Doplněn popis délek a topo Nápad vylézt Rybu se mi usadil v hlavě někdy na jaře loňského roku. Věděl jsem, že to nebude jednoduché. Věděl jsem, že to lezli před námi ... samá zvučná jména (Magnusek, David Šťastnej, Otakar Vašek, Zdeněk Němec, Marcel Toman, Franta Čepelka... atd).

Všichni se shodovali v tom, že je to velice obtížný výstup. Je velice jednoduché se tam ztratit, je to špatně zajištěné a obtížnost kulminuje někde kolem obtížnosti 9- UIAA.  Zároveň to byl v roce 1981 výstup roku od Igora Kollera a Jindřicha Šustra, což byli v té době lezecká esa.

Pod Marmoladu jsem se tedy dostavil se svým parťákem Martinem na konci léta roku 2015. Počasí i podmínky byly super, ale hvězdy nám nebyly nakloněny a my výstup bohužel nedokončili. Měl jsem tedy aspoň v hlavě jasnou logistiku a aspoň hrubou představu o tom, do čeho jdeme.

Slovo dalo slovo s Honzikem Karešem na jaře 2016 a já se připravoval celé jaro a léto na tento náročný výstup. Na konci léta 24.8.2016 tedy vyrážíme v Honzový superkáře směr Brenner.

Na večer dorážíme pod lanovku do Malga Ciapela. Zde bohužel s lítostí zjišťujeme, že dnes a ani zítra nám nikdo věci nahoru na ledovec nevyveze. Odjíždíme tedy na parkoviště pro lezce v lese. Balíme tady naše těžké "svině" a vyrážíme pěšky na Refugio Fallier, což má být na další 4 noci naše domovská základna. Cestou se mojí vinou ztrácíme a prodlužujeme si výstup na chatu zhruba o 1 hodinu.


Materiál u auta a místo 2 hodin jsme šli 3, proč?Řekne Lukáš Čermák:-))

Čili celkem 3 hodiny blbé chůze do prudkého kopce s těžkejma báglama. Vzhledem k tomu, že Honzík Karešů během svého života minimálně 4krát přežil svojí jasnou smrt, tak má oba kotníky z těchto úrazů totálně dojeb**é. Tudíž ráno chodil jako Žofré z Angeliky alias Depejrak. Na chatu dorážíme zhruba ve 22:30. Klučík z chaty na nás čekal a dal nám aspoň 2 piva na stojáka v chodbě. Máme vlastní pokoj s palandou. Hurá! V noci příliš dobře nespíme. Jsme nervózní ze zítřejšího výstupu.


Jídlo a drogy:-)


Zápis v Refugio



Ráno jdeme v 7:00 na snídani. V 8:30 nastupujeme do Ryby a poměrně v pohodě dolézáme kolem 18h klíčovou délku za 7b pod Rybou, čili 1 délku pod Rybu. Spadli jsme akorát v délce za 7a a 7b. Jinak všechno na OS. Jsme mile překvapeni, jak se dají tyto dosavadní délky dobře zajistit. Ani ty štandy nejsou tak strašné, jak praví legendy. Necháváme si proto na tomto štandu celé 2 litry vody, trochu jídla, 2 friendy a ňáké HMS. Máme to tu připravené na náš další lezecký den, kdy chceme zkusit dát RP celé RYBY za 1 den. Slaňujeme na nástup a zde se potkáváme již za tmy s Rakušanem a Lucemburčanem, kteří to dnes zapytlili. Tvrdí nám, že klíčové délky jsou ještě nad Rybou. Jsme lehce zaskočeni, ale bojovou náladu si tím zkazit nijak nenecháme.
Na chatu dorážíme kolem 21h. Dáváme si jídlo, 2 piva a jdeme spát.


Tohle je vidět ze štandu po 200 m lezení


Dolezám prý 6a, zdejší 6a by byly na Kalymnosu 6c, ale bylo by tam jištění:-)

Ráno máme REST. Povalujeme se do půl 9. a poté jdeme na snídani. Den trávíme poflakováním, hraním s Honzikovejma kozama, koupáním v říčce, stavěním hrází, opalováním, pití vína a piva, jedením, spaním.. atd. Prostě takovej dokonalej RESTDAY. Během dne ještě pozorujeme dalekohledem lezeckou dvojici, jak bojuje v Rybě. Plni očekávání jdeme spát již ve 20:00. Nařizujeme si budík na 3:00.

