Závody jsme pro všechny závodníky a hlavně pro diváky postavili s Andrejkem v pekelném tempu klasické BB akce.
Nápad uspořádat podobné závody se v našich hlavách zrodil ve stejném období jako myšlenka propojení bouldrovky s barem,ale uskutečnění takovéto akce nebylo v silách našich peněženek ani našich rodinných příslušníků, takže jsme se vydali trnitou cestou hledání vhodných sponzorů.
Na letošní závody jsme pomalu rezignovali a vše si plánovali až na příští rok když najednou z ničeho nic před závody na Ruzyni do nás začal hlodat červík posedlej po akci a naplnění stejných pocitů jako když jsme otevírali bébeso. Na Ruzyni jsme dali první echo, že ASI uděláme závody jaké v Čechách ještě nebyly,ale přitom nebyly jasný sponzoři a pomalu ani místo, kde se vše odehraje.Nicméně červík se rozežral a začal drásat naše hlavy.
Spojení s Léňou, Matym a Radkou bylo natolik plodný, že se 14 dní před závody mohla začít stavět věž a bylo jasné, že zlaťáčky máme pod střechou. Jen ten čas byl nějakej rychlejší…
Teprve v pondělí jsme valili za Poděbrady půjčenou dodávkou pro konstrukci.A protože jsme měli ještě pořád dost času,tak jsme si ho zkracovali vyndaváním bočního skla , protože jsme si preventivně zabouchli klíče.
Čas si tiká a my ve středu začínáme zaklápět desky. Ve čtvrtek večer začíná malá nervozita, neb některé desky se stále povalují na zemi místo na konstrukci. Ale co, je teprve čtvrtek a zítra to rozjedeme….
Cestou domu si promítám co všechno je ještě potřeba udělat a zařídit a najednou čučim, že můj VW brouk líbá zadek nějakýmu Mondeu. Naštěstí chlápek přede mnou zrušil auto před sebou a po krátké domluvě jsem z místa činu odjel, protože jsem mu rozbil jen nárazník.
Pátek je docela veselej a je potřeba dostavět stěnu, dobarvit reklamy, postavit bouldry, zbourat stěnu, převézt na Brumlu a tam ji zase postavit…
Vše začíná parádně, protože než dovezu matrace pod stěnu tak si Lahvi odrazí kotník při zkoušení prvního bouldru. Asi tak v jedenáct hodin večer máme hotovou stěnu. Sice na ní chybějí tři bouldry a pět reklam,ale to se zvládne na Brumle. Kolem druhé hodiny v sobotu ráno máme stěnu skoro zbouranou a připravenou na odvoz ,když milá akuška vrtačka začne blbnout, že jí bolí hlava a že už na to kácí. No naštěstí existujou goly a klíče a hurá je zbouráno. Převoz proběhl celkem v pohodě až na jeden moment když nám dva profily nechtěly projít dveřmi. Gola s klíčema jim domluvili a tradadá na Brumlu.
Na Brumle vyrostla stěna s podiem, osvětlením a s ozvučením krapýnek se skluzem a tušim, že v deset ráno jsme byli připraveni na zahájení závodu. Od osmy už se nám shromažďovali diváci a závodníci a v hlavách probíhal pozoruhodný koncert napínaní strun.
63 pašáků a 11 cácorek bylo připraveno na nultý ročník Boulder Contest 2002 a my už taky. Teda jen na ty tři bouldry, které nám do finále chyběly…
Show doprovázená perfektním osvětlením a ozvučením mohla začít a kvalifikace proběhla bezproblémově.
Maty svým perfektním komentářem dodal správnou energii do lidí a ta se pomalu stupňovala. Na kvalifikaci se do haly přišlo podívat asi tak 150 až 200 lidí a všichni jsme se těšili na finále.
Vše rozpoutali bábovky, které topovali jak divý.Účast dvou Švédek byla více než milá.
Chlapáci se na bouldrech prali jak nejlépe uměli a všem bylo jasné, že musí topovat, protože závodů se učastnila celá česká špička.Tomáš Mrázek vyšel z kvalifikačního kola na prvním místě těsně stíhaný Přibíkem.
Do poslední chvíle nebylo jasné, kdo z chlapáků postoupí, protože bouldříky nebyly zas tak snadné na rozlousknutí a topů moc nebylo.Milým překvapením závodu byl určitě Pájka Rýva, který nejméně dva měsíce nelezl a do finále postoupil. Vyšoupl tak z finále favority jako Toma Doubravského nebo Martina Fojtíka.
Mezi přestavbou bouldrů z kvalifikačních na finálové proběhla diashow Pepeho o jeho cestě do Peru a my jsme si v klidu doladili dva chybějící bouldry.
Finále začaly slečny po šesté hodině za podpory Dj´s a diváků v hale bylo kolem pětiset. O krásnou podívanou se postarala Věrka Kotasová, která má neuvěřitelnou formu a v bouldrech se nám tak trošku prošla. Nicméně ostatní bábovky bojovaly statečně a zasloužili si nemalé ovace, které jim dav dával.
Během přestávky na přestavění bouldrů se do haly nahrnula další stovka lidí a na mě zbyl poslední bouldr, který nám chyběl. Schválně jestli tipnete,který to byl…
Finále chlapů bylo jedním slovem prostě “Boží“! Moc to nedokážu popsat,protože pro mě samotného to bylo nepopsatelný a strhující. Kdo to zažil ví o čem mluvím. Neuvěřitelný boj Mrázy na druhém bouldru, kdy v poslední vteřině chytil top a vůbec celá dvanáctka borců rvoucích se se čtyřmi problémy byla fantastická podívaná….
Moc děkuju všem, kdo nám na závodech pomáhali, jmenovitě Lahvymu, Párkovi a Menšovi a samozřejmě taky všem sponzorům akce (Volný,Rockpillars,Ocún) a těším se na příští rok. S Andrejkem máme připraveno několik závodů na náměstích a další lahůdky, takže trénujte tvrdě ať si můžete vychutnat atmosféru finále…
P.S. Fotky budou! Klidně i vy posílejte na Lezce nebo noste do bebesa.Díky
A zde jsou výsledky. (pozn. redakce)