Lezení na 2 významých stěnách v Srbsku u Berouna zřejmě skončí
V souvislosti s rekonstrukcí železnice mezi Berounem a Karlštejnem skončí zřejmě lezení na dvou významných stěnách v Srbsku. V okolí Kavčího lomu tzv. Sulkárny ale i stěny Anička, která leží o pár desítek metrů od trati dál, stavaři nedávno vykáceli stromy a keře a včera, když jsme lezli na Aničce, tak nám řekli, že se tato skála zasíťuje, a to ještě letos. Podobný osud zjevně čeká i Kavčí lom.
Má o tom někdo nějaké bližší informace? Je možné proti tomu ještě něco podniknout?
O rekonstrukci trati se psalo v médiích loni v listopadu. Viz např. v článku na iDNES, kde se zmiňovalo zajištění skalních masivů nad tratí, zejména v okolí obce Tetín:
Viz
spravazeleznic.cz /praha-beroun/prinosy-projektu
(mezera)
Věřím, že rozpor mezi dvěma veřejnými zájmy (rozvoj železnice a provádění "volnočasových aktivit", aneb kdo si hraje nezlobí) je pouze zdánlivý a ve skutečnosti - a v tomto konkrétním případě - vlastně neexistující.
Tím bych si tak zcela nebyl jist, SŽDC nějaké lezení vůbec nezajímá, jim jde primárně o bezpečnost na trati, to znamená, že pokud by něco z té skály mohlo na trať upadnout tak se sanuje (většinou docela nešetrně) a síťuje. Za mě je skoro pět minut po dvanácté se o to začít intenzivně zabývat a řešit, ale to je záležitost případně pro místní OVK. Zářné příklady přístupu SŽDC ke skalám z minulosti máme, třeba z Labáku, Jeník by mohl vyprávět.
Tak to je zlý....Sulkárnu jsem objevil teprve vloni a za mě je to nejlepší vápno na Srbáči...:) Cesty parádní skoro jako v Dolomitech...byla by věčná škoda to zasíťovat...
Standa mi mohl zavolat. OVK má jiné informace. Projekt je starý několik let a dělníci se kolem trati na Srbsku mimo běžnou údržbu pohybují už nejméně dva měsíce, nyní jsou práce intenzivnější (asi 9 kilometrů trati, přes 2 miliardy, spousty lidí bagrů a zdí). Vlku ta státní organizace už se dlouho jmenuje Správa železnic. Ochrana přírody se k projektu vyjadřovala a průběžně si hlídá dodržování podmínek. Podle projektu budou sítě nad cestami kde se leze, co je volné dělníci očistí a okolí zabezpečí. Do staveniště je samozřejmě vstup zakázán a upozornění o omezení bylo přidáno i do databáze ČHS k jednotlivým sektorům. Tam kde se leze jsou masivy z většiny kompaktní, uvidí se jakej bude finál, ale zbyde toho dost. Průběžně i poté budeme případně řešit dolezy cest a přístupy ke skalám. Dotčené lezení je poměrně blízko trati, není samozřejmostí a není na vždy. Záleží taky jak se v okolí skal chovají lezci. Třeba ke Kornu se koleje přecházejí u hradla k chatám a kousek se jde podél trati nebo horem lesem, rozhodně chytráci kteří přecházejí koleje přímo u lomu zadělávají všem ostatním na další problémy. Ivoši naše lezení pro lidi kolem rozhodně není chápáno jako veřejný zájem, naopak dost často už i jako komerční aktivita.
horolezecký svaz není apriori účasníkem stavebního/územního řízení, musel by se přihlásit (a když se mohou hlásit raketýrské spolky o třech lidech z druhého konce republiky, tak proč ne čhs). čili bylo by fajn kdyby to dělal, k tom se to ovšem musí nejdříve dozvědět.
lezení a lezecká cesta nejsou žádným psaným právem, lezecká cesta (a ani feráta, i když tam je to na velkou diskusi) není stavbou, nezapisuje se do katastru ani nikam jinam a úředně vlastně neexistuje (veškerá ta naše hra na provovýstupy a správcování oblastí je vlastně jen taková konsensuální srandička bez jakékoli opory v čemkoli - a buďme rádi, takové osazování kruhu v ochranném pásmu dráhy by dostalo naprosto groteskní rozměr). lezecká cesta není ani cestou či stezkou a nemůže být ani "vydržena" jako pěšina přes soukromý nelesní/nezemědělský pozemek. je to něco jako úplně obyčejný tereziánský volný průchod krajinou.