Ráno vstanem oba jako roboti. Vyčistíme si zuby, nasnídáme, zabalíme nejnutnější věci a vyrážíme pod stěnu. Za svitu čelovek třídíme naposledy matroš. S Honzikem poslední plácnutí a pevný pohled do očí, ze kterých lze vyčíst, že mám vedle sebe minimálně rovnocenného bojovníka. Já se navazuji a přesně ve 4:26 vyrážíme vstříc našemu nočnímu dobrodružství.


4.30 začátek;-)


6a+, prý:-)


První 2 délky lezeme poměrně pomalu, neboť jsou vcelku nepříjemné. Kolem 6h lezem již bez čelovek. Míjíme hrůzostrašný štand a pomalu se dostáváme pod Rybu. Klíčové délky, ve kterých jsem spadl předevčírem, se mi daří vylézt na 1.pokus na RP. Jsme tedy v Rybě.


RYBA


Nad rybou


Zde ale bohužel zjišťujeme že nám někdo ukradl náš matroš, který nezbytně nutně potřebujeme na dolezení Ryby. Jsme totiž na tomto místě již bez vody a jakéhokoliv jídla. Dáváme tedy rychlou poradu. Jsme ale oba bojovně naladěni a rozhodujeme se tedy pro další postup.

Délku z Ryby na další štand lezeme v pohodě. Další délku tahá Honza a celkem bez problémů ji přelézá na RP. Další délku za 7a vychází na mě. Já ale s velkými problémy dolézám ke skobě v traverzu pod slaňákem. K dalšímu kroku se ale neodvažuji, protože mi připadá celkem morálový a krajně obtížný. Pouštím do vedení Honzu, neboť mi už asi "bouchly kočky". Honza celou délku s vypětím všech sil přelézána na první pokus!!! Když mě dobírá k sobě na štand, tak mumlá něco o IXc na písku.
Další délka za 7a je tedy zase na mně. Podívali jsme se ale špatně do průvodce a nedošlo nám, že v této délce je velice obtížný sestup a traverz doleva do spáry. Já tedy padám v horních partiích hladké stěny 3m do frienda. Spouští mě Honza na štand a radíme se s průvodcem, co dál. Na chybu brzy příjdeme a odhalujeme sestupný traverz doleva do spáry.


Lukáš na 7a za 7b:-)

Honzovi se daří pomocí háčků dolézt doleva do spáry a odtud ke slaňáku. Nechává se spustit a prodlužuje všechny skoby, aby mu nedřelo lano. Poté nacvičuje klíčovou pasáž s horním lanem. Za mého mocného povzbuzování přelézá tuto klíčovou délku minimálně za 7b RP na 5.pokus. Na štandu této poslední délky se shodujeme, že další pokus by byl již značně nebezpečný, neboť se začíná pomalu stmívat a my jsme už celkem "na brzdy". Nepili jsme zhruba 6 hodin a celý den do stěny pere úmorné sluníčko a je zhruba 28 stupňů ve stínu. Na sluníčku mnohem víc. Jsme tedy značně dehydrovaní a lehce zmatení. Rozhodujeme se tedy pod tlakem krádeže našeho proviantu k sestupu. Nad námi zbývaly ještě 6a+ a 6c dýlky. Myslíme si ale, že by nám v RP pokusu za 1 den již nijak nezabránily.

Slanění dolu bylo krajně nepříjemné. Téměř každý štand zdvojujeme další smyčkou či karabinou. Další přelezci to mají nyní již značně jednodušší. Na štandech jsme nechali cca 10smyček, ňáké majlonky a karabiny. Slaníme dolu cca ve 21:00. S Honzikem rychlé srdečné obětí a opět onen pevný pohled do očí. Se slovy: "Celkem dobrý vole, ne?" ukončujeme vzájemnou konverzaci. Celkem jsme ve stěně s 1 litrem vody na osobu strávili tedy 16,5 hodiny. 

