Potere 6c 60 m, 3. délky: 6b+, 6a, 6c, S1/I
Pangea 6c+ 60 m, 2. délky: 6c+, 6a+
Nenechte se zmást relativní krátkostí stěny a délek. V stěně je velmi málo lehkých míst, leze se od začátku do konce a charakter lezení neumožňuje velké sprintování. Transatlantico se i přes svou malou výšku dostalo do průvodce s výběrem skalních cest z celých Alp.
Il Delta di Venere, Jíťa v 5. délce, něco mezi 6a až 6b+
Parete Gandhi
Přístup: Jako na Transatlantico, ale v ostré zatáčce pod Transatlanticem po vyšší pěšině doleva pod stěnu. Pod stěnou se orientujte podle velkého žlutého výlomu, podle kterého najdete i nástupy cest. Diana má na nástupu nápis, Nikotina má kamenem vyškrábáno Nic, ale nástupní šikmý kout s nýty se nedá přehlédnout.
Parete Gandhi
Doporučené cesty:
Via Nikotina 6c+ 200 m, 7 délek, S2/II, M. Maceri, E. Filippi, G. Damian 1993/94. Pěkné lezení old schoolového typu:) v pevném vápenci plotnami a především kouty. Cesta vede vlevo od žlutého výlomu.
1.Délka: 6b+ šikmý kout
2.délka: 5c kout
3.délka: 6a+ plotna
4.délka: 6c+ 2 těžší místa, traverzík v mírně převislé stěně a pak kout a spára
5.délka: 6b převislý kout
6.délka: 6c (v jiném průvodci VI A0 2 místa) mírně převislá plotna, hodně těžké 6c!!!
7.délka: 5a položená plotna
Na cestu stačí 13 expresek a jednoduché 60 m lano, na dojištění se uvádí friend č. 2, ale nebyl nutností. Sestup slaněním, 2 jsou na 30 m, dolní slanění jsou do traverzu.
Další cesty:
Diana 7a+(6b+ obl.) 200 m, 7 délek: 6c/A0, 6a, 6a+, 6c, 7a+, 6c, 5c S2/II, E. Meirginter, L. Breitenberger 1998; Cesta podobného charakteru jako Via Nikotina s klíčovou délkou přes žlutý střechovitý převis.
Na podzim se v Arcu vyskytují podivná individua, prý se akorát natáčel film Noc oživlých mrtvol 12
Rozhodnutí pro delší cestu bylo správné, i když počasí vypadalo na déšť, že i plzeňská „omladina“ kolem Lubora Zalabáka slaňovala z obavy před zvlhnutím. Vynechám kecy o výhledech, expozici atd. Co mě překvapilo, tak psychický tlak to nepo...at je mnohem větší než na skalkách. Tam když nedáte jednu cestu OS, tak je vedle další. Tady se nepovede jedna délka a styl přelezu jde do háje u dalších 6 povedených. Přelézt 2 místa uváděná za A0, nevědět ani jak, no prostě jeden z největších letošních zážitků. Poslední krok za oblý bočák, špatné stupy a nejistota do čeho a najednou chyt. JO!!! Mám to!!! Vlastně nemám, tyhle cesty končí až na zemi. A tam nechci být tak rychle jako foťák, co mi vypadl z kapsy na prvním štandu. Že Olympus Fe-240 přežije let dlouhý 40 m jsem nečekal. Jasně, že bez pouzdra. Měl štěstí a podívá se i do dalších cest.
Cesta oldschoolového typu nebude asi s nýty po 2 metrech :-). To já můžu "doporučit" : Viaggio nel Passato.
To je teprve pořádný old school. 750 metrů koutů a ploten s jediným nýtem, jinak jen skoby a vlastní. Furt něco lítá a co nelítá ulítnutím aspoň hrozí. Nejtěžší místa v plotnách mají i nejhorší jištění.
Podobny komentar jsem ocekaval. Pro oslehane a nechapave drsone ovesene metrakem hardweru:) Old school se netykal jisteni, ale charakteru lezeni. Old school dnes prakticky znamena polozene a kolme plotny po jebkach, kouty a spary. Zanedlouho budou v tomto terminu i mirne previsle steny, moderna se holt nejak moc zaklani:)
Boha jeho! Copa je Arco furt plný příšer!? Minule lezli krakeni z rybníka, teď se zasejc motaj oživlý mrtvoly po parkovišti! Příště tam vyfotíš nějaké zplozence pekel a já se tam vydám snad už jen v dopravodu zkušeného exorcisty!