Přijde mi že svaz řeší spíš jak vochcat členy než aby fungoval v zájmu lezců..
Sanace sypou, síťování je za málo práce hodně muziky. Tady už určitě bude posudek o hrozícím nebezpečí a nutnosti sanace, jestli se kácelo tak akce už je schválená a jede, takže je třeba jednat rychle. Svaz by měl (místo vymýšlení tunelů typu návrh novýho loga) nechat udělat posudek kterej dost možná nutnost sanace vyvrátí a tahle akce se stihne stopnout.. Asi dobrý zapojit i "investigativní novináře" který se v tom začnou vrtat taky a nějaký mouchy v tom najdou.. Pokud je skála opravdu nestabilní tak to jde sanovat i jinak než omrdáním a sítí..
Předpokládám, že dané lokality jsou součástí CHKO Český kras. Takže ti o tom zcela jistě vědí a vyjadřovali se k tomu. Pak je otázkou jaké vztahy s nimi má místní OVK, jak se vzájemně informují a jsou zvyklí řešit problémy skal, kde se leze třeba u nás mě kluci z CHKO informují o důležitých věcech, takže můžeme reagovat). Nejlepší je to řešit v součinnosti s CHKO, pokud se dané skály na jejím území nachází. Oponentní posudek či konzultace na jednání s odborníkem v zádech je více než žádoucí, neměl by to však být jen nějaký kovaříček:-). Je potřeba oslovit kapacity v oboru (např. ústav mechaniky zemin). To je třeba zaplatit, ale zrovna to je jedna z činností, do kterých by svaz měl investovat prostředky svých členů. Řešení mohou být různá a ne vždy může být síťování napevno na skále nejlevnějším řešením. Vše je odvislé od kvality skalních bloků, zvětráváním dané horniny....Pokud to řeší někdo, kdo není z oboru tak je bez šance, není schopen správně argumentovat. V Labáku se to řešilo také již v průběhu prací a podařilo se stanovisko SŽDC změnit, takže zásahy byly podstatně menší než původně zamýšleli. Oni opravdu dopodrobna neřeší každou skálu a většinou nemají kvalitní posudek a to z prostého důvodu, protože jsou neochotní do průzkumů investovat peníze, které by se jim při realizaci desetkrát vrátily, z cizího krev neteče případně si neumí kvalitu zpracovaných posudků dohlídat. Ale to je problém celé státní správy, respektive těch částí, které takovéto akce vypisují a je jedno jestli železnice, silnice, polní cesty, sanace, pozemní stavby, inženýrské sítě, o tom něco málo vím...Takže asi tak.
Jenom trochu navážu na Vlka. Většina dotčených skal je tvořena vápencovými deskami, jež jsou vrstveny prevážně vertikálně. Jejich mohutnost je spíš v řádech desítek cm. Pojivo tvoří většinou jíly. Obdobná situace je v Hlubočepích a na Bránické skále. Případný mechanismus zřícení, chcete-li sesuvu, skal je obdobný, jako byl před cca 50lety na přehradě Vaiont(každý si může dohledat)
Opravdu si někdo myslí, že někdo zodpovědný za rekonstruci železničního koridoru, bude ochotný se zabývat lezeckým terénem čítajícím pár osmiček a devítek (v případě Aniččiny stěny)?
Navíc tam před docela nedávnou dobou spadla celá stěna v Tomáškárně (vedla tam mj. Bobuláčova Supernova). A to je hodně daleko od železnice. Co se pak děje v těch vrstvách vápence přímo u železnice, kudy sviští těžké nákladní vlaky i rychlé expresy, raději ani nemyslet.