Na chatu docházíme někdy kolem 22h. Zde nás čeká opět onen klučina, který nám gratuluje k výstupu. Nese večeři a pivka k tomu. Hodujeme a kecáme asi do 23:00. Poté značně znaveni uléháme na náš pokoj. Honzik si ještě disciplinovaně jde vyčistit zuby. Což mě značně udivuje. Já na to už prostě nemám. Je to prostě ROBOT!

Poslední délka a super stand 600m nad zemi:-)



Snídaně s pohledem a zážitkem, na který nezapomeneme nikdy. Asi nejtěžší bigwall, co jsem lezl..

Fotky Honza Kareš a Lukáš Čermák

PS rada od Honzy Kareše:
A lezci, ať jsou hlavně vylezený technicky, síla není potřeba vůbec, a umějí se zajistit a nebojí se výšky:-))

---

Popis délek

Předem popisu upozorňuji, že popis oproti ostatním průvodcům může být trochu zmatečný, neboť jsme většinu spodních délek spojovali. (Některé 2 délky jsme spojili v 1)

L1: OS 5+ Lukáš, 40m, nepříjemný rozchrastaný převísek po skobách
- štand 3 skoby, majlonka, staré smyčky
L2: OS 5 Honza, 40m, nepříjemný kout nad policemi, kde hrozí velké riziko naražení kotníku
- superštand 2 nejty
L3: OS 5 Lukáš, 40m, dolez na další polici přes starý štand, dále koutem až pod převis
- superštand 2 nejty
L4: OS Honza 5, 40m, zleva přes převis a koutem a dále plotnou k dalšímu štandu
- štand 3 skoby, majlonka, staré smyčky
L5: OS 3+ Lukáš, 55m , plotnou
- superštand 2 nejty
L6: OS 6- Honza, 50m, traverz doleva pod kout a jím nepříjemně ke štandu
- štand 3 skoby, majlonka a straré smyčky
L7: OS 5 Lukáš, 35m, koutem ke starým smyčkám
- hrůzostrašný štand, starý abalak, polovičaté hodiny, staré smyčky
L8: OS 6a Honza, 35m, výlez z koutu převisem po madlech k velkým superhodinám.
    Dále krásnou dobře odjistitelnou plotnou ke štandu
- parádní štand obrovské hodiny
L9: OS 6a+ Lukáš, 40m, krásná dobře odjistitelná délka
- štand, skoba, hodinky a čok
L10: OS 6a Honza, 40m, krásná délka
- štand celkem dobrý
L11: RP 7a Lukáš, 25m, první těžší dýlka, nutno prodloužit skoby smyčkami, aby to nedřelo
- štand dobrý
L12: OS 6b+ Honza, 30m, nádherné lezení
- štand dobrý
L13: RP 7b Lukáš, 40m, jedna z klíčových dýlek, dobře odjištěné (jeden těžký krok)
    (tutové skoby, abalaky, vklíněnce, friendy, háček)
- štand, hodiny, skoby, trikam
L14: OS 6c+ Honza, 20m, traverz a nález do Ryby, (jeden těžký krok)
- superštand 2 nejty
L15: OS 6b+ Lukáš, 10m, výlez z Ryby na další štand
- superštand 2 tutové hodiny a tutový friend
L16: RP 7a Honza, pohodový traverz. Na konci traverzu přímo přes dvoje tutové hodiny a bouldřík k dalšímu štandu
- štand skoby, hodiny, friend
L17: OS 7b Honza, technický bouldřík po dírách a nakonec velice!!! nepříjemný traverz přes oklouzanou nohu pod štand
- štand skoby, hodiny, friend
L18: RP 7b Honza (5. pokus!!!), nález cca 6b+ přímo ke skobě. Poté sestup cca 8m a velice!!! nepříjemný
    technický traverz doleva do spáry a jí ke štandu.
- štand staré skoby, vklíněnec, staré smyčky. Nic moc!
L19: 6a+ jsme nelezli, neboť nám ukradli jídlo, vodu a lezecký materiál a už jsme jeli fakt na brzdy!
L20: 6b+ jsme nelezli neboť nám ukradli jídlo, vodu a lezecký materiál a už jsme jeli fakt na brzdy!


Topo - nákres délek hi res