Tohle video je z roku 1991 a stěna se odloupla o pár let později. Bez varování, bez zjevné příčiny. www.youtube.com/watch?v=PVViCKN7Cb4
Ochranné pásmo dráhy je prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od obvodu dráhy (hranic pozemků dráhy). To na doplnění. Jinak jednou z příčin pádu takto vrstvené skály je odvodnění, vysychání jílové vrstvy, která pojí ty vertikálně uložené vápencové desky. V jílové vrstvě se na všechny strany šíří drobné praskliny. Když přijde ten správný okamžik, pojící vrstva se rozpadne jako např. sklo od auta a jede to dolů. Kdy toto nastane je obtížně určitelné. Může to být za 3 roky, 3 dny...
Když spadla před 30lety Supernova, byl jsem tam druhý den, dotázal se na možnou příčinu táty geologa a nelezu tam.
Hele Vlku, já tě fakt žeru a snad ti i fandím. Tedy jen mimochodem (co mě strašně vadí - vlastně mě to sere) - u Vás tě „kluci z CHKO“ informují. Tedy nevím, o kom píšeš, správně to chápu, že všichni kluci (tedy zjednodušeně řešeno, ti co u čůrání stojí), kteří žijí na území CHKO (CHKO je území, jasně vymezené), ale ty asi pravděpodobně myslíš úředníky (pracují v režimu státní služby), kteří pracují na Správě CHKO (což tedy není krajina, ale úřad). Taky nevím, jak to chceš řešit s CHKO (území), vhodnější by bylo komunikovat s úředníky Správy CHKO. Jasně, je to jen jedno písmenko, ale věcnost a správnost byla a je jedna z tvých předností. Konec „mimochodem“. Nevím, jaké jsou vztahy mezi pracovníky Správy (u Vás, v ČK) a místní vrcholovky, ale bohužel, existují hráči, kteří ve vztahu k „ochraně přírody“ mají v ruce docela silné karty. Vlastně se jim ta pazoura hemží esama a desítkama. A SŽDC patří do toho ranku. On se opravdu lépe zdůvodňuje veřejný zájem u dopravní linie (a „v zádech“s tím množstvím předpisů, které pocházejí určitě ještě z dob „Österreichisch-Ungarische Monarchie“), než partikulární zájem nějaké (s prominutím) bandy špinavců (to jsem si dovolil jen proto, že k ním patřím už skoro půl století). Sám jsem s tím měl taky drobnou zkušenost (tedy konkrétně nikoliv s lezením po šutrech, ale s kácením v lesních porostech podél železnice - v první zóně, v OP NPR - z čehož jako Sherlock Holmes třeba dovodíš, v které CHKO jsem jako úředník Správy CHKO pracoval). Terénní šetření bylo spíše komické, souvislý přehled předpisů, které mají větší váhu (a snad i dokonce právní) než nějaká „posraná 114“.
Nevidím to úplně růžově, ale zkusit se to může. Jako dlouholetý pískař (v Srbsku jsem byl jen jednou, během pražských studií) mi to sice je trochu líto (z principu), ale jsem spíše pesimista. Držím palce.
Ano myslel jsem pracovníky z CHKO, takže omluva pokud to bylo nejasné. Je jasné, že kterákoliv státní organizace má silnější páky než nějaký spolek, samozřejmě pak záleží na diplomacii a umění možného. Někdy se podaří něco zachránit, jindy je to marné. Samozřejmě se musí zvažovat i to jakou má z lezeckého hlediska daná skála hodnotu. Někdy prostě nemá smysl vynakládat úsilí a finance. U nás existují zase do budoucna problémy s lokalitami pro stavbu případných dalších přehrad, tam bychom taktéž přišli o některé lokality a pokud se úředník v tomto ohledu zblázní nic s tím nenaděláme.
Jako lezec bych to psát ani neměl, ale osobně bych skály na Srbsku za bezpečné neprohlásil. K samovolnému pádu velkých bloků či desek tu došlo v posledních desetiletích několikrát a to ne v nějakých zastrčených místech, ale většinou tam, kde vedly cesty, třeba i na Blážině stěně. Zajděte se někdy podívat třeba nad Pupek, spadnout může klidně celý převis, kde vedou těžké cesty a Fotogenická. Sanovat to moc nejde, protože jílových vrstev je tam víc. Neevěřím, že by v případě sulkárny někdo vystavil odborný posudek, že pád skal nehrozí.
To bys nesměl lézt ani na písku (v posledních letech padaly celé věže v Tisé, na Drábkách, na Kokoříně...), na Rovišti (kamenolom každé jaro), atd. atd. o horách nemluvě - vlastně ti musím doporučit nelézt, něco padá vždy a všude.
Zdar, normálně nic nekomentuju, ani diskuze nečtu, ale když se mne to trochu týká, tak to nejde.
Jsem lezec, ale taky je mojí prací už dlouhý roky špatný skály sanovat. A to bude případ i trati Beroun - Karlštejn.
Nechci se nikoho dotknout, ale i ty nejzapřisáhlejší z Vás si určitě dokážou představit, jestli by byli v pohodě, kdyby se sanace na špatné skále neudělala, a pak by např. pád ml za následek smrt jejich dětí, nebo ženy nebo rodičů. To bychom tu pak řešili, proč to ty k.kti neudělali. Ostatně jak je super českej zvyk.
Nejvíc mě baví experti co o tom fakt hodně ví.
1. Projekt zpracovával projektant v oboru mechaniky hornin a geologie 2,5 roku. Kdy každou skálu xkrát prolaňoval. I s ohledem na to, že CHKO ČK chce přesazovat reliktní rostliny do Tomáškova lomu ze skal které se budou sanovat.
2. Sanace vůbec nebude probíhat plošně jak tu někdo píše. A pokud zná někdo z Vás lepší typ zajištění než sítě. Určitě nejen my ale i všude na světě budou nadšeni.
3. Jak již někdo psal, je vůbec zajímavý, že ty cesty můžou být tak blízko trati. U nás v Ústí n/Lab a okolí by jsme taky rádi otevřeli sektory na Mariánku což by bylo něco, měli by okolo 150m nebo starý cesty na Kozák od Zabilky. Nebo v zimě 150 ledopád na Mariáku. To by byla prda. Bohužel bezpečnost lidí v projíždějících vlacích ke asi přednější. Alespoň pro mne nemá žádná cesta na skálu cenu jediného lidského životu. Zvlášt když jich je jenov krasu litr a v celý republice 100k
Každopádně se tam pojedu podivat příští týden až se vrátim z Pakárnice, tak kdyby někoho doopravdy zajímalo jak to je, nebránim se schůzce na místě😉.
Hore zdar a neřešte blbosti okurková sezóna ještě nezačala
No... Pokud to opravdu neni stabilní, tak bych to nesíťoval ale odtěžil. Koleje budou vyřešený a lízt se může o ten kus dál, aspoň budou zase nový cesty. Vzácná flóra a fauna si poradí. Mmch tipnul bych že sítě fungujou proti pár lokrům, sesun obří desky poberou těžko. Takže sítě = lezci budou mít po ptákách a kolejím to nepomůže.
= Je třeba oslovit cementovou lobby!
Jo odtěžit to samosebou jde. Jen ne když neni výluka. A ne vždy to něco vyřeší. Často spíš něco nastartuje. A vzácná fauna si určitě poradí, ale ne když to tak nevidí ochránci. A ty to u nás často nevidí. Jinak tu nechci psát esej o sanacích ale určitě existujou různý typy sítí v kombinaci s třeba 5m kotvama a ty udržej ranec. Nebo se mi teda za 15let co to dělám nestalo, že ne. Ale hlavně a to jsem psal, se to místa s cestami vůbec nemusí dotknout. Sítě tam jsou navrženy lokálně. Tak bych nepředbíhal.
tak. sanace skály může řešit buď odpadávání šutrů do velikosti plusmínus ledničky, nebo řešit celkovou stabilitu skalního svahu. to první je laicky řešeno "zasíťování", to druhé znamená nějaké (i poměrně dlouhé) trvalé zemní/skalní kotvy (ať již tyčové nebo pramencové). obecně platí, že z "přírodní" stěny/svahu spíš odpadávají ty ledničky, u lomové stěny (nebo třeba skalního zářezu liniové stavby) může kromě odpadávaní ledniček ujet celá stěna (jako třeba v Hlubočepech v roce 1939 nebo jak se k tomu už leta nadechují některé stěny v českém krasu, třeba v Solvayových lomech bych si velmi rozmyslel, jestli tam polezu hned po zimě nebo následující měsíce po periodě velmi deštivého počasí). samozřejmě u nějakého vyššího svahu můžou náklady na vyřešení stability dosáhnout docela astronomických výšin (třeba i řádu desítek či stovek milionů) a je pak na zvážení, jestli není lepší svah odtěžit (což může vést k dalšímu dodejchávání a další nestabilitě) nebo nechat být a pořádně oplotit (eventuelně tedy liniovou stavbu přeložit někam jinam).
jinak ve střetu veřejného zájmu (nejen) bezpečnosti na páteřní železniční trati a veřejného zájmu zachování lezeckého terénu budeme vždy tahat za kratší provaz - celkový roční rozpočet čhs odpovídá pár dnům výluky na podobné trati.
Samotnýho mě jako lezce už v únoru na pochůzce zajímalo, jestli se to nedotkne lezeckých lokalit. Např. jestli kvůli přesazování nezavřou Tomáškův lom. Ale byl jsem ujištěn, že cest co tam jsou rozhodně ne. Za mne jestli nejsou cesty na Anče hned nad kolejeme, bude pravděpodobnější, že se jen očistí a to by nakonec mohli ocenit i lidi, kteří na to polezou.
Na jednu stranu je to samozřejmě škoda přijít o tak lezecky skvělou skalku, ale z pohledu rizika sesuvu (viz třeba zmíněná Tomáškárna) je to pochopitelná snaha. Co se týká střetu mezi zastánci lezení jako volno asovy aktivity a státní i železniční stituce, tak to je diskutabilní Dráhy totiž přepravuje turisty a cyklisty, kteří jsou početné vetsí volnočasovou madou, než lezci.
CO předseda příslušné OVK? Věděl o tom, dělal něco, snažil se nějak lobovat, za záchranu těch skal?
Ne? Proč? Protože to dělal jeho úhlavní nepřítel P. Sulke? Nebo proto, že by tam nevylezl jedinou cestu, takže je mu to jedno?
Pane padající Černé skály, pověz nám, cos pro nás a ty stěny učinil?
Pokud ne, očekávám sepuku při východu slunce na Domečku.
ČHS, CVK a předseda OVK Praha a okolí Martin Tučka požádali CHKO o projekt a rozsah povolených sanačních prací na zabezpečení tratě na Pravém břehu Berounska příští týden na webu ČHS bude informační článek potřebovali jsme získat fakta a opravdový povolených rozsah sanačních prací. Podle mě CHKO přistoupilo k povolení sanačním pracím kolem tratě citlivě , jak jen to bylo dané situaci možné čekal jsem to větším rozsahu. Každý odborník, který se zabývá zajištění bezpečnosti trati ČD by nikdy nenapsal posudek, že by skalní objekty Kavčí lom a Anička nemuselo přistoupit sanačním opatřením , když jsou tak blízko trati v tomto případě platit další posudek by bylo zbytečné. Poslední komentář o Martinovi byl zbytečně útoční.
Váženej anonyme k. Možná by jsi se divil, práce má i ostatních správců je ve skalách vidět a zabírá dost času lezeckého, rodinného i výdělečného. Za mě jsi akorát srab, sráč a tlučhuba. Pokud máš odvahu, napiš nám sem jak se jmenuješ, přidej odkaz na deníček co lezeš za cesty a napiš nám co jsi okolo skal pro lezení ty sám udělal rukama. Poté můžeme pokračovat konstruktivně. Marťan
Jsem tu anonymní od jakživa a na stará kolena to měnit nehodlám. Koukám, že argumentace typu: "Jsi anonym." , "Nic neděláš, tak nepruď." Ti stále zůstává.
Pokud jste to věděli, mohli jste lezeckou veřejnost informovat s předstihem, třeba by se našli nějací aktivisté, kteří by se nějak snažili, angažovali, teď už je to s křízkem po funuse. Je to škoda. Třeba by to nic nezměnilo, ale nebyla by z toho hořká pachuť, že se to leta vědělo, ale lezcům neřeklo...
Já tvoji práci sleduju už leta a chválit tě za ní nechci. Do té práce tě nikdo nenutí, žene tě jen tvoje ego. Viz. nejdelší rozhvor na lezci, který vzhledem k významnosti osoby, byl neadekvátně dlouhý: https://www.lezec.cz/clanky.php?key=11580
Argument nic neděláš, nemůžeš kritizovat, neberu.
Deníček nemám, nemám to za potřebí, ale věř, že jsem vylezl cesty o kterých se ti může jen zdát.
Když už jsme u těch deníčků: Proč si tam zapisuješ i cesty, které lezeš po sté? Proč jsi v oblastni, kde děláš předsedu OVK nevylezl alespoň jednu klasickou sedmu, když vezmeme, že je to tvůj strop? A máš tam jen nové inflační cesty? Jak mám respektovat předsedu OVK, který v oblasti jeho působení, nevylezl žádné etalony cest na jeho úrovni (dejme tomu 7 UIAA, ale oba asi víme, že spíš méně)?
Pojďme si jen připomenout tvé úspěchy:
1. Dehonestační kampaň proti P. Sulkemu, který v té době zastával roli neoficiálního správce skal na Srbsku (kde předtím léta žádný správce nefungoval). Byť to bylo na černo, něco smyslupného odvedl. Zbytečná medializace tématu Červené převisy aby se nakonec ukázalo, že Sulke opravdu vyšlapal se správou neoficálně cestičku k jejich otevření pro lezení.
2. Necitlivé dojišťování cest měnící jejich obtížnost, či přímo chyty.
3.Plýtvání dotovaným materiálem na kvaky nízké obtížnosti, které časem stejně zarostly, nebo spadly. Viz. např. Radotínská skála. O tvém mimoňství viz. komentáře pod cestou - https://www.lezec.cz/cesta.php?key=75478
4. Černá skála, kapilota sama pro sebe. Člověk s normální sebereflexí by zalezl po drn, spálil sedák, ale rozhodně by se nestal předsedou OVK. Bohužel je to důkaz, jak moc zoufalý Svaz je.
5. Tetín, Kobyla - toleroval jsi soukromé dělání cest, kdy prvovýstupy (některých jsi se účastnil) byly dělány ještě před udělením povolení ze strany Správy CHKO, za mohutného pajcrování a čištění, tedy proti pravidlům lezení ČHS. Přečti si je někdy, prosím. Navíc omezenou skupinou lidí, která si nové oblasti "přivlastnila" aniž by širší lezecká veřejnost měla možnost se též účastnit, jelikož oblasti bylo "hotovy" ještě před vydáním a uveřejněním povolení k lezení.
A ještě jsi byl tak arogantní, že jsi si to hezky zapsal na oficiální web Databáze skal ČHS. Kdyby jsi chtěl lhát o tom, že to tak nebylo, tak mám stále uložené kopie stránek z Databáze skal, kde byly přesná data prvovýstupů ještě před vydáním povolení. Koukám, že původní přesné datumy nahradil jen rok. Pročpak asi?
6. Tolerování černých prvovýstupů v parku Dolní Povltaví, Řež, sektor 51. Z pozice předsedy OVK netolerovatelné. Viz. diskuze zde https://www.lezec.cz/diskuse.php?key=143498&odk=143498 Vlkovi názory jsou myslím respektovatelné.
Jak jsi to za ty 4 roky vyřešil??? Tehdy jsi psal, "Je to v řešení."
Asi by toho bylo víc, ale jen lovím z paměti.
PS: Jeníku, promiň, ale invektiv vůči Martanovi, není nikdyy dost. Vím, že ty by jsi se tak nechoval. Chovám k tobě úctu, ale už by sis ho mohl srovnat do latě. Táhne se to leta, není to politováníhodný omyl, ale nastavení osobnosti, stále se to opakuje.
Anonymní káčko s tečkou, už jen začátek tvého příspěvku, pomineme-li nepominutelný zbytek, „jsem tu anonymní odjakživa a na stará kolena to měnit nehodlám“ potvrzuje Marťanova slova „jsi akorát srab, sráč a tlučhuba.“ Ale to je detail, byť podstatný.
Marťan ti svedl ženu či přítelkyni, že vůči němu projevuješ dlouhodobě tolik nenávisti? Jestli tomu tak je, či bylo, tak se jí vůbec nedivím, neboť absorbovat tolik zapšklosti a zakyslosti (nic takového se u Marťana fakt nevyskytuje), která z tebe dlouhodobě táhne a vybublává, to snad ani není možné. Ale takový důvod nepřátelství by se snad dal aspoň lidsky pochopit.
Ten Marťanův „nejdelší“ :-) rozhovor, právě deset let starý, tě musí ale hodně žrát. Vyčítáš Marťanovi ego, sám ale píšeš „deníček nemám, nemám to zapotřebí, ale věř, že jsem vylezl cesty o kterých se ti může jen zdát.“ Popravdě, je mi teď, po dlouhé době, co tvou virtuální prezentaci znám, už venkoncem putna, co jsi vylezl, nebo nevylezl, ale něco jsi sem hodit mohl, třeba by to někoho zajímalo a taky je dobré, když už se chvástáš, to aspoň konkrétními slovy doložit. I tobě, při tvé údajné či skutečné inteligenci, musí dojít, když si tu větu po sobě přečteš, že je to idiotské, že se ti to nepovedlo. Budiž, stane se. Ale o egu někoho jiného bys psát neměl.
„Argument nic neděláš, nemůžeš kritizovat, neberu.“ (To ale Marťan nenapsal, že).
Pokud jde o Marťanovo lezení (přestože vysoká lezecká úroveň je irelevantní při vykonávání činnosti předsedy OVK!), konstatuji, že Marťan, za ta léta co jej znám, na sobě zapracoval a zřetelně se zlepšil. Sám jsi neuvedl, kromě chvástavého žvástu, nic co jsi vylezl. Když už jsi tedy inspektoval Marťanův deníček, tak sis jistě všiml, kromě toho, že má některé cesty zapsané vícekrát (to se nesmí, nebo co? hloupý argument), že má například zapsány cesty jako Vzdušná hrana na Kozelce, Evička bez trička, v poslední době Korno, Déčko, Jirkova cesta na Skále v Kozle OS(!), Přes to vlak nejede 6c. Podle tebe asi „jen nové inflační cesty“? Tak si vylez třeba novou Marťanovu „inflační“ cestu Píšťalista 6+ na Kozle. I když některé staré i nové cesty (ty samozřejmě častěji) jsou nadhodnoceny, tak zmíněné cesty nejsou „inflační“. A popravdě, Marťanovy cesty jsou v průměru obtížnostně na horní hranici navrženého stupně, což zdůrazňuji. Neuváděl bych to (o Marťanových lezeckých dovednostech), neboť o Marťanově (i lezecké) kompetenci pokud jde o vykonávání funkce předsedy OVK nemám pochybností, i když jistě nikdo není dokonalý, ale musel jsem, když už se v tom rýpeš.
K jednotlivým bodům, kde se pokoušíš argumentovat k věci, „ad rem“:
1) Pepa Sulke (bohužel už zemřel). I když to byl (možná i velmi) kontroverzní člověk, považoval jsem ho a považuji za toho, který má, po bilanci záporů i kladů, zásluhy na rozvoji lezení v Srbsku, v tom se s tebou shodnu. Jeho působení v Srbsku však bylo lehce(?) „pirátské“, Pepovy „slzy“ k zajištění jsou přinejmenším problematické, řečeno kulantně. Tvé hodnocení Pepy a Marťana lze vyjádřit oním biblickým „Proč vidíš třísku v oku svého bratra, ale trámu ve vlastním oku si nevšímáš?“ (ostatně v tomto duchu je celý tvůj komentář). Na žádnou Marťanovu dehonestační kampaň si však nevzpomínám.
2) Vůči jištění v Marťanových cestách (i těch jím dojištěných) nemám větších výhrad. I v tomto na sobě Marťan pracuje a vyvíjí se k lepšímu, podle mne. Je to určité řemeslo, ve kterém se, jako i jiní, vyučil i Marťan. Jistě se i něco nepovedlo, kdo nic nedělá, nic nemůže zkazit.
3) „Plýtvání dotovaným materiálem“ – uvádíš příklad Radotínského zubu. Na SZ „zarostlé“ stěně jsem lezl loni, a líbilo se mi to, není to zahozený materiál. Dtto jiné oblasti, samozřejmě, vždycky lze umístit jištění méně (nebo více), otázka, zda-li „lépe“, to může každý vidět jinak. Jistě, tradiční oblasti a cesty pokud možno respektovat, jinak jako oblasti v okolním světě.
4) Ach, ta Černá skála s vypadlým šutrem s borhákem (šutr s borhákem vypadl kde komu, ne, že by to bylo k chlubení, například pod Kavčím lomem vlevo leží kus kamene s Pepovou „slzou“), aspoň máš proč žít, o co se opírat. Černá skála je fajn, i když lezení na ní vyžaduje jistou opatrnost, pokud jde o lámavost skály, která nemusí být na první pohled viditelná.
5) Lomy(!) Tetín, Kobyla. Házet všechno, co třeba v tu dobu nebylo úplně podle všech regulí na Marťana je licoměrné. Tvorba cest tam postupovala rychle, je pochopitelné, že když si někdo skálu v lomu pracně očistí, tak tam i ty cesty udělá, že. Lezení je v obou oblastech, při zachování pravidel, povoleno, i díky Marťanovi, a obě jsou populární. Jo, popularita je slovo dvousečné.
6) Řež – v době, kdy v sektoru vzniklo těch několik cest, Marťan ani nebyl předsedou OVK.
Závěr „invektiv vůči Marťanovi, není nikdy dost“ hovoří velmi výmluvně o tvé zavilosti vůči němu, je to takový poslední hřebíček do „rakve“ tvého komentáře.
(Koukám, že o kousíček níž už má komentář tvé alter ego „j.klada“ ;-))
ja nejsem zadny alter-ego ja jsem svy vlastni (a fakt velky) ego ... no je to tak, ne kazdej ma "praci pro lidi" za vseomlouvajici mantru ... a jak pisu dole pena dni zanese lecjakej detail, spadly bloky po desti, hon na teplakovyho demona ...
PS: odpurce propojovacich variant jsem porad ... at se dari a na Aniccine stena se da lezt i v budoucnu, a jestli ne tak budiz, ja si to tam svyho casu uzil ...
Marťan udělal pro lezce fůru dobrý a kvalitní práce. Za to, že se mu někdy něco nepovedlo, což se občas může stát každýmu, nemá cenu ho donekonečna pranýřovat.Poznámka o tom, že tam nic nevyleze mi už
opravdu připadá dost nemístná - zbytečnej kýbl žluči, kterej z tebe vystříkl.
Nebyl jsem na lezci.cz uz mnoho let ... Pěna dní jistě zanese a odnese ledajaký detail ... na druhou stranu ďábel se skrývá prave v detailu ... chichi ... snad letos nebude moc prset, aby to nesplachlo nejaky bloky a s nima ...
Registrace
Metodika
lezec.cz
V souvislosti s rekonstrukcí železnice mezi Berounem a Karlštejnem skončí zřejmě lezení na dvou významných stěnách v Srbsku. V okolí Kavčího lomu tzv. Sulkárny ale i stěny Anička, která leží o pár desítek metrů od trati dál, stavaři nedávno vykáceli stromy a keře a včera, když jsme lezli na Aničce, tak nám řekli, že se tato skála zasíťuje, a to ještě letos. Podobný osud zjevně čeká i Kavčí lom.
GPS a mapové aplikace